Středa, 21. července 2010Zprávy z médií
Článek byl publikován dne 21. 7. 2010 na www.denik.cz, obdobně také na www.tyden.cz, www.aktualne.cz, www.lidovky.cz, www.rozhlas.cz, ihned.cz, idnes.cz, ct24.cz
Brno – Lidé bez způsobilosti k právním úkonům nesmí být paušálně zbavení volebního práva. Soudy musejí přezkoumávat okolnosti jednotlivých případů a zjistit, zda konkrétní lidé porozumí významu, účelu a účinkům voleb.
Pokud soudy zjistí, že postižení a nemocní volbám rozumí, nesmí je zbavit způsobilosti úplně, ale jen částečně, a tak jim umožnit výkon volebního práva. Vyplývá to z nálezu Ústavního soudu. Soud nyní čte odůvodnění.
Případ Jiřího Soldána z Brna
Nyní jsou lidé bez způsobilosti automaticky zbaveni volebního práva, což je podle řady nevládních organizací chyba. Problém se v Česku podle údajů Ligy lidských práv týká asi 25.000 lidí.
Ústavní soud se konkrétně zabýval případem Jiřího Soldána z Brna, jenž se nemohl zúčastnit voleb do Senátu v roce 2008. Způsobilosti k právním úkonům jej už dříve pravomocně zbavil soud, což je podle stávající úpravy překážkou výkonu volebního práva. Soldánovu stížnost i návrh na zrušení části zákona sice ústavní soudci zamítli, avšak v nálezu naznačili, jak mají soudy v podobných případech postupovat.
Společný dopis
Podle Soldánovy stížnosti je právo volit jedním ze základních práv v demokratické společnosti. Soudy dosud většinou detailně nezkoumaly, zda je konkrétní člověk bez způsobilosti k právním úkonům schopen vybrat poslance nebo senátora.
V souvislosti s kauzou se na Ústavní soud obrátilo 25 mezinárodních nevládních organizací, akademických pracovišť a odborníků, kteří se zabývají právy postižených lidí. Ve společném dopise vyjádřili pisatelé přesvědčení, že právní úprava je nevhodná. „Česká republika je vázána Úmluvou OSN o právech osob s postižením a má povinnost zrušit zákony, které odpírají výkon volebního práva osobám se zdravotním postižením,“ stojí v dokumentu.
Středa, 21. července 2010Tiskové zprávy
Brno – 21. července – Lidé s duševním postižením nesmí být bez individuálního posouzení zbaveni možnosti volit. Vyplývá to z nálezu Ústavního soudu, který přikazuje obecným soudům posuzovat v řízení o způsobilosti k právním úkonům schopnost volit. Člověk s duševním postižením, který je schopen volit, nesmí být zbaven způsobilosti k právním úkonům. Ústavní soud tak reagoval na stížnost Jiřího Soldána, kterého v roce 2006 zbavil způsobilosti k právním úkonům okresní soud.
V dnešním rozhodnutí Ústavní soud poukázal na nadměrné zbavování způsobilosti lidí s postižením, na něž dlouhodobě upozorňuje i Liga lidských práv a které je, jak uvedl soudce Miloslav Výborný, pozůstatkem předlistopadového režimu. Ústavní soud ostře napadl praxi obecných soudů, které automaticky zbavují způsobilosti k právním úkonům, aniž by každý případ posuzovaly individuálně, přistupovaly častěji pouze k omezení způsobilosti a ponechávaly volební právo lidem, kteří jsou takové volby schopni.
