Sbírá odpad, úřad nic nezmůže

Článek byl publikován dne 16. 4. 2010 v deníku Mladá Fronta DNES.
Pět let se úředníci soudili o to, že je žena, jejíž okolí hyzdí halda igelitek na jejím dvoře, nesvéprávná. Soud to zamítl. Podobný problém už patnáct let trápí i Starovičky, kde majitel pozemku vrší odpadky.
U Krajského soudu v Brně včera skončil přes pět let trvající spor. Městští úředníci chtěli zbavit právní způsobilosti paní Evu z Brna, která ve svém domě a na dvoře shromažďovala plastové kelímky a lahve v igelitových taškách. Soudce ale včera návrh definitivně smetl ze stolu.

„Krajský soud vyhověl našemu návrhu a zastavil snahu městské části zbavit naši klientku způsobilosti,“ uvedl advokát Ligy lidských práv Maroš Matiaško, který starší ženu zastupoval. „Ze strany městské části se jednalo o jasnou snahu paní Evu kontrolovat,“ řekl Matiaško.

Problém s občanem, který obtěžuje okolí vršením neúměrného množství odpadků na pozemku kolem svého domu, se už zhruba patnáct let marně pokoušejí vyřešit i představitelé obce Starovičky na Břeclavsku. Marně. „Stěna, za níž je odpad, je stará, obáváme se, že by se mohla zřítit a někoho zasypat. Dali jsme podnět k prošetření na stavební úřad,“ popsal starosta Staroviček Vladimír Drbola peripetie léta neřešitelného případu. Záměr vystavět kolem domu na obecním pozemku zeď, která by smetiště oddělila od obecní oddechové zóny, zastupitelé Staroviček neschválili.

V případě z Brna se představitelé města pokoušeli paní Evu zbavit způsobilosti od roku 2005 a Městský soud v Brně jim dvakrát vyhověl. Soudní znalci z oboru psychiatrie totiž potvrdili, že Eva trpí duševní poruchou. Včerejší soud ale zdůraznil, že samotná přítomnost duševní poruchy nemusí automaticky vést ke zbavení způsobilosti. „Eva přesvědčila soudce, že je schopná se o sebe postarat,“ vysvětlil Matiaško. Rozhodnutí může být přelomové, doposud se totiž soudy v podobných případech řídily doporučením znalců a lidi s duševní poruchou způsobilosti zbavovali.

Podle Matiaška Eva ovšem svým chováním okolí nijak neobtěžovala ani neomezovala. „Shromažďovala plastové kelímky a lahve, žádné prošlé potraviny, které by obtěžovaly okolí. Rozhodně se tam nikdy neobjevovala žádná škodlivá zvířata jako hmyz nebo potkani,“ popsal.

Přestavitelé městské části Brno-střed se k případu včera nemohli nijak vyjádřit. „Nevím, o který případ konkrétně se jedná, ještě jsme neobdrželi vyrozumění soudu,“ řekl mluvčí Brna-středu Roman Burián. Úředníci evidují podobných případů hodně a pouze podle křestního jména nelze kauzu dohledat. Více informací o Evě odmítli ovšem její právní zástupci redakciMF DNES sdělit.

Podle Buriána je město nuceno v podobných případech sáhnout k drastickým řešením a rovnou navrhnout zbavení způsobilosti. „V jednom podobném případě běhali uprostřed rodinné zástavby po dvorku potkani. My jsme mohli jen udělit pokutu. Ta ale není vysoká. Pokud ji dotyčný zaplatí, zbývá nám už jen podat návrh na zbavení způsobilosti,“ vysvětlil Burián.

Za křivé obvinění stejný trest jako za znásilnění

Článek byl publikován dne 8. 1. 2010 v deníku Mladá fronta Dnes.
Praha – Říct o někom, že bere úplatky, ale nemít v ruce důkaz, se může napříště hodně nevyplatit. Můžete za to dostat stejně tvrdý trest, jaký dávají soudy za násilné činy, například za znásilnění – až osm let vězení.
Dosud za křivé obvinění hrozily tři roky. A to pouze těm, kteří lhali, aby někomu záměrně ublížili a dostali ho před soud. Podle nového trestního zákoníku je trestné jakékoli lživé nařčení. A pokud je zveřejní novináři, je trest opravdu přísný.

