Středa, 30. listopadu 2011Zprávy z médií
Šéfka Unie porodních asistentek Ivana Königsmarková si musí hledat novou práci. Odvolací pražský městský soud jí včera potvrdil zářijový rozsudek obvodních soudců z Prahy 3, podle něhož svými chybami při vedení domácího porodu v červenci 2009 způsobila závažné zdravotní následky novorozeného chlapečka.
Malý Anatol po narození nedýchal, měl těžké poškození mozku, končetin i mentální retardaci a nakonec po dvaceti měsících na následky nepovedeného porodu letos v březnu zemřel.
Pojišťovně 2,7 miliónu
Oba soudy se shodly, že se Königsmarková dopustila na dítěti těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti, za což si vysloužila dvouletou podmínku s pětiletou zkušební dobou, ale především pak zákaz činnosti porodní asistentky na dobu pěti let. Navíc musí zaplatit pojišťovně 2,7 miliónu korun.
„Trest pro mě znamená, že ode dneška jdu na úřad práce, protože jsem nezaměstnaná, a nevím, co budu dělat. Asi se budu muset odstěhovat z bytu. Jistě si podám dovolání, protože jsem v šoku, co je možné v tomto právním demokratickém státě,“ reagovala rozhořčeně na zamítnuté odvolání Königsmarková.
„Odmítám svoji vinu. To, že umře dítě, se stává i v porodnicích a my jsme zapomněli v porodnictví počítat s přírodou, která není dokonalá. Někdy se může stát něco, co prostě není možné absolutně předvídat. Může se tedy stát, že při porodu zemře dítě bez jakékoli příčiny a zavinění,“ podotkla.
Do jednací síně ji přišla podpořit zástupkyně Ligy lidských práv i řada maminek, jejichž domácí porody v minulosti vedla. Její příznivci už vybrali ve sbírce pro ni přes 300 tisíc korun na uhrazení škody pojišťovně.
Její advokáti se včera při odvolání snažili svalit vinu jak na maminku dítěte kvůli tomu, že asistentce o svých komplikacích u dvou předchozích porodů nic neřekla, tak na lékařku záchranky, která dítě na místě pak resuscitovala. Podle obhájců špatně.
Na otázku Práva, jak si ale vysvětluje smrt chlapečka, Königsmarková odpověděla: „To se prostě někdy stane jenom tak.“
Podle soudů nedodržela správný postup a chybila hned několikrát. Například prý adekvátně rodičku nevyšetřila, ale především včas nezareagovala na zásadní okamžik, kdy se běžný (fyziologický) porod změnil na porod patologický.
„Od té doby už obžalovaná vůbec neměla oprávnění porod vést,“ uvedla předsedkyně odvolacího senátu Hana Hubáčková. Podle soudů měla porodní asistentka okamžitě zajistit převoz ženy do nemocnice a nepokračovat sama bez pomoci a patřičného technického zázemí v porodu. Při něm došlo k těžkému přidušení dítěte, přičemž podle znalců Königsmarková nezajistila novorozenci řádnou resuscitační péči, dýchání či udržení potřebné teploty těla. Chlapeček proto utrpěl vážná poškození a nakonec na následky nepovedeného porodu zemřel.
Policie se případu chopila na základě trestního oznámení ministerstva zdravotnictví, na kterém včera Königsmarková nenechala nit suchou.
Je to mafie, řekla
„Je to normální spolčení mafie – ministerstvo zdravotnictví, gynekologickoporodnická společnost, Poslanecká sněmovna. V zákonech, které se teď v rámci reformy zdravotnictví připravují, porodní asistentka ani neexistuje, přestože nám směrnice EU nařizuje, abychom ji zabudovali do naší legislativy. Ministerstvo se s námi nebaví, lékaři se s námi nebaví, akorát nás osočují, protože jim jde o peníze a o moc,“ nebrala si servítky.
Předseda České neonatologické společnosti Richard Plavka bere její případ jako precedentní.
„My, neonatologové, se samozřejmě obáváme porodů doma, pokud nejsou dobře personálně a kvalifikovaně zabezpečené. Je to určitý precedent pro to, aby se tato aktivita živelně nerozrůstala. Domnívám se, že pokud se tomu udělají určitá pravidla, tak je jistě možné toto v budoucnosti respektovat,“ míní Plavka.
Článek byl publikován dne 30.11. 2011 v deníku Právo.
Autorem článku je Radim Vaculík, deník Právo.
