Právní poradna

Nevíte si rady se svým lékařem nebo zdravotnickým zařízením? Právní poradna Blesku zdraví je tu pro vás. Vždy je dobré pokusit se řešit spory bezkonfliktně. Můžete se ale snadno dostat do situace, kdy už odmítáte mnohdy „do očí bijící“ chyby v našem zdravotnictví tolerovat.
Na dotazy čtenářů Blesku zdraví odpovídá:

* JUDr. Ondřej Dostál, advokátní kancelář v oblasti zdravotního práva, ondrej.dostal@holubova.cz tel. +420 224 914 050
* JUDr. Nataša Randlová, advokátní kancelář v oblasti pracovního práva, www.randls.com
* Mgr. David Zahumenský, Liga lidských práv, www.ferovanemocnice.cz

Jsem těhotná a lékaři mě odmítají!

Jsem ve třetím měsíci těhotenství. Žádný lékař mě nechce vzít, protože u nás na Prostějovsku nemají smlouvu s Hutnickou zaměstnaneckou pojišťovnou. Všichni mi říkají, ať si ji změním, ale to jde až po roce. Co můžu dělat? Kateřina Stará, Ptení

Mgr. David Zahumenský: Podle internetových stránek HZP by v okrese Prostějov mělo být pět gynekologů, kteří mají s vaší pojišťovnou smlouvu. Na stránkách HZP najdete i jejich kontakty. Zákon vám dává právo na volbu lékaře. Pokud je lékař ve smluvním vztahu s vaší pojišťovnou a jeho ordinace se nenachází v příliš velké vzdálenosti od vašeho bydliště, musí vás lékař přijmout.

Odmítnout může pouze v případě, že by tím překročil své přípustné pracovní zatížení, v jehož důsledku by nebyl schopný zajistit kvalitní péči o své stávající pacienty nebo o vás. Jako pacientka máte samozřejmě omezené možnosti, jak lékařovo tvrzení, že „nemá kapacitu“, přezkoumat, často však stačí připomenout lékaři jeho zákonnou povinnost písemně vám potvrdit, že vás do své péče odmítl převzít.

Stává se, že lékař své stanovisko změní a zaregistruje vás v okamžiku, požadujete-li toto písemné potvrzení. Pokud se vám nepodaří zaregistrovat se ani u některého z lékařů uvedených na stránkách HZS, můžete svou pojišťovnu kontaktovat s žádostí, aby vám zajistila zdravotní péči v těhotenství.

Postačí, když v žádosti stručně popíšete, jak vás lékaři odmítli. Pojišťovna má pak povinnost lékaře zajistit. Jak sama píšete, máte samozřejmě také právo změnit pojišťovnu. To můžete udělat jednou za rok s účinky ke konci čtvrtletí.

Nemocenská mi chodí po částech

Jsem na neschopence kvůli svému rizikovému těhotenství.
Nemocenské dávky mi jsou vyplácené až po dvou měsících nebo jsou bezdůvodně rozdělené do dvou plateb. Nikdo ze správy sociálního zabezpečení mi to nedokáže vysvětlit. Dostávám se proto do nemalých finančních obtíží. Jakou lhůtu má správa sociálního zabezpečení na proplacení nemocenských dávek?

Miroslava B., Bzenec JUDr. Nataša Randlová: Zákon o nemocenském pojištění stanoví, že dávky (např. nemocenská, peněžitá pomoc v mateřství) budou vyplacené do 30 dnů ode dne, kdy jsou doručené všechny doklady okresní správě sociálního zabezpečení, která prokazuje nárok na dávku. Oprávněná osoba musí také o příslušnou dávku požádat.

Tuto žádost musí vlastnoručně podepsat. Žádost o výplatu dávky se podává v případě zaměstnaných osob u zaměstnavatele a u osob samostatně výdělečně činných nebo u osob v ochranné době u okresní správy sociálního zabezpečení.

Každou dávku (tedy každý měsíc) posuzuje okresní správa sociálního zabezpečení samostatně – vždy je nutné dodat příslušný doklad. Podle zákona pak má opět okresní správa sociálního zabezpečení oněch 30 dnů pro výplatu dávky.

