Čtvrtek, 7. ledna 2010Zprávy z médií
Článek byl publikován dne 7. 1. 2010 v časopise Moderní obec.
Těší se vaše dítě do školy? Cítí se tam dobře? Zažívá pocit radosti z úspěchu? Pokud ano, je to ta nejlepší zpráva pro rodiče, ale i učitele dané školy. Spokojený bude jistě také zřizovatel školy.
Naše škola v obci Kanice, v krásném prostředí na okraji Moravského krasu, je úplná základní škola, kterou navštěvuje 120 žáků (z nich 67 na 1. stupni) z Kanic a okolních sídel, ba i z nedalekého Brna. Se speciálními vzdělávacími potřebami máme 41 dětí včetně 8 žáků integrovaných.
Věříme, že naše škola poskytuje dětem příjemné, podnětné, tvůrčí a bezpečné prostředí. Náš školní vzdělávací program jsme nazvali Otevřená škola, protože chceme být otevřeni všemu novému a všem bez rozdílu. Upřednostňujeme individuální péči o žáky a provádíme individuální reedukaci, nabízíme pomoc v dyslektických kroužcích a pořádáme řadu školních i mimoškolních aktivit, do nichž zapojujeme všechny děti bez ohledu na jejich specifika. Osvědčilo se připravovat žáky, ale i učitelský kolektiv na příchod nového žáka. Spolupracujeme s pedagogickými centry, pedagogicko–psychologickými poradnami a dalšími odborníky. Velmi dobré vztahy máme s rodiči žáků i s naším zřizovatelem – obcí Kanice. Nejenže nás plně podporuje, ale některé aktivity pro žáky dokonce pořádá se školou.
Loni v říjnu byla naše práce oceněna udělením certifikátu Férová škola. Ten je postaven na třech základních principech: * dodržování lidských práv; * zabránění diskriminaci žáků a rodičů; * podpora integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na školách.
Když jsme se roce 2008 zúčastnili semináře, který pro učitele výchovy k občanství pořádala brněnská Liga lidských práv, uvědomili jsme si, že na certifikát by mohla dosáhnout i naše škola, a požádali jsme o zařazení do programu.
Předpokladem úspěchu je odborně vzdělaný pedagogický sbor a jeho lidský přístup ke všem dětem, tedy i k těm se zdravotním postižením nebo speciálními vzdělávacími potřebami. Ačkoliv se často hovoří o významu celoživotního vzdělávání učitelů, peněz na ně se nedostává. Přesto se snažíme toto vzdělávání co nejvíce podporovat.
Důležité je vytvořit pozitivní vnitřní prostředí pro přijetí každého dítěte a umožnit mu plnohodnotné zapojení do školního i mimoškolního života. Nezbytnou součástí kvalitní práce školy je bezpečné prostředí i odpovídající materiální a technické podmínky. Kéž by každý zřizovatel mohl akceptovat požadavky »své« školy, která nejlépe zná potřeby žáků i prostředí, v němž se učí!
Panují-li na škole pěkné vztahy mezi žáky navzájem, mezi žáky a učiteli i ostatními zaměstnanci, snáze se potom vyřeší nemálo problémů. Férovost přece nepatří pouze ke sportu, ale především do běžného každodenního života.
Sobota, 10. října 2009Zprávy z médií
Článek byl publikován dne 10. 10. 2009 ve Svitavském deníku.
Základní škola Palackého se od tohoto týdne pyšní titulem Férová škola. Je jednou ze čtyř škol v republice, kterou tímto titulem ohodnotila Liga lidských práv. „Certifikát jsme dostali za přístup k dětem se zdravotním postiženým, nebo sociálně znevýhodněným,“ přiznává ředitel Petr Vágner. Snaží se jim zajistit rovný přístup ke vzdělávání a začlenit je mezi ostatní žáky.
Dvanáctiletá Kristýnka Sopoušková, která je na vozíku, chodí do školy ráda. „Spolužáci mě berou. Chodím na všechny předměty kromě tělocviku a pracovní výchovy,“ přiznává školačka. „Když potřebuji přenést do jiné třídy třeba tašku, pomohou mi,“ dodává Kristýnka. Ujišťuje, že se svými kamarády jezdí také na výlety. „Je to normální holka, kamarádka, které rády pomůžeme,“ říká spolužačka Sandra.
