Středa, 11. května 2011Tiskové zprávy
Sněmovna dnes ve třetím čtení schválila změnu zákona o soudních poplatcích. Zákonodárci odsouhlasili, že se jednotlivé soudní poplatky zvýší o 20 až 100%. Nakonec se podařilo z původního návrhu vlády vypustit zavedení nových poplatků pro budoucí osvojitele nebo pro ty, kteří po státu požadují odškodnění za dlouhá řízení či pochybení úřadů. Nedojde ani k navrhovanému zpřísnění možnosti osvobození od placení poplatku. Liga lidských práv se přesto domnívá, že přijetím zákona se čeští občané vzdalují šanci na kvalitnější soudnictví.
Rozhodování českých soudů je v mnoha případech nepředvídatelné a pomalé. Chybí podpora pro mimosoudní řešení sporů. Pro lidi s nízkými příjmy je obtížné se na soud vůbec obrátit, protože systém bezplatné právní pomoci je neúplný a nepřehledný. Pravdou sice je, že soudní poplatky se řadu let nezvyšovaly a stát se snaží snížit zadlužení. Vzhledem ke stavu české justice však mělo být zvýšení poplatků doprovázeno přijetím změn, které by služby soudu pomohly zkvalitnit. „Tuto šanci jsme bohužel propásli,“ komentuje novelu Michaela Tetřevová, právnička Ligy lidských práv, a dodává: „Stát by se měl zaměřit v první řadě na to, aby soudnictví fungovalo efektivněji, samotné zvyšování poplatků problém financování soudů nevyřeší.“
Obrovským handicapem většiny českých soudů je špatná organizace práce. Že tento problém řešit lze, ukazuje rozdílnost v délce řízení stejného typu sporu u různých soudů. Zatímco někde umí vyřešit případ v řádu měsíců, jinde se spor vleče léta. Na některých soudech totiž začaly fungovat takzvané soudní minitýmy, které zabraňují tomu, aby soudce musel dělat všechno včetně administrativy. Soudům by také odlehčila větší podpora mimosoudního řešení sporů, minimálně ve formě přijetí zákona o mediaci.
Značně nefunkční je také systém zajišťování bezplatné právní pomoci pro nejchudší. Kvůli nedostatku informací a přílišné byrokracii je i pro běžného člověka v podstatě nemožné bez pomoci odborníků na bezplatnou právní pomoc dosáhnout. Lidé, kteří nemají na advokáta a nedokáží si např. žalobu napsat sami, tak zůstávají bez šance domoci se spravedlnosti. Bezplatná právní pomoc pro správní řízení nebo pro řízení před úřady navíc chybí úplně.
Nová úprava však přináší i některé pozitivní změny. Oběti trestných činů budou osvobozeny od placení soudního poplatku, pokud se budou u civilních soudů domáhat náhrady škody vůči pachateli. Sněmovna nakonec schválila také pozměňovací návrh poslance TOP 09 Polčáka a lidé, kteří budou po státu požadovat náhradu za neoprávněné trestní stíhání nebo třeba neoprávněně vyměřenou daň, tak nadále poplatek platit nemusejí. Tento návrh Liga prosazovala od samého počátku připomínkového řízení. „Ministerstvo spravedlnosti tvrdí, že lidé žalob proti státu podávají zbytečně mnoho. Nedokládá to žádnými daty. Domníváme se, že stát by měl spíše zlepšit své fungování tak, aby po něm lidé nemuseli vymáhat škodu u soudu. Vzhledem k tomu, že například i za dlouhá řízení se odškodňuje spíše maximálně v řádu desítek tisíc, mohl by dvoutisícový poplatek občany skutečně odradit od toho, aby žalobu vůbec podali,“ dodává právnička Ligy.
O návrhu bude nyní hlasovat Senát, který má na jeho projednání 30 dnů.
Více informací poskytne:
Michaela Tetřevová, právnička Ligy lidských práv, tel.: 608 044 625, mtetrevova@llp.cz
Další informace k tématu.
Úterý, 8. února 2011Zprávy z médií
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil navrhuje razantně zvýšit některé soudní poplatky. Dražší má být rozvod nebo zápis do obchodního rejstříku. Nově by naopak nemusela poplatky hradit oběť domácího násilí, která chce, aby soud nařídil vystěhovaní trýznitele. O změnách bude ve středu jednat vláda.
Podle ministerstva je změna nutná, protože poplatky se naposledy upravovaly v roce 2000. „Vzhledem k růstu průměrné hrubé měsíční mzdy soudní poplatky ve své stávající výši dostatečně neplní svoji regulační a preventivní funkci a nebrání podávání šikanózních návrhů,“ píše se v důvodové zprávě ke změně zákona.