Bohužel i přes tyto dlouhé lhůty má okresní správa sociálního zabezpečení problém s jejich dodržováním. Samozřejmě je možné dávky vymáhat soudně. V tomto si však oprávněná osoba moc nepomůže s ohledem na délku trvání soudních řízení v České republice. Můžete se také pokusit obrátit na ředitele příslušné okresní správy sociálního zabezpečení a požádat ho o pomoc. Podle vyjádření, které jsem v minulých dnech četla, se zdá, že zákonné lhůty se konečně budou dodržovat. Ještě bych vám doporučila se při vyplňování žádostí a lékařských potvrzení zaměřit na to, aby v těchto dokumentech nebyly žádné chyby. Ukazuje se totiž, že v současné době, když správa sociálního zabezpečení nestíhala, využívala někdy jakékoliv drobné chyby. Na základě tohoto odůvodnění dávku nevyplatila, resp. její výplatu zdržela do doby odstranění všech chyb.

Aby bylo nemocenské vyplacené, je třeba prokázat:

* vznik pracovní neschopnosti (na tiskopise „rozhodnutí ošetřujícího lékaře o vzniku dočasné pracovní neschopnosti“)
* její trvání k určitému dni (na tiskopise „potvrzení o trvání dočasné pracovní neschopnosti“)
* po ukončení dočasné pracovní neschopnosti doložit potvrzení o jejím ukončení Bez těchto dokumentů a řádně vyplněné a podepsané žádosti nelze dávku vyplatit. Sestry jí ani nevyčistí zuby!

Mám sestru v LDN. Každý den za ní chodím, umývám ji, přebaluji a krmím. Sestry, které se o ni starají, jí ani nevyčistí zuby. Přebalují ji jen dvakrát denně, a to pouze ve vymezený čas. Často najdu jídlo položené vedle ní na stolečku, a když si sama nevezme, odnesou to. Co můžu dělat s touto katastrofi ckou péčí? V. B., Šumpersko

JUDr. Ondřej Dostál: Podle zákona má vaše sestra jako pacient právo na poskytování zdravotní péče, což samozřejmě zahrnuje i kvalitní ošetřovatelskou péči. Jako pojištěnec má právo, aby jí zdravotní pojišťovna tuto péči smluvně zajistila a příslušná smluvní LDN řádně a bezplatně poskytla. Tato práva jsou však až příliš často jen na papíře. Příčina není v lékařích a sestrách v LDN, ti jsou často přetížení emočně i fyzicky vyčerpávající prací, často velmi špatně finančně ohodnocenou. Příčinu lze, podobně jako v případě psychiatrických léčeben, hledat zejména v dlouhodobém podfinancování péče v LDN, které v mnoha případech neumožňuje zajistit dostatek personálu a lidsky důstojnou péči. To je snadno napravitelné na úrovni Ministerstva zdravotnictví ČR a zdravotních pojišťoven. Staří lidé v LDN však bohužel nikdy nebyli dostatečně zajímavou nátlakovou skupinou, aby se jim dostalo patřičné pozornosti. V takové situaci bude pro vaši sestru nejlepší, pokud o ni budete projevovat pravidelně zájem, snažit se vyjednat co možná nejlepší zajištění jejích potřeb ze strany zdravotnického personálu, dohlížet, zda není zanedbávaná, a občas i přispět pomocí – s vědomím, že správně dle zákona by to vše mělo být samozřejmostí. Dovolí-li to okolnosti, zajímejte se o možnost pečovat o svou sestru v domácím prostředí, s pomocí návštěvní služby agentury domácí péče. Jinak je samozřejmě možné obracet se na vedení LDN i na příslušnou zdravotní pojišťovnu se stížnostmi na kvalitu péče a požadavky na naplnění zákona v praxi.

Článek byl zveřejněn dne 30. 9. 2009 v časopise Blesk zdraví.

