Pondělí, 23. května 2011Zprávy z médií
Tomáš DRAHOŇOVSKÝ, moderátor
——————–
Češi už vědí, kde jsou nejpomalejší soudy. Ukázal to průzkum Lidových novin. Pevné nervy a dostatek času potřebují hlavně lidé na jižní Moravě. Jmenovitě v Brně. V první desítce nejpomalejších se umístila dokonce pětice místních soudců. Oni sami se ale hájí. Průzkum je prý zavádějící.
Michal JANOTKA, redaktor
——————–
Pokud se chcete soudit v Brně, musíte počítat s tím, že na verdikt si nejspíš počkáte nejdéle z celé republiky. Podle aktuálních průzkumů tady totiž soudům leží na stole nejvíc nevyřízených civilních případů v zemi, které se táhnou i několik let a další přibývají.
Gabriela STOČKOVÁ, mluvčí brněnského městského soudu
——————–
Městský soud v Brně, obecně řečeno, nevyjadřuje nesouhlas s těmito výsledky. Nicméně je nutno si uvědomit, že to je největší soud prvního stupně v České republice, má nejvyšší nápad a poté je velmi snadné na základě těchto atributů, notabene na základě jiného kritéria ho napadat.
Kateřina ČERVENÁ, Liga lidských práv
——————–
Na nás se obrací stále čím dál více lidí, kteří si stěžují na průtahy a my jim říkáme braňte se, máte ty možnosti, žádejte odškodnění. Paradox je v tom, že i v samotném tom odškodňování vznikají průtahy.
Michal JANOTKA, redaktor
——————–
Tady už to vidíte na mapě. Pokud se vezme v úvahu počet nevyřešených případů na jednoho soudce, nejhůře dopadlo Brno, hned za ním Ostrava, Plzeň a Most. Naopak nejrychleji se podle získaných dat soudí v jižních Čechách a v Praze 1. Ostatně čísla mluví za vše. Hned 5 soudců z první desítky s nejvyšším počtem nevyřízených případů je právě z brněnského městského soudu. Civilní spory se tady táhnou neskutečně dlouho. Soud ještě nedokázal rozlousknout hned 452 případů starších 7 let. I na to prý ale existuje vysvětlení.
Marcela KOMÁRKOVÁ, předsedkyně brněnského městského soudu
——————–
V těch asi 452 věcech je 240 věcí přerušených pro konkurs. S tím soudce nemůže dělat vůbec nic.
Michal JANOTKA, redaktor
——————–
Kromě brněnského městského soudu mají podle průzkumu problém stíhat i další okresní soudy po celé jižní Moravě. Třeba v Břeclavi. Na jednoho soudce tam připadá více než stovka nevyřízených případů, které jsou starší než jeden rok. Ministerstvu spravedlnosti teď proto už došla trpělivost. Na problémové soudy na jižní Moravě si teď hodlá posvítit.
Jiří POSPÍŠIL, ministr spravedlnosti /ODS/
——————–
Ministerstvo ví o tomto problému, proto také posíláme nyní kontrolu na jižní Moravu, která má zjistit příčiny narůstajících průtahů u jednotlivých soudních kauz.
Michal JANOTKA, redaktor
——————–
Jak kontroly dopadnou, bude známo za několik týdnů. Až potom bude jasné, kde a jaké z toho ministerstvo spravedlnosti vyvodí konkrétní důsledky. Michal Janotka, televize Prima.
Reportáž byla zveřejněna dne 23. 5. 2011 na TV Prima v pořadu Zprávy TV Prima.
Čtvrtek, 14. dubna 2011Zprávy z médií
Nejvyšší soud určil novým stanoviskem přiměřenou výši odškodného za průtahy v justici a na úřadech. Za jeden rok průtahů v řízení stanovil částku v rozmezí 15 až 20 tisíci korunami. Cílem stanoviska je, aby české soudy při rozhodování o nárocích na odškodnění nevycházely z nereálných abstraktních částek. Ocenilo jej i ministerstvo spravedlnosti.
Nejvyšší soud zdůraznil, že při rozhodování o odškodnění za průtahy nebo nepřiměřenou délku řízení je vždy nutné zohlednit individuální okolnosti případu. Neexistuje žádná předem daná přiměřená doba, po jejímž překročení lze automaticky hovořit o průtazích. „Jinak je vždy nutno přihlédnout ke složitosti případu, chování poškozeného, postupu příslušných orgánů a k významu předmětu řízení pro poškozeného,“ stojí ve stanovisku.
