Reakce Ligy lidských práv na tiskovou zprávu ministerstva zdravotnictví ke změnám v porodnictví

Liga lidských práv reaguje na tendenční sdělení ministerstva ohledně vedení porodu porodní asistentkou v nemocnici a tzv. ambulantního porodu. Ministerstvo vydává obě možnosti za „novinky“ a „kompromis“, přitom jde o již dnes existující možnosti a práva žen, která jsou ovšem běžně v nemocnicích porušována.

„Ministerské novinky v porodnictví jsou zástěrkou, jak zakonzervovat či dokonce zhoršit současný nevyhovující stav, který odporuje jak doporučením Světové zdravotnické organizace, tak i svobodě a právům žen a dětí,“ kritizuje ministerstvo právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota. Podle ní je ministerstvo ovládáno lékaři, kteří lobují za udržení svého mocenského postavení, finančních zájmů a za omezování pravomocí porodních asistentek.

K porodu s porodní asistentkou

Dosud žádný právní předpis nebránil vedení porodu porodní asistentkou, a to ani v nemocnici ani mimo ni. Naopak již při vstupu do Evropské unie jsme sladili naši úpravu s evropskou, která upravuje kompetenci porodních asistentek samostatně a bez dohledu a indikace lékaře vést spontánní porody, rozpoznat patologii či vyšetřit novorozence.

Především v moravských porodnicích je již po delší dobu běžnou praxí, že normální porod vede porodní asistentka, která přivolá lékaře v případě komplikací. Kromě toho má každá žena ze zákona o zdravotních službách právo odmítnout nabízenou péči nebo její část (např. odmítnout péči lékaře u porodu a trvat pouze na péči porodní asistentky). Stejně tak má žena právo si vzít do porodnice jako doprovod soukromou porodní asistentku, ke které má důvěru, nebo jinou zvolenou osobu.

Ministerstvo naopak nepřijatelně zavádí možnost porodu s porodní asistentkou, pouze pokud to schválí ošetřující porodník, který provede vstupní vyšetření. Zabraňuje tedy ženám, aby mohly rodit od počátku s porodní asistentkou, jak je to běžné v řadě zemí Západní Evropy.

Vnucuje jim bez jejich informovaného souhlasu podrobení se lékařské péči, která není nutná. Přitom podle Světové zdravotnické organizace (WHO) „jsou porodní asistentky nejvhodnějšími poskytovateli primární zdravotní péče při normálním porodu“ a přínos porodních asistentek je v tom, že „se snaží o uchování normality a zabránění nepotřebným intervencím“. WHO upozorňuje, že lékaři na rozdíl od porodních asistentek mají tendenci více zasahovat do porodu.

Shrnutí: Nyní má žena právo na porod jen s porodní asistentkou, což je běžná praxe v řadě nemocnic. Návrh ministerstva představuje „povinné“ vyšetření každé rodičky lékařem a patrně i podrobení se lékařské péči, pokud ji nebude chtít předat do péče porodní asistentky. Návrh je v rozporu s právem ženy na svobodný a informovaný souhlas a nemá oporu v zákoně.

Ambulantní porod

Ambulantní porod neboli odchod ženy s dítětem po porodu domů také není žádnou novinkou. Podle zákona mohou lékaři bránit propuštění dítěte pouze v případě jeho přímého ohrožení a při nutnosti neodkladné péče. To znamená, že u zdravého novorozence neexistuje zákonný důvod pro vynucování si jeho několikadenní hospitalizace. V současné době některé nemocnice ambulantní porod umožňují, ovšem velmi často se současným zastrašováním rodičů, hlášením na sociální odbor pro zanedbání péče nebo svévolným kladením si podmínek jako sdělení jména zvoleného pediatra. Některé nemocnice se ovšem matkám v odchodu snaží nezákonně bránit zcela s tím, že ambulantní porod „není možný“.

„Zavádění“ ambulantního porodu ministerstvem není projevem respektu k právům žen a dětí, ale reakcí na právě probíhající řízení před Evropským soudem pro lidská práva ve věci Hanzelkovi proti České republice (č. stížnosti 43643/10). Jde o případ, kdy bylo bezdůvodně a hrubým způsobem zasaženo do soukromí rodiny tím, že žena se zdravým dítětem byla přinucena vrátit se po svém předčasném odchodu do porodnice za asistence policie. Stěžovatelka paní Nolčová, dříve Hanzelková, má jasno, proč podala stížnost: „Rodiče mají mít svobodnou volbu, každému vyhovuje něco jiného. V České republice ale za rodiče chce někdo rozhodovat, kvůli penězům. Změna je nutná.“ Případ ve spolupráci s Ligou zastupuje advokátka Radka Korbelová Dohnalová.

