Středa, 19. března 2008Aktuality
Právníci Ligy se dlouhodobě zabývají závažnými pochybeními lékařů. Ve spolupráci s MDAC zastupují také klienta, který byl v loňském roce – poté, co si omylem vzal větší dávku léků – přijat na záchytce v Brně. Ačkoli lékaři rychlé záchranné služby, kteří pana L. na záchytku přivezli, do záznamu o převozu uvedli, že pan L. byl klidný, lékaři záchytné stanice pana L. přikurtovali k lůžku. Kurty, kterými byl pan L. připoután na kotnících, na krku a na zápěstích, mu způsobily vážné spáleniny a poranění. Zranění na zápěstí byla natolik vážná, že vyžadovala asi čtrnáctidenní akutní rehabilitaci. Pan L. podal na lékaře trestní oznámení.
V rámci vyšetřování bylo prokázáno, že ke zraněním pana L. došlo v důsledku zanedbání kontrol jeho stavu během kurtování v předepsaných intervalech ze strany středního zdravotního personálu a lékaře. Přesto však bylo podezření ze spáchání trestného činu ublížení na zdraví zanedbáním povinnosti dle § 223 trestního zákona bez dalšího odloženo. Vzhledem k tomu, že usnesení potvrdil i státní zástupce, připravují Liga a MDAC ve prospěch pana L. ústavní stížnost. Ústavní soud se bohužel v podobných věcech (např. protiprávní sterilizace) odmítá případem zabývat. Právníci se tedy musí často bezodkladně obrácet na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku. Podána bude s největší pravděpodobností i civilní žaloba na náhradu způsobené újmy.
Liga poukazuje i na skutečnost, že použití omezujících prostředků ve zdravotnictví dosud není upraveno zákonem, přestože se jedná o zásah do základních práv občanů. Tento ústavní deficit by snad měl být napraven přijetím nového zákona o zdravotních službách.
Neděle, 9. prosince 2007Tiskové zprávy
Mezinárodní federace lidských práv (FIDH)
Liga lidských práv
Tisková zpráva v předvečer Mezinárodního dne lidských práv (podrobné české shrnutí)
Paříž, Brno, Praha – 9. prosince 2007 – V lednu tohoto roku se česká vláda ve svém programovém prohlášení přihlásila „k respektování svobod, ochraně lidských práv a práv menšin. Cílem je, aby základní práva a svobody byly účinně chráněny v praxi…“. S nástupem nového ministra školství na počátku právě uplynulého týdne a zasedáním Rady vlády ČR pro lidská práva v týdnu nastávajícím jsou vládní orgány symbolicky právě v období, kdy se celosvětově slaví Mezinárodní den lidských práv postaveny před řešení dvou závažných dlouhodobých problémů v oblasti jejich ochrany: nucené sterilizace romských žen a segregace romských dětí v oddělených třídách a školách.
Na podzim nově jmenovaní členové Rady vlády pro lidská práva budou ve čtvrtek 13. prosince hlasovat o podnětu Výboru pro lidská práva a biomedicínu, podle nějž se má vláda veřejně omluvit romským ženám nuceně sterilizovaným v době komunistického Československa i po vzniku demokratické České republiky. Je to již třetí pokus podnět schválit. V červenci 2006 podnět nebyl o jeden hlas schválen předchozím osazenstvem poté, co se dva občanští členové tohoto poradního orgánu vlády vzdali před hlasováním právě o tomto podnětu členství na protest proti diskriminačnímu postupu ministerstva školství vůči obhájci případu, který Velký senát Evropského soudu pro lidská práva později jednoznačně prohlásil za diskriminaci romských dětí. Po tomto extempore byl podruhé podnět podobného znění schválen z iniciativy samotných romských žen Radou vlády pro záležitosti romské komunity (jiného poradního orgánu vlády) v únoru 2007, po němž mělo následovat jeho předložení vládě. Vzhledem k tomu, že byl tento podnět z nikdy uspokojivě nevysvětlených důvodů ze strany Ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny Džamily Stehlíkové „pozdržen“ a nikdy se nedostal do vlády, představuje současné jednání Rady vlády pro lidská práva zatím poslední možnost, jak se podnět požadující omluvu a odškodnění všech obětí zásahů do reprodukčních práv může ocitnout ve vládě.
