Čtvrtek, 22. července 2010Zprávy z médií
Článek byl publikován dne 22. 7. 2010 v Hospodářských novinách.
Ústavní soud se zastal muže, který nesměl volit kvůli psychické poruše Soudy musí nově řešit i to, jak se nesvéprávný orientuje v politice.
Jiří Soldán z Brna trpí psychickým onemocněním, kvůli kterému má v občance od roku 2006 tuto poznámku: zbaven způsobilosti k právním úkonům.
Muž nesmí uzavírat žádné smlouvy ani disponovat penězi – vše za něj musí vyřizovat soudem určený opatrovník. Soldánovi se však nelíbilo, že jej poznámka v občance automaticky vyřazuje i z možnosti jít volit. Obrátil se proto na Ústavní soud, který se ho včera zastal.
Soldán chtěl jít v roce 2008 k senátním volbám, úřady mu to však neumožnily s odkazem na jeho nesvéprávnost. Podle ústavního soudce Miloslava Výborného to byla chyba – to, že někdo nesmí zacházet s penězi ještě neznamená, že není schopen i zodpovědně odvolit.
Jaké znáte politiky?
Soudům tak přibude nový úkol. Pokud budou řešit, zda někoho úplně zbavit právní způsobilosti, musí k tomu zadat ještě speciální posudek. Ten řekne, jestli je zkoumaná osoba schopna dohlédnout důležitost voleb a jestli se orientuje v politice.
Tyto posudky by vypracovávali psychologové a psychiatři. Pokud dojdou k závěru, že posuzovaný člověk k volbám jít může, v občance pak bude mít napsáno, že je jeho způsobilost k právním úkonům pouze omezená – nikoliv zcela zrušená. Volební komise pak těmto lidem nesmí klást žádné překážky.
„Problém je, že v této věci neexistuje žádná metodologie – ani právní, ani psychologická, ani psychiatrická. Soudy tak v rukou nemají žádný nástroj, jak schopnost lidí jít volit posuzovat. V praxi to bude hodně záležet na znalcích, kteří budou rozhodovat čistě subjektivně,“ říká Maroš Matiaško, právník ze sdružení Liga lidských práv, které Soldána zastupovalo. Podle Matiaška v Česku žije asi 25 tisíc lidí zbavených právní způsobilosti. Ti všichni teď na základě nálezu Ústavního soudu mohou teoreticky žádat o přezkum toho, jestli jsou i přes svou nesvéprávnost schopni jít k volbám. Na Západě už to nemají Podle právníka Ladislava Proška však soudy mají posuzovat schopnost jít volit už teď. Jenže to nedělají. „Zbavení způsobilosti k právním úkonům se posuzuje hlavně na základě materiálních hledisek, jako jestli je dotyčný schopen zacházet s penězi a podobně. Právo jít k volbám do toho soudci obvykle nezahrnují,“ řekl Prošek. „Nález Ústavního soudu beru spíše jako připomenutí obecným soudům, aby se tím začaly zabývat,“ řekl Prošek. Verdikt Ústavního soudu chápe jako „rozhodnutí důležité pro demokratický stát“.
V mnoha západoevropských zemích se už lidé právní způsobilosti nezbavují – pokud je to nutné, je jim v některých věcech pouze omezena. Takoví občané třeba nesmějí podepisovat smlouvy, ale mohou disponovat určitou peněžní částkou – třeba na běžné nákupy, aby je za ně nemusel vyřizovat opatrovník. „Od úplného zbavení právní způsobilosti v 90. letech ustoupili v Německu, Rakousku a ve Švédsku, v posledních letech v Británii a ve Francii. Ten trend je naprosto jasný,“ řekl Matiaško z Ligy lidských práv.
S tím, že už nebude možné lidi činit zcela nesvéprávnými, počítala i novela občanského zákoníku připravená vládou Mirka Topolánka. Poté, co jeho kabinet v březnu 2009 uprostřed předsednictví EU padl, se však už zákon projednat nestihl.
Kdo může být prohlášen za nezpůsobilého k právním úkonům
Posuzuje to vždy soud
Způsobilost k právním úkonům vzniká v den 18. narozenin. Soudy ji člověku mohou omezit nebo úplně zrušit. Nejčastějšími důvody jsou psychická onemocnění, mentální retardace nebo různé závislosti.