Ústavní soud kritizuje institut zbavení způsobilosti k právním úkonům

Brno – 15. září 2009 – Ústavní soud vydal přelomový nález pod spis. zn. I. US 557/09 týkající se zbavení způsobilosti k právním úkonům. Dal za pravdu ženě, které soudy odmítly navrátit způsobilost k právním úkonům i přes to, že trpěla jen lehkou mentální poruchou a byla schopna vést plnohodnotný život ve společnosti. Ústavní soud kritizoval zejména formalistické posudky soudních znalců a neschopnost soudů zvážit všechny důkazy a okolnosti konkrétního případu. Toto rozhodnutí Ústavního soudu může být prvním krokem ke zrušení institutu, který nepřiměřeným způsobem zasahuje do základních ústavních práv člověka.

Podle názoru soudu je institut zbavování způsobilosti k právním úkonům „reliktem starého režimu“, ve kterém vládla idea totožnosti zájmu jednotlivce se zájmem společnosti či státu. Ve světle nových ústavních hodnot se však tento institut stává podle soudu „ústavně značně problematickým“. Ústavní systém České republiky garantuje právo na zachování lidské důstojnosti, které vylučuje, „aby s člověkem bylo zacházeno jako s objektem či předmětem“. Podle Zuzany Durajové, právničky Ligy a MDAC, „má každý člověk právo na to, aby byla respektována jeho důstojnost, součástí které je i možnost výkonu svých základních lidských práv.“

Ústavní soud ve svém nálezu poukázal zejména na dva důležité principy pro posuzování návrhů na zbavení způsobilosti. Jednak považuje za nutné vždy dobře zvážit, zda je zásah do základních práv člověka z hlediska ochrany jiné důležité hodnoty nevyhnutelný. Podle Ústavního soudu „samotná skutečnost, že osoba trpí duševní poruchou (…) ještě není důvodem pro omezení její způsobilosti k právním úkonům (…) ale musí být vždy konkrétně uvedeno, koho, resp. co ohrožuje plná způsobilost k právním úkonům (…) osoby omezované.“

Druhým principem, na který Ústavní soud ve svém nálezu upozornil je nutnost „zvážit všechny mírnější alternativy, (…) kterými by bylo možno ještě dosáhnout sledovaného cíle v podobě ochrany konkrétně označených konkurujících práv či veřejných zájmů vyvoditelných z ústavního pořádku, přičemž omezení způsobilosti k právním úkonům musí být vždy považováno za prostředek nejkrajnější.“

Náš právní systém však v současné době nemá ke zbavení způsobilosti k právním úkonům mnoho alternativ. „Nový nález Ústavního soudu znamená výrazný posun v judikatuře českých soudů, které dosud upřednostňovaly zbavení způsobilosti před jinými možnostmi ochrany lidí s duševním či mentálním postižením,“ říká Maroš Matiaško, právník Ligy a MDAC. Tuto situaci dlouhodobě kritizují neziskové organizace, jejichž připomínky se promítly také do návrhu nového Občanského zákoníku. Připravovaný kodex již zbavení způsobilosti k právním úkonům nezná a namísto toho upravuje řadu alternativ na ochranu osob s postižením.

Toto přelomové rozhodnutí je v souladu s vlnou reforem opatrovnictví ve státech západní Evropy, ze kterých už většina od zbavování způsobilosti k právním úkonům upustila. Je také v souladu s čl. 12 Úmluvy o právech osob s postižením, který mění filozofii ochrany osob s postižením při jejich rozhodování a zavádí tzv. podporované rozhodování.


Bližší informace poskytne:

Zuzana Durajová, právnička Ligy lidských práv a MDAC, tel. 545 210 446, mobil: 773 692 282, e-mail: zdurajova@mdac.info,
Maroš Matiaško, právník Ligy lidských práv a MDAC, tel. 545 210 446, mobil: 773 621 228, e-mail: mmatiasko@mdac.info

Případ odvolaných ředitelů na slánsku zdaleka nekončí

Jak jsme už naše čtenáře informovali, v polovině letošního června byli ze svých funkcí odvoláni mj. dva ředitelé velkých a dobře prosperujících sociálních ústavů v našem regionu, kteří se během svého působení v těchto ústavech zasloužili o postupnou integraci mentálně handicapovaných lidí do „normální“ společnosti. Místo toho, aby byli touto společností za odbornou, humánní a vysoce profesionální práci oceněni, byli odměněni vyhazovem a teprve dodatečně byly hledány zástupné problémy, proč se tak stalo.

