Čtvrtek, 28. února 2008Tiskové zprávy
Brno – 28. února 2008 – Česko stále pokračuje v praxi odebírání dětí do ústavů pouze proto, že rodina nemá vhodné bydlení. Opakovaná kritika ČR ze strany Evropského soudu pro lidská práva nepomáhá. Liga lidských práv převzala od ombudsmana případ manželů, kteří se již více než dva roky snaží získat své dvě děti zpět do vlastní péče.
Děti byly rodině K. z brněnska odebrány v srpnu 2005 na základě předběžného opatření. Jediným důvodem bylo tehdy nevyhovující bydlení. Rodina v té době žila v podnájmech, které často měnila, a v srpnu 2005 se krátce ocitla zcela bez bydlení. Oba rodiče proto po dohodě se sociálním odborem souhlasili s dočasným umístěním svých malých dvojčat v kojeneckém ústavu do doby, než svou bytovou situaci vyřeší.
Aby dostala děti zpátky, rozhodla se matka, že se s nimi přestěhuje na Slovensko ke svým rodičům. I přesto však sociální odbor podal návrh na předběžné opatření, kterým byly děti svěřeny dočasně do péče kojeneckého ústavu a posléze také návrh na nařízení ústavní výchovy.
Soud o nařízení ústavní výchovy rozhodl velmi rychle, již v září 2005, a to i přesto, že v době vynesení rozsudku měli manželé adekvátní bydlení zajištěno. Soud však konstatoval, že rodina zde bydlí pouze krátce a nestálost jejích bytových poměrů narušuje řádnou výchovu dětí. Sociální pracovnice pak lživě a účelově informovaly rodiče, že pokud se proti tomuto rozhodnutí neodvolají, budou děti nejpozději do vánoc doma.
Po rozhodnutí soudu navštěvovali rodiče své děti v kojeneckém ústavu velmi intenzivně, brali si je na víkendy domů a snažili se o zlepšení svých poměrů. K vhodnému bydlení se podařilo otci sehnat také stálé zaměstnání. Manipulace s rodiči dosáhla svého vrcholu po roce a půl od soudního rozhodnutí, když i přes zřetelné a trvalé zlepšování situace rodiny, rozhodl sociální odbor o předběžném svěření dětí do péče pěstounů.
Rozhodnutí sociálního odboru tak způsobilo, že velmi dobré vztahy rodičů s dětmi umístěnými v kojeneckém ústavu byly násilně zpřetrhány. Pěstouni totiž odmítali s rodiči komunikovat a neumožňovali jim žádný kontakt s dětmi. Šokovaní rodiče pak s vědomím, že mohou své děti natrvalo ztratit, podali soudu návrh na zrušení ústavní výchovy a navrácení dětí zpět do své péče. Návrh na svěření dětí do své péče zároveň podali také pěstouni. O obou návrzích v současnosti rozhoduje soud a Liga v řízení před soudem rodiče zastupuje.
Případ se svou podstatou velmi blízce podobá kauze rodiny Wallových, kterou nakonec musel rozhodnout Evropský soud pro lidská práva. Ten konstatoval, že odebráním dětí Wallovým kvůli nevyhovujícím bytovým podmínkám porušila Česká republika jejich právo na soukromý a rodinný život podle Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Bohužel ani takové zásadní rozhodnutí dosud nezměnilo praxi rozhodování některých českých soudců ani fungování některých sociálních odborů.
Další informace k problematice a uvedenému případu poskytne:
Liga lidských práv, Jana Havigerová, Záhřebská 50, Praha 2, tel.: 224 816 765, mobil: 777 621 217, e-mail: jhavigerova@llp.cz
Poznámka pro editory:
Zprávu o tomto případu přinesla také MF Dnes:
http://zpravy.idnes.cz/manzele-bojuji-o-dvojcata-prisli-o-ne-kvuli-bydleni-f8b-/domaci.asp?c=A080227_135106_domaci_dmk
Neděle, 17. února 2008Tiskové zprávy
Praha – 13. února 2008 – Druhá diskuse u kulatého stolu věnovaná problematice obětí trestného činu a návrhům systémových změn v této oblasti proběhla dne 13.2.2008 v prostorách Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy v Praze. Kulatý stůl uspořádala pod záštitou ministra spravedlnosti JUDr. Jiřího Pospíšila Liga lidských práv ve spolupráci s Public Interest Lawyers Association.