Úterý, 29. listopadu 2011Tiskové zprávy
Trestní stíhání porodní asistentky Ivany Königsmarkové za asistenci u neúspěšného porodu doma, které v odvolacím řízení pokračuje dnes v 13 h u Městského soudu v Praze, je součástí nepřátelského postoje Ministerstva zdravotnictví proti porodním alternativám. Ministerstvo dlouhodobě ignoruje jak práva žen při porodu, která jsou běžná v západních zemích, tak i výzvy mezinárodních orgánů. (Pokračování textu…)
Úterý, 29. listopadu 2011Zprávy z médií
Praha – Za chyby při vedení porodu, po němž novorozenec přišel o zdraví a nakonec i život, dostala prezidentka Unie porodních asistentek Ivana Königsmarková dvouletý trest vězení podmíněně odložený na zkušební dobu pěti let.
„
Rozhodl o tom v úterý Městský soud v Praze, když zamítl její odvolání a potvrdil zářijový verdikt Obvodního soudu pro Prahu 3. Žena se podle soudů dopustila ublížení na zdraví s následkem smrti z nedbalosti. Königsmarková pochybení odmítá.
Dostala i zákaz výkonu povolání porodní asistentky na pět let. Zdravotní pojišťovně musí uhradit výdaje na léčbu dítěte ve výši zhruba 2,7 milionu korun. Úterní rozhodnutí je pravomocné. Königsmarková novinářům řekla, že počítá s dovoláním k Nejvyššímu soudu.
Po vyhlášení rozhodnutí zopakovala, že svou vinu odmítá. „My jsme zapomněli v porodnictví počítat s přírodou. Příroda není dokonalá. Někdy se může stát něco, co prostě absolutně není možné předvídat. Prostě někoho skolí infarkt teď hned. A zrovna tak se může stát, že třeba při porodu zemře dítě bez jakékoliv příčiny, bez jakéhokoli zavinění. To se stává i v nemocnici,“ uvedla. Z verdiktu je prý v šoku, ironicky hovořila o „právním státu“. „Každý krade, korupce na každém kroku, ale porodní asistentky, ty pronásledují,“ dodala Königsmarková.
Její obhájkyně v úterý při zhruba dvouhodinovém přednesu odvolání uvedla, že prvoinstanční rozsudek byl nesprávný a soud dospěl k špatným zjištěním. Porušil prý právo Königsmarkové na spravedlivý proces a právo na obhajobu, když zamítl velkou část jejích návrhů na doplnění důkazů. Ty, které provedl, navíc podle advokátky nesprávně hodnotil, nesvědčí prý o ženině vině. Obhájci tak odvolacímu soudu navrhli, aby porodní asistentku obžaloby zprostil.
Státní zástupce odvolání navrhl zamítnout jako nedůvodné. Odvolací senát mu vyhověl. Rozsudek, uložené tresty i povinnost nahradit škodu označil za správné. Klíčovým důkazem byl podle předsedkyně odvolacího senátu znalecký posudek, podle něhož Königsmarková při porodu nepoznala, že ho již dál nemůže vést porodní asistentka, ale je nutný zásah lékaře.
Königsmarková podle soudů v červenci 2009 v Praze 3 neoprávněně vedla komplikovaný domácí porod. Dostatečně se neinformovala o předchozích porodech rodičky, při kterých se objevily komplikace. Sama pak přehlížela problémy, které žena před porodem i při něm měla, a neposlala ji do nemocnice. Zároveň podle verdiktu neměla dostatečné zázemí na to, aby sama komplikovaný porod provedla. Dítě se při něm začalo dusit a vdechlo zkalenou plodovou vodu. Žena poté podle soudů neprovedla řádnou resuscitaci. Novorozenec skončil s těžce poškozeným mozkem. Dítě přežívalo na přístrojích 20 měsíců, letos v březnu zemřelo.
Měla pouze vyšší tlak, tvrdí asistentka
Königsmarková je přesvědčena o tom, že při porodu nechybovala. Do chvíle, kdy se dítě narodilo, prý nic nenasvědčovalo tomu, že nastanou komplikace. U ženy při prohlídkách zaznamenala pouze vyšší tlak. Advokát Königsmrakové dříve uvedl, že jeho klientka bere vždy jen nerizikové rodičky. Matka chlapce jí prý ale o svých předchozích problémech neřekla.
Částečnou vinu rodičky připustila v září i soudkyně obvodního soudu. Žena podle ní věděla, že její první porod museli lékaři urychlovat, při druhém se dítě na chvíli dusilo. Navíc navštěvovala školu pro porodní asistentky, a věděla tedy o porodech víc než ostatní. Nejela však do nemocnice, i když porod trval téměř 43 hodin. Záchranáře spolu s manželem a Königsmarkovou zavolali až poté, co se chlapec narodil a nedýchal.