Jestliže hejtman rozhodl tak, jak rozhodl, očekávalo by se, že na uvolněná místa těchto významných institucí bude okamžitě vyhlášeno výběrové řízení. Na místo odvolaného ředitele smečenského zařízení Mgr. Tomáš Sojky byl sice konkurz vyhlášen, ale předem se vědělo, že se do Smečna vrátí pan Petr Šala, který shodou okolností už na stejném postu kdysi působil a v roce 2006 byl odvolán s odůvodněním, že v jeho ústavu jsou porušována práva klientů a on nápravu nesjednal. Zato výběrové řízení na ředitele Domova Bellevue se už třetí měsíc připravuje a podle krajské mluvčí Berill Meschekové bude vyhlášeno možná po prázdninách – tedy v nedohlednu. Odvolanou ředitelku Mgr. Rumlovou prozatím zastupuje ředitelka ústavu ve Vraném paní Nataša Duková, která ovšem chráněnému bydlení příliš nakloněna není a nedá se proto počítat s tím, že by pokračovala v započatém trendu, běžném v tom větším zbytku Evropy. Pokud tedy byli Sojka s Rumlovou nahrazeni tímto způsobem, napadá mne jen přirovnání ke slonu, který šéfuje v krámu s porcelánem. Nehledě k tomu, že během prázdnin odcházejí z ústavu další zkušené síly, které zde budou chybět.

BEZVÝSLEDNÁ DODATEČNÁ KONTROLA A HLEDÁNÍ DŮVODŮ

Přestože vedení krajského úřadu provedlo následnou kontrolu domova Bellevue v Ledcích, její výsledek se rovnal prakticky nule, protože o ty toužebně hledané závažné závady a pochybení se přes veškerou snahu zkrátka nenašly. Přes tuto skutečnost se vedení kraje i nadále domnívá, že odvolání ředitelů je na místě a je připraveno klienty z chráněných bytů a domů přestěhovat znovu do některých z krajských zařízení. Toto rozhodnutí postihne především ty, kteří si zaslouží pozornost, lásku a porozumění. A to je na celé této kauze to nejsmutnější.

Jedním z opožděně udaných důvodů pro odvolání ředitelky byly i údajné stížnosti z řad zaměstnanců. Čtenáři Kladenského deníku se ve středu 12. srpna dočetli, že jednou stěžovatelkou je bývala pracovnice Domova Bellevue Ladislava L., která měla podle svých slov neshody s ředitelkou už delší dobu. Neshodly se na způsobu integrace a pí Ladislava nesouhlasila se stěhováním některých klientů do chráněného bydlení, protože podle ní nebyli dostatečně připraveni na opuštění ústavního zařízení. O způsobu vedení ústavu i o integraci lze jistě na určité úrovni diskutovat, ovšem v momentu, kdy se dočítám, že paní Ladislava pořídila nepříliš důstojné fotografie klientů ústavu, které nechala na památku kolegům „vyvěsit“ na internetu, začínám vážně pochybovat o její profesionalitě, protože tento přešlap nesvědčí o citlivém přístupu vůči svěřeným osobám a jsem přesvědčen, že by mohl být i důvodem k důtce, pokud ne k okamžitému ukončení pracovního poměru pro ztrátu důvěry. A to nemluvím o morálním kodexu!

