Zakázat pochod není řešení

Nejvyšší správní soud potvrdil, že úřady nemohou „řešit“ shromáždění oznámená problematickými skupinami tím, že jim jednoduše zakážou se setkat.

Dělnická mládež se tedy bude moci 1. máje shromáždit v parku Lužánky a následně pochodovat směrem na Mendlovo náměstí za účelem „oslavy svátku práce“. Úřad městské části Brno-střed, který původně toto shromáždění zakázal, se svou stížností neuspěl. Úřady sice mají ze zákona možnost oznámené shromáždění do tří pracovních dnů zakázat, ale jen ve výjimečných případech. Některá soudní rozhodnutí zákaz připouštějí v situaci, kdy skutečným účelem shromáždění je popírat práva příslušníků menšin, například pro jejich národnost, rasu a původ. Úředníci však musí během těchto tří dnů spolehlivým způsobem prokázat, že cílem organizátorů je potlačovat práva jiných a šíření nenávisti, a nikoliv oslavit svátek práce, což je nemožné.

Městský úřad Brno-střed musel předem vědět, že svůj zákaz neobhájí. Z rozsudku vyplývá, že se úředníci alespoň pokusili zpochybnit třídenní lhůtu a namítali, že tak krátká doba pro zákaz shromáždění je protiústavní. Soud se jim naštěstí přesvědčit nepodařilo. Je třeba si uvědomit, že tentokrát úřad brojil proti akci Dělnické mládeže, jež je velké části lidí trnem v oku, ale příště by si úředníci mohli došlápnout na kohokoliv jiného.

Rozsudek je správný a odráží široké pojetí shromažďovacího práva v souladu s rozhodováním Evropského soudu pro lidská práva. Právo se svobodně shromažďovat úzce souvisí se svobodou projevu, což jsou základní politická práva každého státu, který se chce označovat za demokratický. Ačkoliv úřad nemohl akci Dělnické mládeže předem zakázat, rozhodně má dostatečné prostředky proti případným extremistickým či násilným projevům, které by ji mohly provázet.

Úředníci ve spolupráci s policií a antikonfliktním týmem se mohou na akci důkladně připravit a zejména policie může zakročit proti každému účastníkovi, jenž se dopustí přestupku nebo trestného činu. V krajním případě mohou shromáždění na místě rozpustit.

Pro úředníky i policisty by bylo pochopitelně mnohem jednodušší, kdyby se akce vůbec nekonala, a nemuseli tak zasahovat vůči rozvášněnému davu, což je jistě organizačně i finančně náročné. Ale jednou máme Listinu základních práv a svobod a ta platí pro každého, i pro „dělňáky“.

Pokud političtí brněnští politici chtějí skutečně něco dělat proti extremismu, měli by raději vychovávat děti a mládež k toleranci a pochopení pro odlišnost než zakazovat komukoliv se shromažďovat.

Pro příklad nemusíme chodit daleko. Podpora lidskoprávního festivalu Jeden svět, který v Brně začíná dvaadvacátého března, by mohla být prvním krokem správným směrem.


Článek byl zveřejněn dne 12. 3. 2011 v Brněnském deníku.


Autorkou článku je Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv.

Policie se omluvila za neoprávněnou perlustraci účastníků shromáždění

Účastníci blokády hranic v Mikulově se po osmi měsících dočkali omluvy za neoprávněnou kontrolu totožnosti. Po skončení legálního shromáždění totiž policie bezdůvodně začala všechny zúčastněné kontrolovat. I když Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje nejdříve jakékoliv pochybení odmítalo, po opakované stížnosti nakonec uznalo chybu a účastníkům shromáždění se omluvilo. Bezdůvodné kontroly totožnosti, a zvláště pak hromadné kontroly účastníků shromáždění jsou dlouhodobým nešvarem policie. Problém znamenají nejen proto, že zasahují do soukromí lidí, ale jsou také jistou formou zastrašování občanů.

Patnáctiminutová blokáda hraničního přechodu se konala 28. dubna 2010. Jejím cílem bylo podpořit rakouské aktivisty za práva zvířat, proti kterým v Rakousku probíhá kontroverzní a medializované trestní řízení. Shromáždění na hranicích bylo předem řádně oznámeno úřadům a konalo se tedy v souladu se zákonem. Přesto účast na demonstraci policisté vyhodnotili jako přestupek a požadovali po všech přítomných doklady. I když s nikým následně přestupkové řízení zahájeno nebylo, někteří zúčastnění chápali gesto policie jako šikanu a neoprávněné shromažďování osobních údajů, proto prostřednictvím Ligy lidských práv podali proti postupu policistů stížnost.

„Je pozitivní, že se policie nakonec rozhodla přiznat své pochybení a s vysvětlením se za něj slušně omluvit. Takový přístup odpovídá práci moderního policejního sboru a vzbuzuje důvěru občanů více než heslo Pomáhat a chránit.“ vysvětluje právnička Ligy Zuzana Candigliota a dodává: „Omluvu policie je třeba ocenit, zejména proto, že policie obvykle nemívá ve zvyku se omlouvat ani za mnohem závažnější pochybení, a vyčkává, až se lidé obrátí na soud.“

K neoprávněným perlustracím ještě nedávno pravidelně docházelo například na politických mítincích. Policie přitom kontrolovala zejména totožnost lidí, kteří pomocí transparentů vyjadřovali odlišný politický názor, a to i přesto, že shromáždění nijak nenarušovali. Na tento problém reagovalo před půl rokem také Ministerstvo vnitra ve svém stanovisku k právu shromažďovacímu. Podle něj pro prokazování totožnosti osob, které se nedopouští žádného přestupku, není důvod. Policie musí respektovat zákon a vyžadovat doklady jen tehdy, je-li někdo z přestupku skutečně podezřelý.

