Ochrana obětí trestných činů je podle expertů nedostatečná

Praha – 13. února 2008 – Druhá diskuse u kulatého stolu věnovaná problematice obětí trestného činu a návrhům systémových změn v této oblasti proběhla dne 13.2.2008 v prostorách Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy v Praze. Kulatý stůl uspořádala pod záštitou ministra spravedlnosti JUDr. Jiřího Pospíšila Liga lidských práv ve spolupráci s Public Interest Lawyers Association.
Zástupci Ministerstva spravedlnosti, Ministerstva vnitra, Probační a mediační služby, akademické obce a nevládních organizací diskutovali na základě předložené právní analýzy o doporučeních Ligy k přijetí legislativních opatření týkajících se bezplatné právní pomoci obětem, odškodňování morální újmy v adhezním řízení, finanční pomoci obětem od státu a zlepšení informovanosti obětí o jejich právech.

Z právní analýzy Ligy vyplývá, že poškození, kteří utrpěli pouze morální újmu mají v současné době nedostatečný přístup k bezplatné právní pomoci. Jedná se často o oběti závažných trestných činů, jako je například znásilnění nebo sexuální zneužívání.

Aby se do jisté míry předešlo takzvané sekundární viktimizaci – stavu, kdy je oběť trestného činu znovu vystavována nepřiměřenému psychickému tlaku v průběhu vyšetřování nebo trestního řízení – považuje Liga lidských práv za důležité zastoupení oběti násilného trestného činu zmocněncem.

Liga kritizuje také fakt, že není možné odškodnit morální újmy oběti v adhezním řízení. Poškozenému pak nezbývá jiná možnost, než uplatnit nárok na přiměřené zadostiučinění v občansko-právním řízení, což je však značně obtížné. Účastníci považovali za nutné zakotvit možnost odškodnění nemateriální újmy oběti v adhezním řízení. Jako nejlepší řešení se zde jeví stanovit minimální paušální částky odškodnění nemateriální újmy.

Systémové změny navrhuje Liga dále v oblasti státní finanční pomoci obětem. Zásadně zlepšit by se měla také informovanost obětí o jejich právech a dostupné psychosociální pomoci. Účastníci diskuse se shodli na tom, že by oběť měla být informována co nejdříve po spáchání trestného činu. Za její poučení by proto měla být primárně odpovědná policie.

Kontroverzní otázkou zůstala bezplatná právní pomoc obětem, které nemají nárok na náhradu škody v adhezním řízení a obětem zvlášť závažných trestných činů.


Vybraná doporučení Ligy k legislativním změnám:


Bezplatná právní pomoc

  • umožnit přístup všech poškozených k bezplatné právní pomoci
  • zakotvit právo obětí úmyslných násilných trestných činů a sexuálních trestných činů na bezplatné zastoupení advokátem bez ohledu na finanční situaci, pokud o to oběť požádá a pokud to okolnosti vyžadují

Morální újma a přiměřené zadostiučinění

  • upravit v právním řádu efektivní řešení otázky přiměřeného zadostiučinění za způsobenou nemateriální újmu včetně možnosti rozšíření adhezního řízení v tomto smyslu, (zvážit přijetí vyhlášky, která by stanovovala minimální výši přiměřeného zadostiučinění za morální újmu v případech jednotlivých trestných činů pro potřeby trestního řízení, poškozený by pak byl ve zbytku nároku odkázán na řízení před civilním soudem)

Informovanost obětí trestných činů

  • Doporučujeme zakotvit povinnost orgánů činných v trestním řízení při prvním kontaktu oběť trestného činu poučit o dostupných psychosociálních a jiných podpůrných službách obětem, o podmínkách přiznání bezplatné právní pomoci (ustanovení zmocněnce) a dostupnosti jiné formy bezplatného právního poradenství a pomoci, o nároku na náhradu škody od pachatele (včetně možnosti uplatnit nárok v občanskoprávním řízení), o možnostech poskytnutí peněžité pomoci od státu a jak o ni požádat, o průběhu následujícího trestního řízení a roli oběti v něm, o možnostech a podmínkách poskytnutí ochrany



Případné dotazy zodpoví:

právnička Veronika Kristková, Liga lidských práv, Cejl 43, 602 00 Brno, tel.: 545 210 446, mobil: 724 033 052, mail: vkristkova@llp.cz, http://www.llp.cz
Partnerem projektu Public Interest Lawyers Association (PILA).
Projekt je podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské spoleČnosti.