OTEVŘENÝ DOPIS HEJTMANOVI

Podivné jednání hejtmana Ratha a jeho nebezpečné postoje vůči postiženým však nenechalo v klidu zástupce téměř třiceti neziskových organizaci a humanitárních společností (m.j. Liga lidských práv, Centrum advokacie duševně postižených, Společnost pro změnu – QUIP, Česká asociace pro psychické zdraví a dvě desítky dalších), kteří 14. července poslali hejtmanovi Středočeského kraje otevřený dopis, ve kterém vyjadřují hluboké znepokojení nad současnou politikou tohoto kraje v oblasti sociálních služeb, která ve svých důsledcích vede k návratu před rok 1989. Z vyhlášení Dr. Ratha je zřejmé, že snahou Středočeského kraje bude navrátit lidi s postižením, kteří byli díky transformačním krokům ubytováni v přirozeném prostředí ve městech, zpátky do ústavů, kde docházelo k ponižujícímu, krutému a nelidskému zacházení, do budov izolovaných od majoritní společnosti. Z otevřeného dopisu dále vyjímáme: „Lidé s postižením jsou rovnoprávní a není možné je žádným způsobem diskriminovat a izolovat. Transformace ústavů je krokem správným směrem, protože je velice sociální a začleňuje zpátky vyloučené osoby se zdravotním postižením. Ve společnosti se tak posilňuje vzájemná solidarita, úcta ke stáří, k nemoci a k postižení. Zkušenosti ze zemí, kde je transformace v pokročilejším stadiu, ukazují, že služby umožňující život v přirozeném prostředí jsou efektivnější a zároveň zvyšují kvalitu života svých uživatelů. Ekonomickou výhodnost transformace pobytových služeb dokazují i mezinárodní odborné studie.“ Dopis dále vyzývá hejtmana k zastavení kroků úřadu Středočeského kraje směřujících k potlačení transformačních snah a končí touto výzvou: „Vyzýváme Vás k naplnění sociálně-demokratických hodnot, ke kterým se ČSSD hlásí, jako jsou hodnoty humanitní demokracie, rovnosti všech lidí v důstojnosti, svobodě a právech, solidarity a sociální spravedlnosti. Pokud své jednání v tomto směru nechcete změnit, vyzýváme Vás, abyste z funkce hejtmana Středočeského kraje odstoupil.“

CO NA TO OPATROVNÍCI ?

Není mi známo, že by na výše zmíněný dopis hejtman odpověděl či dokonce odstoupil ze svého vysněného piedestalu, ale jelikož jsou v sázce osudy těch nejslabších a nejohroženějších, sešli se z iniciativy odvolané ředitelky Rumlové opatrovníci klientů, kterým hrozí další stěhování a přesuny, spolu s právníky – JUDr. Danou Kořínkovou z občanského sdružení QUIP a JUDr. Marošem Matiaškem z Ligy lidských práv a Centra advokacie duševně postižených. Přítomen byl i starosta obce Ledce pan Pazderka, jakožto opatrovník 31 klientů, jelikož mnozí klienti nemají příbuzné a opatrovníkem se stává obec, resp. její starosta. Role opatrovníka se proto často ujímají spřátelené osoby klientů, případně bývalí pracovníci z ústavů, kde klienti pobývali. Opatrovníci jsou důležitým článkem tohoto životně důležitého organismu a mají proto plné právo – ba dokonce povinnost – vzniklou situaci sledovat a v případě pochybení se v zájmu klientů ozvat! Schůzka měla opatrovníkům potvrdit, že je možné se kdykoli v zájmu klienta právně hájit a že mají podporu právníků. Opatrovníci vesměs souhlasili se společným postupem a sledováním dalších kroků zřizovatele a uvažují o založení Občanského sdružení opatrovníků Bellevue. Setkání opatrovníků budou každé 3 měsíce, v případě alarmu okamžitě. Na schůzkách se budou konzultovat a řešit všechny záležitosti týkající se poskytované služby a postupy v případě jakýchkoli problémů, např. systém kontroly a podávání stížností.

JDE O OSUDY LIDÍ

Schůzka více než třiceti opatrovníků prokázala, že situace se nemusí každému jevit černobíle a že to, co se jedněm klientům či opatrovníkům líbí, se nemusí zdát tím pravým ořechovým pro jiné. V každém případě však je třeba najít to nejlepší řešení pro umožnění důstojného života těm z nás, kterým nebylo dopřáno žít normální život. A o to jde!

Článek byl publikován dne 1. 9. 2009 ve Slánských listech.