Zástupci Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva vnitra, Probační a mediační služby, akademické obce a nevládních organizací diskutovali na základě předložené právní analýzy o doporučeních Ligy k přijetí legislativních opatření týkajících se bezplatné právní pomoci obětem, odškodňování morální újmy v adhezním řízení, finanční pomoci obětem od státu a zlepšení informovanosti obětí o jejich právech.
Z právní analýzy Ligy vyplývá, že poškození, kteří utrpěli pouze morální újmu mají v současné době nedostatečný přístup k bezplatné právní pomoci. Jedná se často o oběti závažných trestných činů, jako je například znásilnění nebo sexuální zneužívání.
Aby se do jisté míry předešlo takzvané sekundární viktimizaci – stavu, kdy je oběť trestného činu znovu vystavována nepřiměřenému psychickému tlaku v průběhu vyšetřování nebo trestního řízení – považuje Liga lidských práv za důležité zastoupení oběti násilného trestného činu zmocněncem.
Liga kritizuje také fakt, že není možné odškodnit morální újmy oběti v adhezním řízení. Poškozenému pak nezbývá jiná možnost, než uplatnit nárok na přiměřené zadostiučinění v občansko-právním řízení, což je však značně obtížné. Účastníci považovali za nutné zakotvit možnost odškodnění nemateriální újmy oběti v adhezním řízení. Jako nejlepší řešení se zde jeví stanovit minimální paušální částky odškodnění nemateriální újmy.
Systémové změny navrhuje Liga dále v oblasti státní finanční pomoci obětem. Zásadně zlepšit by se měla také informovanost obětí o jejich právech a dostupné psychosociální pomoci. Účastníci diskuse se shodli na tom, že by oběť měla být informována co nejdříve po spáchání trestného činu. Za její poučení by proto měla být primárně odpovědná policie.
Kontroverzní otázkou zůstala bezplatná právní pomoc obětem, které nemají nárok na náhradu škody v adhezním řízení a obětem zvlášť závažných trestných činů.
Vybraná doporučení Ligy k legislativním změnám:
Bezplatná právní pomoc
-
umožnit přístup všech poškozených k bezplatné právní pomoci
-
zakotvit právo obětí úmyslných násilných trestných činů a sexuálních trestných činů na bezplatné zastoupení advokátem bez ohledu na finanční situaci, pokud o to oběť požádá a pokud to okolnosti vyžadují
Morální újma a přiměřené zadostiučinění
-
upravit v právním řádu efektivní řešení otázky přiměřeného zadostiučinění za způsobenou nemateriální újmu včetně možnosti rozšíření adhezního řízení v tomto smyslu, (zvážit přijetí vyhlášky, která by stanovovala minimální výši přiměřeného zadostiučinění za morální újmu v případech jednotlivých trestných činů pro potřeby trestního řízení, poškozený by pak byl ve zbytku nároku odkázán na řízení před civilním soudem)
Informovanost obětí trestných činů
-
Doporučujeme zakotvit povinnost orgánů činných v trestním řízení při prvním kontaktu oběť trestného činu poučit o dostupných psychosociálních a jiných podpůrných službách obětem, o podmínkách přiznání bezplatné právní pomoci (ustanovení zmocněnce) a dostupnosti jiné formy bezplatného právního poradenství a pomoci, o nároku na náhradu škody od pachatele (včetně možnosti uplatnit nárok v občanskoprávním řízení), o možnostech poskytnutí peněžité pomoci od státu a jak o ni požádat, o průběhu následujícího trestního řízení a roli oběti v něm, o možnostech a podmínkách poskytnutí ochrany
Případné dotazy zodpoví:
právnička Veronika Kristková, Liga lidských práv, Cejl 43, 602 00 Brno, tel.: 545 210 446, mobil: 724 033 052, mail: vkristkova@llp.cz, http://www.llp.cz
Partnerem projektu Public Interest Lawyers Association (PILA). 
Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské spoleČnosti.
Neděle, 3. února 2008Zprávy z médií
Liga lidských práv žádá ústavní stížnost.
Kutná Hora – Případ smrti čtyřletého chlapce z Ovčár na Kutnohorsku uzavřela policie na konci října. Teprve tento čtvrtek začal soud rozhodovat o osudu pachatele čtrnáctiletého bratrance oběti.
Ten se stal podezřelým záhy poté, co bylo v březnu loňského roku objeveno tělo mrtvého dítěte v kaluži na poli. Sociální pracovníci chlapce odebrali rodičům.
Bezmála rok žije v ústavu sociální péče. Nyní má okresní soud v Kutné Hoře posoudit důkazy, které policie shromáždila a na základě toho rozhodnout, do jakého zařízení chlapce umístí.
Liga lidských práv (LLP), která zastupuje matku chlapce, však žádá soud, aby podala stížnost k Ústavnímu soudu.
„Šetření policie bylo protiústavní,“ míní Petr Bittner, právník z LLP. „Byl vyslýchán, aniž by u toho byl právní zástupce, či psycholog.“
Bez úmyslu
Policie vyšetřovala případ půl roku. Na konci září dospěla k závěru, že čin spáchal čtrnáctiletý P. Vzhledem k jeho nezletilosti případ odložili a předali státnímu zástupci.
„Posouzení úmyslu je velmi pofidérní,“ řekl Aktuálně.cz vyšetřovatel Jiří Slovák. „S jeho mentální úrovní o úmyslu nelze hovořit.“
To, zda policejní důkazy dostatečně svědčí o chlapcově vině, začal tento čtvrtek posuzovat okresní soud v Kutné Hoře.
„Odročila jsem to na neurčito,“ uvedla soudkyně Alena Mocková. „Chybí některé důkazy.“
Soudkyně nařídila vytvořit znalecké posudky chlapce a doplnit dokazování. Teprve poté rozhodne, zda ho umístí do ochranného zařízení pasťáku, nebo zvolí jiné řešení.
Do pasťáku ne
Proti svěření P. do pasťáku se však postavil jak ředitel ústavu, kde nyní chlapec žije, tak i Liga lidských práv.
„P. se má skvěle, je v dobré pohodě, chodí do školy, na kozí farmu. To, co se stalo si nevybavuje, má v tom chaos,“ říká ředitel zařízení Jan Souček. „S matkou je v telefonickém kontaktu.“
Podle ředitele by přesun do pasťáku jeho stav zhoršil. „S jeho mentálním postižením by mu to neprospělo,“ míní Souček. „Navrhujeme proto, aby byl svěřen do náhradní rodiny v regionu, kde bydlí jeho matka.“
„Pasťák v žádném případě,“ přitakává Bittner z LLP. „Chlapec s takovýmto postižením potřebuje péči odborníků.“
Neústavní soudnictví
V tuto chvíli však LLP především usiluje o podání ústavní stížnosti. „Tento případ dokládá celkovou neústavnost soudnictví mládeže,“ míní Bittner. „Děti a mladiství nemají na rozdíl od dospělých v rámci vyšetřování právo na advokáta.“
LLP proto podala soudkyni Mockové návrh, aby kvůli tomu, že byl P. dvakrát vyslýchán policií, aniž by měl k dispozici advokáta či psychologa, podala ústavní stížnost.
Soudkyně si dala čas na rozmyšlenou. Rozhodne poté, co budou hotovy znalecké posudky a doplněné dokazování.