Liga nový metodický návod pro předčasné propouštění novorozenců připomínkovala a upozornila na jeho zjevnou jednostrannost. Návod vypracovaný lékaři bez zapojení porodních asistentek trpí dvěma zásadními nedostatky. Jednak se snaží nepravdivě navozovat dojem, že nemocniční péče je bezpečnější a lepší pro dítě. Přitom podle WHO nezávisí kvalita poporodní péče na délce pobytu v nemocnici a u zdravé matky a zdravého dítěte je vhodnější péče v domácím prostředí.

Druhým problémem je chybějící poučení rodičů o zajištění návazné péče a jejich právu na hrazené návštěvy porodní asistentky i pediatra v domácnosti. Již nyní existuje možnost následné domácí péče, o které ovšem nejsou rodiče informováni a pro nemocnice je snadnější na ně vyvíjet nátlak, aby se matka s dítětem raději podrobila rutinní hospitalizaci. Není tedy pravda, jak tvrdí ministerstvo, že by se matka s dítětem při předčasném propuštění nacházely ve vakuu.

Shrnutí: Dřívějšímu odchodu matky se zdravým dítětem po porodu z nemocnice dnes žádná zákonná překážka nebrání. Nový metodický návod by byl přínosem, pokud by pravdivě informoval rodiče o výhodách i rizicích nemocniční i domácí péče a o všech možnostech navazující domácí péče včetně péče porodní asistentky, což by umožnilo svobodné a informované rozhodnutí rodičů.

Více informací poskytne:

Zuzana Candigliota
právnička Ligy lidských práv
tel.: 607 005 043

Čeští lékaři nechtějí porody doma. Čeká ženy maďarský scénář?

Praha – Česko bojuje s domácími porody. Ústavní soud se jich sice teď zastal, když zrušil trest pro porodní asistentku Ivanu Königsmarkovou, celkový pohled na věc není stále jednoznačný a pravidla, která by umožňovala tento způsob porodu, neexistují. Svůj náhled na domácí porody bude muset navíc Česko vysvětlit soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Vymykáme se ostatním evropským zemím v přístupu k porodům mimo nemocniční prostředí? Co děláme jinak?

(Zprávu vydala Česká televize dne 29. 8. 2013, autorkami jsou Alžběta Vejvodová a Iva Brejlová.)

V Česku je domácích porodů minimum – zhruba 500 ročně, a to včetně těch, během kterých matky odjezd do nemocnice nestihnou. Celkem se přitom v Česku za rok narodí téměř 110 tisíc dětí. I přes svůj mizivý podíl ale získávají domácí porody na důležitosti. Za posledních dvacet let jejich počet stoupl desetinásobně. Největší pozornost zřejmě ale teprve získají ve Štrasburku. Podle dvou matek, které se na evropský soud obrátily, Česko svým přístupem k domácím porodům porušuje základní lidská práva. Soud bude jednat veřejně, tedy způsobem, který není pro tuto instituci příliš obvyklý. „Nejčastěji se volí, když si soudci některými otázkami nejsou jisti. Někdy ale i z důvodu, že chtějí k případu přitáhnout pozornost. O takových věcech se pak v médiích mluví,“ vysvětluje David Zahumenský, ředitel české Ligy lidských práv, která má se štrasburským soudem dlouholeté zkušenosti.

Jednou z žen, které záležitost do Štrasburku přinesly, je Šárka Dubská. Ta své druhé dítě plánovala porodit doma a hledala pro něj porodní asistentku, žádnou s oprávněním však nenašla. Když o pomoc požádala zdravotní pojišťovnu, dostala odpověď, že česká legislativa neposkytuje veřejné zdravotní pojišťovně možnost krytí nákladů na domácí porod, a pojišťovna tak nemá smlouvu s žádnou asistentkou. Dubská nakonec porodila doma i bez asistentky.I druhá matka – Alexandra Krejzová – se rozhodla rodit doma, a to rovnou třikrát. V prvních dvou případech byly u porodů asistentky, které ale pracovaly bez oficiálního oprávnění. V případě třetího porodu už ale asistentku nenašla – od 1. dubna 2012 totiž začala platit nová právní úprava, podle které mohly takové pracovnice čelit pokutě až milion korun. Třetí dítě tak nakonec Krejzová přivedla na svět v porodnici.