Četnická humoreska v podání reformátorů na vnitru

V závěru minulého týdne Legislativní rada vlády projednala návrh zákona o Policii České republiky a Inspekci policie a doporučila ho schválit pouze v případě zapracování řady změn, které budou do návrhu doplněny v následujících dnech. Liga lidských práv se zaujetím sleduje neuvěřitelně ostudné peripetie nového návrhu zákona o policii, který měl být jednou z hlavních součástí reformy policie. Podle programového prohlášení i volebních programů všech tří stran v současné vládě měla být Inspekce ministra vnitra postavena mimo toto ministerstvo a být tak nezávislou jak na něm, tak na policii spadající pod stejného ministra.
Celý legislativní proces je dosti nedůstojný od samého počátku. Ministerstvo vnitra právě s návrhem nového policejního zákona nejprve vzorově porušilo Legislativní pravidla vlády, neboť k němu nevypracovalo věcný záměr. Navíc k zákonu přiložená důvodová zpráva má s bídou něco přes třicet stran a většinou nevysvětluje změny oproti zákonu starému.

Nové, nezávislejší fungování inspekce by přitom spočívalo pouze ve jmenování jejího ředitele vládou namísto ministrem vnitra a v návratu systému, kde fázi vyšetřovaní podle trestního řádu vede místo státních zástupců inspekce tak, jako tomu bylo před přijetím novely trestního řádu v roce 2001. Návrh byl natolik nepromyšlený a nepodařený, že Legislativní rada vlády raději doporučila, aby se dočasně zůstalo u systému současného. Ani návrh ani současný stav však nemají s vládním slibem nezávislého vyšetřování policistů pranic společného.

Z dalších úskalí nového policejního zákona se sluší vyzdvihnout zejména problémy v oblasti ochrany dat a soukromí, na které dlouhodobě upozorňuje také nevládní organizace Iuridicum Remedium. Policii by podle návrhu zákona měla být rovněž nadále ponechána neomezená možnost perlustrování občanů a také omezování jejich osobní svobody způsobem, který je v rozporu s čl. 5 Evropské úmluvy o lidských právech. Tento článek zaručuje osobní svobodu osob ve všech zemích, které tuto Úmluvu přijaly a musí tak respektovat judikaturu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Kauza Ovčáry uzavřena: Chlapce zabil bratranec

Liga lidských práv žádá ústavní stížnost.

Kutná Hora – Případ smrti čtyřletého chlapce z Ovčár na Kutnohorsku uzavřela policie na konci října. Teprve tento čtvrtek začal soud rozhodovat o osudu pachatele čtrnáctiletého bratrance oběti.

Ten se stal podezřelým záhy poté, co bylo v březnu loňského roku objeveno tělo mrtvého dítěte v kaluži na poli. Sociální pracovníci chlapce odebrali rodičům.

Bezmála rok žije v ústavu sociální péče. Nyní má okresní soud v Kutné Hoře posoudit důkazy, které policie shromáždila a na základě toho rozhodnout, do jakého zařízení chlapce umístí.

Liga lidských práv (LLP), která zastupuje matku chlapce, však žádá soud, aby podala stížnost k Ústavnímu soudu.

„Šetření policie bylo protiústavní,“ míní Petr Bittner, právník z LLP. „Byl vyslýchán, aniž by u toho byl právní zástupce, či psycholog.“
Bez úmyslu

Policie vyšetřovala případ půl roku. Na konci září dospěla k závěru, že čin spáchal čtrnáctiletý P. Vzhledem k jeho nezletilosti případ odložili a předali státnímu zástupci.

„Posouzení úmyslu je velmi pofidérní,“ řekl Aktuálně.cz vyšetřovatel Jiří Slovák. „S jeho mentální úrovní o úmyslu nelze hovořit.“

To, zda policejní důkazy dostatečně svědčí o chlapcově vině, začal tento čtvrtek posuzovat okresní soud v Kutné Hoře.

„Odročila jsem to na neurčito,“ uvedla soudkyně Alena Mocková. „Chybí některé důkazy.“

Soudkyně nařídila vytvořit znalecké posudky chlapce a doplnit dokazování. Teprve poté rozhodne, zda ho umístí do ochranného zařízení pasťáku, nebo zvolí jiné řešení.
Do pasťáku ne

Proti svěření P. do pasťáku se však postavil jak ředitel ústavu, kde nyní chlapec žije, tak i Liga lidských práv.