Rovný přístup pedagogů a spolužáků potvrzuje také čtrnáctiletý Zdeněk Hauf z moravskotřebovského dětského domova. „Učitelé a spolužáci mě berou stejně jako všechny ostatní žáky,“ tvrdí Zdeněk. Aby si škola zasloužila titul Férová, musela udělat nejen určitá výchovná opatření, ale také trochu přebudovat některé části v areálu na bezbariérový přístup. „Postavili jsme plošiny, nájezdy, zakoupili schodolezy,“ vyjmenovává ředitel Vágner.
„Jsem z přístupu školy k postiženým dětem nadšena,“ přiznává osobní asistentka Kristýnky, Martina Miková. „Titul Férová škola si jistě zaslouží,“ ujišťuje.
Pátek, 9. října 2009Zprávy z médií
Článek byl publikován dne 9. 10. 2009 na www.novinky.cz a naleznete jej zde.
První čtyři základní školy získaly certifikát Férová škola. Projekt bývalého ministra školství Ondřeje Lišky (SZ) má ocenit kvalitní práci se sociálně a zdravotně znevýhodněnými dětmi a předcházet segregaci ve školství. Certifikát Férová škola je ocenění Ligy lidských práv a měl by pomoci zvýšit kvalitu vzdělávání.
Projekt je jednou z iniciativ, které vytvářejí standardy pro rozvíjení moderní vzdělávací instituce zajišťující vzdělávání každého dítěte v hlavním vzdělávacím proudu a přirozeném sociálním prostředí.
Certifikát je pro školy určitou známkou prestiže, uvedla náměstkyně ministryně pro sociální programy ve školství Klára Laurenčíková pro ČTK. Dětem se sociálním znevýhodněním mají opatření pomoci dosáhnout vyššího vzdělání a lépe se uplatnit v životě.
Do projektu se zatím zapojilo 12 škol, další se mohou hlásit. Magda Kucharičová z Ligy lidských práv ČTK řekla, že při získávání certifikátu jde o dlouhodobý proces. Do školy nějaký čas jezdí komise, která sleduje, jak škola dodržuje určité standardy.
Tříčlenná komise analyzuje školský vzdělávací program, individuální vzdělávací plány pro děti se speciálními potřebami, dále celkovou atmosféru školy, komunikaci mezi vedením a kantory i mezi učiteli navzájem.
Zkoumá také sebehodnocení dané školy a kvalitu výuky. Zaměřuje se na průřezová témata, zejména multikulturní výchovu. Hodnotí práci metodika prevence, jehož náplní je například předcházet šikaně žáků s postižením. Sleduje i práci výchovného poradce, který má na starosti žáky s problémovým chováním.Oceněné školy
Letos získali certifikát Férová škola na ZŠ Lačnov – Svitavy za to, že pedagogický sbor k dětem přistupuje jako k rovným partnerům, se kterými spolupracuje na jejich osobnostním rozvoji. Ve škole se nadstandardním způsobem vyučuje etická výchova, žáci jsou velmi zdařile vedeni k rozvoji všech klíčových kompetencí. Škola rozvíjí v rámci všech vzdělávacích předmětů multikulturní a osobnostní výchovu. Ve škole jsou vzdělávány i děti, které potřebují vyrovnávací opatření a děti z romské menšiny.
Na ZŠ Moravská Třebová – Palackého obdrželi certifikát za nadstandardní přístup k dětem se zdravotními problémy, a to jak po stránce materiální, tak pedagogické. Ocenění si zaslouží dynamicky vedená výuka v jednotlivých předmětech, díky čemuž jsou do vzdělávacího procesu plně zapojovány všechny žákyně a žáci školy.
Na ZŠ Kanice ve výuce stojí za pozornost zejména odborně zdatný a současně lidský přístup k dětem se zdravotním postižením a speciálními potřebami. Pedagogové kladou velký důraz na budování vztahů mezi dětmi ve třídě a ve škole a vytvářejí tak prostředí, v němž jsou pozitivně přijímány všechny děti, včetně těch se zdravotním postižením či z odlišného sociálního a kulturního prostředí.