„Možnost stíhat občany za tento čin se povážlivě rozšířila. Přísnější trest nyní hrozí i tomu, kdo bude pouze citován v médiích nebo vyjádří svůj názor na internetovém blogu,“ říká právník David Zahumenský, který pracuje pro organizaci Liga lidských práv.

Domnívá se, že nový paragraf může být zneužíván i proti svobodě slova. A to hlavně proto, že toto „vylepšení zákona“ vzniklo až při jeho projednávání v Poslanecké sněmovně. V původní verzi to podle jejího autora Pavla Šámala nebylo: „To si prosadili poslanci. Argumentovali tím, že tak chtějí zabránit útokům na politiky při jejich předvolebních kláních.“

Pokud by tedy nyní média zveřejnila informaci o nezákonném jednání politika, které by se potom policii nepodařilo prokázat, novináři, a hlavně jeho zdrojům bude hrozit vězení.

Spoluautor nového trestního zákoníku Pavel Šámal si myslí, že za zpřísněním trestů za křivé obvinění mohla být i reakce poslanců na aféru, kterou před čtyřmi roky vyvolalo zveřejnění takzvané Kubiceho zprávy.

Poslanci však nesouhlasí. „Jde hlavně o to, více chránit oběti tohoto trestného činu. Důvody, které tehdy zazněly, si už nevybavuji. Ale pokud si dobře pamatuji, prosazoval to poslanec Miloš Melčák,“ tvrdí šéf ústavně-právního výboru Sněmovny Marek Benda. Melčák včera na žádost o rozhovor nereagoval.

„Novináři se změny tolik bát nemusí, odvolávají se na své i veřejné zdroje. Pak už to nelze kvalifikovat jako lživé obvinění,“ vysvětluje Šámal. Přiznal však, že problém by mohl mít člověk, kterého budou média jako zdroj citovat.

„Je pravda, že zákon je nyní přísnější – a lidé by si tedy měli dávat pozor, co říkají. Je to ale správné. Křivě někoho obvinit je prostě špatné a trestuhodné jednání,“ říká předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa.

Nyní bude hodně záležet na tom, jak se k novince v zákoně postaví policisté, státní zástupci a soudci.

„To oni nastaví mantinely a určí, jak se má zákon vykládat. Je zapotřebí, aby chránil oběti, a ne aby sloužil jako nástroj proti investigativním žurnalistům nebo občanům, kteří se odváží upozornit na nepravosti,“ říká právník David Zahumenský.

Podle něj je trest za pouhý slovní výrok pozůstatkem totalitního výkladu práva. „V řadě evropských zemí se i pomluva řeší pouze před civilním soudem,“ připomněl. V Česku je však trend překvapivě opačný.

Nový trestní zákoník zůstává nástrojem proti svobodě slova

S novým rokem vstoupil v účinnost nový trestní zákoník. Má se jednat o moderní normu, která jako ústřední hodnotu, kterou je potřeba chránit, staví namísto zájmů státu zdraví a život jednotlivce.
Zákoník měl rovněž odstranit nadměrnou kriminalizaci některých jednání, tento záměr se ale bohužel nepodařilo naplnit. V zákoníku zůstaly posttotalitní skutkové podstaty pomluvy a schvalování, které bývají zneužívány proti svobodě slova. Proti svobodě projevu může být nově zneužita také skutková podstata křivého obvinění, která byla povážlivě rozšířena.
V původním návrhu trestního zákoníku pomluva zahrnuta nebyla. Jeho tvůrce Pavel Šámal z Nejvyššího soudu ji tam podle vlastních slov zařadil až na tlak politiků. Liga lidských práv opakovaně upozorňuje na to, že nařčení z pomluvy je velmi často používáno nejen proti novinářům, ale také proti občanům, kteří se odváží kritizovat zástupce rozličných institucí. V dubnu 2008 média informovala o násilí páchaném na dětech v dětském domově v Novém Jičíně. Kauza se dostala na světlo díky manželovi bývalé vychovatelky domova Ing. Miroslavu Ľubovi, který úřady a média informoval o nepřiměřeném chování zástupce ředitelky. Ten však označil veškerá tvrzení nepravdivá a podal na pana Ľubu i jeho manželku trestní oznámení. Soudní řízení, které je pochopitelně pro oba manžele finančně dosti nákladné a stresující, dosud neskončilo.

