Po letech váhání Česko plně podpořilo Mezinárodní trestní soud

Česká republika ve středu přestala být posledním státem Evropské unie, který neratifikoval Římský statut zakládající Mezinárodní trestní soud (ICC). Prezident Václav Klaus smlouvu tento týden podepsal a ratifikační proces tak může být ukončen uložením ratifikační listiny u Organizace spojených národů. Nyní je naší povinností sladit trestní legislativu s Římským statutem.
České nevládní organizace Liga lidských práv, Amnesty International, Český červený kříž a Člověk v tísni podporovaly přistoupení České republiky k ICC již od roku 2002 v rámci neformální koalice. Po nedostatečných snahách minulých vlád a parlamentů koalice nevládních organizací v tomto volebním období znovu opakovaně vyzývala vládu i parlament ke spolupráci na schválení Římského statutu. K tomu došlo v loňském roce. Poslední překážkou plné ratifikace pak byl až do tohoto týdne prezident republiky, který s podpisem smlouvy otálel. Z toho důvodu české organizace společně s více než dva a půl tisíci mezinárodními organizacemi vyzvaly prezidenta Václava Klause v dubnu 2009, aby co nejdříve podepsal ratifikační listinu, uložil ji u OSN a připojil se ke státům odhodlaným bojovat proti beztrestnosti pachatelů nejzávažnějších zločinů.

Od svého vzniku v roce 2002 Mezinárodní trestní soud založil pracoviště ve všech státech, kde probíhají jeho nezávislá vyšetřování a vydal třináct veřejných zatykačů na osoby, které údajně nesou největší odpovědnost za brutální zločiny v Demokratické republice Kongu, Ugandě, Středoafrické republice a Dárfúru. První přelíčení v případě, kde je obžalovaným za válečné zločiny v Demokratické republice Kongu Thomas Lubanga Dyilo, začala před ICC na počátku tohoto roku.

„Jsme přesvědčeni, že každá další ratifikace Římského statutu učiní ICC silnějším a lépe vybaveným k plnění své primární role, tedy předcházení tomu, aby ve světě docházelo k páchání genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů.“  říká právník Ligy David Zahumenský.

Podle spolupracujících organizací je nyní prioritní, aby Česká republika schválila smlouvu o výsadách a imunitách představitelů ICC a přijala vyhovující prováděcí legislativu umožňující efektivně s Mezinárodním trestním soudem spolupracovat.

Bližší informace:
David Zahumenský, Liga lidských práv, mobil: +420 608 719 535

Některé mezinárodní smlouvy už roky čekají jen na Klausův podpis

Praha – Lisabonská smlouva zdaleka není jediný dokument, kterému k plné ratifikaci chybí už jen podpis prezidenta republiky. Ratifikační listinu Římského statutu Mezinárodního trestního soudu schválil parlament v loňském roce.
Dodatkový protokol k Evropské sociální chartě už u Václava Klause leží od roku 2004. Podle ústavního právníka Jana Kysely ústava příliš nepočítá s tím, že by se prezident vzpouzel ratifikaci parlamentem schválených smluv. Z Hradu ale zní opačný názor. Je jen na vlastním uvážení prezidenta, zda smlouvu ratifikuje, nebo ne.

Podle Kysely vystupuje prezident při schvalování mezinárodních smluv spíš v postavení notáře. „On není nositelem politického programu, nositelem politického programu je vláda, a proto by to neměl být on, kdo řekne, jakou zahraniční politiku Česká republika má, nebo nemá mít.“

ČR je jedinou zemí EU, která Římský statut nepodepsala

K podpisu Římského statutu Mezinárodního trestního soudu už Klause v otevřeném dopise vyzvalo přes 2 a půl tisíce světových i českých neziskových organizací. Když statut schválil parlament, má ho podle nich podepsat i prezident. Římský statut je hlavním celosvětovým nástrojem k potírání genocidy, zločinů proti lidskosti nebo válečných zločinů a má sjednotit jednotlivě zřizované trestní tribunály.

Václav Klaus:

„Ústava neříká, že prezident vykoná ratifikaci po souhlasu parlamentu. Ratifikaci podle české ústavy provádí prezident, nikoliv parlament.“

„Česká republika je jedinou zemí Evropské unie, která tento statut nepodepsala. Myslíme si, že i s ohledem na předsednictví ČR v Evropské unii je to určitá ostuda,“ dodal právník z Ligy lidských práv David Záhumenský. Podle prezidentova tajemníka Ladislava Jakla je ale smlouva v rozporu s českou ústavou. Hrad proto čeká, až vláda navrhne přijatelné řešení. O Lisabonské smlouvě chce prezident rozhodnout podle výsledku ústavní stížnosti.

Článek byl zveřejněn dne 14. 5. 2009 na stránkách ČT24, naleznete jej zde.

