Pátek, 17. července 2009Zprávy z médií
Ženě odebrali lékaři v Liberci zdravé vaječníky
Trest je to směšný a odškodnění jen symbolické, přitom lékař liberecké nemocnice trvale poškodil pacientku a porušil její lidská práva. Takové rozhořčení vyjadřuje Liga lidských práv v kauze ženy, která se soudí s libereckou nemocnicí, protože jí lékař při operaci dělohy před třemi lety odstranil zdravé vaječníky.
Pacientka za zásah do práva na ochranu osobnosti požadovala půlmilionovou satisfakci. Krajský soud poškozené namísto toho přiznal jen odškodné 80 tisíc korun a omluvu.
„Přiznaná finanční satisfakce je nepřiměřeně nízká, nemocnice v řadě případů hospodaří s miliardovými rozpočty a částka osmdesát tisíc tak může působit až směšně,“ zhodnotil rozsudek právník Ligy David Zahumenský. Podle něj české soudy stále nemají odvahu přiznat pacientům náhradu ve výši, která by skutečně zmírnila následky zásahu do jejích základních práv. „Částka by měla působit preventivně a vést zdravotnická zařízení k tomu, aby změnila svůj přístup a brala pacienty jako rovnocenné partnery, se kterými je potřeba komunikovat,“ dodal právník.
To, že zákrok ženu trvale poškodil, potvrdil i znalecký posudek. U pacientky podle něj došlo kvůli odstraněným vaječníkům k předčasnému nástupu menopauzy. S tím je spojena řada fyzických a psychických obtíží. Z provedených předoperačních vyšetření navíc vyplynulo, že vaječníky byly zdravé. Sám lékař v operačním protokolu žádný důvod pro jejich odstranění neuvedl.
Soudkyně Jitka Kalfeřtová přitom v rozsudku jednoznačně potvrdila, že zákrok provedený bez informovaného souhlasu pacienta je nezákonný. „Není pochyb o tom, že odnětí tělesného orgánu, tím spíše orgánu dosud funkčního, představuje závažný zásah do tělesné integrity fyzické osoby. Proto by k takovému zásahu mělo dojít jen s jejím souhlasem, který bude vysloven po náležitém poučení o jeho možných následcích,“ vysvětluje soudkyně v rozsudku.
Nemocnice se zatím nechce k případu operatéra vyjadřovat, dokud nenabude právní moci. „Až dostaneme rozsudek, budeme to řešit. Zatím ale nemůžeme zaujímat žádné stanovisko,“ komentoval lékařský náměstek Martin Zítek. „V chirurgických oborech jde vždy o kolektivní rozhodnutí. Vím, že se toho účastnil třeba i kolega, který už u nás nepracuje. Když jsem nahlížel do dokumentace, věděl o tom i bývalý přednosta,“ dodal náměstek. Česká lékařská komora, podle svého mluvčího Michala Sojky, případ neřeší. „Podle jména operatéra jsem v evidenci nenašel žádný záznam. Patrně nikdo nepodal stížnost a Česká lékařská komora se tím nemůže zabývat,“ řekl mluvčí komory.
Poškozená pacientka chce, podle svých slov, především varovat před opakováním podobných případů. „Nejde mi v prvé řadě o peníze, ale chtěla bych, aby to lékařům neprošlo jen tak a něco podobného se nemuselo opakovat,“ uvedla k případu žena. Věc bude nyní posuzovat Vrchní soud v Praze.
Co se stalo
Pacientka se v roce 2006 podrobila operaci dělohy v Krajské nemocnici v Liberci, lékaři jí ale vyjmuli zdravé vaječníky. Neměli k tomu žádný důvod. Skutečnost, že zákrok ženu trvale poškodil, potvrdil i znalecký posudek. Žádala pět set tisíc korun, krajský soud jí ale přiznal jen osmdesát tisíc. Případ bude řešit Vrchní soud v Praze.
Článek byl zveřejněn dne 17. 7. 2009 v deníku MF Dnes, naleznete jej také na www.blisty.cz.
Středa, 15. července 2009Tiskové zprávy
Lékař liberecké krajské nemocnice porušil zákon, když pacientce v roce 2006 při operaci dělohy odstranil zdravé vaječníky. Rozhodl tak Krajský soud v Liberci a za zásah do práva na ochranu osobnosti přiznal poškozené jen omluvu a osmdesát tisíc.