Český právní řád v domácích porodech tápe. „Dodnes není stále upravena možnost opravdu domácího porodu,“ upozorňuje Zahumenský. Provádět porody mimo nemocniční prostředí mohou porodní domy a podle posledního rozhodnutí ministerstva zdravotnictví mají matky také možnost rodit bez dozoru lékaře – ale jen v porodnicích. Skutečnému domácímu prostředí se ministerstvo zdravotnictví se svými nařízeními do teď vyhýbá, byť jej explicitně nezakazuje. Pravidla z jeho dílny totiž stanovila, že kdo chce vést porod, musí mít stejné vybavení jako zdravotnické zařízení k tomu určené – tedy mimo jiné inkubátor či porodní sál. A to de facto vylučuje domácí porody. Na tento fakt upozornil nyní i Ústavní soud ve svém odůvodnění k případu Königsmarková. „Nelze zajisté vyloučit, že i klidně probíhající fyziologický porod se může rychle změnit; předpokládat všechny možnosti a reagovat na ně v poměrně značném předstihu by de facto muselo vést k naprostému vyloučení možnosti domácích porodů.“ V minulosti ve prospěch domácích porodů rozhodly i další soudy. Třeba loni se Městský soud v Praze usnesl, že nemocnice má zajistit porodní asistentku ženám i u porodu doma. Krajský soud v Brně zase vydal rozsudek, že zdravotnická záchranná služba, která ženu po bezproblémovém domácím porodu donutila k převozu do nemocnice, se má omluvit a zaplatit odškodné 100 tisíc korun.

Přiměřený trest. Opravdu?

Polemiku vzbudil také trest pro Ivanu Königsmarkovou. Soud jí původně za údajnou chybu při domácím porodu, který se zkomplikoval a skončil smrtí dítěte, uložil dvouletý trest vězení s podmínkou na pět let a zákaz výkonu činnosti také na pět let. Navíc měla zdravotní pojišťovně zaplatit 2,7 milionu korun; trestní oznámení na ni podali lékaři, nikoli rodiče dítěte. Podle českého právního řádu přitom odejde s dvouletým trestem a pětiletým odkladem člověk, který nabádal druhého k sebevraždě, případně ten, kterému byla prokázána významná zpronevěra. „Je těžké porovnat majetkovou trestnou činnost a případné zavinění smrti dítěte,“ říká k tomu Zahumenský. Do medicínské branže, kde o životě či smrti často rozhodují vteřiny, nicméně podle něj trestní stíhání vůbec nepatří. Podobné případy by se měly řešit spíš v civilním soudním řízení, tedy na úrovni dvou soukromých osob, míní právník. Ústavní soud se i v této věci postavil na stranu Ivany Königsmarkové. Trest zrušil, když jej vzhledem k věku porodní asistentky – zrovna včera oslavila Königsmarková šedesátiny – a jejím finančním poměrům označil za likvidační. „Zejména v případech, kdy je pachatel odsuzován za nedbalostní trestný čin, je při stanovení výše náhrady škody třeba dbát na to, aby uložená povinnost nahradit způsobenou škodu neměla pro pachatele doživotní likvidační následky,“ stojí ve výnosu ÚS. Celkově podle ústavních soudců předchozí soudní instance nezohlednily všechny okolnosti případu a kauza Ivany Königsmarkové se tak vrací na začátek.

Za humny

Podobně jako Česko přešlapuje okolo porodů doma také Maďarsko. I ono se kvůli nim dostalo v roce 2010 do hledáčku štrasburského soudu. V Maďarsku totiž byly do té doby domácí porody nelegální a zdravotníci, kteří u nich asistovali, de facto porušovali zákon. Soud dal ve svém verdiktu za pravdu žalobcům a konstatoval, že stát je povinen vytvořit podmínky pro volbu asistovaného porodu doma. Příslušný zákon Maďarsko poté upravilo. Jenže získat licenci, která opravňuje porodní asistentky k provádění domácích porodů, zůstává v Maďarsku obtížné a je třeba počítat s vysokými finančními náklady. Asistentka například musí mít kardiograf, tedy přístroj, který jí umožní sledovat děložní stahy a měřit tepovou frekvenci plodu. Ten vyjde zhruba na 450 tisíc forintů (necelých 40 tisíc korun). Dále si asistentky musí platit také pojištění odpovědnosti, které vyjde na 380 tisíc forintů (více než 32 tisíc korun) ročně. Za jeden porod, péči, která mu předchází a která po něm následuje, si přitom asistentky účtují jen kolem 50 tisíc forintů. Vyřizování žádosti o licenci je navíc během na dlouhou trať. První porodní asistentce se tak podařilo získat licenci až rok poté, co začal nový zákon platit. Maďarské regule se nelíbí ani některým expertům na lidská práva. „Tyto současné restrikce jsou v rozporu s evropskými pravidly. Vláda musí evropské regule začlenit do svého práva, nebo se bude muset opět zodpovídat soudům,“ zdůraznil maďarský právník Bea Bodrogi.

