Neděle, 6. listopadu 2011Zprávy z médií
Praha /ROZHOVOR/ – Porodníků je v Česku málo, přesto jsou u většiny porodů. Podle ředitelky Unie porodních asistentek Kateřiny Hájkové Klíčové by bylo řešení, kdyby ministerstvo zdravotnictví umožnilo existenci porodních domů.
„
V poslední době se objevují zprávy o domácích porodech, které dopadly tragicky. Jak se k přivádění dětí na svět doma stavíte?
Bývá nám podsouváno, že porody doma propagujeme. My ale jen chceme, aby ženy, které se k tomu kroku rozhodnou, měly k dispozici zdravotníka – tedy kvalifikovanou porodní asistentku. Často se stane, že ženě, která zvažuje možnost porodit dítě doma, porodní asistentka na základě zjištěných kontraindikací (např. vcestná placenta, poloha koncem pánevním apod.) porod doma nedoporučí. Usilujeme zejména o to, aby české ženy měly podobně jako ty v zahraničí, možnost volby a také, aby měly dostupnou odbornou péči.
Měla by se tedy přesně určit pravidla?
Domácí porody jsou výborně ošetřeny v Anglii, Dánsku nebo v Holandsku. Standardy, které tam platí desítky let, by se daly použít i u nás. Je tam ošetřena například spolupráce asistentky, která porod doprovází, a dalších zdravotníků, jako třeba záchranky. V Británii to funguje tak, že asistentka, která je u domácího porodu a nastanou komplikace, zavolá do nemocnice a domluví přejezd. V postotalitních zemích je zatím taková spolupráce bohužel zatím nemyslitelná. U nás se někdy stane, že sanitka přijede i v doprovodu policie, která pak porodní asistentku vyšetřuje.
Vyskytl se také případ, kdy záchranáři odvezli ženu s dítětem do nemocnice proti její vůli.
Je třeba rozlišovat plánované a neplánované domácí porody. Při neplánovaných, takzvaných překotných porodech, chce žena často rodit v nemocnici, ale vše jde tak rychle, že musí porodit doma. Pokud je pak ona a miminko zdravé, není povinnost, aby odjížděli do porodnice. Praxe je ale mnohdy taková, že je matka proti vůli od dítěte oddělena a jsou převezeni do porodnice. Tam se s ženou často zachází nevybíravě, jako by se k porodu doma sama rozhodla. V těchto případech většinou asistentka ani nefiguruje.
V případě, že se něco při porodu stane, kdo by měl nést odpovědnost?
Za zdraví své a svého dítěte nese člověk odpovědnost sám. Ženy, které se rozhodnou pro domácí porod, bývají poučené, takže je jejich rozhodnutí zodpovědné. Poslouchají gynekologa i asistentku, a když je náznak rizika, od domácího porodu ustupují. Asistentka, stejně jako kterýkoliv jiný zdravotník, nese zodpovědnost za to, že poskytuje péči podle zákona o zdravotních službách. Rodička má zodpovědnost za své rozhodnutí, zatímco porodní asistentka může být souzena v případě, že konkrétně pochybila, ale ne za to, že poskytla péči doma.
To se ale po novém roce změní…
Asistentce bude hrozit až milionová pokuta. Zákon ale nezabrání porodům doma. Na nás se každý den obrací několik žen s prosbou o doporučení konkrétní porodní asistentky, která by jim poskytla péči u domácího porodu. Pro porodní asistentky bude ale nová situace ohrožující. Ženy to tedy buď risknou samy, nebo o asistenci poprosí např. dulu, která ale neposkytuje zdravotní péči. Proto radím ženám, aby svůj zájem o péči samostatných porodních asistentek adresovaly přímo na Ministerstvo zdravotnictví nebo na zdravotní pojišťovny. Např. prostřednictvím formuláře Ligy lidských práv: Chci svůj porod. Proti novému zákonu se vzedmula velká vlna nevole a proběhla například demonstrace s názvem „Chceme péči porodní asistentky“ a tisíce lidí už podepsaly „Výzvu za bezpečný porod“.
Bude nějaké výjimka, když si ženy za služby zaplatí?