„P. se má skvěle, je v dobré pohodě, chodí do školy, na kozí farmu. To, co se stalo si nevybavuje, má v tom chaos,“ říká ředitel zařízení Jan Souček. „S matkou je v telefonickém kontaktu.“

Podle ředitele by přesun do pasťáku jeho stav zhoršil. „S jeho mentálním postižením by mu to neprospělo,“ míní Souček. „Navrhujeme proto, aby byl svěřen do náhradní rodiny v regionu, kde bydlí jeho matka.“

„Pasťák v žádném případě,“ přitakává Bittner z LLP. „Chlapec s takovýmto postižením potřebuje péči odborníků.“
Neústavní soudnictví

V tuto chvíli však LLP především usiluje o podání ústavní stížnosti. „Tento případ dokládá celkovou neústavnost soudnictví mládeže,“ míní Bittner. „Děti a mladiství nemají na rozdíl od dospělých v rámci vyšetřování právo na advokáta.“

LLP proto podala soudkyni Mockové návrh, aby kvůli tomu, že byl P. dvakrát vyslýchán policií, aniž by měl k dispozici advokáta či psychologa, podala ústavní stížnost.

Soudkyně si dala čas na rozmyšlenou. Rozhodne poté, co budou hotovy znalecké posudky a doplněné dokazování.

Liga lidských práv poukazovala již dříve na pochybení v této kauze. Zástupcům organizace se nelíbilo, že byl chlapec odebrán rodině dávno předtím, než policie vyšetřování uzavřela.

„Předběžné opatření má sloužit k ochraně dětí, nikoliv k ochraně společnosti před dítětem, jako náhrada vazby,“ uvedl tehdy Petr Bittner. „Domnívám se, že v tomto případě bylo předběžné opatření zneužito pro potřeby policie.“
Článek vyšel dne 3.2.2008 na www.aktualne.cz, naleznete jej zde.

Delikátní případ odhaluje systémové problémy v soudnictví mládeže

Stručné shrnutí systémových problémů zákona o soudnictví ve věcech mládeže

(vzhledem k delikátnímu případu probíhajícího “řízení o uložení opatření dítěti mladšímu patnácti let podezřelému ze spáchání činu jinak trestného”)

1. Vývoj případu

V březnu roku 2007 došlo ve středních Čechách k úmrtí čtyřletého dítěte. Policie prováděla vyšetřování, které trvalo 6 měsíců. Poté dospěla k závěru, že tento čin byl spáchán jeho příbužným, dítětem mladším 15ti let, tedy osobou trestně neodpovědnou. Na základě této skutečnosti bylo vyšetřování odloženo a státní zástupce podal vzhledem k tomu, že se podle závěru vyšetřování jedná o nezletilého, návrh na uložení zvláštního opatření. Přestože je totiž dítě mladší patnácti let v případě spáchání takového činu z důvodu věku trestně neodpovědné, lze vůči němu použít opatření potřebná k jeho nápravě, výchově i ochraně. Tato opatření jsou upravena zákonem o soudnictví ve věcech mládeže (§ 93, odst. 1, zákona č. 218/2003 Sb.). V tomto konkrétním případě proto došlo ze strany státního zástupce k podání návrhu na uložení ochranné výchovy.

Na základě tohoto návrhu v současné době probíhá u Okresního soudu v Kutné Hoře řízení o uložení opatření dítěti mladšímu patnácti let, které je podezřelé ze spáchání činu jinak trestného. V případě spáchání takového činu ze strany dospělého by se jednalo o závažný trestný čin, který byl v rámci této kauzy orgány činnými v trestním řízení kvalifikován jako ublížení na zdraví s následkem smrti.

2. Systémové problémy

Při zastupování v tomto řízení došla Liga k závěru, že zákon o soudnictví ve věcech mládeže, byť je jeho účelem upravit specifický přístup a zaručit zvýšenou ochranu jak mladistvých, tak dětí, vykazuje závažné nedostatky. Právě u dětí totiž tento zákon náležitou ochranu, a to zejména ve fázi prošetřování činu, neposkytuje.

