Úterý, 31. května 2016Tiskové zprávy
Ústavní soud dnes opět zkritizoval Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS) za její neschopnost účinného vyšetřování v případech podezření z nelidského a ponižujícího zacházení. Inspekce podle soudu musí znovu a lépe prošetřit trestní oznámení účastníka blokády nezákonného kácení na Šumavě proti zasahujícím policistům a zpřístupnit mu vyšetřovací spis. Soud také řekl, že pokud trestné činy policistů vyšetřují zaměstnanci GIBS, kteří jsou bývalými policisty, může být nezávislost takového vyšetřování pouze iluzorní.
Dnešní nález se týká vyšetřování policejního násilí při blokádě nezákonného kácení v Národním parku Šumava. Stěžovatel Jan Skalík podal s pomocí Ligy lidských práv trestní oznámení na policisty, kteří jej dusili, škrtili a dupali mu po nohách, nechali zaměstnance správy národního parku sypat mu lesní mravence za krk a přivolali lesního dělníka, aby stěžovatele metr od jeho hlavy zastrašoval zapnutou motorovou pilou.
Ústavní soud řekl, že kdyby se tvrzení stěžovatele prokázala, jednalo by se o nelidské a ponižující zacházení
„V tomto případě proto měly orgány činné v trestním řízení postupovat se zvláštní pozorností. Podle standardů Evropského soudu pro lidská práva má stát povinnost v takových případech zajistit, aby vyšetřování bylo rychlé, důkladné, nestranné a se zapojením oběti, což znamená zpřístupnit oběti vyšetřovací spis“, uvedla advokátka stěžovatele Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv. Také v případě, že se jedná o špatné zacházení ve smyslu článku 3 Evropské úmluvy o lidských právech, musí orgán, jenž byl incidentu přítomen, vysvětlit, jak došlo ke způsobeným zraněním.
V případě Skalíka však podle soudu orgány postupovaly laxně a jeho tvrzení bagatelizovaly. Po podání trestního oznámení věc odložili s tím, že nejde o trestný čin. Skalík se obracel na všechny úrovně orgánů činných v trestním řízení a požadoval řádné prošetření věci a také přístup do spisu. To mu bylo odpíráno s tím, že nebylo zahájeno trestní řízení, takže stěžovatel formálně není v pozici poškozeného, tudíž nemá na přístup do spisu právo. Podle ústavního soudu je právě možnost nahlédnutí do spisu jednou z možností kontroly postupu orgánů.
„Policejní inspekce spolu s mým případem zametla pod koberec i dalších 13 trestních oznámení na policisty za jejich hrubé jednání během blokády nelegálního kácení. Vyšetřování se nyní podle Ústavního soudu musí účastnit i nezávislí inspektoři, a tak věřím, že se ozřejmí mnoho dalších případů policejního násilí,“ poznamenal Skalík.
Ústavní soud kritizoval také neexistující nezávislost GIBS
V inspekci pracují bývalí policisté a bývalí zaměstnanci Inspekce policie a měli by tedy nyní dohlížet na svůj vlastní postup. Soud proto zakázal orgánům nadále porušovat práva stěžovatele tím, že účinně vyšetří jeho tvrzení, a potrestají případné viníky. Šetření by mělo být navíc prováděno za účasti nezávislých osob, tedy osob, které nejsou spojovány s policií, či s bývalou Inspekcí policie
„Práce Generální inspekce bezpečnostních sborů je nekvalitní od samého počátku jejího vzniku a tento případ jen potvrzuje naše zjištění v analýze Generální inspekce bezpečnostních sborů – utržená ze řetězu právního státu,“ komentuje nález Candigliota. Podle analýzy je problém v naprosto nedostatečné vnější kontrole GIBS, ale také v nekvalitním personálním obsazení inspekce.
Liga lidských práv dlouhodobě kritizuje nekvalitní činnost Generální inspekce bezpečnostních sborů, která není ochotna řádně vyšetřovat případy policejního násilí. Liga vydala analýzu problematických aspektů fungování GIBS, ale také se účinnému vyšetřování věnuje v Extra-ligových novinách.