Ženy si domácí porod už dnes platí samy, protože úhradová vyhláška nezná nic takového, jako je porod vedený porodní asistentkou. Ať už si ale péči zaplatí žena nebo pojišťovna, asistentka musí jednat v souladu se zákonem. Pokuta by jí tedy hrozila vždy.
A jak to chodí v zahraničí?
Na západ od nás mohou nízkorizikové ženy rodit doma nebo v porodních domech a centrech, kde je lékař pouze na telefonu a v případě komplikací přijede. Jen ženy s komplikacemi jsou v porodnicích. V Holandsku je matka v péči porodní asistentky během celého těhotenství. S ní přijíždí do nemocnice a tam mají k dispozici porodní sál. Po porodu spolu opět odjíždějí do domácího prostředí. Snižuje se tak riziko porodních komplikací, protože asistentka ženu dobře zná a rizika odhalí lépe. U nás se jako za totality vše řeší v nemocnicích a míra rizika nehraje roli. Když je ale žena v porodnici, může se porod stát rizikovým jen proto, že se kvůli stresu nebo převozu zastaví či zpomalí. Doma by mohl proběhnout bez komplikací. V Anglii má většina porodnic rizikové oddělení, kde jsou lékaři i asistentky, a centrum asistentek, které vedou nekomplikované porody. Pouze při komplikacích, což je asi jedno procento případů, je žena převezena na rizikové pracoviště. Taková péče je levnější a efektivnější.
Mají tedy české ženy k porodnicím nějakou alternativu?
U nás se ale tlačí na to, aby se všechny porody odehrávaly v porodnicích. Je připraveno pár projektů na spuštění porodního domu – jeden v Brně a jeden v Praze. Legislativa je ale zatím neumožňuje otevřít, protože pro ně platí stejná pravidla, jako pro soukromou porodnici. To znamená nákladné vybavení, přítomnost porodníka a pediatra, což je finančně neúnosné. Je paradoxní, že u nás zdravé ženy, které jsou schopny porodit dítě samy, musí ležet v nemocnici pod dohledem lékařů a zůstávat tam další čtyři dny. To je vysoká zátěž pro státní pokladnu.
Takže se u nás porody na asistentkách nenechávají?
I podle zákona je porodní asistentka odborníkem na porod a může ho vést bez lékaře. Vnitřní pravidla většiny porodnic jsou ale taková, že je lékař přivolán vždy bez ohledu na stav ženy. Často má navíc pocit, že musí nějak zasáhnout, například porod urychlit. Když má porodnice čtyři až pět porodních boxů, musí být ve službě tři až čtyři lékaři. V Británii jsou přítomni lékaři jen na telefonu. U nás jsou u porodů preventivně.
Navzdory tomu, že Česko nedávno zažilo babyboom, počet porodnic klesá a i do budoucna mají zanikat další malá zařízení. Má opatření logiku?
Snižování počtu porodnic nám připadá jako neuvěřitelný krok i v souvislosti s tím, že se stát snaží omezit možnost práce soukromým porodním asistentkám tím, že jim neuděluje registrace. Zároveň zavírá malé porodnice, které podporují přirozený průběh porodu. Pokud ministerstvo volí jako jediné kritérium počet porodů a ne množství císařských řezů a komplikací, je něco špatně. Je to tlak na to, přivést všechny ženy do velkých specializovaných porodnic. Neumím si ale představit, jak velká města, jako je Brno či Praha, budou zvládat nápor rodiček, když už dnes se v Praze ženy musí registrovat. Stát draze vyškolil porodní asistentky, ale v případě zavírání malých porodnic si najdou jinou profesi. Ve chvíli, kdy se zjistí, že velká města nápor rodiček nezvládají, bude se provoz v porodnicích horko těžko obnovovat.
Stát tedy porodním asistentkám příliš nepřeje. Přitom si ale porodnictví zvolí jen málo lékařů, protože je tu velké riziko zažalování ze strany pacientů.
To je další paradox. Porodní asistentky usilují o tuto práci, jsou k tomu ze zákona pověřené, nesou podobnou zodpovědnost jako lékaři a celoživotně se vzdělávají. Stát jim ale provádět jejich povolání znemožňuje, i když se lékaři se do porodů nehrnou.“
Článek byl publikován dne 6. 11. 2011 na www.denik.cz.
