Úterý, 17. května 2011Tiskové zprávy
Liga lidských práv vypracovala v rámci veřejné zakázky Ministerstva práce a sociálních věcí tři právní analýzy, které se zabývají postavením osob se zdravotním postižením v procesu transformace sociálních služeb. Analýzy se věnují zejména právu lidí s postižením na život v komunitě a závazkům, které z tohoto práva vyplývají pro stát. Právníci Ligy se dále zabývali také možnými případy odpovědnosti v souvislosti s poskytováním sociálních služeb a otázkami právní způsobilosti osob se zdravotním postižením.
Proces podpory transformace a deinstitucionalizace sociálních služeb probíhá v České republice od roku 2005. Jeho základní myšlenkou je poskytovat co možná nejvíce individualizovaných sociálních služeb v přirozeném prostředí. Proces transformace tedy pomáhá začlenění lidí s postižením do běžné komunity, čímž dochází nejen ke zkvalitnění sociální péče a zvýšení možností jejich rozvoje, ale i k obohacení samotné komunity. Právě právu na život v komunitě je věnována první analýza, která podrobně zkoumá toto právo, které je zakotveno v Úmluvě o právech osob se zdravotním postižením.
Proces transformace s sebou přináší nové situace a právní otázky, s nimiž je třeba se vypořádat. Velmi složitá a problematická je například otázka odpovědnosti. Když hovoříme o odpovědnosti v kontextu poskytování sociálních služeb, odpovědnými mohou být jak uživatelé sociálních služeb, poskytovatelé sociálních služeb, opatrovníci, ale i jiné osoby, a to v různých právních oblastech. Například poskytovatelé mohou svým klientům způsobit škodu na zdraví, klienti mohou něco rozbít v obchodě nebo zaměstnanci poskytovatelů nemusí své povinnosti plnit řádně a dojde ke škodě – kdo bude za tyto a další podobné situace odpovídat? Tomu se věnuje druhá analýza věnovaná odpovědnostním vztahům.
Zásadním otázkám způsobilosti k právním úkonům obecně, ale i ve světle nového občanského zákoníku se pak věnuje třetí právní analýza. V porovnání s jinými právními řády, které již od zásahů do způsobilosti k právním úkonům upouští, je v České republice stále platná právní úprava ze šedesátých let, která umožňuje nejen omezování, ale i zbavování způsobilosti, čehož se u nás stále hojně využívá. Způsobilost k právním úkonům je přitom pro nezávislý život lidí se zdravotním postižením klíčovou otázkou. Jde o velký zásah do práv člověka a v současné době není otázka způsobilosti k právním úkonům uspokojivě řešena ani v rámci legislativy, ani v soudní praxi.
Od prosince minulého roku do dubna 2011 právníci Ligy v rámci seminářů prezentovali teoretické poznatky z analýz poskytovatelům sociálních služeb, zástupcům krajů a Ministerstva práce a sociálních věcí. Dialog s účastníky seminářů, kteří se v praxi potýkají s nejrůznějšími problémy, pak vedl k ještě komplexnějšímu zpracování problematiky.
Bližší informace poskytnou:
Denisa Slašťanová, právnička Ligy lidských práv, tel.: 545 210 446, email: dslastanova@llp.cz
Zuzana Durajová, právnička MDAC a Ligy lidských práv, tel.: 773 692 282; 545 210 446, email: zdurajova@mdac.info
Barbora Rittichová, právnička MDAC a Ligy lidských práv, tel.: 773 621 228; 545 210 446, email: brittichova@mdac.info
Maroš Matiaško, právník MDAC a Ligy lidských práv, email: mmatiasko@mdac.info
Užitečné odkazy:
čl. 19 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením
Bližší informace o transformaci sociálních služeb
Analýza CRPD a právo na život v komunitě
Analýza Právní odpovědnost poskytovatelů sociálních služeb v procesu transformace sociálních služeb
Analýza Právní postavení uživatelů v procesu transformace sociálních služeb
Všechny tři analýzy byly zpracovány na základě zakázky Ministerstva práce a sociálních věcí, kterou získala Liga lidských práv, název zakázky „Zpracování analýzy a metodického materiálu a lektorování na seminářích k vybraným aspektům procesu transformace“ Zakázka je součástí individuálního projektu „Podpora transformace sociálních služeb“ hrazeného z prostředků Evropského sociálního fondu, Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a Státního rozpočtu České republiky. Realizátorem projektu Podpora transformace sociálních služeb je Odbor sociálních služeb a sociálního začleňování MPSV.
