Manželé upozorňovali na možné týrání, sami skončili u soudu pro pomluvu

Manželé z Novojičínska se domnívali, že v místních dětském domově dochází k týrání dětí, na tuto skutečnost proto upozorňovali krajský úřad, kancelář ombudsmana i média. Případ údajného týrání už policie odložila, jenomže k soudu míří manželský pár. Jejich příběh připomíná, že i v novém českém trestním zákoně zůstala možnost jít za pomluvu do vězení. „Trestný čin pomluvy je zneužíván právě na lidi, kteří si dovolí upozornit na to, že se dějí nějaké věci, což samozřejmě není v pořádku,“ domnívá se Miroslav Luba, který rodičům dětí z novojičínského domova pomáhá.

Stejný názor zastává i David Záhumenský z Ligy lidských práv: „Pro ty, kteří jsou nějakým způsobem veřejně kritizováni, je často velmi snadným řešením podat trestní oznámení pro pomluvu a více v tom nemusí dělat.“ Případ pak šetří policie. Kritici navíc namítají, že očerňování stačí řešit v civilním řízení, kde může oběť pomluv vysoudit patřičné odškodnění.

I proto měla podle původního plánu pomluva v novém trestním zákoníku chybět. Podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila (ODS) prý o tom byla velmi živá diskuze na ústavně-právním výboru, většina poslanců pak ale v hlasování podpořila možnost, aby trestní zákoník verbální trestné činy obsahoval.

Ministerstvo spraveldnosti zatím žádné změny v pojetí trestného činy pomluvy nechystá, spoléhá na to, že jeho případnému zneužívání zabrání soudy. Podle Davida Záhumenského už ale ve většině evropských zemí pomluva není trestným činem, nebo zůstala zachována jen na papíře a nepoužívá se.

Reportáž byla publikována dne 3. 1. 2011 na www.ct24.cz a naleznete ji zde.

Soud řeší případ pomluvy

Martin MUSIAL, moderátor
——————–
Případ pomluvy řeší novojičínský soud. Manželé L´ubovi upozornili před 3 lety na údajné násilí páchané na dětech Dětského domova v Novém Jičíně. Policisté případ odložili. Dětský domov na L´ubovy podal žalobu za pomluvu. Oběma hrozí až 2 roky vězení.

Iva KUBANKOVÁ, redaktorka
——————–
Ludmila L´ubová pracovala v dětském domově jako vychovatelka. V roce 2007 informovala se svým manželem krajský úřad a ombudsmana o tom, že zástupce ředitelky Miroslav Pokorný údajně týrá děti.

Jan MIKA /natočeno 27. 4. 2008/
——————–
Mě bil, já jsem se bránil rukama a on prostě do mě kopal, fackoval mě …

Iva KUBANKOVÁ, redaktorka
——————–
Tehdy policisté případ odložili. Nic se podle nich nestalo a děti lhaly. To si myslí i zástupci dětského domova a přešli do protiútoku. Před soudem teď stojí Radmila L´ubová a její muž.

Miroslav L´UBA, obžalovaný
——————–
Můj názor je ten, že trestný čin pomluvy je zneužíván právě pro lidi nebo na lidi, kteří si dovolí upozornit na to, že se dějou nějaké věci, což samozřejmě není v pořádku. A v našem případě je to o to bolestnější, protože tady se jedná o děti a v ústavech navíc.

Blanka FLISNÍKOVÁ, ředitelka Dětského domova Nový Jičín
——————–
Vleče se to už tři roky. Podali jsme žalobu před třemi roky a teď čekáme, jak rozhodne nezávislý soud.

Žaneta ČAŇOVÁ, státní zástupkyně
——————–
Manželé L´ubovi jsou obžalováni z trestného činu pomluvy podle paragrafu 206 odstavec 1, 2 trestního zákona účinného ještě do konce loňského roku a tady je trestní sazba až 2 roky, případně trest zákazu činnosti.

Iva KUBANKOVÁ, redaktorka
——————–
Celý případ sleduje i Liga lidských práv. To, že se L´ubovi dostali až před soud, podle nich dokazuje, že je v České republice špatný trestní zákoník.

David ZAHUMENSKÝ, předseda Ligy lidských práv
——————–
Pokud měli informace o tom, že by mohlo docházet k týrání dětí, tak pak má každý občan povinnost v podstatě o tom informovat tedy orgány činné v trestním řízení.