Celá situace je absurdní proto, že zákon správně přiznává zvýšenou ochranu mladistvému (což je osoba starší než patnáct a mladší než osmnáct let). Jeho zájmy musí být chráněny advokátem již od okamžiku, kdy jsou proti němu použita opatření podle uvedeného zákona nebo provedeny úkony podle trestního řádu. Naproti tomu dítě (osoba mladší patnácti let) dosáhne na právní pomoc až v samotném řízení před soudem a nikoliv již během vyšetřování, kdy již zpravidla dochází k jeho výslechu! Výsledkem je situace, kdy dítěti neznalému svých práv, a to zejména práva odmítnout výpověď, je odepřeno právo poradit se se svým advokátem o dalším postupu.

Toto Liga považuje za zásadní nedostatek porušující základní práva zaručená Listinou základních práv a svobod a závaznými mezinárodními smlouvami.

Další nedostatek tohoto zákona představuje zejména nedostatečná šíře vhodných opatření, které lze dítěti uložit. V současnosti mezi ně patří pouze tyto tři: dohled probačního úředníka; zařazení do terapeutického, psychologického nebo jiného vhodného výchovného programu v středisku výchovné péče; ochranná výchova.

V případě prokázání spáchání činu nezl. P. v tomto konkrétním případě však nevyhovuje ani jedno z výše uvedených opatření, jelikož jde o dítě s těžkou mentální retardací. Takové dítě potřebuje odbornou psychologickou a speciálně-pedagogickou péči. I v případě prokázání spáchání činu tímto dítětem je nutné s ním intenzivně odborně pracovat. Takovou odbornou péči mu v případě nařízení ochranné výchovy ve výchovném ústavu či detenčním zařízení, kam by byl zařazen, nelze zajistit.

Zastupování matky dítěte v této věci Liga poskytuje zejména vzhledem k tomu, že výsledek řízení zásadně přesahuje význam tohoto jednoho konkrétního případu. Liga bude usilovat o zabezpečení souladu zákona s Listinou základních práv a svobod. Proto začala – díky vedení tohoto případu – informovat zainteresovanou veřejnost a diskutovat s odborníky o výše uvedených nedostatcích. Vzhledem k závažnosti nedostatků v zákoně o soudnictví ve věcech mládeže Liga zvažuje rovněž podání ústavní stížnosti, pomocí níž by se domáhala zrušení části zákona.

Poznámka pro editory:
Liga lidských práv se dlouhodobě zabývá právní podporou rodin ohrožených odebráním dítěte do ústavu. V říjnu loňského roku naši odborníci k uvedené problematice zpracovali komplexní analýzu s názvem „Děti z ústavů!“, která obsahuje řadu návrhů koncepčních změn. Celou analýzu je možné najít na: http://www.llp.czhttps://llp.cz/_files/file/deti_z_ustavu.pdf.
Vzhledem k ochraně soukromí nezletilého se k podrobnostem výše uvedeného případu nebude Liga dále až do rozhodnutí soudu vyjadřovat.

Případné dotazy k systémovým problémům zákona zodpoví:
Petr Bittner, Liga lidských práv, Záhřebská 50, Praha 2, tel.: 224 816 765, mobi : 777 621 217, mail: pbittner@llp.cz, http://www.llp.cz

 

Česká policie: Lidé bez domova jsou zloději

Česká policie: Lidé bez domova jsou zloději

Kopete do slabých, vzkazují humanitární organizace

Brno – Policejní prezidium České republiky otevřeně tvrdí, že lidé bez domova jsou zloději. Považuje také za správné ukazovat je veřejnosti a bez důkazů je obvinit, že to jsou oni, kteří kradou.

Ve svém písemném vyjádření dále nejvyšší policejní velitelství uvádí, že tak činí na základě nezpochybnitelných faktů a že tak bude postupovat dál, protože je to součást preventivní policejní práce.

„Některé osoby, mezi něž patří i sociální skupina – bezdomovci, páchají majetkovou trestnou činnost, zejména v opuštěných objektech, na veřejných prostranstvích a odstavných kolejích železnic,“ napsal vrchní komisař policejního prezidia Roman Skřepek.

Uvedl to v odpovědi na otázky, se kterými se na policejní prezidium obrátila redakce Aktuálně.cz v souvisloti s akcí policistů v okolí hlavního nádraží v Brně.

V pondělí 14. ledna večer pozvala česká policie v Brně na tuto akci novináře včetně fotografů a televizních štábů. V záři reflektorů jim potom ukazovala rozespalé lidi v odstavených železničních vagónech jako ty, kteří rozkrádají majetek Českých drah.

