Soudy musí zpřístupnit i rozsudky v neuzavřených kauzách

Ministerstvo spravedlnosti v květnu rozhodlo, že je potřeba získávat nezkreslené informace o současných kauzách a ne se potřebné informace dozvídat s několikaletým zpožděním. Možnost přečíst si nepravomocné rozsudky umožňuje udělat si představu o tom, jak soudy rozhodují v jednotlivých oblastech práva. Veřejnost má tedy nově možnost dozvědět se například jak vysoké částky přiznávají soudy při rozhodování o náhradě škody.
Doposud soudy na žádost vydávaly pouze rozsudky, které nabyly právní moci. Pro získání aktuálních informací o rozhodování v soudních síních bylo nezbytné zúčastnit se osobně jednání soudu. V rámci jednoho ze svých případů usilovala Liga také o zpřístupnění rozsudku, který dosud nenabyl právní moci. Soud však žádost Ligy zamítl. Ministerstvo spravedlnosti nyní rozhodlo, že tento přístup soudů odporuje jak znění zákona tak Listiny základních práv a svobod. „Vyjasňuje se tím dosud ne zcela jednoznačná právní úprava v zákoně o svobodném přístupu k informacím. Nebude již tedy nutné čekat řadu let, než proběhne odvolací řízení a rozsudek nabude právní moci.“ Vysvětluje právnička Ligy Kateřina Červená.

Komunikace soudů s veřejností je v ČR dlouhodobě zanedbávána, což se odráží v nízké důvěře občanů. Rychlé zveřejňování soudních rozhodnutí by mohlo plnit nenahraditelnou funkci kontroly kvality činnosti soudů i jednotlivých soudců. „Doufáme, že nepravomocná rozhodnutí budou zpřístupněna veřejnosti také v rámci nových internetových stránek věnovaných justici, které již ministerstvo spravedlnosti spouští.“ Dodává Červená.

Celé rozhodnutí ministerstva spravedlnosti naleznete zde.

Bližší informace:
Kateřina Červená, právnička Ligy, tel. 777 189 926, e-mail: kcervena@llp.cz

Quo vadis, ukrajinská justice?

V rámci projektu „Výměna zkušeností mezi ČR a Ukrajinou ohledně reformy soudního systému a jeho přiblížení evropským standardům“ proběhlo o velikonočních svátcích setkání reprezentantů české Soudcovské unie a Ligy lidských práv s ukrajinskými právníky,zástupci nevládních organizací a soudci.
Více informací najdete v článku Quo vadis, ukrajinská justice?

Článek byl zveřejněn v časopise Soudce č. 5/2009, str. 16.

Stát musí zaplatit odškodné za nezákonnou hospitalizaci

Praha – 4. května 2009 – Šest set korun za každý den nezákonné hospitalizace v psychiatrické léčebně musí podle rozhodnutí soudu zaplatit Česká republika klientce Centra advokacie duševně postižených a Ligy lidských práv. Rozhodl tak Obvodní soud pro Prahu 2. Jako odškodnění za šedesát dní nezákonné hospitalizace musí stát paní Horové vyplatit celkem třicet šest tisíc korun.