Liga lidských práv poukazovala již dříve na pochybení v této kauze. Zástupcům organizace se nelíbilo, že byl chlapec odebrán rodině dávno předtím, než policie vyšetřování uzavřela.
„Předběžné opatření má sloužit k ochraně dětí, nikoliv k ochraně společnosti před dítětem, jako náhrada vazby,“ uvedl tehdy Petr Bittner. „Domnívám se, že v tomto případě bylo předběžné opatření zneužito pro potřeby policie.“
Článek vyšel dne 3.2.2008 na www.aktualne.cz, naleznete jej zde.
Středa, 30. ledna 2008Tiskové zprávy
Stručné shrnutí systémových problémů zákona o soudnictví ve věcech mládeže
(vzhledem k delikátnímu případu probíhajícího “řízení o uložení opatření dítěti mladšímu patnácti let podezřelému ze spáchání činu jinak trestného”)
1. Vývoj případu
V březnu roku 2007 došlo ve středních Čechách k úmrtí čtyřletého dítěte. Policie prováděla vyšetřování, které trvalo 6 měsíců. Poté dospěla k závěru, že tento čin byl spáchán jeho příbužným, dítětem mladším 15ti let, tedy osobou trestně neodpovědnou. Na základě této skutečnosti bylo vyšetřování odloženo a státní zástupce podal vzhledem k tomu, že se podle závěru vyšetřování jedná o nezletilého, návrh na uložení zvláštního opatření. Přestože je totiž dítě mladší patnácti let v případě spáchání takového činu z důvodu věku trestně neodpovědné, lze vůči němu použít opatření potřebná k jeho nápravě, výchově i ochraně. Tato opatření jsou upravena zákonem o soudnictví ve věcech mládeže (§ 93, odst. 1, zákona č. 218/2003 Sb.). V tomto konkrétním případě proto došlo ze strany státního zástupce k podání návrhu na uložení ochranné výchovy.
Na základě tohoto návrhu v současné době probíhá u Okresního soudu v Kutné Hoře řízení o uložení opatření dítěti mladšímu patnácti let, které je podezřelé ze spáchání činu jinak trestného. V případě spáchání takového činu ze strany dospělého by se jednalo o závažný trestný čin, který byl v rámci této kauzy orgány činnými v trestním řízení kvalifikován jako ublížení na zdraví s následkem smrti.
2. Systémové problémy
Při zastupování v tomto řízení došla Liga k závěru, že zákon o soudnictví ve věcech mládeže, byť je jeho účelem upravit specifický přístup a zaručit zvýšenou ochranu jak mladistvých, tak dětí, vykazuje závažné nedostatky. Právě u dětí totiž tento zákon náležitou ochranu, a to zejména ve fázi prošetřování činu, neposkytuje.
Celá situace je absurdní proto, že zákon správně přiznává zvýšenou ochranu mladistvému (což je osoba starší než patnáct a mladší než osmnáct let). Jeho zájmy musí být chráněny advokátem již od okamžiku, kdy jsou proti němu použita opatření podle uvedeného zákona nebo provedeny úkony podle trestního řádu. Naproti tomu dítě (osoba mladší patnácti let) dosáhne na právní pomoc až v samotném řízení před soudem a nikoliv již během vyšetřování, kdy již zpravidla dochází k jeho výslechu! Výsledkem je situace, kdy dítěti neznalému svých práv, a to zejména práva odmítnout výpověď, je odepřeno právo poradit se se svým advokátem o dalším postupu.
Toto Liga považuje za zásadní nedostatek porušující základní práva zaručená Listinou základních práv a svobod a závaznými mezinárodními smlouvami.
Další nedostatek tohoto zákona představuje zejména nedostatečná šíře vhodných opatření, které lze dítěti uložit. V současnosti mezi ně patří pouze tyto tři: dohled probačního úředníka; zařazení do terapeutického, psychologického nebo jiného vhodného výchovného programu v středisku výchovné péče; ochranná výchova.