Jediné, čeho se v tu chvíli tito lidé nepochybně dopustili, bylo, že přebývali ve vagónech Českých drah. A to ještě ne všichni.
Z bezdomovců byli rázem zloději

„Připravili jsme akci monitorující nezákonnou činnost bezdomovců na železnici. Jedná se především o ničení odstavených železničních vagónů a následný prodej barevných kovů ve sběrnách. Spolu s policisty a kriminalisty půjdeme do míst, kde bezdomovci přespávají a kde ničí vagóny,“ stálo v pozvánce, kterou brněnská policie rozeslala před akcí novinářům.

Novináři té noci skutečně viděli bezdomovce nocující ve vlacích. Ale ani jednoho, který by rozebíral vybavení vagónu nebo je jiným způsobem ničil.

Čtěte reportáž: V hlavní roli žebrák? Námět, scénář, režie – policie České republiky

Humanitární organizace, které bezdomovcům pomáhají, policii tvrdě kritizují. Lidé bez domova se bez bez důkazů ocitli na fotografiích a televizních záběrech v pozici zlodějů. Nic přitom nedokazuje, že by skutečně páchali trestnou činnost.

„Způsob, jakým Policie České republiky připravila pondělní zastrašovací akci pro média, považuji z lidského i odborného hlediska za naprosto nepřijatelný a neprofesionální,“ řekl Aktuálně.cz ředitel Oblastní charity Brno Karel Kosina.
Můžou za to novináři

Ministerstvo vnitra se k případu nevyjádřilo. „Nemáme k tomu co říct. Není to v naší kompetenci, obraťte se na policejní prezidium,“ odbyla Aktuálně.cz mluvčí ministerstva Jana Malíková.

Policisté byli sdílnější. Podobné akce jsou podle nich zcela běžné. „Nešlo o nic jiného než doprovod policistů při jejich každodenní práci. Samotné zpracování reportáží z etického hlediska je odpovědností každého redaktora a nezodpovídá za to Policie České republiky,“ sdělil Roman Skřepek z policejního prezidia.

Čtěte v plném znění: Odpovědi policejního prezidia na otázky Aktuálně.cz

Ten zároveň řekl, že policie hodlá v podobných akcích pokračovat. „Naší povinností je trestné činnosti preventivně předcházet a zjištěné případy odhalovat,“ vysvětlil důvody konání podobných akcí.

Sama mluvčí brněnských policistů Andrea Procházková nicméně přiznala, že vyznění akce bylo jiné, než policisté očekávali. „Chtěli jsme upozornit na palčivý problém vykrádání odstavených vagónů. Naším cílem rozhodně nebylo někoho budit a ještě ho při tom natáčet,“ uvedla Procházková.
Nebyl to první kopanec

Odborníci upozorňují, že nejde o první případ, kdy policisté použili vůči bezdomovcům nepřiměřené metody. „Občas skutečně od klientů slýcháme, že se k nim policisté chovají agresivně,“ přiznal Kosina.

Jeho kolegové z neziskovek mají podobné zkušenosti. „Uniformovaní lidé s bezdomovci zacházejí hůře než já s mrkví,“ řekl Aktuálně.cz Pavel Kosorin z Armády spásy.

Podle předsedy Ligy lidských práv Jiřího Kopala jsou známy i případy, kdy si strážníci do bezdomovce kopli. „Bezdomovci se bohužel často pohybují na hraně zákona, a tak se bojí si stěžovat. Takže tyto případy pak nikdo neřeší,“ tvrdí Kopal.

Názor neziskových organizací, že postup policistů vůči bezdomovcům je nepřiměřený, Policejní prezidium nevyvrátilo, ani nepotvrdilo.

„Každý může mít nějaký názor. My však nepracujeme s názory, ale s fakty. A naší povinností je předcházet trestné činnosti a odhalovat ji. K tomu použijeme veškeré prostředky, které nám zákon umožňuje,“ uvedl vrchní komisař Skřepek.
Charita vyzývá ke spolupráci

Podle neziskových organizací v případě bezdomovců nemá represe žádný smysl. „Jsou to často lidé s duševními poruchami. Nepotřebují perzekuci ze strany policie, ale pomoc terénních pracovníků a často i psychiatrů, aby se z tíživé situace dostali,“ míní Kosina.

Policisté by podle něj například mohli bezdomovce informovat o možnosti umýt se, najíst a přespat u některé z neziskovek.

Spolupráce s policií podle něj velmi dobře funguje například u matek s dětmi v tísni. Bezdomovci jsou však opomíjenou menšinou.
Lenka Smyčková