Autorkou článku je Michaela Kloubová, www.denik.cz.
Sobota, 5. listopadu 2011Zprávy z médií
Právní zástupkyně mluvčího blokády kácení Mojmíra Vlašína Zuzana Candigliota obdržela písemný rozsudek Krajského soudu v Plzni. Ten potvrdil, že zásahy, kterými policie potlačovala blokádu kácení v oblasti Ptačího potoka v Národním parku Šumava, byly protizákonné.
Účastníci blokády požadují od policie omluvu, vyvození důsledků pro zodpovědné funkcionáře a zveřejnění kroků, které policie udělá, aby se podobná chyba nemohla opakovat.
Za zásadní pochybení policie označil soud skutečnost, že předem nevyhodnotila, proti komu má správně zasahovat – zda proti účastníkům protestu nebo proti dřevorubcům.
„Je … zřejmé, že odpůrce /Policie ČR/ otázku oprávněnosti těžby dřeva vůbec neřešil, resp. nedospěl k závěru, že těžba je oprávněná,“ uvádí se mimo jiné v rozsudku.
Podle soudu mohli policisté rozpustit shromáždění z důvodu ochrany zdraví osob pouze tehdy, pokud by se prokázalo, že těžba byla v souladu se zákonem. Účastníci blokády přitom opakovaně upozorňovali policii, že pro kácení v území ponechaném přírodě v oblasti Ptačího potoka nebyly vydány potřebné zákonné výjimky, které by umožnily poškodit vzácnou přírodu, a tudíž je nelegální.
Soud rozhodl s odkazem na Ústavu ČR a zákony, které stanovují povinnost chránit naše přírodní bohatství. Podtrhl přitom význam účasti veřejnosti na ochraně přírody, třeba i formou blokády kácení: „Uskutečňuje-li se ochrana přírody za přímé účasti občanů, je evidentní, že účast občanů bude díky jejich významu mnohem intenzivnější na území národních parků než kdekoli jinde“, uvedl soud.
Soud ale neřešil riziko opakování celé situace, protože „nemá důvod v případě odpůrce /Policie ČR/ pochybovat o tom, že by se propříště neřídil právním názorem vysloveným v tomto rozsudku“.
Avšak policie i po obdržení písemného rozsudku zopakovala, že na svém postupu vůči účastníkům blokády trvá. Zároveň správa parku oznámila plán dalšího kácení v příštím roce. Liga lidských práv, Ekologický právní servis i Hnutí Duha považují takový postoj policie v právním státě za nepřijatelný.
Rozhodnutí soudu je již nyní pravomocné, není možné se proti němu odvolat. Policie proti němu podala kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.
Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv je přesvědčena o tom, že pokud chce policie před veřejností vypadat jako nestranná instituce, která ctí zákon a ne politická zadání, pak musí rozhodnutí soudu respektovat a vyvodit z něj i personální důsledky.
„Zrušení plzeňského rozsudku na základě kasační stížnosti je velmi nepravděpodobné. Nejvyšší správní soud ve své rozhodovací praxi připouští zasahování do práva shromažďovacího jen ve výjimečných případech. Kromě toho plzeňský rozsudek je velmi kvalitně odůvodněn a pochybení policie je zjevné,“ dodala Candigliota.