Pondělí, 16. května 2011Aktuality
Liga lidských práv vypracovala v rámci zakázky Ministerstva práce a sociálních věcí tři právní analýzy související s probíhající transformací sociálních služeb.
Analýzy jsou věnovány tématům:
V České republice probíhá již od roku 2005 proces podpory transformace a deinstitucionalizace sociálních služeb. Základní myšlenkou tohoto procesu je poskytování co možná nejvíce individualizovaných sociálních služeb v přirozeném prostředí. Zjednodušeně řečeno, transformace pomáhá začleňování lidí s postižením do přirozené komunity, čímž dochází nejen ke zkvalitnění péče a zvýšení možností rozvoje uživatelů služeb, ale i k obohacení samotné komunity zvýšením její různorodosti. Transformace sociálních služeb je proces, který sebou přináší nové situace a otázky s kterými se musíme vypořádat, a právě těmito situacemi a otázkami jsme se v uvedených právních analýzách zabývali.
Právní analýzy jsou užitečné hlavně proto, že lidé pracující v sociálních službách, ale i širší veřejnost, mohou na jednom místě lehce najít potřebné informace, které se přímo dotýkají poskytování sociálních služeb v souvislosti s probíhající transformací, a mohou se v dané problematice lépe zorientovat.
Teoretické poznatky a praktické příklady obsažené v prvních dvou právních analýzách jsme prezentovali od prosince minulého roku do dubna tohoto roku na seminářích, kterých se zúčastnili poskytovatelé sociálních služeb, zástupci krajů a Ministerstva práce a sociálních věcí. Předávání zkušeností osobní cestou na realizovaných seminářích nám obohatilo náš právnický pohled na věc a podpořilo identifikaci poptávky odborné veřejnosti. Možnost využít praktické zkušenosti účastníků zvýšila komplexnost zpracování dané problematiky.
Všechny tři analýzy byly zpracovány na základě zakázky Ministerstva práce a sociálních věcí, kterou získala Liga lidských práv, název zakázky „Zpracování analýzy a metodického materiálu a lektorování na seminářích k vybraným aspektům procesu transformace“ Zakázka je součástí individuálního projektu „Podpora transformace sociálních služeb“ hrazeného z prostředků Evropského sociálního fondu, Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a Státního rozpočtu České republiky. Realizátorem projektu Podpora transformace sociálních služeb je Odbor sociálních služeb a sociálního začleňování MPSV.
Úterý, 6. dubna 2010Aktuality
Veřejný ochránce práv shledal nedostatky při posuzování nároku na příspěvky na péči u lidí s duševním postižením. V tiskové zprávě to zdůraznila zástupkyně Veřejného ochránce práv, RNDr. Jitka Seitlová. Podle ochránce právě u lidí s duševní nemocí či mentálním postižením dochází poměrně často k chybám v posouzení jejich stavu.
Při vyhodnocování jejich soběstačnosti a schopnosti vykonávat úkony péče o vlastní osobu velmi často sociální pracovníci i posudkoví lékaři podceňují nutnost pomoci nebo alespoň dohledu další osoby. Duševně nemocní či mentálně postižení jsou v mnoha případech schopni posuzovaný úkon fyzicky zvládnout, ale nejsou sami schopni rozpoznat potřebu takového úkonu.