Rozmezí pro výši odškodnění určilo ve středu občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu. Vztahuje se na průtahy v soudních i správních řízeních. Soudy podle NS musejí nadále přesně vysvětlovat, jak ke konkrétní výši odškodného dospěly.
Soud nechce trestat, ale zrychlit řízení
Důležitější než samotné odškodňování je podle Nejvyššího soudu prevence průtahů. „Zjednodušeně řečeno, centrální orgány, které posléze odškodňují, by měly vytvořit takové materiální, finanční a personální podmínky pro práci soudů či jiných správních orgánů, aby ke zbytečným průtahům vůbec nemohlo dojít,“ uvedl mluvčí soudu Petr Knötig.
Průtahy v řízení patří podle dřívější zprávy Ligy lidských práv k nejčastějším důvodům stížností, jež podávají účastníci soudních sporů. Soudy je přitom často odmítají jako nedůvodné. Například v roce 2008 Česká republika vyplatila jako odškodnění za průtahy téměř 45 milionů korun.
Stanovisko je pro soudy přínosné
Ministerstvo spravedlnosti podle své mluvčí Terezy Palečkové považuje sjednocující stanovisko Nejvyššího soudu za přínos, který ocení především soudy, u nichž se problematika nároků na odškodnění objeví pouze nárazově. „Soudy s bohatší zkušeností s odškodňováním rozhodují v intencích stanoviska Nejvyššího soudu v zásadě již nyní,“ dodala Palečková. Mluvčí také uvedla, že nejen soudy, ale i ministerstvo dosud přiznávalo nárok na odškodnění v podobné výši, k jaké dospěl NS.
Článek byl publikován dne 14. 4. 2011 na ct24.cz a naleznete jej zde.
Pátek, 6. srpna 2010Aktuality
Ministerstvo spravedlnosti přiznalo naší klientce odškodnění za průtahy v soudním řízení na ochranu osobnosti. Řízení trvalo ve dvou stupních celkem 3 roky a 3 měsíce. Paní K. se žalobou domáhala omluvy a finančního zadostiučinění za protiprávní sterilizaci, která jí byla provedena bez jejího souhlasu.
I když délka řízení není na české podmínky nijak nezvykle dlouhá, případ paní K. ještě neskončil. Nadále pokračuje řízení o dovolání a byla rovněž podána stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva. Ministerstvo v tomto případě spatřilo pochybení soudů v délce řízení „zejména s ohledem na nepochybný význam řízení pro žadatelku“. Právě význam řízení je jedno z kritérií v manuálu o odškodňování za průtahy, podle kterého ministerstvo posuzuje žádosti o odškodnění. Konkrétně v tomto případě se jedná o otázku zdraví žadatelky, což odůvodňuje její zájem na rychlém vyřízení věci.
Liga lidských práv pro podání žádosti o odškodnění za průtahy využila bezplatných právních služeb advokátní kanceláře Tomáš Rašovský v rámci spolupráce s Pro bono centrem.
Rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti naleznete zde.
O výsledku odvolání paní K. jsme informovali zde.
Čtvrtek, 27. srpna 2009Tiskové zprávy
Kvůli průtahům vyplatila Česká republika v loňském roce téměř 45 milionů korun na odškodnění. O tom, že se české soudnictví potýká s průtahy v řízení svědčí také řada rozsudků Evropského soudu pro lidská práva. Ze statistik a informací, které si Liga lidských práv vyžádala od ministerstva spravedlnosti však vyplývá, že samy české soudy si tento fakt nepřiznávají.
Průtahy v řízení jsou nejčastějším důvodem stížností, které podávají účastníci soudních sporů (tabulka č. 1). „Jedná se o jeden z největších problémů českých soudů. Svědčí o tom také počty stížností. V roce 2008 bylo ze všech vyřízených stížností na soudy v České republice téměř 65% na průtahy. V předchozích dvou letech to bylo dokonce přes 70%.“ Říká právnička Ligy Kateřina Červená. Stížnosti na průtahy jsou však převážně posuzovány jako nedůvodné (tabulka č. 2). Soudy často nejsou ochotny přiznat, že k průtahům dochází.
Aby řízení urychlili, mohou účastníci táhnoucích se soudních sporů podat soudu také návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu, např. pro nařízení soudního jednání. České soudy však k nápravě průtahů nevyužívají ani tohoto prostředku. V loňském roce uznaly jako oprávněné jen 36 návrhů z 260 (tabulka č. 3).