Markéta Cooiman z Ekologického právního servisu je přesvědčena o tom, že kácení v Národním parku Šumava probíhalo prokazatelně v rozporu s právními předpisy. „Správa parku nesplnila ani jednu ze třech podmínek pro povolení kácení, které ukládá zákon. Opakovaně jsme na tuto skutečnost policii a další orgány upozorňovali, doposud bez výsledku. Proto oceňujeme rozhodnutí plzeňského krajského soudu o nezákonnosti policejního jednání vůči účastníkům šumavské blokády a dále se hodláme o toto rozhodnutí opřít v řízeních, která nejsou doposud ukončena.“
Mluvčí blokády Vratislav Vozník byl ve svých vyjádřeních ještě ostřejší: „Místo aby policie zajistila dodržování zákonů na ochranu přírody, chránila dřevorubce, kteří ilegálně masivně káceli stromy v srdci národního parku. Žádáme, aby se policie veřejně omluvila všem účastníkům blokády za nezákonný zásah a vyvodila systémové a personální důsledky. Odpovědnost musejí nést především policejní funkcionáři, tedy velitel zásahu a krajský policejní ředitel, kteří o zásahu rozhodli a vedli jej. Nesmírně závažné je pro mne zjištění, že už ani policie v naší banánové republice nerespektuje pravomocné rozhodnutí soudu, za to na slovo poslouchá politicky dosazené figury.“
Podle Vozníka se minimálně čtyři účastníci pokojné blokády nelegálního kácení u Ptačího potoka budou soudně domáhat finanční satisfakce za újmu, která jim byla zásahem způsobena. „Případné odškodné věnují protikorupčnímu fondu,“ podotkl Vozník.
Rozhodnutí soudu přivítal i herec Petr Vacek, který se letní blokády na Ptačím potoce rovněž zúčastnil: „Jsem rád, že alespoň v tomto bodě vítězí zákon a rozum. Bohužel v dalších případech tomu tak není. Zatím není jasné, jestli někdo najde odvahu prohlásit kácení za ilegální, přestože je porušení zákona zcela očividné. A hlavně – je to zadostiučinění, ale zničený les na Ptačím potoce zůstane zničený. Tak jen do budoucna doufejme, že se podaří zabránit dalším šíleným nápadům správy parku.“
Podle Jaromíra Bláhy z Duhy Krajské ředitelství policie v Plzni vyčíslilo zásahy proti blokádníkům na milion korun. „Ve skutečnosti ale budou výrazně vyšší, protože na Šumavu jezdily policejní jednotky z celé republiky. Dlouhé prsty kmotrů, na které upozornil Karel Schwarzenberg, nás stojí nejen zničenou přírodu v národním parku, ale také pěkné peníze,“ dodal Bláha.
Článek byl publikován dne 5. 11. 2011 na www.prvnizpravy.cz a najdete jej zde.
Středa, 2. listopadu 2011Zprávy z médií
2. 11. 2011 | Hnutí Duha, Liga lidských práv, Ekologický právní servis
Právní zástupkyně mluvčího blokády kácení Mojmíra Vlašína Zuzana Candigliota obdržela písemný rozsudek Krajského soudu v Plzni [1]. Ten potvrdil, že zásahy, kterými policie potlačovala pokojnou blokádu kácení v oblasti Ptačího potoka v Národním parku Šumava, byly protizákonné. Účastníci blokády požadují od policie omluvu, vyvození důsledků pro zodpovědné funkcionáře a zveřejnění kroků, které policie udělá, aby se podobná chyba nemohla opakovat.
Za zásadní pochybení policie označil soud skutečnost, že předem nevyhodnotila, proti komu má správně zasahovat – zda proti účastníkům protestu nebo proti dřevorubcům. „Je zřejmé, že odpůrce /Policie ČR/ otázku oprávněnosti těžby dřeva vůbec neřešil, resp. nedospěl k závěru, že těžba je oprávněná“ [2]. Podle soudu mohli policisté rozpustit shromáždění z důvodu ochrany zdraví osob pouze tehdy, pokud by se prokázalo, že těžba byla v souladu se zákonem. Účastníci blokády přitom opakovaně upozorňovali policii, že pro kácení v území ponechaném přírodě v oblasti Ptačího potoka nebyly vydány potřebné zákonné výjimky, které by umožnily poškodit vzácnou přírodu, a tudíž je nelegální.
Soud rozhodl s odkazem na Ústavu ČR a zákony, které stanovují povinnost chránit naše přírodní bohatství. Podtrhl přitom význam účasti veřejnosti na ochraně přírody, třeba i formou blokády kácení: „Uskutečňuje-li se ochrana přírody za přímé účasti občanů, je evidentní, že účast občanů bude díky jejich významu mnohem intenzivnější na území národních parků než kdekoli jinde“, uvedl soud [3].