Před několika lety začala paní Horová sbírat oblečení, knížky a jiné věci, které lidé nechávali u popelnic. Toto počínání se nelíbilo jejím sousedům, kteří si na ni opakovaně stěžovali. Pražská městská část se proto rozhodla pro nekompromisní řešení. Úředníci Městské části vnikli za asistence policie násilím do jejího bytu, aby odstranili všechny „hygienicky závadné“ věci. Současně na paní Horovou zavolali záchranku, která ji za spolupráce policie odvezla do psychiatrické léčebny v Bohnicích. Z jejího bytu pak pracovníci Městské části vynesli všechno včetně osobních věcí.
Při převozu byla paní Horová připoutána k lůžku tak, aby se nemohla hýbat. V léčebně pak byla zřízencem sprchována střídavě teplou a studenou vodou a proti své vůli dostávala nitrožilně léky. Vzhledem k tomu, že paní Horová nikdy se svou hospitalizací nesouhlasila, oznámila léčebna tuto skutečnost soudu. Ten rozhodl, že její hospitalizace je v souladu se zákonem. Paní Horová se proto za pomoci právníka MDAC a Ligy odvolala k Městskému soudu v Praze. Ten usnesení obvodního soudu změnil a nedobrovolnou hospitalizaci paní Horové prohlásil za nezákonnou.
„S případy nedobrovolné hospitalizace, která není v souladu se zákonem, se setkáváme poměrně často. Zejména soudy prvního stupně jsou při posuzování jejich zákonnosti velmi povrchní,“ komentuje situaci v České republice právnička MDAC a Ligy Jana Marečková. Fakt, že přezkoumávání nedobrovolných hospitalizací je u nás pouze formální záležitostí a zdaleka nenaplňuje standardy Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, dokazují také soudní statistiky. „Je zarážející, že okresní soudy v obvodech, kde se nachází psychiatrická léčebna, posuzovaly více než čtrnáct tisíc případů za rok a pouze v jednadvaceti z nich rozhodly, že nedobrovolná hospitalizace nebyla v souladu se zákonem. Tato čísla signalizují, že v systému není něco v pořádku.“ Upozorňuje Maroš Matiaško, právník MDAC a Ligy.
Na základě rozhodnutí Městského soudu v Praze o nezákonnosti nedobrovolné hospitalizace paní Horové se právní zástupce obrátil na Ministerstvo spravedlnosti se žádostí o odškodnění za imateriální újmu, která byla paní Horové nezákonnou hospitalizací způsobena. Ministerstvo spravedlnosti však tuto žádost vyhodnotilo jako nedůvodnou. Právník se proto obrátil na Obvodní soud pro Prahu 2 a zažaloval Českou republiku o odškodnění. Obvodní soud rozhodl, že Česká republika je povinna paní Horovou za způsobenou újmu odškodnit ve výši 36 000 Kč. Ministerstvo spravedlnosti se proti tomuto rozhodnutí odvolalo. „Je mi líto, že se Ministerstvo spravedlnosti odvolalo, jakékoliv finanční odškodnění je v takovýchto případech málo.“ uzavírá Matiaško.

Bližší informace o případu poskytne:
Maroš Matiaško, právník MDAC a Ligy, tel.: 545 210 446; 773 621 228, e-mail: mmatiasko@mdac.info

Liga se Soudcovskou unií na Ukrajině

V rámci projektu „Výměna zkušeností mezi ČR a Ukrajinou ohledně reformy soudního systému a jeho přiblížení evropským standardům“ proběhlo o velikonočních svátcích setkání reprezentantů české Soudcovské unie a Ligy lidských práv s ukrajinskými právníky, zástupci nevládních organizací a soudci.
Viceprezidentka Soudcovské unie Šárka Hájková a místopředseda okresního soudu v Pardubicích Jan Šlosar se spolu s Kateřinou Červenou z Ligy lidských práv nejprve zúčastnili setkání s mladými právníky a zástupci nevládních organizací z Ukrajiny, Běloruska a Litvy. Ti se zajímali zejména o informace týkající se systému české justice, zvláště pak o zajištění její nezávislosti.
Česká delegace navštívila také ukrajinský Nejvyšší soud v Kyjevě, kde se setkala nejen s jeho vedením, ale také s místopředsedou Rady soudců Ukrajiny, která je samosprávným orgánem ukrajinských soudců. Češi seznámili své ukrajinské kolegy se systémem českého soudnictví a naopak získali informace o struktuře ukrajinských soudů, jejich financování, samosprávě i aktuálních problémech ukrajinské justice.
Dalším bodem programu pak byla diskuse s ukrajinskými advokáty, prokurátory, zástupci akademické obce i ukrajinské justice na téma Jak odstranit zahlcení soudů? a Jak posílit důvěru veřejnosti v justici? Spolu s nedostatečným finančním zajištěním fungování soudnictví jsou to nejpalčivější otázky, které dnes ukrajinská justice řeší.
Na začátek května pak připravuje Liga v rámci tohoto projektu návštěvu dvaceti ukrajinských soudců v České republice.