 

Narušování mítinků je trestný čin, zní z Lidového domu

Článek byl publikován dne 31. 8. 2009 na www.aktulane.centrum.cz a naleznete jej zde.

Recesistické akce, které jsou zaměřené proti předvolebním mítinkům sociální demokracie, pokračují. V Českém Krumlově si skupina asi dvaceti lidí vzala na paškál setkání s jihočeským lídrem ČSSD Vítězslavem Jandákem. V pestrobarevných kostýmech měli akci rušit hlasitými sirénami, střílením rachejtlí a křikem.

Podle představitelů ČSSD jsou podobné ataky porušováním zákona, které se dá za určitých podmínek považovat za trestný čin. A chtějí, aby policie v takových intencích k „nezvaným“ účastníkům předvolebních setkání přistupovala.
Podle sociálních demokratů se totiž „narušitelé“ dopouští porušování svobody sdružování a shromažďování, což je trestný čin. Podle trestního práva za něj hrozí až dvouleté vězení nebo peněžitý trest.

„V demokratickém světě je stát povinen zajišťovat ochranu skupinám, které realizují pokojné shromažďování. Orgány státu, ať už městská či republiková policie, jsou povinny dodržování zákona zajistit. A porušení zákona není jen přestupkem, v řadě případů i trestním činem,“ argumentoval ve prospěch výkladu ČSSD její volební manažer Jaroslav Tvrdík

A co vše je podle stranických bossů na v souvislosti s mítinky ČSSD nelegální?

„Hlasitý křik, včera vysokofrekvenční siréna, tak to je porušení zákona. Jestli se tam pohybují lidé zakrytí, je to porušení zákona,“ vyjmenovával v pondělí na tiskové konferenci k předvolební kampani.

Extrémní výklad, říkají právníci

Stejně tak je podle něj porušením zákona o shromažďování, jestliže se na mítincích pohybují lidé s transparenty na tyčích, které mohou vyvolávat různé dojmy, k čemu je odpůrci použijí nebo neuposlechnutí či bránění pořádkových opatření pořadatele.

Již na jaře pak zažilo vedení sociální demokracie několik vaječných smrští, které vyvrcholily předvolebním setkáním na pražském Andělu, kde je zasypaly stovky vajec.
Podle právníků oslovených redakcí Aktuálně.cz je výklad zákona z dílny sociální demokracie přehnaný a extrémní.

„Musí jít o určitý typ jednání, ne každé narušování výkonu shromažďujícího práva jde klasifikovat jako trestný čin. Je tu jasně řečeno, že to musí být násilím, pohrůžkou násilí nebo pohrůžkou jiné těžké ujmy. Takže zesměšňování nikoli,“ komentovala zmiňovaný paragraf právnička Hana Marvanová.
„Extenzivně vykládat trestní ustanovení by znamenalo omezovat svobodu projevu někoho jiného. Takže zde proti sobě stojí právo na sdružování a shromažďování a proti tomu stojí stejně ústavně chráněné právo na svobodu projevu,“ upozorňuje právnička.

„Trestní právo je potřeba uplatňovat velmi zdrženlivě. Přestože takové projevy nemusí být vhodné a můžeme je odsoudit a nesouhlasit s nimi, neznamená to, že na ně bude užita represe. To by zas připomínalo doby minulé,“ míní Marvanová.

Obdobně komentuje snahu využít na protisocialistické demonstranty trestní právo i předseda Ligy lidských práv Jiří Kopal.

„Myslím, že společenské problémy nelze řešit trestním právem. Hned ho používat je nonsens, je to až ta poslední varianta. A dokud si to politici neuvědomí, tak je to špatně,“ konstatuje právník s tím, sám je proto, aby se shromažďovací právo uplatňovalo co nejdůstojnější formou.

„Považuji to za výkřik, který by žádný rozumě uvažující státní zástupce nemohl proměnit v obžalobu z trestného činu. To už by byl politicky ovlivňovaný policejní stát,“ argumentuje.

Jandák přirovnal recesisty k nacistům

A co sociální demokraty v Českém Krumlově tak rozčílilo?

