Pondělí, 8. srpna 2011Tiskové zprávy
Nejvyšší soud vynesl průlomové rozhodnutí v případu paní Ivety z Ostravy, které lékaři v roce 1997 provedli sterilizaci. Bez informovaného souhlasu tak přišla o možnost mít další děti. V následujícím řízení jí bylo přiznáno odškodnění, Vrchní soud v Olomouci ale prohlásil případ za promlčený. Nejvyšší soud nyní tvrdí, že tak závažnou záležitost není možné promlčet.
Paní Iveta z Ostravy podstoupila sterilizaci po druhém porodu císařským řezem, aniž by tušila, že se jedná o nevratnou operaci. Protože další děti mít chtěla, snažila se dokonce o umělé oplodnění. Když odhalila skutečnou příčinu své „neplodnosti“, obrátila se na soud.
Paní Ivetu před soudem zastupoval David Zahumenský, předseda a právník Ligy lidských práv. Ačkoliv Vrchní soud v Olomouci uznal protiprávnost sterilizačního zákroku, zamítl vyplacení odškodného, protože případ byl dle něj promlčený. Poslední verdikt Nejvyššího soudu ale tvrdí, že sterilizaci není možné promlčet. Paní Ivetě se tak otvírá cesta k odškodnění, jež jí původně Krajský soud v Ostravě přiznal.
Bližší informace poskytne:
David Zahumenský, předseda Ligy lidských práv, tel. 608 719 535
Kateřina Červená, právnička projektu Férová nemocnice, tel. 545 210 446
Nález Nejvyššího soudu je k dispozici zde.
Shrnující tiskovou zprávu věnovanou případům sterilizace u nás najdete zde.
Stanovisko ombudsmana k nuceným sterilizacím romských žen.
Liga lidských práv již dříve zpracovala publikaci „Právní protiopatření proti protiprávní sterilizaci“, která je volně k dispozici zde.
Středa, 29. června 2011Aktuality
Český rozhlas 6 přinesl rozhovor s právničkou Ligy lidských práv Kateřinou Červenou. Dozvědět se můžete o postavení oběti trestného činu v české minulosti i současnosti, nechybí ani srovnání se situací v zahraničí. Kateřina Červená zároveň kritizuje stav, kdy právo pachatele na spravedlivý proces stojí mnohdy nad právy oběti. V závěru nabízí možnosti, kde mohou oběti trestné činnosti získat právní pomoc.
Poslechnětě si celý pořad „Česká justice”.
Čtvrtek, 23. června 2011Tiskové zprávy
Brno – 23. června – Tento týden se dvě klientky Ligy lidských práv konečně dočkaly odškodnění za chyby soudů v řízeních o způsobilosti k právním úkonům. Za tři roky trvající boj o způsobilost přiznal Městský soud v Praze paní H. 37 tisíc korun. Druhý spor se týkal paní M., které soud odmítl způsobilost navrátit. Za to jí podle soudu přísluší odškodnění ve výši 200 tisíc.
Paní H. byla v roce 2005 na základě šikanózního návrhu ze strany města zbavena soudem způsobilosti k právním úkonům. V řízení nebyla vyslechnuta a advokátka, kterou jí přidělil soud ji vůbec nekontaktovala. Na základě jediného neaktuálního znaleckého posudku ji pak soud připravil o veškerá práva. Paní H. se odvolala a v konečném rozsudku soud potvrdil, že pro zásah do její způsobilosti neexistuje důvod. Celý soudní proces však trval skoro dva roky, v jejichž průběhu žila paní H. v nejistotě o svém postavení i budoucím životě.
O případu paní M. již Liga před časem informovala v tiskové zprávě. Na konci roku 2007 Ústavní soud uznal, že v řízení o způsobilosti k právním úkonům soudy porušily její práva, když jí bezdůvodně odmítly způsobilost k právním úkonům navrátit. Náhrady za újmy na svých právech se však dočkala až teď.
Přestože v obou případech soudy přiznaly žalobkyním nižší částky, než požadovaly, jde o velice významná rozhodnutí. Při stanovení výše finančního odškodnění, které jim za nezákonný postup v rozhodování soudy přiznaly, vycházely soudy zejména z judikatury Evropského soudu pro lidská práva, který v obdobných řízeních přiznává nemalé částky.
Oba případy však také dokazují, jak neochotně přistupují obecné soudy k navracení způsobilosti k právním úkonům, případně k přiznání náhrady škody za nezákonný zásah do práv člověka. Jedné z klientek byla navrácena způsobilost k právním úkonům až na základě nálezu Ústavního soudu, druhé se podařilo dosáhnout odškodnění až poté, co se k případu vyjádřil Nejvyšší soud. V obou případech trvalo více než tři roky od podání žaloby na odškodnění, než soudy vydaly konečné rozhodnutí. „Oproti minulosti se jedná o mírný posun v rozhodování soudů, který je způsoben zejména aktivitou Ústavního a Nejvyššího soudu. Obecným soudům se však důsledná ochrana práv a důstojnosti lidí s postižením zatím nedaří. Sankce v podobě náhrady vzniklé újmy vnímáme tedy jako nejlepší způsob, jak působit na státní orgány,“ komentovala rozhodnutí právnička Ligy a Centra advokacie duševně postižených (MDAC) Zuzana Durajová.