Úplné versus částečné
Pokud je někdo zcela zbaven právní způsobilosti, nesmí podepisovat smlouvy ani nakládat s penězi. Vše mu musí zařizovat opatrovník.
Plně nesvéprávný dosud nesměl automaticky ani volit. Opatrovníka dostávají i lidé s částečně omezenou právní způsobilostí. Mohou však disponovat určitou peněžní částkou nebo jít k volbám.
Co budou soudy řešit
Soudy budou nově posuzovat i to, jestli je nesvéprávný schopen dohlédnout důležitost voleb a jestli se orientuje v politice. Ústavní soud totiž řekl, že když někdo nesmí nakládat s penězi, neznamená to ještě, že není schopen jít zodpovědně odvolit.
Středa, 21. července 2010Tiskové zprávy
Brno – 21. července – Lidé s duševním postižením nesmí být bez individuálního posouzení zbaveni možnosti volit. Vyplývá to z nálezu Ústavního soudu, který přikazuje obecným soudům posuzovat v řízení o způsobilosti k právním úkonům schopnost volit. Člověk s duševním postižením, který je schopen volit, nesmí být zbaven způsobilosti k právním úkonům. Ústavní soud tak reagoval na stížnost Jiřího Soldána, kterého v roce 2006 zbavil způsobilosti k právním úkonům okresní soud.
V dnešním rozhodnutí Ústavní soud poukázal na nadměrné zbavování způsobilosti lidí s postižením, na něž dlouhodobě upozorňuje i Liga lidských práv a které je, jak uvedl soudce Miloslav Výborný, pozůstatkem předlistopadového režimu. Ústavní soud ostře napadl praxi obecných soudů, které automaticky zbavují způsobilosti k právním úkonům, aniž by každý případ posuzovaly individuálně, přistupovaly častěji pouze k omezení způsobilosti a ponechávaly volební právo lidem, kteří jsou takové volby schopni.
Ústavní soud v odůvodnění rozhodnutí důrazně přikázal obecným soudům, aby „v zájmu odstranění tohoto protiústavního stavu při rozhodování o zbavení či omezení způsobilosti fyzické osoby k právním úkonům zvlášť posuzovaly i to, zda je konkrétní osoba schopna porozumět smyslu, účelu a důsledkům voleb; své rozhodnutí v této věci pak musejí řádně odůvodnit.“
Rozhodnutí Ústavního soudu však není pro lidi s postižením úplnou výhrou. Na jednu stranu sice zavazuje obecné soudy k tomu, aby nezbavovaly způsobilosti k právním úkonům ty osoby, které jsou schopné projevit politické preference, na straně druhé však ponechává v platnosti překážku výkonu volebního práva. Za tu je zákonem považováno i zbavení způsobilosti, což je z mezinárodněprávního hlediska problematické.
Liga a MDAC považují nález Ústavního soudu v některých ohledech za problematický. „Pro okresní soudy bude velice těžké schopnost volit posoudit. Neexistuje totiž žádná právní ani psychologická metodologie, jak takovou schopnost zkoumat. Tuto skutečnost Ústavní soud vůbec nezohlednil. Jsme přesvědčeni, že je lepší nezbavovat volebního práva vůbec, což dokazují i zkušenosti ze zahraničí,“ upozorňuje právník Ligy a MDAC Maroš Matiaško.
Současný postoj mezinárodního společenství k otázce volebního práva lidí s postižením je jasný, státy by nejenom měly umožnit dospělým lidem s postižením volit, ale musí také vytvořit mechanizmus podpory a asistence při výkonu volebního práva. To vyplývá z Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením.
Návrh na zrušení překážky výkonu volebního práva, který pan Soldán podal spolu s Ligou a MDAC v zastoupení advokátem Davidem Strupkem, se opíral o novou Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením, kterou Česká republika loni ratifikovala, poukazoval na zahraniční praxi a odkazoval i na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. Stížnost pana Soldána podpořily české i mezinárodní neziskové organizace, včetně akademických institucí z celého světa.