Znalecký posudek potvrdil, že v důsledku odstranění vaječníků došlo u pacientky k předčasnému nástupu menopauzy, s čímž je spojena řada fyzických a psychických obtíží. Z provedených předoperačních i následných vyšetření navíc vyplynulo, že vaječníky byly zdravé. Sám lékař v operačním protokolu žádný důvod pro jejich odstranění neuvedl. Paní K. požadovala za způsobenou újmu půl milionu korun.
Přiznaná finanční satisfakce je nepřiměřeně nízká, soudy bohužel stále nemají odvahu přiznat pacientce náhradu ve výši, která by skutečně zmírnila následky zásahu do jejích základních práv. „Částka by měla působit preventivně a vést zdravotnická zařízení k tomu, aby změnila svůj přístup a brala pacienty jako rovnocenné partnery, se kterými je potřeba komunikovat. Nemocnice v řadě případů hospodaří s miliardovými rozpočty a částka osmdesát tisíc tak může působit až směšně,“ zhodnotil rozsudek právník Ligy David Zahumenský.
Rozhodnutí je přesto pro pacienty zásadní. Soudkyně Jitka Kalfeřtová v něm jednoznačně potvrdila, že je zákrok provedený bez informovaného souhlasu pacienta nezákonný. „Není pochyb o tom, že odnětí tělesného orgánu, tím spíše orgánu dosud funkčního, představuje závažný zásah do tělesné integrity fyzické osoby. Proto by k takovému zásahu mělo dojít jen s jejím souhlasem, který bude vysloven po náležitém poučení o jeho možných následcích,“ vysvětluje soudkyně v rozsudku.
Lékař, který zákrok provedl, bude potrestán Českou lékařskou komorou. Ta dospěla k závěru, že svévolným odstraněním orgánu porušil etické normy lékařské profese. „Nejde mi v prvé řadě o peníze, ale chtěla bych, aby to lékařům neprošlo jen tak a něco podobného se nemuselo opakovat,“ uvedla k případu paní K., která se s pomocí právníků Ligy odvolala. Věc bude nyní posuzovat Vrchní soud v Praze.
Bližší informace:
David Zahumenský, Liga lidských práv, mobil: +420 608 719 535
Rozsudek je dostupný online zde: http://www.llp.czhttps://llp.cz/_files/file/pripady/Rozsudek_A_K_Krajsky_soud.pdf
Férová nemocnice je projekt Ligy lidských práv, který by měl zlepšit informovanost o právech i povinnostech pacientů a lékařů u nás, a poskytovat řadu informací o zdravotnickém právu. Na www.ferovanemocnice.cz mohou lidé bezplatně využít poradnu pro pacienty. Usilujeme také o rozvoj mimosoudního řešení sporů ve zdravotnictví.
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.
Čtvrtek, 9. července 2009Aktuality
Zajímají vás otázky kolem vzrůstajících rasových útoků a neonacistických pochodů nebo byste se raději dozvěděli, na co máte nárok jako pacient? Zastavte se u nás na kus řeči na festivalu Colours of Ostrava. Kromě mnoha užitečných materiálů o našich projektech jsme pro vás připravili speciální vydání Ligových novin, které se může hodit nejen pro ukrácení dlouhé chvíle mezi koncerty či ve frontě na pivo. Ani děti u nás nepřijdou zkrátka. Těšíme se naviděnou na Colours!
Pátek, 22. května 2009Zprávy z médií
Mluvčí Spolku žen postižených neoprávněnou sterilizací Elena Gorolová vystoupila na konferenci OSN (Durban Review Conference) v Ženevě, konané ve dnech 20. – 24. dubna 2009. V rozhovoru během lidskoprávního bloku s příznačným názvem Hlasy Elena Gorolová popsala neutěšenou situaci romských žen, vystoupila se svým životním příběhem a hovořila o problematice protiprávních sterilizačních zákroků v České republice.
Elena Gorolova se svým manželem odjakživa toužila mít holčičku. Byli to hrdí rodiče dvou zdravých synů a těšili se, že se k nim přidá ještě sestřička – tedy jen do té doby, než se dozvěděli, že Elena byla bez svého vědomí sterilizována při porodu svého druhého syna.