Tento podnět je o to důležitější, že i ty nemnohé oběti protiprávní sterilizace, kterým se podařilo opatřit právní zastupování, nově čelí dalším překážkám. Navzdory ustálené judikatuře senátu Nejvyššího soudu, který poprvé v roce 2003 a opakovaně v roce 2007 rozhodl, že nárok na finanční odškodnění za zásah do ochrany osobnosti se nepromlčuje, se kolegium Nejvyššího soudu v rozporu s principem právní jistoty rozhodlo, že na počátku roku 2008 zveřejní ve svojí „zelené sbírce“ nejdůležitějších rozhodnutí nikoli jeden z vlastních rozsudků(!), nýbrž rozsudek nižší soudní instance – Vrchního soudu v Olomouci. Podle rozsudku tohoto soudu se tento nárok promlčuje. To znamená, že senát „tří P. (soudci Pavlík, Puškinová a Podolka)“ Nejvyššího soudu je tímto novým rozhodnutím kolegia nucen rozhodovat do budoucna v rozporu se svojí vlastní judikaturou, která vzbudila u řady žalobců – v souladu s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva – legitimní očekávání. Vzhledem k rozhodnutí kolegia Nejvyššího soudu budou zřejmě muset být tyto případy, včetně případů protiprávních sterilizací, v nichž nebudou naplněna „legitimní očekávání na finanční odškodnění za zásahy do ochrany osobnosti“ vyplývající z judikatury jeho vlastního specializovaného senátu, předloženy k posouzení Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Jak skončit se segregací romských dětí ve vzdělávání?
FIDH a Liga věří, že jmenování nového ministra školství Ondřeje Lišky bude spojeno s více veřejně viditelnou změnou ve vládní politice vůči vzdělávání romských dětí a že nový ministr prosadí do praxe závěry vyplývající ze závazného rozsudku Evropského soudu pro lidská práva ve věci D.H. a další proti České republice, který byl již v Česku podroben v minulých týdnech veřejné diskusi.
Jedním z hlavních problémů, na který upozornila FIDH i ve svém písemném vyjádření podaném štrasburskému soudu v roce 2006[1], je problematika informovaného souhlasu rodičů v takovýchto případech, kdy někdy i sami nakonec zvolí pro své dítě segregovanou výuku. Tímto přístupem, který ovšem není zdaleka jedinou příčinnou přetrvávající segregace, se neúspěšně po léta snažila argumentovat česká vláda, která veškerou vinu za současný neblahý stav v základním školství svalovala na zahraniční úrovni právě na takovéto rodiče. Tento problém stále zůstává jednou z hlavních překážek pro úspěšnou desegregaci. Změna si vyžaduje průběžnou komunikaci, která založí vzájemnou důvěru mezi romskými rodičemi, společenstvími a školskými institucemi. V tomto ohledu je důležité nastartovat dlouhodobou důkladnou informační kampaň zaměřenou na všechny subjekty ve školském systému tak, aby romští rodiče měly v budoucnu skutečnou možnost umístit svoje děti do takového prostředí, které jim umožní získat vyšší vzdělání bez ostrakizování a diskriminace, která je jedním z problémů při navštěvování majoritních tříd.
Mezinárodní federace lidských práv (FIDH), založená v roce 1922 v Paříži, je nejstarší mezinárodní organizací bránící lidská práva. Během své historie uskutečnila více než 1 500 vyšetřovacích misí ve státech všech kontinentů. Má poradní či pozorovatelský status při Ekonomické a sociální radě OSN, Radě Evropy, Africké unii a svoje stálé delegáty při Evropské unii v Bruselu, Mezinárodním trestním soudu v Haagu, OSN v Ženevě a New Yorku, Lize arabských států v Káhiře a zástupce pro Afriku v Nairobi. Liga lidských práv byla přijata za člena FIDH v roce 2004.
Více informací:
Jiří Kopal, zastupující generální tajemník FIDH, předseda Ligy lidských práv
[1] Podle čl. 36 odst. 2 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod „Předseda Soudu může v zájmu řádného výkonu spravedlnosti vyzvat každou … dotčenou osobu, která není stěžovatelem, aby předložily písemná vyjádření nebo se účastnily slyšení.“ FIDH tohoto práva využila právě v případu D.H. a ostatní proti České republice“ viz Observations presentees par la Féderation Internationale des Ligues des Droits de l´Homme conformement a l´article 44 § 2 du Reglement de la Cour dans l´affaire D.H. et autres c. République tchéque (req. No 57325/00), le 12 octobre 2006. Pro argumenty Evropského soudu k informovanému souhlasu rodičů, kterými potvrdil poznatky prezentované FIDH, srovnej body 202-204 rozsudku Velkého senátu z 13. listopadu 2007.