Bližší informace poskytne:
Maroš Matiaško, právník Ligy a MDAC, tel. 773 621 228
Podrobné informace k tématu volebního práva lidí s postižením:
http://www.llp.cz/cz/tiskove-zpravy/evropsky-soud-pro-lidska-prava-prolomil-tabu-lide-s-postizenim-maji-pravo-volit–z415
http://www.llp.cz/cz/tiskove-zpravy/ceska-republika-prijala-novou-lidskopravni-umluvu-ted-musi-radikalne-zmenit-zakony-z394
Středa, 21. července 2010Zprávy z médií
Článek byl publikován dne 21. 7. 2010 na www.denik.cz, obdobně také na www.tyden.cz, www.aktualne.cz, www.lidovky.cz, www.rozhlas.cz, ihned.cz, idnes.cz, ct24.cz
Brno – Lidé bez způsobilosti k právním úkonům nesmí být paušálně zbavení volebního práva. Soudy musejí přezkoumávat okolnosti jednotlivých případů a zjistit, zda konkrétní lidé porozumí významu, účelu a účinkům voleb.
Pokud soudy zjistí, že postižení a nemocní volbám rozumí, nesmí je zbavit způsobilosti úplně, ale jen částečně, a tak jim umožnit výkon volebního práva. Vyplývá to z nálezu Ústavního soudu. Soud nyní čte odůvodnění.
Případ Jiřího Soldána z Brna
Nyní jsou lidé bez způsobilosti automaticky zbaveni volebního práva, což je podle řady nevládních organizací chyba. Problém se v Česku podle údajů Ligy lidských práv týká asi 25.000 lidí.
Ústavní soud se konkrétně zabýval případem Jiřího Soldána z Brna, jenž se nemohl zúčastnit voleb do Senátu v roce 2008. Způsobilosti k právním úkonům jej už dříve pravomocně zbavil soud, což je podle stávající úpravy překážkou výkonu volebního práva. Soldánovu stížnost i návrh na zrušení části zákona sice ústavní soudci zamítli, avšak v nálezu naznačili, jak mají soudy v podobných případech postupovat.
Společný dopis
Podle Soldánovy stížnosti je právo volit jedním ze základních práv v demokratické společnosti. Soudy dosud většinou detailně nezkoumaly, zda je konkrétní člověk bez způsobilosti k právním úkonům schopen vybrat poslance nebo senátora.
V souvislosti s kauzou se na Ústavní soud obrátilo 25 mezinárodních nevládních organizací, akademických pracovišť a odborníků, kteří se zabývají právy postižených lidí. Ve společném dopise vyjádřili pisatelé přesvědčení, že právní úprava je nevhodná. „Česká republika je vázána Úmluvou OSN o právech osob s postižením a má povinnost zrušit zákony, které odpírají výkon volebního práva osobám se zdravotním postižením,“ stojí v dokumentu.
Pátek, 16. července 2010Tiskové zprávy
POZVÁNKA NA VEŘEJNÉ VYHLÁŠENÍ NÁLEZU ÚSTAVNÍHO SOUDU
VE VĚCI VOLEBNÍHO PRÁVA LIDÍ S POSTIŽENÍM
ve středu 21. července 2010 od 8.30 do 9.00
v budově Ústavního soudu na Joštově 8 v Brně,
v senátní místnosti č. 152
Liga lidských práv a MDAC si vás dovolují pozvat na veřejné vyhlašování nálezu Ústavního soudu ohledně kontroverzní otázky volebního práva lidí zbavených způsobilosti k právním úkonům, která se přímo dotýká 25 000 lidí v České republice.
Případ, který Ústavní soud posuzoval, se týká pana Jiřího, kterému v roce 2008 nebylo umožněno hlasovat ve volbách do senátu, protože byl zbaven způsobilosti k právním úkonům, což je podle českého zákona překážkou výkonu volebního práva.
Přestože soud nikdy nezkoumá, je-li člověk schopen volit poslance nebo senátora, je lidem zbaveným způsobilosti tato možnost automaticky odebírána. Automatické odebrání volebního práva je přitom v rozporu s mnoha mezinárodními smlouvami, které požadují, aby byl každý zásah do základních práv a svobod posuzován individuálně a také důsledně odůvodněn. Proto se pan Jiří a jeho právní zástupce obrátili k Ústavnímu soudu se stížností a s návrhem na zrušení tohoto ustanovení zákona.