Elena postupně zjistila, že s tímto otřesným objevem není sama, že se podobná věc stala mnoha dalším romským ženám, které byly rovněž sterilizovány proti své vůli v různých nemocnicích po celé České republice. Poté, co ženy začaly poukazovat na příkoří na nich spáchané, nejenže se jim nedostalo zadostiučinění, ale byly i veřejně zostuzeny.
„Později jsme s manželem zašli na sociální odbor, kde jsme žádali vysvětlení a ptali se, jestli mi byla sterilizace provedena, protože jsem Romka. Sociální pracovnice se k nám však chovaly velice hrubě a nakonec nás vyhodily,“ řekla Elena Gorolová na setkání OSN v Ženevě pořádaném v rámci konference.
Gorolová vzpomíná, že porod druhého syna byl velmi obtížný. „Právě jsem rodila. Všechno kolem bylo hodně hektické a zmatené. Bylo kolem mě spousta doktorů,“ vzpomíná. „Sestřička ke mně přišla s papírem a já jsem ho podepsala. Měla jsem hrozné bolesti a vůbec jsem nevěděla, o co se jedná.
Druhý den mi primář porodnického oddělení řekl, že už nikdy nebudu moci mít děti. Rozplakala jsem se. Bylo mi jen 22 let a moc jsme s manželem toužili po holčičce. Můj manžel udělal obrovskou scénu. Ještě hodně dlouhou dobu se nemohl vyrovnat s tím, že už nebudeme mít další dítě.“ Sterilizace byla paní Gorolové provedena modernějším způsobem, to znamená, že přerušení vejcovodů v takovém případě je permanentní a nezvratný zákrok. „Sestřička mi řekla, že dříve se používala metoda podvázání vejcovodu, ale některé ženy i přesto otěhotněly,“ řekla Elena Gorolová. „Zkrátka nechtěli, aby se rodily další romské děti… S diskriminací mám zkušenosti už od dětství… Lidé tu Romy v lásce nemají.“ Trvalo hodně dlouho, než se Elena Gorolová byla schopna vyrovnat s tím, co ji potkalo. Ozdravný proces pro ni začal teprve v okamžiku, kdy organizace Liga Lidských práv, Evropské centrum pro práva Romů a Vzájemné soužití zprostředkovaly pravidelná setkání pro ženy, kterým tento neoprávněný zákrok narušil zdraví, duševní integritu i život celkově. Možnost otevřeně hovořit se ženami, které rozumí tomu, čím prošla, jí i jejímu trápení konečně ulevila a dodala jí odvahu pokročit dál. „Náš podnět byl předán k posouzení veřejnému ochránci práv Otakarovi Motejlovi, který prošetřil stížnosti více než 80 žen. Ženy se stmelily a vytvořily skupinu, která se pravidelně schází v prostorách Vzájemného soužití.“ Cílem těchto žen je prosazovat principy informovaného souhlasu, práv pacientů, vést osvětu (poukázat na problém) týkající se nedobrovolných sterilizací, dožadovat se odškodnění a dosáhnout toho, aby se vláda veřejně omluvila za své selhání. Ženy se zasazují o změnu přístupu lékařského personálu na porodnických odděleních.
Ženy organizovaly demonstrace a vystoupily s výstavou fotografi í v různých částech Evropy. Jejich svědectví rovněž zaznělo ve Výboru na odstranění všech forem diskriminace proti ženám (CEDAW) v sídle OSN v New Yorku. Součástí úsilí žen byla osvěta mezi mladými romskými ženami a dívkami, na níž se podílel zkušený gynekolog a psycholožka, která poskytovala psychickou podporu a pomoc postiženým ženám.
Být neustále na očích veřejnosti nebylo jednoduché. „Po demonstraci následovaly negativní články v novinách podávající nepravdivé informace o členkách spolku,“ řekla Elena Gorolová. „V článcích byly výpovědi sousedů jednotlivých žen a jejich názory a ženy byly obvinovány z dluhů a neplacení nájmu. Jeden článek dokonce doslova porovnával myšlení „bílé ženy a romské ženy“ v otázce sterilizace.“ Ale změny, ke kterým došlo na základě veřejné kampaně, stály za to trápení. Výraz „informovaný souhlas“ je dnes běžnou součástí slovní zásoby v nemocnicích a objevily se další ženy, které překonaly stud a rozhodly se přijít se svým svědectvím o protiprávním zákroku, který prodělaly.