Některé mezinárodní smlouvy čekají na ratifikaci prezidentem

Josef MARŠÁL, moderátor
——————–
Byť momentálně nejdiskutovanější Lisabonská smlouva není jediná, které k ratifikaci chybí prezidentův podpis, čeká na něj například i Římský statut Mezinárodního trestního soudu, který schválil parlament už vloni. Od roku 2004 pak i dodatkový protokol k Evropské sociální chartě.

Tereza CHLUPOVÁ, redaktorka
Tereza KRUČINSKÁ, redaktorka
——————–
Prezident jako notář nebo jako hlavní aktér ratifikace s právem veta? Nejen v boji o Lisabonskou smlouvu se ukazuje, že to záleží na úhlu pohledu. Přes 2,5 tisíce světových i českých neziskovek trvá na tom, že když parlament Římský statut Mezinárodního trestního soudu schválil, má ho prezident ratifikovat. A vyzvala ho k tomu otevřeným dopisem.

David ZÁHUMENSKÝ, právník, Liga lidských práv
——————–
Česká republika je jedinou zemí Evropské unie, která dosud tento statut nepodepsala. Myslíme si, že i s ohledem na předsednictví České republiky v Evropské unii je to určitá ostuda.

Tereza CHLUPOVÁ, redaktorka
Tereza KRUČINSKÁ, redaktorka
——————–
Římský statut je hlavním celosvětovým nástrojem k potírání genocidy, zločinů proti lidskosti nebo válečných zločinů, a má sjednotit jednotlivě zřizované trestní tribunály. Podle prezidentova tajemníka Ladislava Jakla je ale tato smlouva v rozporu s českou ústavou a Hrad s ratifikací počká až vláda navrhne přijatelné řešení.

Ladislav JAKL, tajemník prezidenta
——————–
Míč je teď nepochybně na straně vlády, je možné, že nová vláda se k tomu problému postaví jinak.

Tereza CHLUPOVÁ, redaktorka
Tereza KRUČINSKÁ, redaktorka
——————–
Podle ústavního právníka Jana Kysely ústava příliš nepočítá s tím, že by prezident odmítal ratifikaci parlamentem schválených smluv. Podle něj je hlava státu v tomto případě spíš v postavení notáře.

Jan KYSELA, ústavní právník, Právnická fakulta UK
——————–
On není nositelem politického programu, nositelem politického programu je vláda, a proto by to neměl být on, kdo řekne, jakou zahraniční politiku Česká republika má nebo nemá mít.

Tereza CHLUPOVÁ, redaktorka
Tereza KRUČINSKÁ, redaktorka
——————–
Z Hradu zní názor opačný. Je jen na vlastním uvážení prezidenta, zda smlouvu ratifikuje nebo ne.

Václav KLAUS, prezident České republiky
——————–
Ústava neříká, že prezident vykoná ratifikaci po souhlasu parlamentu. Ratifikaci podle české ústavy provádí prezident, nikoliv parlament.

Tereza CHLUPOVÁ, redaktorka
Tereza KRUČINSKÁ, redaktorka
——————–
O Lisabonské smlouvě chce prezident rozhodnout na základě výsledků ústavní stížnosti. Osud zbývajících dvou dosud neratifikovaných mezinárodních smluv je zatím nejistý. Tereza Chlupová a Tereza Kručinská, Česká televize.

Textový záznam televizní debaty v pořadu Události na ČT 1 ze dne 14. 5. 2009.

Liga lidských práv vítá vládou schválený přístup Česka k Mezinárodnímu trestnímu soudu

Dnes, ve středu 23. ledna, vláda na třetí pokus projednala a schválila návrh na ratifikaci Římského statutu Mezinárodního trestního soudu Českou republikou. Tímto krokem konečně odstartovala proces ratifikace, který trvá již bezmála devět let – od roku 1999, kdy Česká republika Statut podepsala. V případě, že bychom k Římskému statutu nepřistoupili ani během tohoto roku, staneme se absurdně pro počátek roku 2009 předsedající zemí Evropské unie, která jako jediná neratifikovala tuto smlouvu. Absurdně proto, že EU aktivně po několik let podporuje jednotně (s výjimkou Česka) tento důležitý soudní mechanismus pro potíraní genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů po celém světě.
 Po schválení vládou musí návrh dále posoudit Parlament, kde k souhlasu s ratifikací bude potřeba 120 poslanců a tři pětiny hlasujících senátorů. „Doufáme, že návrh potřebnou většinu v Parlamentu získá. Má podporu premiéra Mirka Topolánka jakož i dvou menších koaličních stran a zároveň opoziční ČSSD,“ uvedl Jan Kratochvíl z Ligy lidských práv. „Ratifikací se přihlásíme k principům spravedlnosti, ochrany lidských práv a vyjádříme podporu obětem mezinárodních zločinů. To by mělo být přijatelné pro všechny poslance a senátory. Je však samozřejmě úkolem vlády, aby si pro návrh zajistila v Parlamentu dostatečnou podporu,“ dodává Kratochvíl. V červenci k ICC jako stopátá země přistoupilo Japonsko, kde návrh na ratifikaci byl Parlamentem schválen jednomyslně.      
Více než polovina států světa (105 zemí) se již připojila k ICC, který je prvním stálým mezinárodním soudem s pravomocí stíhat jednotlivce obviněné z genocidy, válečných zločinů nebo zločinů proti lidskosti. Cílem Mezinárodního trestního soudu je ukončení beztrestnosti pachatelů nejhorších trestných činů, které lidstvo zná a tím přispět k jejich prevenci. Statut Mezinárodního trestního soudu byl schválen za účasti a podpory České republiky na konferenci v Římě v roce 1998. Mezinárodní trestní soud začal působit od 1. července 2002. Základním principem Soudu je zásada komplementarity, která znamená, že Soud může zasahovat pouze, pokud národní systémy nejsou toho schopny nebo ochotny. V současné době Soud provádí vyšetřování ve čtyřech oblastech: Uganda, Demokratická republika Kongo, Dárfúr (Súdán) a Středoafrická republika. Ve vazbě v Haagu, kde Soud sídlí, se v současné době nacházejí dva obvinění.

