Praha – Lisabonská smlouva zdaleka není jediný dokument, kterému k plné ratifikaci chybí už jen podpis prezidenta republiky. Ratifikační listinu Římského statutu Mezinárodního trestního soudu schválil parlament v loňském roce.
Dodatkový protokol k Evropské sociální chartě už u Václava Klause leží od roku 2004. Podle ústavního právníka Jana Kysely ústava příliš nepočítá s tím, že by se prezident vzpouzel ratifikaci parlamentem schválených smluv. Z Hradu ale zní opačný názor. Je jen na vlastním uvážení prezidenta, zda smlouvu ratifikuje, nebo ne.
Podle Kysely vystupuje prezident při schvalování mezinárodních smluv spíš v postavení notáře. „On není nositelem politického programu, nositelem politického programu je vláda, a proto by to neměl být on, kdo řekne, jakou zahraniční politiku Česká republika má, nebo nemá mít.“
ČR je jedinou zemí EU, která Římský statut nepodepsala
K podpisu Římského statutu Mezinárodního trestního soudu už Klause v otevřeném dopise vyzvalo přes 2 a půl tisíce světových i českých neziskových organizací. Když statut schválil parlament, má ho podle nich podepsat i prezident. Římský statut je hlavním celosvětovým nástrojem k potírání genocidy, zločinů proti lidskosti nebo válečných zločinů a má sjednotit jednotlivě zřizované trestní tribunály.
Václav Klaus:
„Ústava neříká, že prezident vykoná ratifikaci po souhlasu parlamentu. Ratifikaci podle české ústavy provádí prezident, nikoliv parlament.“
„Česká republika je jedinou zemí Evropské unie, která tento statut nepodepsala. Myslíme si, že i s ohledem na předsednictví ČR v Evropské unii je to určitá ostuda,“ dodal právník z Ligy lidských práv David Záhumenský. Podle prezidentova tajemníka Ladislava Jakla je ale smlouva v rozporu s českou ústavou. Hrad proto čeká, až vláda navrhne přijatelné řešení. O Lisabonské smlouvě chce prezident rozhodnout podle výsledku ústavní stížnosti.
Článek byl zveřejněn dne 14. 5. 2009 na stránkách ČT24, naleznete jej zde.
EU, Lisabonská smlouva, Mezinárodní trestní soud, ratifikace, Římský statut