Podle statistik ministerstva spravedlnosti bylo v roce 2007 za pomluvu stíháno zhruba šedesát lidí. „V demokratických zemích je trestní stíhání za pomluvu využíváno jako zcela krajní prostředek, nebo již bylo z trestních předpisů vypuštěno úplně. Také stále více postkomunistických zemí přichází na to, že v případě poškození něčího dobrého jména postačí namísto trestního stíhání za peníze daňových poplatníků věc řešit před civilním soudem.“ Uvádí k věci předseda Ligy lidských práv David Zahumenský.

Dalším ustanovením, které bývá zneužíváno k pošlapání svobody projevu, patří velmi široce vymezené schvalování trestného činu. V roce 2007 například brněnští policisté vyšetřovali občany za to, že se odvážili vyjádřit souhlas s činem, který spáchali aktivisté za práva zvířat už před několika lety v Anglii. O tom, proč nakonec pomluva a schvalování v novém trestním zákoníku zůstaly, se v důvodové zprávě nedočteme nic.

Z iniciativy poslanců došlo také k rozšíření možnosti stíhat občany za křivé obvinění. Zatímco dříve bylo potřeba, aby byl občan lživě obviněn z trestného činu s úmyslem, aby mu bylo přivozeno trestní stíhání, nyní bude již hrozbě až dvouletého vězení vystaven každý, kdo někoho nepravdivě z trestného činu obviní jakoukoli formou, tedy i například článkem v médiích. Jak bude toto ustanovení vykládáno, ukáže teprve praxe, lze se ale obávat, že může být opět zneužito proti svobodě slova. I zde jakékoli veřejnosti přístupné odůvodnění této změny chybí.

„V naší zemi je bohužel velmi rozšířena představa, že vše je možné řešit trestním řízením. Začíná to podáváním trestních oznámení ve zcela neodůvodněných případech, kde velmi špatný příklad předvádějí také naši politici. Ještě více je ovšem na pováženou, že ani taková trestní oznámení nebývají ihned odložena a horliví policisté a státní zástupci jejich prověřováním tráví desítky hodin svého času. I proto je zapotřebí postavit mantinely trestního práva tak, aby trestní právo chránilo oběti a ne, aby bylo nástrojem proti investigativním žurnalistům nebo občanům, kteří se odváží upozornit na nepravosti.“ Dodává Zahumenský.


Více informací:

David Zahumenský, právník a předseda Ligy lidských práv, mobil: 608 719 535

Další informace k případu pana Ľuby naleznete zde.

Poskytuje ochranné léčení v léčebně ochranu?

Potřebu bezpečí společnosti a dodržování práv duševně nemocných osob je třeba začít rozumně vyvažovat.
Podle rozhodnutí Městského soudu v Brně může být klient MDAC a Ligy již tento týden po více než dvaceti měsících nucené hospitalizace propuštěn z ústavního ochranného léčení. Pan Jiří se měl v roce 2007 dopustit pod vlivem psychózy úvěrového podvodu. Škoda nepřesáhla dvacet pět tisíc, ale podle znaleckého posudku byl tehdy třiašedesátiletý pan Jiří „z psychiatrického hlediska nebezpečný“ a soud mu nařídil ústavní léčení. Přiléhavější možností nařízení povinné ambulantní léčby se soud bohužel nezabýval. Přitom pokud by pan Jiří netrpěl duševní nemocí, mohl by mu být uložen pouze peněžitý trest nebo maximálně trest odnětí svobody do šesti měsíců.