Podle zástupkyně ochránce je nutné, aby se sociální pracovníci či posudkoví lékaři nespoléhali např. pouze na tvrzení posuzované osoby, že úkon zvládne, ale aby si takovou samostatnost ověřovali např. svědeckou výpovědí poskytovatele sociální služby. Zdravotní stav těchto osob by pro účely přiznání příspěvku na péči měl vždy posuzovat lékař s atestací z psychiatrie a psychiatr by také měl být členem posudkové komise MPSV, alespoň pokud se takový žadatel o příspěvek proti rozhodnutí odvolá.
Právě v případě dětí a duševně nemocných, či mentálně postižených, se stávající bodový systém jeví jako neodpovídající k postižení problematiky jejich stavu v širších souvislostech. V důsledku toho jim není příspěvek na péči přiznáván nebo je přiznán v nižším stupni, ačkoli obvykle vyžadují neustálý dohled a pomoc jiné osoby.
Středa, 10. března 2004Tiskové zprávy
Východiska
V České republice vyrůstá v současné době přibližně 20 000 dětí v ústavní péči. V porovnání s ostatními evropskými státy je tato situace alarmující. Současný systém péče o dítě a rodinu v obtížných situacích selhává v mnoha směrech. Netvoří jednotný funkční celek, nýbrž soustavu vzájemně nekomunikujících subjektů (spolu s krajskými úřady je spravován pěti ministerstvy: MZ, MPSV, MS, MŠMT a MV). Systém je finančně náročný, neefektivní a koncepčně nevyhraněný. Jeho působení se často omezuje na administrativní, případně represivní metody. V důsledku této situace jsou tisíce dětí a mladistvých vychovávány v institucích. Život v instituci podle vědeckých studií u dětí prokazatelně způsobuje deprivaci a vytváření patologických sociálních návyků.
Základní cíle
1. Co nejvyšší počet dětí vyrůstá ve vlastní biologické rodině.
2. Významné zvýšení podílu náhradní rodinné péče v systému služeb pro děti bez rodinného zázemí.
3. Zkracování doby pobytu dětí mimo vlastní rodinu, zvláště pak ve všech typech institucionální péče.
Důležité podmínky pro dosažení cílů
Ustanovit jeden odpovědný úřad, který bude mít celou oblast ochrany práv dítěte ve své kompetenci (Ministerstvo pro rodinu nebo jiný výkonný státní úřad pro dítě a rodinu). Vytvořit národní strategii a koncepci péče o dítě a rodinu (vypracovanou kompetentními odborníky a s přihlédnutím k procesu začleňování do EU) a zakotvit tuto strategii v legislativě i v každodenní praxi.
Zavést moderní přístupy v oblasti sociálních služeb pro dítě a rodinu a definovat závazné standardy jejich kvality.
Rozvíjet náhradní rodinnou péči v jejích stávajících i nových formách tak, aby byla dostupná všem dětem vyrůstajícím mimo vlastní rodinu, a to bez rozdílu věku, etnické příslušnosti, zdravotního stavu či psychosociálních obtíží.
ČLENOVÉ KOALICE
Český helsinský výbor (Helena Kunstová), DOM (Michaela Svobodová), Fond ohrožených dětí (Marie Vodičková), Liga lidských práv (Radka Jelínková), Nadace Naše dítě (Zuzana Baudyšová), Nadace rozvoje občanské společnosti (Hana Šilhánová), Nadační fond Rozum a Cit (Jaroslava Máliková), Pod křídly (Emilie Smrčková), Středisko náhradní rodinné péče (Věduna Bubleová), Střep (Věra Bechyňová), Výbor dobré vůle (Milena Černá), Zdravotní a Sociální fakulta ČB univerzity (Jiří Kovařík)
Mluvčí:
Zuzana Baudyšová,
Michaela Svobodová,
Jiří Kovařík
KONTAKT:
Kontaktní adresa: DOM, Braunerova 22
180 00 Praha 8
