Pátek, 15. června 2012Zprávy z médií
Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost ženy z Ústeckého kraje, jež za nezákonnou sterilizaci po císařském řezu vysoudila omluvu a 200.000 korun. Výši odškodného ve stížnosti označila za neadekvátní. Původně žádala milion korun. Podle ÚS ale justice při rozhodování o výši náhrady neporušila základní práva ženy. ČTK to zjistila z databáze soudu.
Sterilizaci provedli lékaři v jedné z nemocnic v Ústeckém kraji, aniž romskou ženu předem řádně informovali o důsledcích a dali jí čas na rozmyšlenou. Jde o jeden z mnoha podobných případů, jež se většinou týkaly Romek. Vláda zvažuje hromadné odškodnění žen za nechtěné sterilizace.
„Napadená rozhodnutí obecných soudů ohledně výše přiměřeného zadostiučinění nelze považovat za svévolná či jinak ústavně nekonformní. Obecné soudy vzaly v úvahu jak závažnost vzniklé újmy, tak i okolnosti případu,“ stojí v rozhodnutí senátu se zpravodajem Jiřím Nykodýmem.
Krajský soud v Ústí nad Labem v roce 2008 rozhodl, že lékaři zasáhli do práva ženy na zdraví a soukromí. Přiznal ženě omluvu a odškodnění 50.000 korun. Zohlednil to, že již měla čtyři děti a rozpadlo se jí manželství, což podle krajského soudu snížilo negativní dopad sterilizace do jejího osobního života.
Vrchní soud v Praze zvýšil odškodnění o 150.000 korun a upozornil například na to, že příslušná komise formálně rozhodla o zákroku až po jeho provedení.
Podle právničky Ligy lidských práv Kateřiny Červené je přiznaná výše náhrady nedostatečná, proto žena podala ústavní stížnost. „Odškodnění 50.000 korun za to, že žena nemůže mít děti, je směšné. Ani 200.000 korun není adekvátní částka,“ řekla ČTK Červená.
Nechtěnými sterilizacemi žen se v minulosti zabýval ombudsman, soudy všech stupňů i Evropský soud pro lidská práva. Nad sterilizacemi oficiálně vyjádřila politování vláda Jana Fischera. V Česku šlo většinou o Romky, byly jich desítky, podle některých odhadů stovky až tisíce.
„Nešlo ale výhradně o Romky,“ upozornila Červená, podle níž se Lize lidských práv další ženy přihlásily po zveřejnění zprávy o možném hromadném odškodnění.
Evropský soud pro lidská práva se v poslední době zabýval sterilizacemi Romek na Slovensku. Loni přiznal 31.000 eur (792.000 korun) ženě, která v roce 2000 se zákrokem sice souhlasila, ale podle soudců si nebyla schopná uvědomit důsledky. Letos v červnu štrasburský soud rozhodl podobným způsobem ve prospěch další Slovenky.
Zprávu zveřejnil server Tribune.cz dne 14. června 2012. Autorem zprávy je Jan Tomandl z ČTK.
Pátek, 11. května 2012Aktuality
Dobrá zpráva: pokud jste trestně stíháni, přestože jste žádný trestný čin nespáchali, máte nárok na odškodnění. Zdá se vám to zřejmé? V našem případu paní Jasenčukové, která byla trestně stíhána za to, že své děti neočkovala všemi povinnými vakcínami, jsme si museli počkat až na odvolací soud, který jí tento týden přiřknul alespoň symbolické odškodnění ve výši 10 tisíc korun.
Na prvním stupni soudce dospěl k závěru, že se přece nic tak strašné nestalo, klientka „jen“ musela na výslechy na policii a k soudu a že se bála, že jí kvůli tomu vezmou děti, to přece nijak neprokázala…
Více informací najdete v předchozí tiskové zprávě k případu.
Analýza Ligy, která přehledným způsobem ukazuje, jak se k očkování dětí staví země západní Evropy zde.
Pondělí, 20. února 2012Zprávy z médií
Hromadné odškodnění za nechtěné sterilizace. Průlomový krok se teď podařil Radě vlády pro lidská práva. Ta v pátek schválila zásadní usnesení – stát má odškodnit všechny ženy sterilizované v rozporu s právem. Může jít až o tisíce žen, každá by mohla dostat až 400 tisíc.