Zdražení by mohlo být v některých případech i více než dvojnásobné. Za první zápis akciové společnosti do obchodního rejstříku by se mělo platit dvanáct tisíc místo dosavadních pěti, za návrh na zahájení rozvodového řízení dva tisíce místo jednoho. Raději se dohodněte
Ministerstvo tak na jedné straně může získat desítky milionů korun do rozpočtu, ale Pospíšil by přivítal i jiný efekt – mnohem méně zbytečných soudních sporů. Návrh má motivovat obě strany, které se soudí, aby spor „nehrotily“ a raději se dohodly, právnicky řečeno, uzavřely smír. Pokud se totiž ještě před konečným verdiktem soudu účastníci dohodnou, dostanou zpět až 80 procent zaplacených peněz.
„Možnost vrácení části soudního poplatku po smírném uzavření věci představuje motivační faktor, který v konečném důsledku může podstatně přispět k odbřemenění soudní agendy,“ tvrdí předkladatel. Připomínky měli odboráři i ochránci práv
Některé poplatky budou nové, dosud se neplatily. Jde například o případy, kdy je člověk umístěný do vazby přesvědčený, že se tak stalo nezákonně, a stěžuje si na to u soudu. V takových kauzách navrhuje ministerstvo paušální poplatek dva tisíce korun.
Proti tomuto návrhu už v připomínkovém řízení protestovala Liga lidských práv. Úředníci ale její námitky nepřijali. „Jde o agendu, která je v široké míře zneužívána k podávání šikanózních návrhů,“ míní resort.
Stejně tak naložilo ministerstvo s námitkou odborářů, kteří zase žádali, aby byly od soudních poplatků osvobozeny všechny pracovněprávní spory.
Další novinkou jsou změny poplatků u sporů, ve kterých jde o velké částky peněz. Pokud se strany soudí o více než 20 tisíc korun, bude poplatek 5 procent. Pokud bude předmětem sporu částka vyšší než 40 milionů, bude poplatek dva miliony plus jedno procento z částky převyšující.
Tak budou odevzdávané peníze stoupat až do 250 milionů, kde ministerstvo stanovilo finanční strop pro placení. Maximální poplatek tak bude 4,1 milionu korun.
Článek byl publikován dne 8. 2. 2011 na zpravy.idnes.cz a naleznete jej zde.
Autorem článku je Jiří Šťastný, zpravy.idnes.cz.
Čtvrtek, 25. listopadu 2010Aktuality
Na ústním vypořádání připomínek 24. listopadu 2010 se nám podařilo přesvědčit Ministerstvo spravedlnosti, aby přehodnotilo svůj postoj ohledně některých chystaných změn v zákoně o soudních poplatcích a v občanském soudním řádu. Díky našim námitkám například rodiče usilující o adopci dítěte nebudou muset platit poplatek 2.000 Kč za zahájení soudního řízení. Případů je samozřejmě více.
Ministerstvo také přistoupilo na náš návrh týkající se ustanovování bezplatného zástupce i účastníkům, kteří byli osvobozeni od soudních poplatků pouze zčásti. Novela zamýšlela omezit ustanovení zástupce jenom pro účastníky, kteří byli osvobozeni od placení soudních poplatků zcela. Přitom celkové osvobození se má nově stávat pouze výjimečně, když jsou proto dány novelou blíže nespecifikované zvlášť závažné důvody. Takovou úpravou by se ale institut ustanovení zástupce stal téměř nedosažitelným. Díky našim výhradám bude zástupce moci být nadále ustanoven i účastníkům osvobozeným pouze z části.
Bohužel hluché zůstalo ministerstvo vůči námitkám proti zpoplatnění řízení o náhradě škody způsobené při výkonu veřejné moci. Trvá na tom, aby lidé, kteří před soudem žádají například o náhradu škody za nepřiměřeně dlouhé soudní řízení či za pozdní vyplacení důchodu, zaplatili za zahájení tohoto řízení soudní poplatek ve výši dvou tisíc korun. Liga s tímto návrhem nesouhlasí a i nadále bude usilovat o to, aby taková řízení zůstala osvobozena od placení soudního poplatku jako dosud.
Čtvrtek, 25. listopadu 2010Zprávy z médií
Ministerstvo spravedlnosti připravuje novelu zákona o soudních poplatcích a občanského soudního řádu, která významným způsobem mění stávající výši soudních poplatků. Značně tak omezuje možnosti osvobození od soudních poplatků. Hlavním cílem je přisypat trochu peněz do děravých kasiček prodělečných soudů. Návrh tak zapadá do vládního úsilí o šetření na všech frontách. Před horlivým plněním vládního plánu je ale dobré zamyslet se nad charakterem některých změn.