Soudkyně obvodního soudu také připustila, že gynekologická a porodnická společnost, ministerstvo zdravotnictví a nemocnice nemají příliš vůle s porodními asistentkami spolupracovat a práci jim neulehčují. Nejsou schopni s nimi najít ohledně domácích porodů kompromisní řešení.
Königsmarkové se v této souvislosti zastala například Liga lidských práv, která spojila její stíhání s „nepřátelským postojem ministerstva zdravotnictví k porodním alternativám“. „Ministerstvo dlouhodobě ignoruje jak práva žen při porodu, která jsou běžná v západních zemích, tak i výzvy mezinárodních orgánů. Místo toho se snaží kriminalizovat neštěstí, které se může stát jak u porodu doma, tak i v porodnici,“ uvedla nevládní organizace ve svém prohlášení.“
Článek byl publikován dne 29.11.2011 na www.denik.cz.
Středa, 19. října 2011Tiskové zprávy
Veřejný ochránce práv Pavel Varvařovský vydal minulý týden průlomovou zprávu z oblasti sociálních služeb: Osoby zbavené či omezené ve způsobilosti k právním úkonům již nemohou být umísťovány do ústavů pouze na základě souhlasu opatrovníka. Od teď je potřeba rozhodnutí soudu.
Ombudsman tak rozhodl na základě případu Jaroslava Červenky z Prahy. Toho nechal jeho opatrovník v únoru tohoto roku převézt do uzavřeného domova se zvláštním režimem pod záminkou rehabilitace a následně uzavřel smlouvu o jeho pobytu s ředitelem ústavu. Červenka o jednání nevěděl a nezúčastnil se ho, přestože je schopen plně chápat smysl smlouvy. Jedinými důvody Červenkova nuceného pobytu v ústavu byla domněnka opatrovníka, že muž není schopen žít sám ve svém bytě, a skutečnost, že ho soud zbavil způsobilosti k právním úkonům.
S umístěním do ústavu Červenka nesouhlasil a informoval proto policii i opatrovnický soud. Všechna jeho podání ale příslušné orgány ignorovaly.
„Byl jsem zbaven způsobilosti a to mě provází dodnes. O tom, že mám jít do ústavu, se rozhodlo za mými zády. Hledal jsem pomoc všude, ale všichni mě ignorovali. Lidé si myslí, že člověk bez způsobilosti je neschopný a nemá právo se rozhodnout o tom, jestli chce nebo nechce žít v ústavu,“ uvedl Červenka.
Kvůli ignoraci úřadů i ústavu se muž nemohl úspěšně bránit
„Umístění do pobytového zařízení sociálních služeb, kde jsou uplatňována režimová opatření, představuje zásah do práva svobody pobytu a pohybu garantovaného Listinou základních práv a svobod,“ komentoval ombudsman Pavel Varvařovský. „Ještě předtím, než dojde k uzavření smlouvy mezi zařízením a opatrovníkem, musí proto takové umístění schválit soud. Považuji přitom za samozřejmé, že se soud seznámí s důvody, proč je umístění do zařízení navrhováno, a zjistí i názor opatrovance,“ vysvětlil ombudsman správný postup.
Nakonec se Červenka se svým problémem obrátil na kancelář Veřejného ochránce práv a na Ligu lidských práv, která začala jeho problém aktivně řešit.
„Režim, kterému byl pan Červenka v ústavu podroben, bez možnosti vycházek, se téměř podobal vězení. Vzhledem k jeho statutu osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům měl prakticky odejmut přístup ke spravedlnosti,“ popsala situaci právnička Ligy lidských práv
a Centra advokacie duševně postižených (MDAC) Barbora Rittichová a uvedla, že orgány, které byly povinny se tímto případem zabývat, tak nečinily, díky čemuž neměl Červenka možnost proti svému nucenému pobytu v ústavu úspěšně bojovat. „Docházelo tak k zamezení přístupu ke spravedlnosti a tedy i práva svobodně žít,“ dodala Rittichová.
Po přešetření celé věci vydal ombudsman průlomové stanovisko, ve kterém uvedl, že osoba zbavená způsobilosti k právním úkonům může být umístěna do domova se zvláštním režimem pouze po předchozím schválení soudem. Pokud však někdy po svém přijetí nebude člověk se svým pobytem souhlasit a nebude možné jej ze zařízení propustit, je třeba iniciovat řízení o vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče.