Soud ale neřešil riziko opakování celé situace, protože „nemá důvod v případě odpůrce /Policie ČR/ pochybovat o tom, že by se propříště neřídil právním názorem vysloveným v tomto rozsudku“. Avšak policie i po obdržení písemného rozsudku zopakovala, že na svém postupu vůči účastníkům blokády trvá [4] a zároveň správa parku oznámila plán dalšího kácení v příštím roce. Liga lidských práv, Ekologický právní servis i Hnutí DUHA považují takový postoj policie v právním státě za nepřijatelný.
Rozhodnutí soudu je již nyní pravomocné, není možné se proti němu odvolat. Policie proti němu podala kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu.
Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv řekla: „Pokud chce policie před veřejností vypadat jako nestranná instituce, která ctí zákon a ne politická zadání, pak musí rozhodnutí soudu respektovat a vyvodit z něj i personální důsledky.“ „Zrušení plzeňského rozsudku na základě kasační stížnosti je velmi nepravděpodobné. Nejvyšší správní soud ve své rozhodovací praxi připouští zasahování do práva shromažďovacího jen ve výjimečných případech. Kromě toho plzeňský rozsudek je velmi kvalitně odůvodněn a pochybení policie je zjevné.“
Markéta Cooiman z Ekologického právního servisu řekla: „Kácení v Národním parku Šumava probíhalo prokazatelně v rozporu s právními předpisy [5]. Správa parku nesplnila ani jednu ze třech podmínek pro povolení kácení, které ukládá zákon. Opakovaně jsme na tuto skutečnost policii a další orgány upozorňovali, doposud bez výsledku. Proto oceňujeme rozhodnutí plzeňského krajského soudu o nezákonnosti policejního jednání vůči účastníkům šumavské blokády a dále se hodláme o toto rozhodnutí opřít v řízeních, která nejsou doposud ukončena.“
Vratislav Vozník, mluvčí blokády řekl: „Místo aby policie zajistila dodržování zákonů na ochranu přírody, chránila dřevorubce, kteří ilegálně masivně káceli stromy v srdci národního parku. Žádáme, aby se policie veřejně omluvila všem účastníkům blokády za nezákonný zásah a vyvodila systémové a personální důsledky. Odpovědnost musejí nést především policejní funkcionáři, tedy velitel zásahu a krajský policejní ředitel, kteří o zásahu rozhodli a vedli jej. Nesmírně závažné je pro mne zjištění, že už ani policie v naší banánové republice nerespektuje pravomocné rozhodnutí soudu, za to na slovo poslouchá politicky dosazené figury.“ „V tuto chvíli vím i o čtyřech účastnících pokojné blokády nelegálního kácení u Ptačího potoka, kteří se budou soudně domáhat finanční satisfakce za újmu, která jim byla zásahem způsobena. Případné odškodné věnují protikorupčnímu fondu.“
Petr Vacek, herec, signatář Šumavské výzvy, řekl: „Jsem rád, že alespoň v tomto bodě vítězí zákon a rozum. Bohužel v dalších případech tomu tak není. Zatím není jasné, jestli někdo najde odvahu prohlásit kácení za ilegální, přestože je porušení zákona zcela očividné. A hlavně – je to zadostiučinění, ale zničený les na Ptačím potoce zůstane zničený. Tak jen do budoucna doufejme, že se podaří zabránit dalším šíleným nápadům správy parku.“
Jaromír Bláha z Hnutí DUHA řekl: „Následky nezákonných zásahů policie nese také příroda. Pokácené stromy v oblasti Ptačího potoka už nikdo zpátky nepostaví, holiny a těžbou poškozené části lesa se budou desítky let vzpamatovávat. Zanedbatelné nejsou ani ekonomické důsledky chybného rozhodnutí krajského policejního ředitele a velitele zásahů. Krajské ředitelství policie je vyčíslilo na milion korun, ve skutečnosti ale budou výrazně vyšší, protože na Šumavu jezdily policejní jednotky z celé republiky. Dlouhé prsty kmotrů, na které upozornil Karel Schwarzenberg, nás stojí nejen zničenou přírodu v národním parku, ale také pěkné peníze.“ [6]
Kontakt:
Zuzana Candigliota, Liga lidských práv, tel: 777893871
Markéta Cooiman, Ekologický právní servis, tel: 775154081
Vratislav Vozník, mluvčí blokády, tel: 732719699
Jaromír Bláha, Hnutí DUHA, tel: 731463929
Poznámky:
[1] Celé znění rozsudku je zde.