K průtahům však nedochází pouze u soudů. Potýká se s nimi samotné ministerstvo spravedlnosti při vyřizování žádostí o odškodnění za průtahy v řízení u soudu. Ministerstvo má ze zákona lhůtu šest měsíců na vyřízení žádosti o odškodnění. Až tři čtvrtiny vyřizovaných žádostí však stanovenou lhůtu přesahují (graf: Žádosti o odškodnění vyřizované ministerstvem spravedlnosti).
V České republice tedy neexistuje rychlý a účinný prostředek, kterým by se účastníci řízení mohli bránit proti soudním průtahům. Pokud chce Česká republika zabránit dalšímu zvyšování částek vyplacených na odškodnění (tabulka č. 4), musí přijmout takovou právní úpravu, která bude umožňovat efektivní ochranu proti průtahům. Vyplývá to také z analýzy, kterou Liga lidských práv zveřejnila v červnu tohoto roku.
Bližší informace poskytne:
Kateřina Červená, právnička Ligy lidských práv, mobil: 777189926, e-mail: kcervena@llp.cz
David Zahumenský, právník Ligy lidských práv, mobil: 608719535, e-mail:dzahumensky@llp.cz
Analýzu Soudní průtahy: preventivní a kompenzační prostředky nápravy naleznete zde.
Tiskovou zprávu k analýze naleznete zde.
Sobota, 4. července 2009Zprávy z médií
Reportáž zveřejněná dne 4. 7. 2009 na ČT1 v pořadu Události je ke stažení zde.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
——————–
Česká justice bloudí v kruhu. Brzdí ji stížnosti na její vlažné tempo a u soudů se kupí žaloby kvůli průtahům, které jsou jejich vlastním dílem. Ministerstvo spravedlnosti už na odškodném vyplatilo skoro 90 milionů korun. Na většinu žádostí přitom zase nedojde v zákonné lhůtě.
Pavla SEDLISKÁ, redaktorka
——————–
Zdlouhavější dílo by tento pražský umělec asi nevytvořil. Osm let byl Milan Vašíček kvůli hádce a rvačce s taxikářem v zajetí tuzemských soudů. Nejhorší zážitek jeho života, tvrdí teď. Soud vyhrál. Na písemnou podobu rozsudku ale čekal 4 roky. V Itálii ho kvůli tomu odmítli jmenovat profesorem.
Milan VAŠÍČEK, poškozený
——————–
Tam na tom soudu to leželo 4 roky a my nevíme proč. Tohle to skutečně není právní stát. To je džungle.
Pavla SEDLISKÁ, redaktorka
——————–
Teď chce kvůli morální újmě po státu peníze. A není sám. Na ministerstvu spravedlnosti leží stovky dalších žádostí, jenže tamní úředníci většinu z nich nestihnou vyřídit v zákonem dané půlroční lhůtě. Z víc než 800 jich má už teď přes 600 smůlu.
Veronika LUDVÍKOVÁ, mluvčí, ministerstvo spravedlnosti
——————–
Hlavní komplikací je nepoměr mezi počtem zaměstnanců, kteří se této agendě věnují, a mezi počtem stížností, které na ministerstvo přicházejí. Sedm lidí musí vyřešit zhruba 2 tisícovky případů ročně.
Kateřina ČERVENÁ, právnička, Liga lidských práv
——————–
Poukazuje to zejména na to, že průtahy v řízení nejsou efektivně řešeny.
Pavla SEDLISKÁ, redaktorka
——————–
Většina stěžovatelů jde proto ještě dál. Kvůli liknavosti soudů podávají na stát žaloby a ty končí znovu u zahlceného soudu. Vítejte v absurdistánu. Vyřídit žalobu za průtahy trvá v průměru 730 dní, to je přes 2 roky.
Zdeněk DOUDĚRA, soudce, Obvodní soud pro Prahu 2
——————–
Tam je problém také v tom, že ty spisy, za které je požadováno to přiměřené zadostiučinění, mnohdy soudu nejsou zasílány. Tím může docházet i k průtahům u zdejšího soudu.
Pavla SEDLISKÁ, redaktorka
——————–
Šibeniční jsou v těchto případech podle Ligy lidských práv i promlčecí lhůty. Stát je nutné žalovat do půlroku, u ostatních žalob je většinou lhůta tříletá. Na ministerstvu spravedlnosti teď úředníci zpracovávají analýzu, nakolik je současný systém efektivní. Nevylučují, že do budoucna bude potřeba i změna zákona. Pavla Sedliská, Česká televize.