Samotnému zvýšení soudních poplatků by se zřejmě nedalo až tak moc vytknout. Hlavní argument ministra Pospíšila je, že ke zvýšení soudních poplatků nedošlo přes deset let a stávající úprava tak nereflektuje bohatnutí společnosti. Částečně mu musíme dát za pravdu, protože průměrná hrubá mzda se od posledního navyšování soudních skutečně zvýšila, a to o více než 75%. Pospíšil by ovšem neměl zapomínat na to, že nestoupaly jen mzdy, ale i životní náklady.
Dopad zvýšení soudních poplatků je nutné vidět především v kontextu omezování institutu osvobození od soudních poplatků, které slouží k vyrovnávání poměrů nerovných stran. V právní teorii se rozlišují tři druhy osvobození – věcné, osobní a individuální. Šetřícím škrtům se nevyhnul ani jeden z nich.
Budeme platit za osvojení?
Absurdně působila snaha o zrušení věcného osvobození v řízení o osvojení. Místo aby ministerstvo podpořilo náhradní rodinnou péči, pokusilo se hodit další klacek pod nohy lidem, usilujícím o adopci. Nově totiž měl být zaveden poplatek ve výši 2.000 Kč za zahájení řízení o osvojení. Ministerstvo to odůvodnilo tím, že „přiměřený poplatek by neměl být překážkou pro osoby, které se rozhodly nějaké dítě osvojit, živit jej, vychovávat jej a pečovat o něj, a to nejméně do jeho zletilosti.“ Vedeno snahou o co největší úspory zcela zapomnělo, že soudní poplatky nemohou v tomto druhu řízení plnit své dvě funkce, a to sankční a preventivní.
Preventivní funkce má zabránit zneužívání soudnictví, například podávání šikanózních návrhů. Sankční funkce soudních poplatků je pak namířena proti tomu, kdo spor před soudem prohraje, protože je to zpravidla on kdo nakonec musí zaplatit náklady soudního řízení. Je to tedy jakýsi trest za to, že díky jeho jednání se věc dostala k soudu.
V řízení o osvojení tyto funkce být naplněny nemohou. K adopci dítěte je vždy nutné rozhodnutí soudu, proto nemůžeme zájemce o adopci trestat za to, co jim ukládá sám zákon. Těžko si lze i představit, že někdo podává šikanózní návrhy o osvojení.
Po vlně kritiky, která se na ministerstvo za tento návrh snesla, se naštěstí přípravný tým chytil za hlavu a na včerejším ústním vypořádání připomínek sdělil, že od návrhu upouští. Nadále tedy bude řízení o osvojení osvobozeno od soudních poplatků.
Jak stát přesouvá břemeno za nápravu svých chyb na občany
Se zrušením věcného osvobození od soudního poplatku v řízení o náhradě škody způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím, rozhodnutím o vazbě nebo nesprávným úředním postupem jsme už takové štěstí neměli. Zde se ministerstvo rozhodlo neustoupit ani o píď a návrh zavádějící v těchto řízeních poplatek ve výši 2.000 Kč tedy půjde do vlády nepozměněn. Hlavním argumentem ministerstva je fakt, že tato agenda neúnosně narůstá a obrovské množství návrhů je údajně zcela zjevně šikanózních. Takové tvrzení však ministerstvo nepodložilo žádným důkazem, ač to ministr Pospíšil ve veřejných debatách několikrát sliboval.
Důvod pro nárůst soudní agendy v těchto věcech může být prostší, než se zdá. Zakopaný pes zřejmě tkví ve špatně nastaveném systému odškodňování. Pokud si například stěžujete na to, že Vaše řízení před soudem trvá neúměrně dlouho, musíte se nejdříve s žádostí o náhradu škody obrátit na příslušný úřad, v tomto případě Ministerstvo spravedlnosti. To má šest měsíců na to, aby Vaší žádost vyřídilo. Pokud to v této lhůtě nestihne, můžete se s žalobou obrátit na soud.
Z Ligou získaných informací vyplývá, že více než polovina žádostí je ministerstvem spravedlnosti vyřizována po lhůtě. Podle slov znějících z Kanceláře veřejného ochránce práv je sice na ministerstvu patrná snaha o nápravu, to ale přesto nemůže ospravedlnit zpoplatnění soudního řízení. Je třeba vzít v úvahu, že škoda byla způsobena subjektu, který je ve značně nerovném postavení, a to státem, který jedná z mocenské pozice. Místo aby stát usnadnil občanům domáhání se jejich práv, na kterých je zkrátil, chová se zcela opačně a snaží se jim cestu za nápravou co nejvíce ztížit.