Pondělí, 15. října 2007Zprávy z médií
Soud poprvé přiznal ženě pěněžité odškodnění za nechtěnou sterilizaci. O průlomovém rozsudku a našem vítezství ihned referovali české zpravodajské servery.
Článek na aktualne.cz si můžete přečíst zde.
Článek ihned.cz si přečtete zde.
A článek idnes.cz zde.
Pátek, 12. října 2007Tiskové zprávy
Za sterilizaci bez souhlasu poprvé přiznáno peněžité odškodnění
Tisková zpráva Ligy lidských práv, 12. 10. 2007
Krajský soud v Ostravě dnes rozhodl, že ženě, kterou lékaři bez jejího řádného souhlasu sterilizovali, náleží odškodné za způsobenou fyzickou a psychickou újmu ve výši půl milionu korun a omluva. Soudce Otakar Pochmon označil zásah, provedený na matce dvou dětí, která se od doby zásah čtyřikrát neúspěšně pokusila o umělé oplodnění, za nezvratitelný. K nezákonnému zákroku došlo v červenci 1997 v Městské nemocnici v Ostravě. Žalovaná nemocnice se ještě může odvolat k Vrchnímu soudu v Olomouci.
7. července 1997 porodila císařským řezem paní Červeňáková, roz. Holubová, své druhé dítě, dceru Kristýnu. Zároveň s císařským řezem byla paní Červeňákové provedena sterilizace. Ačkoli bylo dopředu známo, že musí dojít k porodu císařským řezem, lékaři nedodrželi zákonný postup udělení souhlasu se sterilizací. „Souhlas“ si lékaři vyžádali, až když paní Červeňáková byla pod vlivem narkózy. V době zákroku jí bylo 19 let.
Právnička Ligy lidských práv Michaela Kopalová, která poškozenou zastupuje, k rozsudku ostravského krajského soudu uvedla: „Jedná se o zatím nejspravedlivější rozhodnutí, které bylo za takovýto zásah do fyzické integrity rodičky ze strany lékařů v Česku vydáno. Věřím, že české soudy budou v budoucnosti trvale respektovat judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž se nárok na peněžité zadostiučinění v případech zásahů do ochrany osobnosti nepromlčuje.“
Podle Ligy lidských práv je přisouzená částka jen prvním krokem k opravdu spravedlivému zadostiučinění za tak závažný zásah do práv ženy, které svévolný postup lékařů navždy uzmul šanci mít vlastní děti. Přiznaná částka představuje přesně polovinu původně požadované sumy. První případ protiprávní sterilizace Heleny Ferenčíkové řešené českými soudy po rozsudcích přiznávajících omluvu, nikoli však zadostiučinění v penězích z důvodu promlčení, stále čeká na rozhodnutí tohoto případu u Nejvyššího soud v Brně. Ten v případech zásahů do ochrany osobnosti opakovaně v minulých letech judikoval, že se nárok na odškodnění nepromlčuje.
Liga rovněž využívá tuto příležitost ke kritice české vlády, která se nemá přes řadu naléhavých doporučení mezinárodních orgánů při OSN monitorujících dodržování lidských práv k omluvě a odškodnění všech žen sterilizovaných v době komunismu i v devadesátých letech. Za nesmírně politováníhodné Liga považuje zejména výroky ministryně pro lidská práva Džamily Stehlíková, která začala v minulých měsících možnost odškodnění žen sterilizovaných v rozporu s právem ze strany vlády zpochybňovat. Vláda si je dobře vědoma, že v České republice nemají chudší občané, včetně sterilizovaných žen, dostatek prostředků na zastupování ze strany advokátů před soudy a že díky tomu může stát na obětech porušování lidských práv v minulosti ušetřit. Případy paní Ferenčíkové a Červeňákové, z nichž každá byla sterilizována v jiné nemocnici, představují jen dvě špičky ledovce. Jak potvrdilo stanovisko veřejného ochránce práv Otakara Motejla z prosince 2005, obětí protiprávní sterilizace u nás bylo přinejmenším několik desítek a to v několika regionech. Česko je jednou z posledních zemí v Evropě, která nemá komplexní systém bezplatné právní pomoci. Odškodnění obětem sterilizací přiznaly v minulosti v Evropě země jako Německo, Švédsko nebo Norsko.
Bližší informace:
Michaela Kopalová, právnička Ligy lidských práv, mobil: 737 951 323
Brněnská kancelář Ligy: tel: 545 210 446