Iva KUBANKOVÁ, redaktorka
——————–
Jestli se manželům L´ubovým podaří předložit soudu nové důkazy, které by je zprostily obžaloby, zatím není jasné. Kauza od včerejška pokračuje výslechem svědků. Dnešní jednání soudce odročil na patnáctého prosince. Iva Kubanková, Česká televize, Nový Jičín.
Reportáž byla zveřejněna dne 25. 11. 2010 na ČT 1 v pořadu Události v regionech.

Komisař Rady Evropy pro lidská práva vyzval k urychlení transformace ústavů

Thomas Hammarberg, Komisař pro lidská práva Rady Evropy, vydal dne 21. října 2010 komentář, ve kterém kritizoval přetrvávající praxi nadměrného a dlouhodobého umisťování lidí se zdravotním postižením do ústavů.
Přestože myšlenka zásadnějšího využívání komunitních služeb v péči o lidi s postižením se začala rodit již v 60. letech minulého století, v mnoha státech Evropy stále převažují velkokapacitní ústavy, ve kterých jsou lidé často oběťmi nelidského zacházení a dalšího porušování práv. Ústavní péče má totiž mnohá úskalí, která omezují práva těch, kdo jsou v těchto zařízeních drženi. Možnosti lidí s postižením obrátit se někam o pomoc jsou v důsledku toho podstatně menší.

V České republice má samotná koncepce transformace značné nedostatky

Podle vyjádření komisaře začalo již mnoho států přijímat opatření, která by vedla ke snížení počtu velkých ústavů a zvýšila dostupnost komunitních služeb. V České republice je však dosud velká většina sociální a psychiatrické péče soustředěna právě v oněch velkých ústavech situovaných často v odlehlých místech daleko od větších měst.
Přestože u nás již byla schválena koncepce transformace pobytových sociálních služeb ve služby poskytované v přirozené komunitě a podporující sociální začlenění, existují zde stále ještě značné nedostatky. I nadále chybí ucelený plán pro transformaci psychiatrické péče a také péče o seniory. O stavu českých ústavů, ve kterých jsou lidé omezeni na svobodě, vypovídají mimo jiné i zprávy Ombudsmana, který kritizoval různé druhy porušování lidských práv a nedostatků při jejich dodržování.

V čem spočívá funkce Komisaře pro lidská práva Rady Evropy

Komisař pro lidská práva je nezávislým nesoudním orgánem Rady Evropy. Věnuje se zjišťování nedostatků v legislativě či praxi členských států a snaží se podporovat účinné dodržování lidských práv. V rámci své funkce může také vykonávat návštěvy států, a to za účelem zjišťování faktického stavu lidských práv. Mezi jeho další činnosti patří i různé osvětové akce za účelem zvýšení informovanosti o lidských právech. Pan Thomas Hammarberg vykonává svou funkci od roku 2006. Je znám jako skutečný odborník v oblasti lidských práv, zaměřuje se zejména na práva dětí. Českou republiku navštíví v druhé polovině listopadu.


Celý komentář Komisaře Rady Evropy pro lidská práva najdete zde.

České školy mají novou učebnici lidských práv

Praha – Co je to diskriminace, proč bojovat za svobodu projevu, kdo má právo na vzdělání a komu vadí terorismus?
Středoškolští učitelé a jejich žáci dostali k 17. listopadu, v Den boje za svobodu a demokracii, unikátní příručku, která radí, jak učit o lidských právech.
Mezi autory textů patří například člen Rady vlády pro lidská práva Jan Kratochvíl, zakladatel Ligy lidských práv Jiří Kopal nebo pracovníci sekce pro lidská práva společnosti Člověk v tísni.
Komiksoví hrdinové Dáša a Bohouš zpřístupňují v českých školách často opomíjenou nebo zanedbávanou tématiku. „Pojem lidská práva je dosud často nejasný a nejednoznačný,“ vysvětlují autoři příručky důvod jejího vzniku.
Dvanáct kapitol se věnuje tématům jako diskriminace, svoboda projevu, práva dětí nebo dodržování práv při válečných konfliktech. „Výukový text je doplněn aktivitou, kterou mohou učitelé zařadit do výuky,“ říká ředitelka vzdělávacího programu Varianty společnosti Člověk v tísni Petra Skalická.