Ombudsman se přiklonil ke stanovisku, které již funguje v zahraničí
Tímto rozhodnutím se tak výrazně mění praxe v oblasti umisťování lidí do ústavů poskytujících sociální služby. V České republice totiž dosud nebyly speciálním řízením upraveny situace, kdy může být osoba omezená nebo zbavená způsobilosti k právním úkonům držena v takovém ústavu proti své vůli.
Na Slovensku však řešení, které přijal také český ombudsman, funguje už několik let. Tamní Ústavní soud již v roce 2000 rozhodl, že takové omezení lidských práv vyžaduje soudní přezkum, neboť není možné, aby důvodem omezení svobody člověka byl nedostatečný právní mechanismus. Soud při tom doporučil použít institut takzvaného detenčního řízení, který je jak ve slovenském, tak v českém právním řádu již dlouhou dobu zakotven.
Problematika osob zbavených a omezených ve způsobilosti k právním úkonům je v současné době velmi aktuální, a to nejen vzhledem k současným právním trendům ve světě, ale i vzhledem k návrhu nového občanského zákoníku.
Bližší informace poskytne:
Barbora Rittichová, právnička Ligy lidských práv a MDAC, mail: brittichova@mdac.info,
tel.: 773 621 228
Maroš Matiaško, právník Ligy lidských práv a MDAC, mail: mmatiasko@llp.cz,
tel.: 777 701 621
Pondělí, 17. října 2011Tiskové zprávy
Evropský soud pro lidská práva již před rokem uznal právo žen svobodně si zvolit místo a okolnosti porodu. Podle názoru soudců má stát také povinnost zajistit jim pro uskutečnění této volby podmínky, tedy přístup k odpovídající péči porodní asistentky. České Ministerstvo zdravotnictví se přesto nadále snaží volbu žen různými prostředky omezovat. Také proto se dnes rozhodly maminky vyjádřit svůj nesouhlas s restrikcemi před ministerstvem. Pokud česká vláda svůj postoj k právům žen nezmění, Liga lidských práv doporučuje řešit situaci před soudy.
Ženy v Německu a Rakousku mají širokou volbu péče během těhotenství a porodu podle toho, co jim individuálně nejvíce vyhovuje. Mohou rodit jak v porodnici za přítomnosti lékařů, tak i v porodním domě nebo doma za asistence porodních asistentek. Existuje i možnost kontinuální péče, kdy jediná porodní asistentka se o ženu stará jak během těhotenství, tak i během porodu a následně v šestinedělí. Péče porodních asistentek je zčásti nebo zcela hrazena ze zdravotního pojištění.
Nic z výše uvedeného neplatí pro Českou republiku. Ministerstvo zdravotnictví nejenže brání alternativám k porodům v nemocnici, ale i nemocniční péče má být do budoucna omezována v neprospěch výběru rodiček. Menší porodnice, které mnoha ženám vyhovují právě z důvodu osobnějšího přístupu a intimnějšího prostředí, mají být zrušeny. Mezi konkrétní kroky ministerstva patří například nastavení vyhlášky tak, aby nemohly vznikat žádné porodní domy. Dále odmítá udělovat oprávnění k vedení porodů soukromým porodním asistentkám, čímž je nutí péči poskytovat nelegálně. Úředníci pak neváhají na porodní asistentky opakovaně podávat trestní oznámení a tím je zastrašovat.
„Ministerstvo jaksi nebere v potaz, že určité procento žen bude vždy rodit doma a je v zájmu žen i dětí, aby u toho byla zajištěna odborná péče porodní asistentky,“ vysvětluje hlavní problém právnička Ligy Zuzana Candigliota. Další argument, na který ministerstvo odmítá slyšet, je celá řada zahraničních studií, které poukazují na srovnatelnou bezpečnost fyziologických porodů v nemocnici a doma.
Liga lidských práv vidí jako nejefektivnější řešení porušování práv žen v porodnictví soudní cestu. Právníci Ligy letos podali ústavní stížnost a stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva jménem maminky, která kvůli nedostupnosti péče porodní asistentky rodila doma sama. Ženám, které se rozhodnou rodit v porodnici, ale mají obavy, že zdravotníci nebudou během porodu respektovat jejich přání, Liga doporučuje sepsat si porodní plán. Ten je v případě odmítnutí určité péče nebo způsobu poskytování péče pro zdravotníky závazný. Rodičky tak mohou chtít v případě fyziologického porodu jen péči porodní asistentky a odmítnout veškeré lékařské zásahy.
Bližší informace poskytne:
Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, tel. 777893871, email: zcandigliota@llp.cz