[2] str. 23 rozsudku.
[3] str. 17 rozsudku. Soud přitom nepochyboval, že blokáda byla shromážděním občanů vyjadřujících určitý názor, v daném případě že těžba v oblasti Ptačího potoka je nelegální a poškozuje chráněnou přírodu.
[4]http://www.ceskenoviny.cz/domov/zpravy/policie-se-brani-rozhodnuti-soudu-o-zasahu-na-sumave/708995?utm_source=rss&utm_medium=feed
[5] Oblast Šumavy je zákonem chráněna v minimálně třech vrstvách: • jako území národního parku, v němž je dle § 16 odst. 1, písm a) zájona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny zakázáno hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů, což kácení jednoznačně způsobuje. • na území se vyskytují zvláště chráněné druhy živočichů a rostlin. Ustanovení § 50 odst. 2 z.č. 114/1992 Sb. říká, že je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů a správa NP Šumava nedisponuje výjimkou k zásahu do míst výskytu těchto druhů, které se v oblasti prokazatelně vyskytují. • zároveň je Národní park chráněným územím Natura 2000, ve kterém lze kácet pouze s povolením orgánu ochrany přírody, který shledá, že taková činnost nepředstavuje negativní vliv chráněné území. Posouzení vlivu kácení na území Natura 2000 však nebylo provedeno.
[6]http://www.mzv.cz/jnp/cz/o_ministerstvu/archivy/clanky_a_projevy_ministra_schwarzenberga_4/x2011_08_14_karel_schwarzenberg_sumava_je_nejlakavejsi_korist.htm
Čtvrtek, 6. října 2011Tiskové zprávy
Krajský soud v Plzni dal včera zapravdu účastníkovi červencové blokády na Šumavě, který prostřednictvím Ligy lidských práv ve spolupráci s Ekologickým právním servisem podal správní žalobu proti nezákonnému rozpuštění shromáždění. Soud v rozhodnutí konstatoval, že policie zasáhla protizákonně. Policisté pochybili zejména v tom, že se vůbec nezabývali otázkou oprávněnosti kácení, proti kterému blokáda směřovala. Nesprávně také vyhodnotili otázku, proti komu zasahovat.
Žalobce, známý přírodovědec a brněnský politik Mojmír Vlašín, se kácení v Národním parku Šumava bez potřebných povolení snažil nejprve zabránit formou podnětů kompetentním orgánům i oznámením na policii. Když i přes další výzvy veřejnosti byly úřady nečinné, zvolili ekolog a další aktivisté blokádu jako poslední možnost záchrany přírodní hodnoty. Policie se však ihned postavila na stranu těžařů a na žádost správy národního parku začala vůči demonstrantům zasahovat, aniž by jakkoliv zkoumala, zda je těžba v chráněné lokalitě oprávněná. Jedinou ochranou účastníků shromáždění bylo následné soudní přezkoumání.
Podle soudu byla blokáda veřejným shromážděním, které lze rozpustit pouze ze závažných důvodů. Přítomnost policie na místě těžby za účelem ochrany života a zdraví ve vyhrocené situaci byla oprávněná, policie ovšem pochybila při posuzování proti komu má být zakročeno. Nedostatečně zjistila skutkový stav, nezabývala se dostatečně důvody oprávněnosti kácení v dané lokalitě. Rozsudek s podrobným odůvodněním bude k dispozici do měsíce.
„Postup policie byl velmi jednostranný. Podle svého vyjádření se nezákonností těžby nezabývali, protože žádný orgán se nevyslovil, že by byla nelegální, přitom právě policie by měla tuto otázku sama posoudit.“ komentuje podivnou argumentaci policie právnička Ligy Zuzana Candigliota.
Vzhledem k tomu, že za každý protiprávní zásah policie nese stát odpovědnost, Liga lidských práv doporučuje účastníkům shromáždění domáhat se po státu omluvy a finančního zadostiučinění. „Vyplácení odškodného za nezákonné zásahy do práv občanů, by mělo stát motivovat k tomu, aby se podobného jednání příště vyvaroval,“ vysvětluje Candigliota.
