Integrace školáka bude mít zřejmě soudní dohru

Čtvrtek, 29. března 2012Zprávy z médií

Milešovice – Konec dobrý, všechno dobré. I když jak se to v případě desetiletého školáka Jana z Milešovic s vývojovou dysfázií řeči vezme. Jeho matka totiž obešla kvůli integraci víc než desítku škol, prakticky všude ale slyšela odmítnutí. Nakonec uspěla až v Šaraticích.

„Základní škola nemá problém s integrací postižených dětí, z Milešovic je to jen pár kilometrů. Přístup šaratické školy mě naprosto mile překvapil. Se synem jsem dosud dennodenně dojížděla do Brna. V tamní speciální škole se ale vůbec nerozvíjel,“ shrnula několikaměsíční snahu o integraci svého syna Lenka Hrazdirová z Milešovic, na jejíž případ Vyškovský deník Rovnost upozornil.

Matku šokoval hlavně přístup vedení základní školy přímo z jejího bydliště. Začátkem roku se totiž v Milešovicích ústně domluvila s ředitelkou školy na přestupu syna. Podle Hrazdirové ale měla hned následující den ve schránce dopis ze školy. Malotřídní škola by podle něj integraci nezvládla. „Naše škola je malotřídní. To znamená, že menší třídy tu sice máme, ale jedna učitelka vyučuje zároveň dva ročníky. V lékařské zprávě je nicméně uvedené, že chlapec by se měl integrovat v menší třídě školy základní. A to je obrovský rozdíl. Učit dva ročníky zároveň už takhle není snadné,“ zdůvodnila tehdy ředitelka milešovické školy Lenka Fillová.

Prý odejdou

Dodala mimo jiné i to, že okolo integrovaného dítěte je spousta papírování. „Šokuje mě ale především stále to, že napsala, že musí přihlédnout k reakci některých rodičů žáků. Někteří ji prý ujistili, že pokud k integraci mého syna dojde, jejich dítě bude určitě chodit jinam. Je to hyenismus, absolutně nechápu, jak si tohle může dovolit napsat,“ nechápe stále Hrazdirová.

Proti rozhodnutí milešovické školy se proto odvolala. „Z krajského úřadu mi došlo vyjádření, že mám žádost o integraci nechat znovu posoudit ředitelce Fillové. Ta mě ale vůbec nekontaktovala, v tomto týdnu mi opět přišlo pouze rozhodnutí o nepřijetí. Vedení školy jen hledá záminky, proč to nejde,“ zdůraznila matka.

Jan, který podle rodičů dosud chodil mezi nevzdělatelné děti, tak nastoupil do čtvrté třídy od poloviny března definitivně do Šaratic. „Zatím si vede skvěle. Má individuální výukový plán a pedagogického asistenta, od dubna bude mít pět vyučovacích hodin. Po roce a půl se do školy opět těší,“ uvedla Hrazdirová.

Na šaratickou školu jí navedla nevládní organizace Liga lidských práv, která podporuje školy, které vytvářejí spravedlivé prostředí pro všechny děti. „Byla jednou z prvních, která získala certifikát Férová škola. Škola prochází asi dvouletým procesem certifikace, nebrání se integraci. Má registrovaný program s dodatkem pro děti s lehkým mentálním postižením,“ prohlásila pedagožka Ligy lidských práv Katarína Krahulová.

Odmítnutí školáka tak bude mít podle všeho soudní dohru. Stížnost má vést proti krokům základní školy. „S Ligou lidských práv budeme podávat stížnost na Ústavní soud proti jednání vedení milešovické školy. Jde hlavně o to, aby i další, byť jen lehce postižené děti, neměly takové potíže s přístupem škol. Náš případ může leckomu pomoct,“ myslí si Hrazdirová.

Podle pedagožky Krahulové nemají závěry vyšetření poslední slovo. „Bohužel se často setkáváme s tím, že poradna nedoporučí integraci do běžné základní školy. Rodič pak velmi často neví, že má poslední slovo, a dá dítě na doporučení do praktické školy,“ poznamenala Krahulová.

S desetiletým školákem s dětským autismem, který špatně vyslovuje, je po dobu výuky pedagogický asistent hrazený z krajských peněz. „Jde o mladou asistentku přímo ze Šaratic, jejíž sestra je sama autistka, takže s tím má zkušenosti,“ ujistila ředitelka Základní škola a Mateřská škola Šaratice Eliška Novoměstská.

Zprávu vydal Vyškovský deník 29. března 2012, autorem článku je Michal Kočí.