„Nenazval bych to napadení, ale byla tam ztropena výtržnost extravagantně oděnými mladými lidmi. Měli sirény, používali vodní pistole, kterými stříkali po účastnících, rozvinuli transparenty, kde se snažili definovat své pocity. Kdykoli kdokoli chtěl promluvit, tak spustili ten ryk,“ popisoval spíše smířlivě mítink jihočeský hejtman Jiří Zimola, který se akce také účastnil.

Jeho stranický kolega a lídr jihočeské kandidátky Vítězslav Jandák nazval recesisty pro agenturu ČTK nacistickými oddíly SA.

Podle krumlovské městské policie o žádné násilí nešlo. Takzvaní odpůrci byli dokonce vzdáleni od shromáždění asi deset metrů přes řeku.

„Byli tam přizváni naši strážníci, kteří na místě zjistili pouze to, že na umělém ostrůvku vytvořeném uprostřed řeky je skupinka lidí, kteří transparenty protestují proti mítinku,“ popisuje nedělní události velitel městské policie v Českém Krumlově Jan Šítal.

„Impuls vzešel od ohlašovatelky mítinku, která nahlásila, že se tam hází rajčata a podobně. Strážníci se ptali lidí, co se účastnili mítinku, jestli došlo k něčemu takovému a nic takového nepotvrdili,“ pokračoval policista.

„Naši strážníci ale nic takového na místě nezjistili. Žádné skupiny se tam nenapadaly, a nedošlo k žádnému násilí,“ dodal.

Právo bydlet normálně

Řada odborníků sleduje s velikým znepokojením kroky hejtmana Davida Ratha, který ve Středočeském kraji zastavil proces transformace ústavů sociální péče. Podle něho se lidé s postižením mají vrátit zpátky do izolovaných ústavů. Nejenže je tato politika ve své podstatě antisociální, ale porušuje základní lidská práva a svobody.

Lidé s postižením mají podle čl. 19 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením právo na život v přirozených podmínkách mimo ústav. Souhlas s ratifikací úmluvy vyslovili letos v červnu poslanci a v červenci ji doporučil k ratifikaci i Senát. Pro hlasovali téměř všichni zákonodárci ČSSD. Už před více než padesáti lety uvedly toto právo do praxe švédské sociálnědemokratické vlády. Opíraly se přitom o hodnoty solidarity, sociální spravedlnosti a rovnosti všech lidí v důstojnosti, svobodě a právech. K těmto hodnotám se hlásí i ČSSD. Je nutné zdůraznit otázku sociálního vyloučení osob s postižením.

Naše společnost si z doby před rokem 1989 nese břímě izolovaných ústavů, kde se tísní desítky lidí, kteří v nich psychicky strádají a spíše přežívají. Přestěhování lidí s postižením do normálního prostředí měst a obcí jim nabídne hodnotnější život a zvýší důvěru ve vlastní schopnosti. Soužití s lidmi s postižením přispěje k posílení vzájemné solidarity ve společnosti, úcty ke stáří, k nemoci a k postižení. A to je velice sociální.

Důležitým argumentem pro transformaci je i její ekonomický přínos. Zatímco život lidí v ústavech připravuje státní pokladnu o nemalé prostředky, náklady na provoz chráněného bydlení jsou nižší. To dokládají mezinárodní srovnávací studie, například studie autorů z univerzity v Kentu (Deinstitutionalisation and community living) z roku 2007.

I v České republice můžeme najít ústavy, které se už úspěšně transformovaly. Vzorem může být ústav v Horní Poustevně. Proto věřím, že vedení Středočeského kraje přehodnotí svou politiku a v plné míře obnoví transformační proces.

***

Mají se lidé s postižením vrátit do ústavů?

Proti
Maroš Matiaško, právník Ligy lidských práv a Centra advokacie duševně postižených (MDAC)

Pro(ti)
David Rath, poslanec ČSSD a hejtman Středočeského kraje

Článek byl zveřejněn dne 10. 8. 2009 v časopise Týden, str. 61, Názory a komentáře.