Na ZŠ Břeclav – Na Valtické je jednou z hlavních priorit školy podpora mimoškolních aktivit a kreativita pedagogů při vedení mimoškolních akcí. Škola se snaží zapojit do svých aktivit nejen rodiče vzdělávaných dětí, ale i širší břeclavskou veřejnost. V tomto ohledu je možné ZŠ Břeclav – Na Valtické vnímat jako komunitní. Škola podporuje vzdělávání dětí se sociálním znevýhodnění a vytváří veškeré potřebné podmínky pro rozvoj osobnosti a vzdělávacího potenciálu všech svých žákyň a žáků.
Čtvrtek, 8. října 2009Zprávy z médií
Článek byl publikován dne 8. 10. 2009 v deníku Břeclavský deník a naleznete jej také zde
Břeclavská škola Na Valtické má certifikát Férová škola za odstraňování předsudků. Jako jedna z prvních čtyř v republice.
Nepopulární romská otázka. To byl jeden z důvodů, proč odborná komise neocenila při premiéře projektu Férová škola více škol z Břeclavi. Přihlásilo se do něj celkem dvanáct škol z celé republiky. Z Břeclavi byla hned polovina, ale ve čtveřici nejúspěšnějších se objevila jediná – Základní škola Na Valtické. Podle členů komise vzorně pracuje se školáky a nabízí zajímavé mimoškolní aktivity, které v dětech pěstují zásadní hodnoty.
„Snažíme se sledovat, jestli se školy vyloženě nevyhýbají etnickým menšinám, vzdělávání dětí se zdravotním postižením a tak podobně. Tím samozřejmě neříkáme, že ostatní školy nevzdělávají kvalitně,“ vysvětlila koordinátorka projektu Lucie Obrovská z Ligy lidských práv.
Na jiných břeclavských základních školách byla podle ní při školení pedagogického sboru cítit určitá averze vůči romskému tématu. „Snažíme se v této oblasti pracovat, aby se to změnilo,“ konstatovala.
Škola Na Valtické byla pro tříčlennou komisi, složenou z odborníků v oblasti práva a rovných příležitostí ve vzdělávání, z břeclavských základních škol v mnoha směrech nejkvalitnější. „Je to sídlištní škola, ale dobře se jim daří odstraňovat anonymitu sídliště,“ vyjádřila se Obrovská.
„Nebylo jednoduché získat certifikát. Liga lidských práv poslala do školy inspektorku, která prověřovala způsob vzdělávání a hlavně, jestli je přístup ke všem dětem rovný. Tedy k dětem s hendikepem, s vadami, k romským i k jiným národnostem,“ uvedla ředitelka břeclavské školy Na Valtické Dagmar Krystíková.
Škola, které šéfuje, podle ní nehledá jen talentované děti. Nezabývá se tím, z jakého prostředí do ní přijdou, tamní učitelé se věnují všem stejně.
„Inspekci se asi líbilo i to, že už čtyři roky spolupracujeme na projektu Adopce na dálku. Podporovali jsme tři roky dívku z Ghany, letos poprvé budeme posílat peníze patnáctiletému chlapci. Naši žáci vždycky vyrábí věci, které pak jejich rodiče koupí. A tyto peníze pak posíláme do Ghany,“ přiblížila Krystíková.
Jak dodala, důležité bylo i to, že se ve škole devět let učila zrakově postižená dívka. Měla individuální péči. „Letos máme i přípravnou třídu pro děti ze sociálně znevýhodněných rodin a máme také hodně dětí z azylového domu,“ prozradila ředitelka školy.
Velký počet břeclavských škol zapojených v projektu Férová škola má podle ředitele Základní školy Kupkova Igora Huleji na svědomí nápad břeclavských zastupitelů. Jak říká, byť sám nedrží v ruce certifikát jako jeho kolegyně ze sídliště Na Valtické, netrápí ho to. „Myslím si, že jsme férovou školou tak jako tak. I bez certifikátu. A myslí si to celý náš kolektiv,“ podotkl.
„Z jednání s představitelkou Ligy lidských práv víme, že i další školy měly k získání certifikátu blízko, ale tento rok jej nezískaly. Je nám známo, že školy velmi intenzivně pracují na zlepšování klimatu školy,“ komentovala výsledky projektu vedoucí odboru školství břeclavské radnice Zdeňka Baková.