Dnes je Elena Gorolová i členkou Rady vlády pro záležitosti romské komunity. Pracuje v neziskové organizaci Vzájemné soužití, která se prostřednictvím své práce a aktivit snaží nastolit přátelské platformy v komunikaci mezi romskými a neromskými obyvateli Ostravy a pomoci zlepšit životní úroveň v sociálně slabších rodinách. Skupina obětí sterilizace nedávno představila projekt s názvem Nejsi na to sama, jehož cílem je rozpoznat případy protiprávní sterilizace, posílit sebevědomí obětí v boji za svá práva, upozornit na tento problém mladé romské ženy a dívky a dělat osvětu na téma protiprávní sterilizace a práv pacientů mezi lékařským personálem. Dále ženy usilují o uzákonění doporučení vydaných českým ombudsmanem v roce 2005 a Výborem OSN pro odstranění všech forem rasové diskriminace (CERD) v roku 2006 v souvislosti s protiprávní sterilizací.
„Od července roku 2008 jsme zaznamenali 20 dosud neregistrovaných případů, včetně ženy z Frýdku-Místku, které se tohle přihodilo v roce 2007. Její sociální pracovnice jí vyhrožovala, že jestli nepodstoupí sterilizaci, umístí jí děti do státního zařízení,“ řekla Gorolová.
„Umění dát život je jeden z nejkrásnějších darů ženy. Spousta romských žen však byla o tento dar připravena. Nedobrovolná sterilizace pro ně znamená doživotní zdravotní následky a mnohdy zapříčinila i rozchod s partnerem. Chceme se ujistit, že se tohle již nestane dalším ženám, a proto musíme ve svém boji pokračovat,“ konstatuje Gorolová.
I když byla paní Gorolová jedná z málo Romů, kteří se zúčastnili oficiálního programu, česká media se jejímu historickému vystoupení téměř vůbec nevěnovala.
Článek byl zveřejněn dne 22.5. 2009 v časopise Romano voďi.
Čtvrtek, 14. května 2009Aktuality
V týdnu 18. – 24. května pořádá Hnutí za aktivní mateřství již počtvrté informativní festival o těhotenství, porodu a rodičovství a umění porodit ke Světovému týdnu respektu k porodu. Na zájemce každý den čeká bohatý program: zajímavá výstava, nejrůznější přednášky, semináře a projekce pro studenty, zdravotníky a samozřejmě i pro těhotné ženy a jejich rodiny, diskuze, těhotenské cvičení, informace o zdravém těhotenství, porodu a rodičovství a obchůdek s ekologickými výrobky a mnoho dalšího. Program je připraven i pro děti. Více informací najdete zde.
V rámci akcí v kině Perštýn v Praze se dostane i na práva rodiček a zdravotnické právo. Následujících akce proběhnou za účasti právniček a právníka Ligy lidských práv:
Úterý 19. 5. 2009 od 18 do 20 hodin: Práva žen během péče v těhotenství, při porodu a v šestinedělí – kulatý stůl v rámci projektu České ženské lobby a týdeníku Respekt
Diskuze na téma práva rodiček a dětí, informovanost a legislativa. I když prostředí porodnic a jejich technické vybavení je dnes srovnatelné se západní Evropou, proč stále pokulhává lidský přístup a úcta k rodičkám v porodnicích? Proč je u nás problém porodit v souladu s nejnovějšími odbornými poznatky a doporučeními Světové zdravotnické organizace? V diskuzi budou zastoupeny všechny dotčené skupiny (lékaři/lékařky, porodní asistentky, duly, ženy, resp. rodiče, zástupci MZ a zdravotních pojišťoven, právníci).
Sobota 23. 5. 2009 od 12 do 13.30 hodin: Jak rodí právníci
Diskuze s právníky Ligy lidských práv, kteří se zabývají právy pacientů, o otázkách, které s porodem souvisejí. Právníci zprostředkují nejen zkušenosti svých klientů s porodním plánem, volbou místa porodu, očkováním a dalšími otázkami, ale i zkušenostmi vlastními. Přijďte se zeptat, jaká máte práva, nebo přispět svým zážitkem.