Český právní řád nepovažuje ochranné léčení za ekvivalent trestu odnětí svobody, přestože výkon této sankce se trestu odnětí svobody blíží. Při rozhodování o ochranném léčení se přihlíží k tzv. nebezpečnosti pobytu pachatele na svobodě. Zákon však neupřesňuje, co tato nebezpečnost znamená. Je tak běžné, že člověk s postižením, který se dopustil méně závažného deliktu, je podle názoru soudu nebezpečný a musí strávit i několik let v psychiatrické léčebně. To se mohlo stát i panu Jiřímu. Ten není žádným násilníkem, s lékaři bez problémů spolupracoval a nic nebránilo tomu, aby se léčil ambulantně. Bez právní pomoci MDAC a Ligy by však hrozilo, že bude v léčebně držen daleko déle.

„V zahraničí se pro posouzení rizika recidivy násilného jednání člověka s duševní nemocí používají speciální objektivizující metodiky, např. HCR-20 nebo jiné nástroje. V České republice je toto posouzení založené na subjektivním odhadu znalce. To vytváří prostor pro chybné závěry s možnými fatálními důsledky“ uvádí právnička MDAC a Ligy Zuzana Durajová.

Délka trestu odnětí svobody musí odpovídat okolnostem a být přiměřená závažnosti trestného činu. Naproti tomu pachatelům s duševní nemocí může soud uložit ochranné léčení, které je sice omezeno na dva roky, ale lze jej opakovaně prodlužovat. V extremním případě tak může člověk s postižením strávit v psychiatrické léčebně proti své vůli i celý svůj život, a to bez ohledu na závažnost spáchaného protiprávního činu.

Bližší informace o případu poskytne:
Zuzana Durajová, právníčka MDAC a Ligy, tel.: 545 210 446
e-mail: zdurajova@mdac.info

Centrum advokacie duševně postižených (Mental Disability Advocacy Center, MDAC) podporuje lidská práva dospělých a dětí se skutečným či domělým mentálním či psychosociálním postižením. Zaměřuje se na oblast Evropy a střední Asie a používá právní nástroje k podpoře rovnosti a sociálního začleňování. Vizí MDAC je svět, v němž si lidé váží emocionálních, duševních nebo v učení spočívajících odlišností ostatních a respektují autonomii a důstojnost každého jednotlivce. MDAC má status přidružené organizace Rady Evropy. www.mdac.info, www.reformaopatrovnictvi.cz.

Liga lidských práv je nevládní organizace, která pro zlepšení kvality a důstojnosti života prosazuje v české společnosti lidská práva za pomoci výzkumu, vzdělávání, vedení strategických případů právní cestou, předkládání argumentů a řešení. Liga je členem Mezinárodní federace lidských práv (FIDH) založené v roce 1922 v Paříži. www.llp.cz.

Narušování mítinků je trestný čin, zní z Lidového domu

Článek byl publikován dne 31. 8. 2009 na www.aktulane.centrum.cz a naleznete jej zde.

Recesistické akce, které jsou zaměřené proti předvolebním mítinkům sociální demokracie, pokračují. V Českém Krumlově si skupina asi dvaceti lidí vzala na paškál setkání s jihočeským lídrem ČSSD Vítězslavem Jandákem. V pestrobarevných kostýmech měli akci rušit hlasitými sirénami, střílením rachejtlí a křikem.

Podle představitelů ČSSD jsou podobné ataky porušováním zákona, které se dá za určitých podmínek považovat za trestný čin. A chtějí, aby policie v takových intencích k „nezvaným“ účastníkům předvolebních setkání přistupovala.
Podle sociálních demokratů se totiž „narušitelé“ dopouští porušování svobody sdružování a shromažďování, což je trestný čin. Podle trestního práva za něj hrozí až dvouleté vězení nebo peněžitý trest.

„V demokratickém světě je stát povinen zajišťovat ochranu skupinám, které realizují pokojné shromažďování. Orgány státu, ať už městská či republiková policie, jsou povinny dodržování zákona zajistit. A porušení zákona není jen přestupkem, v řadě případů i trestním činem,“ argumentoval ve prospěch výkladu ČSSD její volební manažer Jaroslav Tvrdík

A co vše je podle stranických bossů na v souvislosti s mítinky ČSSD nelegální?