Bližší informace poskytne:
Zuzana Durajová, právnička Ligy lidských práv a MDAC, tel. 773 692 282, zdurajova@mdac.info
Sobota, 18. června 2011Zprávy z médií
Městští policisté, kteří napadli bezdomovce, musejí opět k soudu. Pokud posudek od znalce z oboru obličejové chirurgie prokáže, že Peteru Sisikovi zlomili nos, hrozí jim opět až desetiměsíční podmínka.
OLOMOUC Nezvykle tvrdý zásah olomouckých strážníků proti opilému bezdomovci neskončí u přestupkové komise, ale znovu před soudem. Rozhodl o tom krajský soud, u něhož si na lednový verdikt okresního soudu stěžovala státní zástupkyně Lenka Kremzerová. Krajský soud jí dal za pravdu, že k případu je potřeba posudek od znalce z oboru obličejové chirurgie. Pokud se díky němu prokáže, že městští policisté zlomili bezdomovci nos, hrozí jim opět až desetiměsíční podmínka.
Právě takový trest chtěla žalobkyně pro oba obviněné strážníky už při lednovém procesu. Okresní soud však rozhodl, že nejde o trestný čin, a záležitost předal přestupkové komisi magistrátu.
Rozhodnutí krajského soudu přivítala hlavně Liga lidských práv, jejíž advokát zbitého bezdomovce u soudu obhajuje. „Rozhodnutí krajského soudu považuji za zcela správné. To, jak v lednu rozhodl okresní soud, bylo ostudné,“ řekl zmocněnec bezdomovce Jiří Kubala. Incident, kvůli kterému strážníci Jiří Štýbnar a Michal Kulveit skončili před soudem, se odehrál loni v červnu před dominikánským kostelem poblíž centra Olomouce. Padesátiletý bezdomovec Peter Sisik tam spal na lavičce. Sám přiznal, že byl opilý. Strážníci, kteří ho přijeli zkontrolovat, jej údajně přiměli vyskládat všechny jeho věci, kroucením rukou jej nutili sbírat odpadky pod lavičkou a také mu ohnuli a do fontány zahodili nůž. Jiří Štýbnar byl podezřelý také z toho, že bezdomovce několikrát uhodil do obličeje. Až před soud se policisté dostali hlavně proto, že zásah vyfotil a natočil na mobilní telefon náhodný svědek. Jak se ukázalo pár dnů po události, bezdomovec měl zlomený nos. Podle lékařů, kteří jej ošetřovali, se však nedalo určit, zda byla zlomenina stará den nebo tři týdny. I proto okresní soudce Petr Sušil odmítl strážníky odsoudit za přečin.
„Na videozáznamu druhý úder nevidím. Mám za zcela prokázané, že se nejednalo o údery opakované, ale jednu ránu, avšak nezjištěné síly amechanismu,“ uvedl v lednu Petr Sušil. Na stranu strážníků se přiklonil i kvůli minulosti napadeného bezdomovce. Peter Sisik, původem ze Slovenska, má totiž už čtrnáct záznamů v trestním rejstříku – většinou za krádeže. Lednového jednání soudu už se nemohl zúčastnit, protože byl znovu ve vězení na Slovensku. Soudce Sušil příliš nevěřil ani svědkovi, který incident nahrál na mobil a volal na tísňovou linku. „Nemohu se zbavit pocitu, že je zaujatý proti uniformám,“ podotkl na adresu svědka.
Oba strážníci odmítli, že by Peteru Sisikovi jakkoliv ublížili. Štýbnar se přiznal pouze k tomu, že bezdomovci zahodil nůž. I pro toto měl soudce Sušil pochopení: „Nedivím se, že tímto způsobem jednal. V podstatě si tak chránil vlastní kůži.“
Jiří Štýbnar i Michal Kulveit dál pracují pro Městskou policii Olomouc. „Ctím presumpci neviny. Na základě dřívějších zkušeností, kdy obvinění strážníků nebylo potvrzeno, jsem opatrný i s tím, abych tyto lidi převáděl na jinou práci. Čekám na konečné rozhodnutí soudu, podle něhož se zařídím,“ prohlásil ředitel olomoucké městské policie Pavel Skalický. Okresní soud se bude případem znovu zabývat v polovině července.
Článek byl publikován dne 18. 6. 2011 v Mladé frontě DNES.
Autorkou článku je Petra Klimková, Mladá fronta DNES.
Čtvrtek, 16. června 2011Aktuality
Ve středu 15. června jsme vyhráli případ, v němž se rozhodovalo o svěření vnuka do pěstounské péče babičky. Chlapec byl pro špatnou výchovu odebrán matce a umístěn do dětského domova. Díky našemu vítězství získala hocha do výchovy babička, takže chlapec může po více než roce stráveném v dětském domově opět vyrůstat v rodinném prostředí. Soud ovšem zároveň nařídil dohled na jeho výchovou orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD).
Bohužel s OSPODem měla naše klientka již v minulosti špatné zkušenosti, když se snažila získat do péče i chlapcovy mladší sourozence. „Místo aby se OSPOD pokusil o sanaci rodiny a pomohl naší klientce připravit se na péči o vnuky, omezil se pouze na její kritiku. Budoucí spolupráce babičky s OSPODem je tak vážně poznamenána nedůvěrou mezi oběma stranami. Naplno se zde projevuje problém spojení poradenské a represivní úlohy v jednom orgánu, jež jsme kritizovali už v publikaci Děti z ústavů! v roce 2007,” říká o kauze Michaela Tetřevová, která babičku před soudem zastupovala.