Domácí porody v číslech

Česko má podobnou míru domácích porodů jako Rakousko, kde je práce porodní asistentky profesionální živností. V obou zemích se hraje o podíl v řádu desetin procent. Podobně si stojí také Irsko, které se domácím porodům žen, které nemají žádné zdravotní problémy, dlouhodobě nebrání. V zemích jako Velká Británie či Německo se doma rodí zhruba 2 až 3 % dětí a ženy si zpravidla mohou vybrat z celé škály možností, od porodu v porodním domě s lékařským dozorem až po ten bez dozoru jen s asistentkou doma. Světovým rekordmanem je v tomto ohledu Nizozemsko, kde doma přijde na svět téměř 30 % miminek. Porod doma je tam tradičně považován za naprostý normál pod heslem „těhotenství není nemoc“. V nemocnicích v Nizozemsku rodí převážně jen ty ženy, u kterých lékaři předem očekávají zdravotní komplikace. V takovém případě hradí ošetření v nemocnici pojišťovna, stejně tak jako v případě domácího porodu náklady na porodní asistentku. Avšak pokud se žena rozhodne rodit v lékařském zařízení, aniž by k tomu byly medicínské důvody, musí si lékařskou péči zaplatit sama. Musí tak počítat s účtem ve výši zhruba 260 eur, tedy necelých 7 tisíc korun.

Svědectví žen odhaluje porušování práv v porodnicích

Na naši výzvu rodičkám s negativní zkušeností z porodnic zareagovalo na šest desítek žen, kterým tímto za jejich dopisy děkujeme. I na základě jejich příběhů jsme sestavili zprávu pro Evropský soud pro lidská práva, který se aktuálně českým porodnictvím zabývá. Klíčové argumenty shrnula na svém blogu právnička Ligy Zuzana Candigliota.

Ministerstvo zdravotnictví nečekaně vyloučilo z diskuze o koncepci porodnictví zástupkyně rodiček a porodních asistentek

PregnancyZ pracovní skupiny, která měla nastartovat koncepční změny v současném nevyhovujícím systému porodní péče, vyloučili úředníci ministerstva zástupkyně rodiček, porodních asistentek a zmocněnkyni pro lidská práva. Bývalé členky skupiny, Česká ženská lobby a Liga lidských práv proto posílají ministrovi Hegerovi protestní otevřený dopis. „Současně vyzýváme ženy se špatnou zkušeností z porodnic, aby nám zaslaly svůj příběh – pomůže při jednání před Evropským soudem pro lidská práva, kde se Česká republika zodpovídá z porušování práv rodiček,“ říká právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota.

Cílem pracovní skupiny jsou návrhy na změny a koncept porodní péče, který bude respektovat práva žen a dětí a současně nejnovější vědecké poznatky, jako je tomu v západních zemích. V současnosti již vyloučené členky skupiny se vzděláním v oboru právo, porodní asistence či biostatistika proto přicházely s řadou konstruktivních návrhů podložených výzkumy. Alarmující je i to, že ze skupiny byly vyloučeny právničky Adéla Hořejší a zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková, tudíž v „odborné“ pracovní skupině zcela chybí odborníci na právo.

Nejde jen o domácí porody

Po zásahu ministerských úředníků zůstali v pracovní skupině především lékaři, kteří dosud činnost skupiny a navrhované změny bojkotovali s tvrzením, že současný stav v českém porodnictví je optimální. K zajištění svobodnějších podmínek v českém porodnictví přitom nedávno vyzvala i Rada vlády pro rovné příležitosti žen a mužů.
„V konceptu moderní porodnické péče přitom zdaleka nejde jen o mediálně přitažlivé téma legalizace porodů doma s porodní asistentkou, což je menšinový problém týkající se procenta žen, ale o právo každé ženy na svobodný a informovaný souhlas, právo odmítnout rutinní postupy, právo na nepřerušovaný kontakt s dítětem po porodu, právo na bezplatnou přítomnost podporující osoby u porodu, či právo odejít dříve z porodnice se zdravým dítětem,“ říká právnička Adéla Hořejší, bývalá členka pracovní skupiny.