Lidská práva – nic pro Čechy
Nedávný průzkum společnosti Median u příležitosti olympijských her v Pekingu ukázal, že Čechy lidská práva jejich dodržování ve světě moc netrápí. Pouhá pětina obyvatel nesouhlasila s konáním her v zemi, která současně poručuje lidská práva.
Příručka pro školy je jedním z výstupů projektu Světová škola, do kterého je v současnosti zapojeno více než 200 škol z šesti evropských zemí a Thajska. Devět českých škol už nyní může používat i stejnojmennou certifikovanou značku, která v rámci projektu vznikla.
Tyto školy musí splňovat speciální kritéria. Nejdříve si udělaly vnitřní audit toho, jak například nakládají s odpady, zda nakupuje výrobky, za které dostali jejich producenti zaplaceno, tzv. fair-tradeové výrobky, nebo jak se angažuje v oblasti ochrany lidských práv.
Na audit pak navazují školní projekty, které přirozeně zapadají do nového způsobu výuky v rámci kurikulární reformy.

Další projekty
Příručku v on-line verzi, která pomáhá při výuce lidských práv, publikovala již v roce 2003 také česká pobočka Amnesty International. Jmenuje se Průvodce po stopách lidských práv.
Také obdobu certifikátu Světové školy už české vzdělávací ústavy znají. Je jím projekt Férové školy. Toto označení mohou dostat školy, které nabízejí dětem individuální přístup a angažují se na poli integrace znevýhodněných dětí, například dětí z vyloučených romských lokalit nebo postižených dětí.

Webové stránky
Více informací o zmíněných projektech lze nalézet na internetocýh stránkách:
Světová škola: www.globalactionschools.org
Férová škola: http://www.ferovaskola.cz
Průvodce po stopách lidských práv: http://www.amnesty.cz/pruvodce/

Článek vyšel dne 22. 11. 2008 na www.aktualne.centrum.cz, nalezenete jej zde.

Prosazujeme změny zákonů v zájmu práva dětí

V rámci projektu „Děti z ústavů!“ se v současnosti snažíme prosadit návrhy legislativních změn týkající se zejména úpravy předběžného opatření a připomínkujeme zcela nově chystanou úpravu rodinného práva v rámci občanského zákoníku. Prosazujeme také dílčí změny týkající se práv dětí v postavení podezřelého ze spáchání jinak trestného činu.

V oblasti předběžného opatření se snažíme o to, aby byla nově zavedena lhůta, ve které by soud musel rozhodnout o odvolání rodičů v případě, že je jim dítě odebráno na návrh sociálního odboru města. Dosud není zavedena žádná lhůta a v praxi se tak stává, že soud rozhoduje o odvolání třeba i několik měsíců, zatímco je dítě stále v ústavu. Navrhujeme zavedení lhůty 15 dnů, ve které by musel soud rozhodnout.

V nové úpravě rodinného práva se zasazujeme o změny týkající se nařizování ústavní výchovy. V zákoně by podle našich návrhů mělo být výslovně znemožněno nařídit ústavní výchovu dítěte pouze na základě sociální nouze rodiny vedoucí například ke ztrátě bytu. V této situaci by měl stát rodině pomoci a netrestat ji odebráním dětí. Dále usilujeme o to, aby se soudy musely ke každému nařízení ústavní výchovy po určité době znovu vracet a zjišťovat, zda stále trvají důvody pro nařízení ústavní výchovy. K tomu by mělo vést opatření, které by omezilo platnost rozhodnutí soudu maximálně na 2 roky.

V problematice soudnictví nad mládeží prosazujeme posílení ochrany práv dětí podezřelých ze spáchání činu jinak trestného. Snažíme se mimo jiné, aby dítě bylo povinně zastoupeno advokátem již v přípravném řízení vedeném policií, což dosud není. Navrhujeme také rozšířit výčet opatření, které je možné v případě prokázání viny dítěti uložit.

O návrzích systémových změn průběžně diskutujeme s poslanci a senátory. Před několika týdny se zástupci Ligy a neziskových organizací Člověk hledá člověka o.s. a Poradna pro občanství, občanská a lidská práva sešli s ministrem Petrem Nečasem (MPSV). S potěšením jsme konstatovali, že se s panem ministrem shodujeme ve všech podstatných názorech a návrzích řešení.
Návrhy k novele občanského soudního řádu
Připomínky k novele zákona o soudnictví ve věcech mládeže
Novela občanského zákoníku včetně rodinného práva