Ústavní soud v odůvodnění rozhodnutí důrazně přikázal obecným soudům, aby „v zájmu odstranění tohoto protiústavního stavu při rozhodování o zbavení či omezení způsobilosti fyzické osoby k právním úkonům zvlášť posuzovaly i to, zda je konkrétní osoba schopna porozumět smyslu, účelu a důsledkům voleb; své rozhodnutí v této věci pak musejí řádně odůvodnit.“
Rozhodnutí Ústavního soudu však není pro lidi s postižením úplnou výhrou. Na jednu stranu sice zavazuje obecné soudy k tomu, aby nezbavovaly způsobilosti k právním úkonům ty osoby, které jsou schopné projevit politické preference, na straně druhé však ponechává v platnosti překážku výkonu volebního práva. Za tu je zákonem považováno i zbavení způsobilosti, což je z mezinárodněprávního hlediska problematické.
Liga a MDAC považují nález Ústavního soudu v některých ohledech za problematický. „Pro okresní soudy bude velice těžké schopnost volit posoudit. Neexistuje totiž žádná právní ani psychologická metodologie, jak takovou schopnost zkoumat. Tuto skutečnost Ústavní soud vůbec nezohlednil. Jsme přesvědčeni, že je lepší nezbavovat volebního práva vůbec, což dokazují i zkušenosti ze zahraničí,“ upozorňuje právník Ligy a MDAC Maroš Matiaško.
Současný postoj mezinárodního společenství k otázce volebního práva lidí s postižením je jasný, státy by nejenom měly umožnit dospělým lidem s postižením volit, ale musí také vytvořit mechanizmus podpory a asistence při výkonu volebního práva. To vyplývá z Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením.
Návrh na zrušení překážky výkonu volebního práva, který pan Soldán podal spolu s Ligou a MDAC v zastoupení advokátem Davidem Strupkem, se opíral o novou Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením, kterou Česká republika loni ratifikovala, poukazoval na zahraniční praxi a odkazoval i na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. Stížnost pana Soldána podpořily české i mezinárodní neziskové organizace, včetně akademických institucí z celého světa.
Bližší informace poskytne:
Maroš Matiaško, právník Ligy a MDAC, tel. 773 621 228
Podrobné informace k tématu volebního práva lidí s postižením:
http://www.llp.cz/cz/tiskove-zpravy/evropsky-soud-pro-lidska-prava-prolomil-tabu-lide-s-postizenim-maji-pravo-volit–z415
http://www.llp.cz/cz/tiskove-zpravy/ceska-republika-prijala-novou-lidskopravni-umluvu-ted-musi-radikalne-zmenit-zakony-z394
Pátek, 16. července 2010Tiskové zprávy
POZVÁNKA NA VEŘEJNÉ VYHLÁŠENÍ NÁLEZU ÚSTAVNÍHO SOUDU
VE VĚCI VOLEBNÍHO PRÁVA LIDÍ S POSTIŽENÍM
ve středu 21. července 2010 od 8.30 do 9.00
v budově Ústavního soudu na Joštově 8 v Brně,
v senátní místnosti č. 152
Liga lidských práv a MDAC si vás dovolují pozvat na veřejné vyhlašování nálezu Ústavního soudu ohledně kontroverzní otázky volebního práva lidí zbavených způsobilosti k právním úkonům, která se přímo dotýká 25 000 lidí v České republice.
Případ, který Ústavní soud posuzoval, se týká pana Jiřího, kterému v roce 2008 nebylo umožněno hlasovat ve volbách do senátu, protože byl zbaven způsobilosti k právním úkonům, což je podle českého zákona překážkou výkonu volebního práva.
Přestože soud nikdy nezkoumá, je-li člověk schopen volit poslance nebo senátora, je lidem zbaveným způsobilosti tato možnost automaticky odebírána. Automatické odebrání volebního práva je přitom v rozporu s mnoha mezinárodními smlouvami, které požadují, aby byl každý zásah do základních práv a svobod posuzován individuálně a také důsledně odůvodněn. Proto se pan Jiří a jeho právní zástupce obrátili k Ústavnímu soudu se stížností a s návrhem na zrušení tohoto ustanovení zákona.