Toto řízení není jedinou soudní dohrou zásahu policie při blokádě na Šumavě. Další neskončená řízení vede Ekologický právní servis. Také probíhá značně vykonstruované trestní řízení vůči jedné z demonstrantek za údajné napadení policistky.
Bližší informace poskytnou:
• Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv a zástupkyně žalobce, tel. 777893871, email: zcandigliota@llp.cz
• Mojmír Vlašín, žalobce, účastník blokády a zastupitel města Brna, tel. 602404285, mojmir@vlasin.cz
• Markéta Cooiman, právnička Ekologického právního servisu, tel: 775154081, marketa.cooiman@eps.cz
Jak si počínat v kontaktu s policistou a strážníkem – praktický manuál Ligy lidských práv určený široké veřejnosti. Obsahuje řadu užitečných informací o právech občanů a povinnostech policie. Manuál je k dispozici ke stažení zde.
Tématu lidských práv a policie se věnujeme také v EXTRA Ligových novinách.
Čtvrtek, 6. října 2011Zprávy z médií
Proti blokádě zasahovala policie protizákonně. Takový je včerejší nález krajského soudu v Plzni. A ještě: policisté nedostatečně vyhodnotili proti komu mají zasahovat.
Oprávněně proti nesprávné skupině
Soud konstatoval, že policisté byli na místě blokády oprávněně, ale že nezasáhli proti správné skupině lidí. Zní to sice absurdně, ale je to podstatný krok na cestě k nalezení práva v této kauze.
Připomeňme si, že blokáda byla namířena proti kácení stromů v národním parku Šumava, pro které neměla správa parku potřebné zákonné výjimky. Odpovědné úřady se ovšem s kritiky kácení odmítly na toto téma bavit.
Policisté se automaticky postavili na stranu těžařů a zasahovali proti účastníkům blokády.
Krajský soud k tomu nyní řekl: Blokádu bylo třeba v souladu se zákonem považovat za veřejné shromáždění, které je možno rozpustit jen určitým způsobem a za určitých podmínek. Policejní zásah byl protizákonný. A navíc: policie se nezabývala dostatečně otázkou, zda je kácení v souladu se zákonem.
„Postup policie byl velmi jednostranný. Podle svého vyjádření se nezákonností těžby nezabývali, protože žádný orgán se nevyslovil, že by byla nelegální, přitom právě policie by měla tuto otázku sama posoudit.“ komentovala argumentaci policie právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota, která u soudu „blokádníky“ zastupovala..
„Ekoteroristé“ a právní stát
Jistě, velkou část veřejnosti tento verdikt nepřesvědčí o tom, že blokádníci tam neměli co dělat a že kácení bylo v pořádku. Ale za přemýšlení snad stojí.
Kdokoli může samozřejmě přemýšlet na téma, zda má smysl vydávat sešlost lidí připravených k blokádě za „veřejné shromáždění“ a zda to není jen chytrá právní klička, hledání díry v zákoně. Nicméně by bylo fér přemýšlet i tom, jak je možné, že v době kácení nebylo jasné, zda je kácení legální a proč policie tak samozřejmě označila za problematickou skupinu „blokádníky“, nikoli těžaře.
Teď v podstatě totéž co účastníci blokády a řada odborníků tvrdí i krajský soud.
Možná je to přece jen i pro odpůrce blokády nový úhel pohledu: nemělo smysl pokusit se kácení zastavit do doby, než bude jasno, zda se kácet smí? Není to normální postup v normálním právním státě? A není dobře, když tyhle principy hájí občané v době, kdy se o ně nestarají politici a úřady, či když je dokonce záměrně porušují?
Článek byl publikován dne 6. 10. 2011 na blog.aktualne.cz a naleznete jej zde, obdobně také na www.blesk.cz, www.ceskapozice.cz, www.denik.cz, www.ekolist.cz, www.novinky.cz, www.rozhlas.cz.
Autorem článku je Michal Komárek, blog.aktualne.cz.