V případě prokázání spáchání činu nezl. P. v tomto konkrétním případě však nevyhovuje ani jedno z výše uvedených opatření, jelikož jde o dítě s těžkou mentální retardací. Takové dítě potřebuje odbornou psychologickou a speciálně-pedagogickou péči. I v případě prokázání spáchání činu tímto dítětem je nutné s ním intenzivně odborně pracovat. Takovou odbornou péči mu v případě nařízení ochranné výchovy ve výchovném ústavu či detenčním zařízení, kam by byl zařazen, nelze zajistit.
Zastupování matky dítěte v této věci Liga poskytuje zejména vzhledem k tomu, že výsledek řízení zásadně přesahuje význam tohoto jednoho konkrétního případu. Liga bude usilovat o zabezpečení souladu zákona s Listinou základních práv a svobod. Proto začala – díky vedení tohoto případu – informovat zainteresovanou veřejnost a diskutovat s odborníky o výše uvedených nedostatcích. Vzhledem k závažnosti nedostatků v zákoně o soudnictví ve věcech mládeže Liga zvažuje rovněž podání ústavní stížnosti, pomocí níž by se domáhala zrušení části zákona.
Poznámka pro editory:
Liga lidských práv se dlouhodobě zabývá právní podporou rodin ohrožených odebráním dítěte do ústavu. V říjnu loňského roku naši odborníci k uvedené problematice zpracovali komplexní analýzu s názvem „Děti z ústavů!“, která obsahuje řadu návrhů koncepčních změn. Celou analýzu je možné najít na: http://www.llp.czhttps://llp.cz/_files/file/deti_z_ustavu.pdf.
Vzhledem k ochraně soukromí nezletilého se k podrobnostem výše uvedeného případu nebude Liga dále až do rozhodnutí soudu vyjadřovat.
Případné dotazy k systémovým problémům zákona zodpoví:
Petr Bittner, Liga lidských práv, Záhřebská 50, Praha 2, tel.: 224 816 765, mobi : 777 621 217, mail: pbittner@llp.cz, http://www.llp.cz
Pátek, 11. ledna 2008Zprávy z médií
České soudy často rozhodují v řízeních o zbavení či omezení způsobilosti k právním úkonům příliš mechanicky a nezohledňují individuální odlišnosti v projednávaných případech. Uvedl to Ústavní soud (ÚS) ve středečním verdiktu, kterým dal za pravdu stížnosti ženy zbavené způsobilosti kvůli duševní chorobě.
Praxi soudů kritizují i občanská sdružení Liga lidských práv a Centrum advokacie duševně postižených, která na verdikt ústavních soudců upozornila. S člověkem nelze manipulovat jako s věcí, napsal v rozhodnutí ÚS soudce zpravodaj Jiří Nykodým. “Soudy při rozhodování o základních otázkách lidské existence rozhodují paušálně a mechanicky, bez snahy o individuální přístup ke každému jednotlivci. Taková praxe je nepřijatelná a svým způsobem nebezpečná,” uvedl.
Podle právníka občanských sdružení Davida Zahumenského často chybí respekt k právům a důstojnosti osob se zdravotním postižením. O nesprávných zvyklostech svědčí podle něj i loňské statistiky ministerstva vnitra. V ČR podle nich žilo 23 283 lidí zcela zbavených způsobilosti k právním úkonům a 3893 lidí s omezenou způsobilostí. Poměr by prý měl být opačný.
Ústavní soud rozhodoval v případu ženy z Prahy, která byla v roce 2000 zcela zbavena způsobilosti k právním úkonům. V posledních letech se snažila rozhodnutí soudů zvrátit. Uspěla až nyní u ÚS.
Článek vyšel v deníku Právo dne 11. 1. 2008 (str. 7, rubrika Zpravodajství)
Článek vyšel také v deníku Haló noviny dne 11. 1. 2008 (str. 14, rubrika Z domova)
.gif)