Úterý, 30. června 2009Tiskové zprávy
Po třech letech od novely zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti státu vydává Liga lidských práv analýzu, která rozebírá slabá místa odškodňování občanů za průtahy v soudních řízeních. Pod tlakem rozsudků Evropského soudu pro lidská práva umožnila tato novela vůbec poprvé na vnitrostátní úrovni peněžitě odškodňovat občany za imateriální újmu utrpěnou průtahy.
Mechanismus odškodňování si však vynutil nárůst byrokracie na ministerstvu spravedlnosti a začal přetěžovat Obvodní soud pro Prahu 2. Právě tam začali zasílat žaloby lidé, kteří se nesmířili s nízkými nebo nulovými náhradami od ministerstva. Pracovníci Ligy lidských práv se proto v uplynulých měsících setkávali se zástupci justice, advokacie i ministerstva spravedlnosti, aby vyhodnotili, jak zlepšit stávající praxi. Jak vyplynulo z rozhovorů, největší problém spočívá v nedostatku preventivních prostředků, které by průtahům zabránily. Analýza dále ukazuje, že ministerstvo spravedlnosti nedostatečně informuje občany jednak o existenci odškodňovacího mechanismu a rovněž o metodice, podle které se odškodnění za průtahy přiznává a v jaké výši.
Na základě provedené analýzy Liga lidských práv navrhuje především:
• zavést preventivní prostředek nápravy průtahů, který by účinně zamezil vzniku nepřiměřené délky řízení nebo zamezil jejímu pokračování;
• provést důkladnou analýzu efektivity předběžného projednávání návrhů na přiznání újmy ministerstvem spravedlnosti;
• zveřejnit, průběžně aktualizovat a systematicky šířit informace o dostupných prostředcích nápravy nepřiměřené délky řízení a zejména o metodice, na základě níž ministerstvo spravedlnosti stanovuje výši zadostiučinění.
• umožnit žadatelům, kteří nárokují újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., požadovat v rámci nákladů řízení také náklady vzniklé v souvislosti s právním zastupováním před ministerstvem spravedlnosti.
• provést důkladnou analýzu příslušnosti soudů pro projednávání nároků podle zákona č. 82/1998 Sb., a s přihlédnutím k personální vybavenosti soudu zvážit vhodnost změny příslušnosti tak, aby Obvodní soud pro Prahu 2 nebyl při vyřizování této agendy přetížen.
Celé znění analýzy naleznete zde.
Bližší informace:
Kateřina Červená, právnička Ligy lidských práv, mobil: 777 189 926
Středa, 14. února 2007Zprávy z médií
Ombudsman Otakar Motejl vyzval ministerstvo spravedlnosti, aby konečně začalo řešit jeden z největších problémů české justice – nekvalitní práci soudních znalců. „Případy, kdy soudní znalci pochybili, mívají často za následek zpackaný lidský život, jejich odpovědnost je ale téměř nulová,“ říká ombudsman. „Nekonečné průtahy při vypracovávání posudků, jejich velmi sporná kvalita, ale také jejich nadužívání, téměř žádné postihy za nepravdivé, špatné nebo pozdě dodané posudky, to všechno je třeba akutně řešit.“
Ministerstvo kritiku uznává. „Na změně se intenzivně pracuje,“ říká mluvčí ministerstva Zuzana Kuncová. Podle ní by měla například vzniknout komora soudních znalců, která by garantovala kvalitu posudků.
Pacienti za mřížemi psychiatrických léčeben, na něž sepisují posudky znalci, kteří je nikdy neviděli, podhodnocené nemovitosti v dražbách, nadhodnocené nemovitosti, jimiž věřitelé ručí za úvěr, děti svěřené do péče rodiče, který si objednal negativní posudek na svého expartnera. Tahanice o děti a nekonečné čekání na posudek, které končí u evropského soudu pro lidská práva, zatímco děti dospějí.
Nesoudí soudce, ale znalec
Podobných případů podle ministerstva i podle ombudsmana neúnosně přibývá. „Trend je takový, že soudci bez znaleckého posudku téměř nerozhodnou,“ říká Otakar Motejl. „A výsledkem je až taková absurdita, že v podstatě nesoudí soudce, ale znalec.“
Soudního znalce smí jmenovat ministr spravedlnosti nebo předseda krajského soudu. K získání kulatého razítka však stačí opravdu málo. Čtyřicet let starý zákon udává pouze vágní podmínku: znalec „má potřebné znalosti a zkušenosti z oboru“.
S kulatým razítkem má znalec za současných podmínek vyhráno takřka nadosmrti – to je častá kritika i Ligy lidských práv (LLP). „Nemusí prokazovat specializaci v konkrétních případech, nemusí dokládat, že metody, kterých užil, jsou známé a uznávané, že testy, které provedl, jsou spolehlivé,“ říká právnička Jana Koláčková z LLP. Chybujícího znalce však soud potrestá jen výjimečně a případně vyškrtne ze seznamu znalců. Ze statistik ministerstva, které vede teprve od roku 2005, plyne, že z více než 11 tisíc soudních znalců jich předloni bylo pro opakovaná pochybení vyškrtnuto ze seznamu 39.
Touto problematikou se v září zabývali na společné schůzce předsedové krajských soudů, zástupci soudcovské unie spolu s ombudsmanem, který následně navrhl vládě novelizovat příslušný zákon. „Byl jsem ujištěn, že náš návrh je v legislativním záměru vlády,“ řekl Otakar Motejl po včerejší schůzce s náměstkem legislativní rady vlády Jiřím Stodůlkou. „To znamená, že na novele se pracuje a do sněmovny by se měla dostat někdy v příštím roce.“
PRAHA, 14.11.2007 HN.IHNED.CZ