Celkové osvobození jen ve výjimečných situacích
Další novinkou, kterou si ministerstvo přichystalo, je značné zúžení institutu individuálního osvobození od soudních poplatků. Zatímco dosud mohl být účastník řízení osvobozen zcela nebo zčásti, podle připravované novely bude celkové osvobození limitováno pouze pro výjimečné situace, kdy proto budou dány zvlášť závažné důvody, novelou blíže nespecifikované. Význam osvobození přitom není jen v tom, že účastník nemusí platit soudní poplatek, ale pokud je osvobozen, nemusí v případě neúspěchu hradit náklady protistrany. Bez tohoto osvobození si nemajetnější občané velmi často ani netroufnou jít domáhat se svých práv.
Z důvodové zprávy lze mezi řádky číst, že předkladatel je toho názoru, že se s osvobozováním příliš plýtvá. Kde ministerstvo tyto informace získalo, zůstává záhadou. Jak na včerejším ústním vypořádání připomínek vyzdvihl zástupce zmocněnce pro lidská práva, ministerstvo jako exekutivní orgán nemůže přezkoumávat soudní rozhodnutí. Navíc soudy nevedou žádnou statistiku zaznamenávající počet osob osvobozených od soudních poplatků. Spoluprácí s několika soudy se nám podařilo získat alespoň hrubá čísla. Soudci z Hradce Králové odhadují, že účastníci žádají o osvobození zhruba v 5% případů, z toho je polovině žádostí vyhověno. K podobným číslům jsme se dopracovali i v Mladé Boleslavi. Naopak situace je značně odlišná v Ostravě, kdy tamější předsedkyně okresního soudu odhaduje, že o osvobození žádá až 26% účastníků řízení, což je zřejmě dáno větší koncentrací osob s nižším sociálním statutem. I tak však rozhodně nelze říci, že by bylo individuální osvobozování nějak zneužíváno. Liga se proto bude snažit, aby ministerstvo tuto otázku ještě přehodnotilo.
Kdo bude mít nárok na bezplatného zástupce?
Na osvobození od soudních poplatků je potom vázána i možnost ustanovit účastníkovi zástupce. Podle současné úpravy může předseda senátu na žádost účastníka, který byl osvobozen od soudních poplatků, ustanovit zástupce na náklady státu. Chystaná novela však možnost ustanovení zástupce limitovala jen pro účastníky, kteří budou od placení soudních poplatků osvobozeni zcela. S ohledem na zúžení celkového osvobození pouze na výjimečné situace by se možnost bezplatného ustanovení zástupce stala téměř nedosažitelnou.
Naštěstí ministerstvo vyslyšelo připomínky Ligy a sdělilo nám, že zástupce bude moci být nadále ustanoven i účastníkům, kteří byli osvobozeni jen zčásti.
Kopie za padesát korun
Kyselou třešničkou na dortu je pak zvýšení poplatku za okopírování jedné stránky ze soudního spisu z 15,- Kč na 50,- Kč. Takové cena rozhodně neodpovídá skutečným nákladům vynaloženým na pořízení kopie, už i dřívějších patnáct korun bylo značně nadsazených. Ale kdo ví, třeba soudy zainvestovaly a pořídily si pozlacené kopírky… Vždyť v dobách krize se investice do zlata vyplácí, nebo ne?
Autor článku: Michaela Tetřevová, právnička Ligy lidských práv
Článek byl publikován dne 25. 11. 2010 na blog.aktualne.centrum.cz a naleznete jej zde.
Pátek, 5. listopadu 2010Aktuality
Liga připomínkovala návrh novely zákona o soudních poplatcích. Návrh novely celkově zvyšuje sazby soudních poplatků, významně omezuje institut individuálního osvobození od soudních poplatků, ruší věcné osvobození od soudních poplatků v řízení o osvojení a v řízení o náhradě škody způsobené při výkonu veřejné moci.
Liga kritizovala zpřísnění podmínek pro individuální osvobození od soudního poplatku, neboť hrozí, že méně majetným osobám bude odepřen přístup ke spravedlnosti. Předkladateli novely zákona bylo proto doporučeno přijetí zákona, který by uceleně upravil systém bezplatné právní pomoci.
Liga se dále negativně vyjádřila k navrhovanému zrušení věcného osvobození od soudního poplatku v řízení o osvojení. Zavedení soudního poplatku v řízení o osvojení totiž představuje další bariéru pro náhradní rodinnou péči. Poplatek navíc v těchto řízeních nemůže plnit svou preventivní ani regulační funkci. Za situace, kdy je Česká republika mezinárodními institucemi kritizována za vysoký počet dětí v ústavní péči, tak stát dává najevo svůj nezájem o tuto problematiku.
