Jedna ze tří porodnic v Brně zrušila poplatek za otce u porodu

Nemocnice Milosrdných bratří v Brně zrušila jako jediná ze tří porodnic v Brně poplatek za otce u porodu. ČTK to potvrdil primář gynekologicko – porodnického oddělení Ivan Huvar s tím, že důvody zrušení poplatku nezná. Další dvě porodnice patří Fakultní nemocnici Brno a otec či další osoba u porodu tu zaplatí 500 korun.

„Poplatek za otce u porodu pan ředitel zrušil,“ potvrdil Huvar. Kromě nemocnice Milosrdných bratří mohou ženy v Brně rodit v porodnicích na Obilním trhu či v Bohunicích. Obě patří Fakultní nemocnici Brno a zrušení poplatku se tu neplánuje.

Podle mluvčí Fakultní nemocnice Anny Mrázové poplatek 500 korun odpovídá výdajům, které nemocnice s další osobou na sále má. „Jde o úklid, použité prádlo a další výdaje,“ popsala Mrázová s tím, že na sále nemusí být jen otec, ale například i matka nebo jiná blízká osoba rodící ženy. Duly, neboli profesionální porodní asistentky, ale zaplatí dvakrát více, tedy 1000 korun. „Mají na tom postavenou živnost, proto je poplatek větší,“ zdůvodnila Mrázová.

Zora Javorská z České asociace dul k poplatku ČTK řekla, že je zcela nepřiměřený a nemocnice na něj nemá nárok. „Za asociaci jsme se ptali, za co peníze vybírají, a oni napsali soupis, kde jedna položka zněla ‚nahlížení do zdravotnické dokumentace v ceně 250 korun‘. Což je nezákonné,“ uvedla. Zdůraznila, že nemocnice bez souhlasu rodičky nemůže nikomu její zdravotnickou dokumentaci ukazovat.

Podle Zuzany Candiglioty z Ligy lidských práv lze poplatek odmítnout. Když ženy nechtějí ve vypjaté situaci před porodem jít do konfliktu s nemocničními zaměstnanci, mohou podle ní zaplatit. „Pak lze peníze vymáhat na nemocnici jako její bezdůvodné obohacení. Troufnu si tvrdit, že takové vymáhání by bylo úspěšné, není právní důvod peníze chtít,“ uvedla Candigliota.

Zprávu vydala agentura ČTK, dne 22. května 2012 ji zveřejnil server Zdravotnické noviny.

Liga lidských práv chce u soudů prosadit nárok žen na porod doma

Otázkou, zda ženy mají nárok na porod doma, se bude zabývat Vrchní soud v Olomouci. Obrátila se na něj Liga lidských práv zastupující několik žen, které doma chtěly rodit, kvůli aktuálně platnému zákonu a přístupu úřadů však nesehnaly porodní asistentku. Případ už řešil brněnský krajský soud, ženám však asistentku nepřidělil.

„Liga proto podala odvolání a v případě neúspěchu je připravena se obrátit i na Ústavní soud a Evropský soud pro lidská práva,“ řekla novinářům právnička Zuzana Candigliota.

Ženy se u soudu domáhaly přidělení porodních asistentek k jejich domácímu porodu. Soudce brněnského soudu Michal Ryška jim sice dal za pravdu v tom, že na domácí porod mají právo, soud však podle něj nemůže zdravotníkovi asistenci u domácího porodu přikázat. „Uložení takové povinnosti nemocnici by bylo v rozporu se zákazem nucených prací a služeb,“ řekl. Podle něj je nyní na státu, aby vytvořil jasná zákonná pravidla pro domácí porody a respektoval práva žen.

Candigliota s rozsudkem nesouhlasí, podle ní prakticky říká, že si žena sice může na porušení svých práv stěžovat, ale změny se nedočká. „Stát by přitom měl předcházet porušování práv. Odškodnění ženě nepomůže,“ uvedla.

O domácí porod či porod s vlastní asistentkou má prý zájem asi procento rodiček. Na Unii porodních asistentek se týdně obrací zhruba deset takových žen. Situaci jim však od dubna ztížil nový zákon, který za neoprávněně poskytnutou zdravotní péči stanovil až milionovou pokutu. Porodní asistentky mají kvůli tomu strach péči poskytovat.

Zákon tak podle Kateřiny Hájkové Klíčové z unie paradoxně postavení žen zhoršil a uvrhl je do nebezpečnější situace. Když neseženou asistentku, která by se jim v těhotenství věnovala a na domácí porod je připravovala, není, kdo by poznal, že právě u nich hrozí komplikace. Není ani, kdo by jim jejich plán vymluvil nebo včas nařídil odjezd do porodnice.

Podle Candiglioty je v pořádku, když zákon za neoprávněnou zdravotní péči dává milionovou pokutu. Problém je však podle ní u krajských úřadů, které samostatným porodním asistentkám vydávají pro práci oprávnění. Domácí péči jim sice v praxi povolují, ale v závorce dodávají, že se netýká vedení porodu. Takový výklad považuje za svévolný.