Ústavní soud ve středu 21. července oznámí, zda tisícům lidí navrátí jejich volební právo a odstraní tak další historickou překážku, která brání lidem s postižením účinnějšímu zapojení do společnosti.
Veřejného vyhlášení se zúčastní
Maroš Matiaško, právník Ligy lidských práv a MDAC
Bližší informace poskytne
Maroš Matiaško, právník Ligy a MDAC, tel. 773 621 228, email: mmatiasko@mdac.info
Mgr. David Strupek, právní zástupce pana Jiřího před Ústavním soudem, tel. 603 815 445
Podrobné informace k tématu volebního práva lidí s postižením naleznete na
http://www.llp.czhttps://llp.cz/_files/file/Extraligove-noviny_2009-zima.pdf
http://www.llp.cz/cz/tiskove-zpravy/evropsky-soud-pro-lidska-prava-prolomil-tabu-lide-s-postizenim-maji-pravo-volit–z415
http://www.llp.cz/cz/tiskove-zpravy/ceska-republika-prijala-novou-lidskopravni-umluvu-ted-musi-radikalne-zmenit-zakony-z394
Pondělí, 24. května 2010Aktuality
Během letošního Světového týdnu respektu k porodu, který právě skončil, stihli právničky a předseda Ligy lidských práv seznámit rodiče s jejich právy hned ve třech městech: v Brně, Praze a Českých Budějovicích. Na příběhu fiktivní rodičky paní Růženy ukázali, s jakými problémy se může těhotná žena, respektive rodičovský pár při poskytování péče setkat. Do průběhu besedy se pokaždé velmi aktivně zapojovali samotní rodiče. Předmětem diskuze byly zejména na tyto praktické problémy:
Povinná vyšetření v těhotenství a v porodnici
Rodičkám je ze strany zdravotníků někdy sdělováno, že některá vyšetření či zákroky podstoupit „musí“. Ze zákona ale naopak vyplývá, že žena má možnost svobodné a informované volby u veškerých navrhovaných postupů, na tom nic nemůže změnit ani vnitřní předpis porodnice.
Předání těhotné do péče porodnice
Gynekologové někdy trvají na tom, že poslední měsíc těhotenství musí žena přejít do péče porodnice a odmítají jí nadále poskytovat péči. Takový postup není oprávněný, rodička má na výběr, zda chce až do konce těhotenství docházet ke svému gynekologovi, nebo přejít do péče porodnice.
Odmítnutí přijmout rodičku do porodnice
Praxe je stále taková, že porodnice někdy odmítají rodičky z kapacitních důvodů nebo z důvodu, že není registrována. Zákon ale výslovně stanoví, že rodící ženu musí porodnice přijmout vždy, i kdyby měla rodit v nepohodlných podmínkách. Rodičce může porodnice nabídnout převoz jinam, ale nemůže jí to nařídit.
Opuštění porodnice ihned po porodu
I dnes stále ještě dochází k tomu, že rodiče jsou ze strany personálu porodnice nesprávně informováni o možnosti odejít dříve se zdravým novorozencem a je jim v tom bráněno. Přitom rodiče mají právo i se svým zdravým dítětem kdykoliv odejít a nemusí splňovat podmínky typu potvrzení od pediatra, že dítě přebírá do péče.
Péče o dítě v porodnici
Rodiče se setkávají s tím, že jim je dítě odebíráno a je jim bráněno v nepřetržitému kontaktu s ním, což bývá odůvodněno praxí v dané porodnici, přeplněným oddělením šestinedělí, tím, že je maminka po císařském řezu, nebo i zdravotním stavem novorozence, který potřebuje speciální péči. Z právního hlediska není možné oddělovat děti od rodičů proti jejich vůli, kromě zvlášť závažných důvodů (např. operace dítěte).