Bližší informace poskytnou:
Zuzana Durajová, právnička Ligy lidských práv, tel. 773 692 282, e-mail: zuzana.durajova@llp.cz
Jan Skalík, stěžovatel, tel. 607 185 686, e-mail: jan.skalik@gmail.com
Sobota, 15. března 2014Tiskové zprávy
Při příležitosti Mezinárodního dne proti policejní brutalitě vydává Liga lidských práv analýzu monitorující dvouleté působení Generální inspekce bezpečnostních sborů. Vyplývá z ní, že její ředitel Ivan Bílek a jím dosazené vedení naprosto selhali při plnění úkolů inspekce a měli by být co nejrychleji vyměněni. Autorka analýzy a právnička Ligy Zuzana Candigliota zároveň na doporučení poslanců podává trestní oznámení pro podezření ze zneužívání pravomoci při činnosti GIBS.
Závažné nedostatky ve fungování zpolitizované inspekce popsala Liga lidských práv již koncem minulého roku ve stínové výroční zprávě GIBS. „Spočívají v úmyslné nečinnosti a nevyšetřování případů policejního násilí a naopak ve zneužívání inspekce proti nepohodlným policistům,“ říká Candigliota. Nezákonné praktiky inspekce, jako je vydírání, potvrdilo několik policistů na semináři v Senátu v prosinci minulého roku (zápis z jednání). V minulých dnech vyšlo navíc najevo, že náměstek inspekce Brunclík se měl podílet na kriminalizaci a likvidaci policisty Rudolfa Setváka, který se měl před lety stát ředitelem inspekce a teď byl soudem osvobozen.
Ze dnes zveřejněné analýzy a systémového doporučení Ligy lidských práv primárně vyplývá neudržitelnost dalšího setrvání vedení inspekce ve funkci a nutnost jmenovat do jejího čela nové důvěryhodné lídry, kteří vytvoří novou vnitřní kulturu inspekce. „Analýza také poukazuje na selhání kontrolních mechanismů: některých státních zástupců, kteří kryjí nezákonnou činnost GIBS, i Stálé komise pro kontrolu činnosti GIBS, kterou nyní vede poslanec Klučka, známý ředitele Bílka,“ dodává Candigliota.
Liga lidských práv má také poznatky o zneužívání statisícových odměn uvnitř inspekce a další nekalé nakládání s majetkem a finančními zdroji inspekce. Zuzana Candigliota s těmito podezřeními seznámila některé poslance a na jejich doporučení podává trestní oznámení.
Přílohy tiskové zprávy:
Sobota, 15. března 2014Analýzy a studie, Policie
Úterý, 13. října 2009Zprávy z médií
Článek byl publikován dne 13. 10. 2009 v Lidových novinách, také na www.lidovky.cz a naleznete jej zde.
Je důležité, aby lidé nenechávali případy zbytečného násilí policistů být, míní Jiří Kopal, předseda Ligy lidských práv.
LN: Je větší riziko násilného chování policistů při rozsáhlých akcích, jako byl zásah proti polským fotbalovým chuligánům?
Určitě. Působí tam adrenalin policistů. Jsou prostě lidsky nervózní. Podle mě by měla policie veřejnosti sdělit, jak její psychologové pracují s policisty, kteří mají v takových akcích zasahovat. Podle různých zásahů za ta léta se zdá, že oni často nejsou psychicky vyzrálí. Je důležité, jak pracují se svou nervozitou před zásahy. Mohou dělat chlapáky, ale přitom je často vidět, že jsou trochu roztřesení. Často pak dochází ke zbytečnému násilí, naposledy například při zásahu proti squaterům.
LN: Máte pocit, že se situace a počty excesů policistů lepší, nebo naopak?
Od známého zásahu na CzechTeku v roce 2005 byly zásahy policistů na demonstracích a podobných akcích vesměs klidnější. Teď ale přišel zásah proti squaterům, který byl svým provedením od té doby nejkontroverznější. Bylo tam zbytečné násilí, nedovolili jim volat advokáta ani informovat blízké, že jsou na policejní stanici. Je důležité, aby se lidé, kterým se toto stane, nebáli podat stížnost či trestní oznámení a dotáhnout spor do takového stadia, aby si policisté uvědomili, že jim hrozí právní postih. Je potřeba snažit se spor dotáhnout do konce a ne to nechat být. Češi to obecně hodně nechávají být, přístup lidí je trochu lhostejný.
LN: Diskutuje se o tom, jak zlepšit vyšetřování pochybení policistů a o nezávislé instituci…
Nezávislý vyšetřovací orgán pro policii by pomohl. Existuje návrh připravený za působení Ivana Langra na ministerstvu vnitra. Leží ale v parlamentu a neposunul se v projednávání dál, což nás mrzí. Tato generální inspekce by fungovala nezávisle mimo ministerstvo vnitra a řešila by trestné činy policistů. Není to podle nás ideální návrh, ale byl by to příslib určitého zlepšení.