Úterý, 6. října 2009Zprávy z médií
Článek byl publikován dne 6. 10. 2009 na zpravy-idnes.cz a naleznete jej zde.
Čtyři základní školy se ode dneška můžou jako první pochlubit tím, že jsou férové. Získaly doklad, že nabízejí individuální přístup a snaží se integrovat znevýhodněné děti, především romské a handicapované. Certifikát Férová škola jim udělila nezisková organizace Liga lidských práv.
„Férová škola“ má pomoct především dětem, které pocházejí ze sociálně a kulturně odlišného prostředí či mají nějaký handicap. O tom, které ze škol přihlášených do projektu certifikát dostanou, rozhoduje tříčlenná komise složená z odborníků v oblasti práva a rovných příležitostí ve vzdělávání.
Jako první získaly certifikát dvě školy z Jihomoravského kraje, Základní škola Kanice a Základní škola Břeclav – Na Valtické, a dvě školy z Pardubicka, Základní škola Moravská Třebová – Palackého a Základní škola Svitavy – Lačnov.
„Proces certifikace je u každé školy jinak dlouhý. Snažíme se přihlížet ke specifikům regionu, například k etnickému rozložení v daném městě. Do škol jezdíme opakovaně, sledujeme výuku a studujeme školské dokumenty, ale to není prioritou, protože formálně to může být správně a realita je pak třeba jiná,“ řekla iDNES.cz při udílení certifikátů koordinátorka projektu Lucie Obrovská.
Certifikát je platný pouze dva roky, pak musí školy zažádat o prodloužení. S certifikovanými školami má Liga lidských práv v plánu spolupracovat, pořádat u nich semináře a společně přicházet na to, jaké jsou nejlepší cesty k integraci.
Pro některé děti není až tak důležitá násobilka
Ukázková „férová“ škola je podle Lucie Obrovské ve Svitavách. „Sice je to malá škola se čtyřiceti žáky, v tom to mají určitě jednodušší, pracují s nimi ale velmi specificky. Téměř neučí frontálně (což znamená, že učitel stojí před tabulí a děti sedí v lavici, pozn. red.), mají skupinovou výuku nebo se chodí učit ven. V osnovách je etická výchova, kdy si povídají o mezilidských vztazích, což je vynikající,“ popsala Obrovská.
Ve svitavské škole je třetina romských školáků. „Začínali jsme z přízviskem ‘cikánská škola’ a od toho jsme se jen těžko odpoutávali,“ vysvětlila ředitelka školy Radoslava Renzová s tím, že příčinou bylo to, že Lačnov je městská část, kam se soustředila malá komunita Romů.
Podle Renzové se u nich na škole klade důraz na to, aby pedagogové neučili stereotypně. „Je důležité si uvědomit, že pro některé děti není důležité umět násobilku nebo vyjmenovaná slova, že je pro ně přínosnější umět pracovat s penězi, naučit se chovat na úřadě nebo umět řešit konflikty mírovou cestou,“ doplnila Renzová.
Škola v Moravské Třebové je podle Ligy lidských práv velice dobře připravena na výuku dětí se zdravotními handicapy. Poradit si dokázala také s dětmi, které do školy docházejí z dětského domova.
Oceněné břeclavské škole se zase daří do výuky zapojit rodiče a veřejnost. „Jsme sídlištní škola a snažíme se, aby anonymita sídliště byla ve škole odstraněna,“ uvedla při přebírání certifikátu ředitelka školy Dagmar Krystíková.
Rovné příležitosti na školách podporuje i ministerstvo
Nad projektem, který odstartoval v loňském roce a v současné době o certifikát usiluje dalších osm škol, převzalo ještě za exministra Ondřeje Lišky záštitu ministerstvo školství.
„Romské děti v minulosti vypadávaly z dohledu ministerstva školství a teď se s tím snažíme něco dělat. Existuje tu celá řada bariér, které se snažíme pojmenovat a hledat cesty a řešit tuto situaci. Jednou z cest je právě spolupráce s neziskovou oblastí,“ řekla náměstkyně ministra školství Klára Laurenčíková.