Zbavili ho svéprávnosti. Netušil to

Brno – Nejdřív si myslel, že je to jen legrace, pak už mu ale do smíchu nebylo. To když devětapadesátiletý Milan z Brna zjistil, že jej Městský soud v Brně zbavil svéprávnosti, tedy způsobilosti k právním úkonům. Aniž mu dal vůbec vědět, že se tím zabývá. Milan se odvolal. Dokonce dvakrát. Pokaždé ale až ve chvíli, kdy se o soudním jednání i verdiktu náhodou dozvěděl s odstupem řady měsíců. A kdy už byl dávno způsobilosti zbaven. Kauza se táhla neuvěřitelných 12 let, od června 1995. A dohru má i nyní, kdy soud do třetice návrh na zbavení způsobilosti zamítl.
„Že došlo k pochybení a porušení práv pana Milana, nyní připustilo i ministerstvo spravedlnosti. Za průtahy v řízení mu nabídlo odškodnění 106 tisíc korun. Dostat by je měl každým dnem,“ potvrzuje Maroš Matiaško, právník Centra advokacie duševně postižených a Ligy lidských práv, který Milanovi pomáhá.
„Pan Milan trpí schizofrenií. To ale není důvod zbavovat jej způsobilosti, vždyť tuto nemoc měl i Isaak Newton,“ dodává Matiaško.
Devětapadesátiletý Brňan přesto příliš spokojený není. „Hřeší se na to, že se něco podobného většinou děje lidem, kteří nemají na to se bránit. Bezpráví má u nás snadnou průchodnost,“ myslí si. „Důsledky toho všeho se vůbec hmotným vyrovnáním nedají smazat, jsou nevratné. I účinek na psychiku člověka je nevykompenzovatelný,“ dodává.
Kauza, která jej trápí, odstartovala už v roce 1995. Kvůli sousedským sporům a nemoci, kterou muž trpí, ho i s matkou převezli do psychiatrické léčebny.
Poté městská část Brno-sever podala návrh na zbavení způsobilosti k soudu. „S hospitalizací nesouhlasil, odešel z léčebny, neměl ale ani klíče od bytu. Šest let pak přespával u známých i v azylových domech. A vůbec netušil, že soud o něm rozhoduje,“ líčí právník. Soud jej ignoroval. „I když městská část věděla, kde se pohybuje, soudkyně jej ani neviděla, nedoručovala mu rozhodnutí a řídila se šest let starým posudkem dlouhým osm stran,“ dodal.
Devětapadesátiletý Milan se o tom, že jej soud zbavil způsobilosti, že musí mít opatrovníka, že nesmí volit ani se ženit, dozvěděl náhodou. „Známé se podřekla sociální pracovnice. Nebral jsem to tehdy vážně, myslel jsem, že jde o omyl, který lze jednoduše napravit. To mě přešlo, až když jsem se dostal ke spisu. Psal jsem tehdy odvolání sám a stačilo to. Rozsudek hned zrušili a ujistili mě, že se to nemůže opakovat. Pak to udělali znovu. Je to zvůle lidí, kteří mají moc,“ zlobí se.
O novém zbavení způsobilosti se dozvěděl až 20 měsíců po verdiktu. Když jej proti jeho vůli hospitalizovali na základě souhlasu jeho opatrovnice, sociální pracovnice, kterou nikdy neviděl. Milan se odvolal a krajský soud pak rozsudek znovu zrušil. Městský soud potom povolal jiného znalce a návrh po 12 letech zamítl.
Milan teď chce odškodné, kromě průtahů i za chybu soudu. Včera mu ale žalobu na 400 tisíc zamítl Obvodní soud pro Prahu 2. „Odvoláme se, nekončí to,“ ujišťuje Matiaško.

* Příběh v datech červen 1995: městská část Brno-sever podala návrh na zbavení svéprávnosti listopad 2000: Městský soud v Brně jej zbavil svéprávnosti. Milan to neví, neodvolal se, verdikt platí duben 2001: o verdiktu se dověděl, když dostal opatrovníka, odvolal se srpen 2001: Krajský soud v Brně vyhověl odvolání, rozsudek zrušil listopad 2004: městský soud Milana znovu zbavil svéprávnosti červenec 2006: Milan se to dověděl v nemocnici, odvolal se říjen 2006: krajský soud verdikt znovu zrušil a věc vrátil na město září 2007: městský soud do třetice zamítl 12 let starý návrh září 2008: ministerstvo potvrdilo pochybení a navrhlo odškodné.

Článek vyšel dne 13. 11. 2008 v deníku Mladá fronta DNES – Brno (jeho internetovou verzi naleznete zde).