„Hlasitý křik, včera vysokofrekvenční siréna, tak to je porušení zákona. Jestli se tam pohybují lidé zakrytí, je to porušení zákona,“ vyjmenovával v pondělí na tiskové konferenci k předvolební kampani.

Extrémní výklad, říkají právníci

Stejně tak je podle něj porušením zákona o shromažďování, jestliže se na mítincích pohybují lidé s transparenty na tyčích, které mohou vyvolávat různé dojmy, k čemu je odpůrci použijí nebo neuposlechnutí či bránění pořádkových opatření pořadatele.

Již na jaře pak zažilo vedení sociální demokracie několik vaječných smrští, které vyvrcholily předvolebním setkáním na pražském Andělu, kde je zasypaly stovky vajec.
Podle právníků oslovených redakcí Aktuálně.cz je výklad zákona z dílny sociální demokracie přehnaný a extrémní.

„Musí jít o určitý typ jednání, ne každé narušování výkonu shromažďujícího práva jde klasifikovat jako trestný čin. Je tu jasně řečeno, že to musí být násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké ujmy. Takže zesměšňování nikoli,“ komentovala zmiňovaný paragraf právnička Hana Marvanová.
„Extenzivně vykládat trestní ustanovení by znamenalo omezovat svobodu projevu někoho jiného. Takže zde proti sobě stojí právo na sdružování a shromažďování a proti tomu stojí stejně ústavně chráněné právo na svobodu projevu,“ upozorňuje právnička.

„Trestní právo je potřeba uplatňovat velmi zdrženlivě. Přestože takové projevy nemusí být vhodné a můžeme je odsoudit a nesouhlasit s nimi, neznamená to, že na ně bude užita represe. To by zas připomínalo doby minulé,“ míní Marvanová.

Obdobně komentuje snahu využít na protisocialistické demonstranty trestní právo i předseda Ligy lidských práv Jiří Kopal.

„Myslím, že společenské problémy nelze řešit trestním právem. Hned ho používat je nonsens, je to až ta poslední varianta. A dokud si to politici neuvědomí, tak je to špatně,“ konstatuje právník s tím, sám je proto, aby se shromažďovací právo uplatňovalo co nejdůstojnější formou.

„Považuji to za výkřik, který by žádný rozumě uvažující státní zástupce nemohl proměnit v obžalobu z trestného činu. To už by byl politicky ovlivňovaný policejní stát,“ argumentuje.

Jandák přirovnal recesisty k nacistům

A co sociální demokraty v Českém Krumlově tak rozčílilo?

„Nenazval bych to napadení, ale byla tam ztropena výtržnost extravagantně oděnými mladými lidmi. Měli sirény, používali vodní pistole, kterými stříkali po účastnících, rozvinuli transparenty, kde se snažili definovat své pocity. Kdykoli kdokoli chtěl promluvit, tak spustili ten ryk,“ popisoval spíše smířlivě mítink jihočeský hejtman Jiří Zimola, který se akce také účastnil.

Jeho stranický kolega a lídr jihočeské kandidátky Vítězslav Jandák nazval recesisty pro agenturu ČTK nacistickými oddíly SA.

Podle krumlovské městské policie o žádné násilí nešlo. Takzvaní odpůrci byli dokonce vzdáleni od shromáždění asi deset metrů přes řeku.

„Byli tam přizváni naši strážníci, kteří na místě zjistili pouze to, že na umělém ostrůvku vytvořeném uprostřed řeky je skupinka lidí, kteří transparenty protestují proti mítinku,“ popisuje nedělní události velitel městské policie v Českém Krumlově Jan Šítal.

„Impuls vzešel od ohlašovatelky mítinku, která nahlásila, že se tam hází rajčata a podobně. Strážníci se ptali lidí, co se účastnili mítinku, jestli došlo k něčemu takovému a nic takového nepotvrdili,“ pokračoval policista.

„Naši strážníci ale nic takového na místě nezjistili. Žádné skupiny se tam nenapadaly, a nedošlo k žádnému násilí,“ dodal.