Bližší informace poskytne: Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, tel: +420 604 118 050

Vyrozumění policie s omluvou naleznete zde.

Problematice lidských práv a policie, včetně neoprávněných kontrol totožnosti, se věnujeme v praktickém manuálu určeném veřejnosti

Jak si počínat v kontaktu s policistou a strážníkem a v předposledním čísle EXTRA ligových novin.

Policie se omluvila za neoprávněnou perlustraci účastníků shromáždění

Účastníci blokády hranic v Mikulově se po osmi měsících dočkali omluvy za neoprávněnou kontrolu totožnosti. Po skončení legálního shromáždění totiž policie bezdůvodně začala všechny zúčastněné kontrolovat. I když Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje nejdříve jakékoliv pochybení odmítalo, po opakované stížnosti nakonec uznalo chybu a účastníkům shromáždění se omluvilo. Bezdůvodné kontroly totožnosti, a zvláště pak hromadné kontroly účastníků shromáždění jsou dlouhodobým nešvarem policie. Problém znamenají nejen proto, že zasahují do soukromí lidí, ale jsou také jistou formou zastrašování občanů.
Patnáctiminutová blokáda hraničního přechodu se konala 28. dubna 2010. Jejím cílem bylo podpořit rakouské aktivisty za práva zvířat, proti kterým v Rakousku probíhá kontroverzní a medializované trestní řízení. Shromáždění na hranicích bylo předem řádně oznámeno úřadům a konalo se tedy v souladu se zákonem. Přesto účast na demonstraci policisté vyhodnotili jako přestupek a požadovali po všech přítomných doklady. I když s nikým následně přestupkové řízení zahájeno nebylo, někteří zúčastnění chápali gesto policie jako šikanu a neoprávněné shromažďování osobních údajů, proto prostřednictvím Ligy lidských práv podali proti postupu policistů stížnost.
„Je pozitivní, že se policie nakonec rozhodla přiznat své pochybení a s vysvětlením se za něj slušně omluvit. Takový přístup odpovídá práci moderního policejního sboru a vzbuzuje důvěru občanů více než heslo Pomáhat a chránit.“ vysvětluje právnička Ligy Zuzana Candigliota a dodává: „Omluvu policie je třeba ocenit, zejména proto, že policie obvykle nemívá ve zvyku se omlouvat ani za mnohem závažnější pochybení, a vyčkává, až se lidé obrátí na soud.“
K neoprávněným perlustracím ještě nedávno pravidelně docházelo například na politických mítincích. Policie přitom kontrolovala zejména totožnost lidí, kteří pomocí transparentů vyjadřovali odlišný politický názor, a to i přesto, že shromáždění nijak nenarušovali. Na tento problém reagovalo před půl rokem také Ministerstvo vnitra ve svém stanovisku k právu shromažďovacímu. Podle něj pro prokazování totožnosti osob, které se nedopouští žádného přestupku, není důvod. Policie musí respektovat zákon a vyžadovat doklady jen tehdy, je-li někdo z přestupku skutečně podezřelý.

Bližší informace poskytne: Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, tel: +420 604 118 050
Vyrozumění policie s omluvou naleznete zde.
Problematice lidských práv a policie, včetně neoprávněných kontrol totožnosti, se věnujeme v praktickém manuálu určeném veřejnosti
Jak si počínat v kontaktu s policistou a strážníkem a v předposledním čísle EXTRA ligových novin.

Policie hájí zásah proti příznivcům Dělnické strany v Brně

Článek byl publikován dne 19. 2. 2010 na www.ceskenoviny.cz a naleznete jej zde.
Brno – Jihomoravská policie hájí zákrok, při němž v úterý před Nejvyšším správním soudem v Brně rozehnala příznivce Dělnické strany. Krátce předtím soud tuto stranu rozpustil. Policejní zásah proti asi 30 lidem kritizovala Liga lidských práv, podle níž byl protiprávní. Policie ale trvá na tom, že postupovala striktně dle zákona, řekl dnes ČTK mluvčí jihomoravské policie Pavel Šváb.

Podle policie účastníci shromáždění porušili zákon, když rozvinuli vlajky zrušené Dělnické strany a předseda Tomáš Vandas začal do megafonu přednášet projev. „S přihlédnutím k místnímu a věcnému kontextu, kdy se jednalo o politické projevy členů a příznivců strany, která usiluje o narušení ústavního pořádku, bylo shromáždění rozpuštěno,“ uvedl Šváb.

Zdůraznil, že lidé na místě předtím neuposlechli policejní výzvy, aby se rozešli. Dodal, že při policejním zákroku nebyl nikdo zraněn ani nebyl poškozen žádný majetek.

Liga ve středu uvedla, že postup policie je třeba chápat jako ohrožování výkonu základních lidských práv a svobod všech občanů, nejen extremistů. „Avšak i extremista nebo přívrženec již zrušené Dělnické strany má právo veřejně vyjádřit nesouhlas s rozsudkem a právo se k tomuto účelu svobodně shromažďovat, pokud nenastane zákonný důvod k zákazu,“ uvedla právnička ligy Zuzana Candigliotaová.

Podle Švába se však na místě zcela zjevně sešlo shromáždění, jak o něm mluví zákon o právu shromažďovacím, které nebylo řádně oznámeno.