Vláda projednává přístup Česka k Mezinárodnímu trestnímu soudu

Tisková zpráva české koalice pro Mezinárodní trestní soud – 14. listopadu 2007 
Dnes ve středu 14. listopadu bude vláda projednávat návrh na ratifikaci Římského statutu Mezinárodního trestního soudu Českou republikou. Česká koalice pro Mezinárodní trestní soud, skupina více než dvaceti českých nevládních organizací, pevně věří, že vláda návrh schválí. Tímto krokem bude odstartován proces ratifikace, který trvá již přes osm let – od roku 1999, kdy Česká republika Statut podepsala. V současné době jsme posledním státem Evropské unie, který se tohoto důležitého světového mechanismu na potíraní genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů neúčastní.
Koalice jednoznačně vítá rozhodnutí Ministerstva zahraničních věcí a Ministerstva spravedlnosti po letech nečinnosti předložit návrh na ratifikaci na jednání vlády. „Tímto rozhodnutím česká vláda dokládá, že není lhostejná k obětem těch nejzávažnějších mezinárodních zločinů,“ říká Jan Kratochvíl z Ligy lidských práv. Cílem Mezinárodního trestního soudu je ukončení beztrestnosti pachatelů nejhorších trestných činů, které lidstvo zná a tím přispět k jejich prevenci. Mezinárodní trestní soud je podle bývalého generálního tajemníka OSN Kofi Annana „nejlepší šancí, kterou lidstvo kdy mělo, aby ze světa zmizela kultura beztrestnosti pachatelů těch nejstrašnějších zločinů.“
Po schválení vládou musí návrh dále posoudit Parlament, kde k souhlasu s ratifikací bude potřeba 120 poslanců a tři pětiny hlasujících senátorů. „Předpokládáme, že návrh potřebnou většinu v Parlamentu získá. Má podporu premiéra Mirka Topolánka jakož i dvou menších koaličních stran a zároveň opoziční ČSSD,“ uvedl Jan Kratochvíl z Ligy lidských práv. „Ratifikací se přihlásíme k principům spravedlnosti, ochrany lidských práv a vyjádříme podporu obětem mezinárodních zločinů. To by mělo být přijatelné pro všechny poslance a senátory,“ dodává Kratochvíl. V červenci k ICC jako 105. země přistoupilo Japonsko, kde návrh na ratifikaci byl Parlamentem schválen jednomyslně.       
Více než polovina států světa (105 zemí) se již připojila k ICC, který je prvním stálým mezinárodním soudem s pravomocí stíhat jednotlivce obviněné z genocidy, válečných zločinů nebo zločinů proti lidskosti. Statut Mezinárodního trestního soudu byl schválen za účasti a podpory České republiky na konferenci v Římě v roce 1998. Mezinárodní trestní soud začal působit od 1. července 2002. Rok 2007 představuje pětileté výročí jeho vzniku a devítileté výročí sjednání Římského statutu. Základním principem Soudu je zásada komplementarity, která znamená, že Soud může zasahovat pouze, pokud národní systémy nejsou toho schopny nebo ochotny. V současné době Soud provádí vyšetřování ve čtyřech oblastech: Uganda, Demokratická republika Kongo, Dárfúr (Súdán) a Středoafrická republika. Ve vazbě v Haagu, kde Soud sídlí, se v současné době nacházejí dva obvinění.  
Česká koalice pro Mezinárodní trestní soud je volná skupina více než dvaceti českých nevládních organizací, které podporují ratifikaci Statutu ICC Českou republikou. Jádro koalice tvoří Liga lidských práv, Člověk v tísni, Český červený kříž, Amnesty International Česká republika a Česká ženská lobby.