Odpovědnost lékaře či porodní asistentky za výsledek porodu
Rodiče mohou nabýt dojmu, že když dojde během porodu ke komplikaci a k poškození zdraví rodičky nebo dítěte, že za to automaticky nese odpovědnost porodnice. Tak tomu ale není, mohou nastat situace, kdy nikdo nepochybí, ale přesto dojde k újmě na zdraví. Porodnice totiž odpovídá za to, že se rodičce a dítěti dostane svědomité a odborné péče, nikoliv za to, že rodička i s dítětem odejdou z porodnice zdraví.
Čtvrtek, 20. května 2010Tiskové zprávy
Štrasburk, Brno – 20. května 2010 – Evropský soud pro lidská práva dnes zveřejnil důležitý rozsudek týkající se volebního práva lidí s duševní nemocí či mentálním postižením. V případě Alajos Kiss proti Maďarsku soud konstatoval, že není možné osoby omezené nebo zbavené způsobilosti k právním úkonům automaticky zbavovat jejich volebního práva. Přelomový rozsudek může změnit zákony mnoha zemí včetně Česka.
Evropský soud pro lidská práva projednával stížnost pana Kisse proti Maďarsku, podle které mu stát v roce 2005 neumožnil odevzdat hlas ve volbách. Alajos Kiss trpí maniodepresivní psychózou, v jejímž důsledku ho soud omezil ve způsobilosti k právním úkonům a ustanovil mu opatrovníka. V řízení o způsobilosti pana Kisse nebyla nikdy zkoumána jeho schopnost projevit své preference ve volbách, navzdory tomu mu bylo toto právo automaticky odebráno a jeho jméno bylo odstraněno ze seznamu voličů. Spolu s Centrem advokacie duševně postižených (MDAC) se nejprve několik měsíců snažil o navrácení svého práva volit, poté se obrátil na Evropský soud pro lidská práva.
Pan Kiss podal k ESLP stížnost na ustanovení Maďarské ústavy, podle něhož nemají lidé zbaveni nebo omezení ve způsobilosti k právním úkonům právo volit. To je v přímém rozporu s článkem 3 Dodatkového protokolu k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod, který zaručuje svobodné vyjádření názoru všech lidí v demokratických volbách. Nyní, po téměř čtyřech letech Evropský soud v případě pana Kisse konečně rozhodl: Maďarsko omezením volebního práva porušuje základní lidská práva a bude muset ústavu změnit.
V České republice je situace lidí zbavených způsobilosti k právním úkonům v mnoha aspektech podobná. Právo volit u nás neodpírá lidem zbaveným způsobilosti k právním úkonům přímo ústava ale volební zákon z roku 1995, který říká, že rozsudek o zbavení způsobilosti k právním úkonům představuje překážku výkonu volebního práva.
Liga lidských práv a Centrum advokacie duševně postižených zastupují před českým Ústavním soudem dva případy lidí, kterým bylo v důsledku rozsudku o zbavení způsobilosti k právním úkonům odepřeno jejich volební právo. „V současnosti je v Česku kolem 25 000 lidí zbavených způsobilosti, a automaticky tedy i práva volit. Nadcházejících voleb do parlamentu se tedy nebudou moci zúčastnit desetitisíce lidí, přestože mnozí z nich jsou takové volby nepochybně schopni. Doufáme, že Ústavní soud půjde podobnou cestou jako Evropský soud pro lidská práva a zruší toto nesmyslné ustanovení, které automaticky brání takovému množství lidí účastnit se na věcech veřejných,“ říká právnička Ligy a MDAC Zuzana Durajová.
Bližší informace poskytne:
Zuzana Durajová, právnička MDAC a Ligy lidských práv, tel.: 773692 282; 545 210 446,
email: zdurajova@mdac.info
Maroš Matiaško, právnik MDAC a Ligy lidských práv, tel.: 773 621 228; 545 210 446
email: mmatiasko@mdac.info
Celý rozsudek Evropského soudu pro lidská práva si můžete přečíst zde.
Další informace k tématu zbavování způsobilosti a práva volit najdete zde.