Ústavní soud ve středu 21. července oznámí, zda tisícům lidí navrátí jejich volební právo a odstraní tak další historickou překážku, která brání lidem s postižením účinnějšímu zapojení do společnosti.
Veřejného vyhlášení se zúčastní
Maroš Matiaško, právník Ligy lidských práv a MDAC
Bližší informace poskytne
Maroš Matiaško, právník Ligy a MDAC, tel. 773 621 228, email: mmatiasko@mdac.info
Mgr. David Strupek, právní zástupce pana Jiřího před Ústavním soudem, tel. 603 815 445
Podrobné informace k tématu volebního práva lidí s postižením naleznete na
http://www.llp.czhttps://llp.cz/_files/file/Extraligove-noviny_2009-zima.pdf
http://www.llp.cz/cz/tiskove-zpravy/evropsky-soud-pro-lidska-prava-prolomil-tabu-lide-s-postizenim-maji-pravo-volit–z415
http://www.llp.cz/cz/tiskove-zpravy/ceska-republika-prijala-novou-lidskopravni-umluvu-ted-musi-radikalne-zmenit-zakony-z394
Pondělí, 24. května 2010Aktuality
Během letošního Světového týdnu respektu k porodu, který právě skončil, stihli právničky a předseda Ligy lidských práv seznámit rodiče s jejich právy hned ve třech městech: v Brně, Praze a Českých Budějovicích. Na příběhu fiktivní rodičky paní Růženy ukázali, s jakými problémy se může těhotná žena, respektive rodičovský pár při poskytování péče setkat. Do průběhu besedy se pokaždé velmi aktivně zapojovali samotní rodiče. Předmětem diskuze byly zejména na tyto praktické problémy:
Povinná vyšetření v těhotenství a v porodnici
Rodičkám je ze strany zdravotníků někdy sdělováno, že některá vyšetření či zákroky podstoupit „musí“. Ze zákona ale naopak vyplývá, že žena má možnost svobodné a informované volby u veškerých navrhovaných postupů, na tom nic nemůže změnit ani vnitřní předpis porodnice.
Předání těhotné do péče porodnice
Gynekologové někdy trvají na tom, že poslední měsíc těhotenství musí žena přejít do péče porodnice a odmítají jí nadále poskytovat péči. Takový postup není oprávněný, rodička má na výběr, zda chce až do konce těhotenství docházet ke svému gynekologovi, nebo přejít do péče porodnice.
Odmítnutí přijmout rodičku do porodnice
Praxe je stále taková, že porodnice někdy odmítají rodičky z kapacitních důvodů nebo z důvodu, že není registrována. Zákon ale výslovně stanoví, že rodící ženu musí porodnice přijmout vždy, i kdyby měla rodit v nepohodlných podmínkách. Rodičce může porodnice nabídnout převoz jinam, ale nemůže jí to nařídit.
Opuštění porodnice ihned po porodu
I dnes stále ještě dochází k tomu, že rodiče jsou ze strany personálu porodnice nesprávně informováni o možnosti odejít dříve se zdravým novorozencem a je jim v tom bráněno. Přitom rodiče mají právo i se svým zdravým dítětem kdykoliv odejít a nemusí splňovat podmínky typu potvrzení od pediatra, že dítě přebírá do péče.
Péče o dítě v porodnici
Rodiče se setkávají s tím, že jim je dítě odebíráno a je jim bráněno v nepřetržitému kontaktu s ním, což bývá odůvodněno praxí v dané porodnici, přeplněným oddělením šestinedělí, tím, že je maminka po císařském řezu, nebo i zdravotním stavem novorozence, který potřebuje speciální péči. Z právního hlediska není možné oddělovat děti od rodičů proti jejich vůli, kromě zvlášť závažných důvodů (např. operace dítěte).
Odpovědnost lékaře či porodní asistentky za výsledek porodu
Rodiče mohou nabýt dojmu, že když dojde během porodu ke komplikaci a k poškození zdraví rodičky nebo dítěte, že za to automaticky nese odpovědnost porodnice. Tak tomu ale není, mohou nastat situace, kdy nikdo nepochybí, ale přesto dojde k újmě na zdraví. Porodnice totiž odpovídá za to, že se rodičce a dítěti dostane svědomité a odborné péče, nikoliv za to, že rodička i s dítětem odejdou z porodnice zdraví.