I Ryška upozornil na vědecká doporučení ze zahraničí, která jasně doporučují podporovat domácí porody. „V našich podmínkách posttotalitární střední Evropy to ale může být pro mnohé zdravotníky zásadně odmítající domácí porody těžké přijmout,“ řekl.

 

Autorem zprávy je ČTK, dne 18. května 2012 ji zveřejnil server tyden.cz.

Fotky mrtvých dětí vs. průzkumy: sněmovnou hýbaly domácí porody

Praha – Na půdě Sněmovny se strhla debata o domácích porodech. Byla vyhrocená jako vždy, když se proti sobě postaví lékaři a zastánci domácích porodů. Zastánci argumentovali průzkumy ze zahraničí hrajících v jejich prospěch či právem ženy zvolit si místo porodu, doktoři zase vytáhli své zkušenosti z porodních sálů.

Ministerstvo zdravotnictví už dříve uznalo, že je nutné porody doma začít řešit a za určitých podmínek umožnit ženám porod mimo zdi nemocnice. „Debata o tom, jaká konkrétní opatření nastavit, bude ale složitá, stejně jako je nyní složité vůbec sestavit pracovní skupinu při ministerstvu zdravotnictví,“ řekl LN primář jihlavské nemocnice a poslanec Aleš Roztočil poté, co seminář o domácích porodech skončil. Roztočil by měl stanout v čele pracovní komise.

Během tříhodinové debaty proti sobě stanuly dva tábory. Na jedné straně sálu usedly výhradně ženy, které zastávají názor, že by stát měl budoucím matkám umožnit rodit doma.

Na druhé straně se ocitli muži, převážně lékaři a porodníci, kteří se věnovali ve svých příspěvcích především výčtu všech možných rizik spojených s porodem doma.

Podle zastánců domácích porodů stát v současné době brání ženám, aby rodily mimo nemocnici. „Činnost porodních asistentek se ocitá v ilegalitě,“ prohlásila na semináři právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota. Liga lidských práv zastupuje ženu, která žaluje stát za to, že nemohla sehnat porodní asistentku.

Doma pouze v dobré kondici

Všichni se shodli na tom, že pokud chce žena rodit doma, musí být zdravá a vše musí nasvědčovat tomu, že porod proběhne v pořádku. Zastánkyně domácích porodů navíc argumentují tím, že i když stát porody doma za určitých podmínek povolí, nebude to mít vliv na počet žen, které se pro tuto možnost rozhodnou. Ve střícných zemích jako je Německo, Kanada či USA rodí doma kolem jednoho procenta žen.

Na semináři také zaznělo, že by pomohlo, kdyby se v porodnicích zlepšily podmínky a zároveň by ženy například mohly po celou dobu těhotenství, porodu a následné péče mít svou vlastní porodní asistentku.

„Průzkumy ukazují, že s porodní asistentkou, která se o ženu stará kontinuálně po celou dobu těhotenství, nastane méně problémů jako potrat, méně předporodních hospitalizací, častěji rodí tyto ženy spontánně,“ vyjmenovala výhody kontinuální péče biostatička Markéta Pavlíková.

Krvavé komplikace na videu

Druhá půlka semináře se naopak nesla v duchu argumentů, proč jsou porody doma nebezpečné. Přizvaní lékaři argumentovali většinou skutečnými případy, které se staly na jejich pracovišti. Například Antonín Pařízek z pražské porodnice U Apolináře pospal případ zcela zdravé rodičky, která by podle něho byla ideální adeptkou pro porod doma, jejíž život ale po porodu ohrozilo nečekané poporodní krvácení.

„V 60 až 70 procentech případů je takové krvácení zcela neočekávané a je potřeba rychlý zásah,“ zdůraznil Pařízek. Pustil k tomu i video z porodu zmíněné ženy a přidal i několik fotek.

Zároveň ale dodal, že porodní domy (v Česku zatím není ani jeden, protože podmínky pro jeho vznik jsou nesplnitelné), jsou dobrý nápad, ale je nutné, aby byly maximálně 15 minut od nemocnice.

Povolit, ale za svoje peníze

Poslanec ODS a předseda zdravotnického výboru Boris Šťastný, který seminář uspořádal, zopakoval, že by si porody doma měly hradit rodičky samy, stejně tak jako všechny výdaje spojené s případnými komplikacemi.

„Ve zdravotnickém zařízení hradí péči stát za podmínek, které nastaví. Doma žádné podmínky nastavit nelze, proto to nelze hradit z veřejného pojištění,“ míní Šťastný

Článek byl zveřejněn dne 28. 3. 2012 na www.lidovky.cz a najdete jej zde.

Autorkou článku je Barbora Říhová, www.lidovky.cz.