Osobní svědectví mohou rozhodnout ve Štrasburku

Kvůli porušování práv rodiček probíhá v současnosti řízení před Evropským soudem pro lidská práva. Vláda v něm nepravdivě argumentuje tím, že je v českých porodnicích vynikající péče přátelská k přáním a právům žen. Rutinní praxe v porodnicích přitom často neodpovídá postupům doporučovaným Světovou zdravotnickou organizací, a ženy, které mají odlišnou představu o svém těhotenství a porodu, jsou vystaveny různým formám represe a manipulace ze strany zdravotníků.
Liga lidských práv proto žádá ženy, jejichž přání v porodnicích nebyla respektována, o zaslání svých písemných vyjádření pro použití před Evropským soudem pro lidská práva.

Bližší informace poskytnou:

Adéla Hořejší, právnička, bývala členka pracovní skupiny, adela.horejsi@horejsilegal.cz, 776 696 656
Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, zcandigliota@llp.cz tel. 777 893 871
Kateřina Hájková Klíčová, výkonná ředitelka Unie porodních asistentek, klicova@unipa.cz, +420 734 637 379

Přílohy a odkazy:

Otevřený dopis k porodnictví a pracovní skupině při MZČR.

Příloha otevřeného dopisu – odpověď MZ na žádost o informace ZC 29.3.2013.

Vyjádření vlády u Evropského soudu pro lidská práva – plná verze.

Odkaz na článek na blogu Zuzany Candigliota, právničky Ligy lidských práv.

Výzva ženám k zaslání prohlášení se špatnou zkušeností z porodnice.

 

Vaše svědectví z porodnice pomůže rozhodnout soud ve Štrasburku

V současnosti vedeme řízení před Evropským soudem pro lidská práva proti České republice, kde se aktuálně řeší otázka, zda české porodnictví respektuje práva žen. S ohledem na nepravdivé vyjádření vlády, která stav líčí v růžových barvách, si dovolujeme vyzvat ženy, aby nám zaslaly svá písemná vyjádření popisující jejich reálné zkušenosti pro použití jako svědectví před tímto zahraničním soudem.

Jak a kam své vyjádření poslat

Stručně prosím popište svoji zkušenost z české porodnice, pokud možno ne starší než 5 let, se zaměřením na otázky, zda:
  • Byla respektována Vaše přání odchylující se od rutinního postupu porodnice nebo Váš písemný porodní plán?
  • Byla jste před každým zdravotním výkonem (např. protržení vaku blan, nástřih hráze) informována a požádána o souhlas?
  • Byl podporován nepřetržitý kontakt mezi Vámi a dítětem a byla jste žádána o souhlas s každým zdravotním výkonem na novorozenci?
  • Bylo respektováno v maximální míře Vaše soukromí a byl přístup personálu empatický a vstřícný bez jakékoliv formy nátlaku, manipulace a nařizování?

Svoje písemné vyjádření s uvedením, v které porodnici a kdy (alespoň rok) jste rodila, prosím zašlete nejpozději do 10. 5. 2013 obyčejnou poštou na adresu Liga lidských práv, Zuzana Candigliota, Burešova 6, 602 00 Brno. Pod vyjádření můžete, ale z důvodu ochrany soukromí nemusíte napsat svoje osobní a kontaktní údaje.

Co tvrdí vláda

Podle vlády je české porodnictví kvalitní a české porodnice jsou schopny zajistit v maximální možné míře domácí prostředí ve zdravotnických zařízeních, soukromí a široký výběr okolností porodu. Podle vlády porodnice v zásadě respektují přání žen ohledně výběru způsobu porodu a polohy při porodu, nezasahování do průběhu porodu, nepřetržitého kontaktu matky s dítětem po porodu či připravený porodní plán.

Co se řeší ve Štrasburku

Stížnost podala žena, která si vinou státu nemohla svobodně zvolit porod doma za asistence porodní asistentky. V této věci nejde ovšem jen o porody doma, ale celkově o právo žen rozhodovat o svém porodu běžné v západní Evropě. Jde také o právo ženy na porod a péči o dítě dle vědeckých poznatků, neboť rutinní praxe v porodnicích přitom často neodpovídá postupům doporučovaným Světovou zdravotnickou organizací. Právě Světová zdravotnická organizace považuje volbu místa porodu včetně porodu doma jako prospěšnou.

Za Vaši pomoc a spolupráci děkujeme.