Ústavní soud vyzval stát k seriózní diskusi o domácích porodech

Ústavní soud včera z formálních důvodů zamítl stížnost ženy, která kritizovala stát za to, že jí nejasnou legislativou omezil ve volbě místa porodu. Se stížností se měla napřed obrátit na krajský soud. Ústavní soud přesto učinil výzvu, aby o porodech mimo porodnici byla vedena seriózní a odborná diskuse, která by vedla ke změně současné legislativy. O případu bude ještě rozhodovat Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku, na který se žena již obrátila. (Pokračování textu…)

Nechceme platit za přítomnost otce u porodu!

Ženy si stěžují. U porodu s nimi může být manžel nebo blízká osoba až po absolvování povinného kurzu. Ten stojí tisíc korun.

Na přemrštěné poplatky, které vybírá Masarykova nemocnice za přítomnost otce či jiné blízké osoby u porodu, si stěžují ženy z Ústí. Nemocnice si účtuje tisíc korun za povinný předporodní kurz, který musí nutně absolvovat doprovod rodičky. Podle právníků však na takové nařízení nemá nemocnice právo.

Je nutné školení?

„Není možné, aby nemocnice požadovala proškolení otce, který chce být u porodu. Otcové na přítomnost u takové chvíle mají nárok i bez kurzu,“ řekla Petra Langová, odesílatelka stížnosti a iniciátorka, jež požaduje snížení tisíci korunového poplatku.

„Kurz by měl být dobrovolnou volbou pro nastávající rodiče, nikoli příkazem,“ doplňuje výčet svých požadavků. Právníci jí dávají za pravdu. Podle nich má bezpodmínečný nárok na přítomnost u nekomplikovaného porodu nejen otec, ale i jiná blízká osoba.

Právo na soukromí

„Toto právo sice není nikde výslovně upraveno, ale každá žena má právo na soukromí. Podle Evropského soudu pro lidská práva je součástí tohoto práva rozhodnutí stát se rodičem, právo zvolit si okolnosti a místo porodu a také zahrnuje volbu, s kým bude sdílet tak intimní okamžik,“ potvrdila právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota.

Podle ní nemůže porodnice ani požadovat povinné absolvování kurzu, může ho nabízet jen jako možnou nadstandardní službu.

„Samotná přítomnost blízké osoby službou není, zpoplatněno může být poskytnutí jednorázových pomůcek, například návleků, a to v ceně odpovídající nákladům,“ dodala Candigliota.

Langová se domnívá, že tisíc korun, které nemocnice vybírá, neslouží k pokrytí těchto nutných nákladů.

Michal Pohl, právník zabývající se zdravotnickým právem, tvrdí, že nemocnice vybírat poplatky za přítomnost otce u porodu může. Ovšem stejně jako Candigliota souhlasí, že pouze ve výši s tím spojených nákladů. „Zákon o péči o zdraví lidu umožňuje, aby zdravotnická zařízení požadovala úhradu za pobyt v případech, mezi které lze zahrnout i přítomnost otce při porodu. Nicméně měla by vyúčtovat náklady a na základě nich stanovit výši platby,“ vysvětlil Pohl. Jestliže částka účtovaná nemocnicí přesahuje přiměřený zisk, může být podle něj takové jednání v rozporu s příslušnými paragrafy zákona o cenách.

Sami si nevyberou

Od letošního února k tomu Masarykova nemocnice neumožňuje, aby si předporodní kurz rodiče vybrali sami, jak tomu bylo dříve.

Nyní musí otec přípravu absolvovat jedině v nemocnici. „Já jsem se zúčastnila kurzu v centru Srdíčko, který mě stál tisíc korun, ale šlo o opravdové proškolení. V nemocnici za stejné peníze jen pustí video, které muže spíše odradí,“ sdělila ke svým zkušenostem Langová.

Nejen s ostatními rodičkami plánuje sepsat petici, která bude přístupná i v elektronické podobě.

S vybíráním tisíci korunových poplatků, kvůli kterému se podle ní nemocnice na rodičích bezdůvodně obohacuje, se nehodlá jen tak smířit. „Stížnost prošetřujeme a očekáváme vyjádření od odpovědných osob tak do deseti dnů,“ sdělila mluvčí Krajské zdravotní, jež nemocnici provozuje, Markéta Rybínová. Více se vedení Masarykovy nemocnice nevyjádřilo.

V západní Evropě je podle právničky Ligy lidských práv bezplatná přítomnost osoby blízké u porodu samozřejmostí.

Příležitost vydělat

„Několik let nazpátek nebyla přítomnost otců u porodů běžná a když se to začalo umožňovat, nemocnice vycítily, že je to příležitost jak si přivydělat,“ domnívá se Candigliota. „Přítomnost otců patrně braly jako nadstandardní podívanou pro tatínka a nikoliv jako psychickou podporu rodičky,“ dodala. V českých porodnicích se podle jejích informací poplatky vybírají všude, rozdíly jsou jen v jejich výši.

Článek byl publikován dne 30. 7. 2011 v děčínském deníku.