Příběhy žen, které byly nuceny podstoupit sterilizaci, jsou si často velmi podobné. Porodní sál, bolest a papír, který nemocniční personál ženám podsunul k podepsání v nejméně vhodnou chvíli, aniž by jí řádně vysvětlil, s čím vlastně souhlasí. Tyto ženy mají teď šanci, že dostanou za nechtěný zákrok od státu odškodné.
Rada vlády pro lidská práva včera schválila zásadní usnesení – stát má odškodnit všechny ženy sterilizované v rozporu s právem.
Usnesení teď poputuje na vládu. Pokud návrh kabinet Petra Nečase schválí, začne zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková společně s ministerstvem zdravotnictví pracovat na samotném mechanismu odškodnění. „V usnesení stojí, že má být tento mechanismus vládě předložen do 31. prosince 2013,“ řekla LN Šimůnková, které se podařilo s resorty, jež v radě zasedají, což je ministerstvo spravedlnosti, zdravotnictví či práce a sociálních věcí, vyjednat kompromisní podobu usnesení.
„Jsem velice překvapena, že se to schválilo. Vezu do Ostravy dobrou zprávu,“ řekla LN šéfka Spolku žen postižených sterilizací Elena Gorolová, která se včera jednání rady zúčastnila.
Na tuto, ale i předchozí vlády tlačí už sedm let, aby se ženami, které přišly o možnost mít další děti, stát zabýval. „Ten boj je dlouhý. Ženy ze spolku už jsou netrpělivé a já s nimi, ale nevzdáváme se a budeme tlačit dál, abychom dostaly odškodnění,“ dodala Gorolová.
Kolika žen by se odškodnění týkalo, musí stát teprve zjistit. „Žádná statistika neexistuje. My zastupujeme tři ženy, na ombudsmana se obrátilo osmdesát žen a kolik jich je ve skutečnosti? To může jít do tisíců,“ řekla LN právnička Ligy lidských práv Kateřina Červená.
Stejně tak se ještě musí vyřešit, kolik peněz by ženy měly dostat. Podle informací LN se v radě vlády zmiňovala suma 300 až 400 tisíc. To ale Šimůnková odmítla potvrdit. Řekla pouze, že se částka bude odvíjet od sumy, kterou už se ženám podařilo vymoct.
Jednou z mála žen, která se v Česku peněz dočkala, je Helena F.z Ostravy. Obrátila se na soud ve Štrasburku, stížnost ale stáhla. Stát jí totiž loni nabídl 10 tisíc eur a ona je přijala. Mimosoudním vyrovnánímnakonec loni skončil i boj pětatřicetileté Ivety Č. z Ostravy. Kolik peněz ale od ostravské městské nemocnice dostala, odmítly obě strany sdělit.
Podle informací LN se mělo jednat o částku půl milionu.
Článek byl publikován dne 18. 2. 2012 na www.tribune.cz, zde.
Čtvrtek, 16. února 2012Zprávy z médií
Česko chybovalo při vyšetřování úmrtí Roma, který v roce 2002 údajně vyskočil z okna policejní stanice v Brně. Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku přiznal pozůstalým jako náhradu újmy dohromady 20 tisíc eur, tedy v přepočtu asi půl milionu korun.
Další čtyři tisíce eur má rodina dostat jako náhradu nákladů. Eskorta Roma špatně hlídala. Nevyjasněné úmrtí nebylo podle evropského soudu nikdy důkladně a nezávisle prošetřeno.
Odškodnění si podle evropského soudu mají rozdělit rovným dílem matka a družka zemřelého muže. Další podrobnosti k případu zveřejní Liga lidských práv na tiskové konferenci.
Rozhodnutí nicméně neznamená, že se bude muset česká policie a justice úmrtím znovu zabývat.
Neštěstí se stalo v červnu 2002. Tehdy třiadvacetiletý Rom byl na policejní stanici kvůli podezření z krádeže videorekordéru. Po několika hodinách strávených na stanici jej eskorta vedla po schodišti a muž údajně vyskočil po hlavě nezamřížovaným oknem. Po pádu z osmi metrů utrpěl smrtelná zranění, jimž po převozu do nemocnice podlehl.
Policie při vyšetřování dospěla k závěru, že mladík spáchal sebevraždu, případně se pokusil o útěk. Družka zemřelého tomu ale nevěřila. Podle ní byl muž v dobrém zdravotním stavu, čekali spolu dítě, a tak neměl k sebevraždě důvod. Obávala se toho, že se muž stal obětí násilí, a proto podala trestní oznámení a vyhledala pomoc právníků Ligy lidských práv, kteří ji v dalším řízení zastupovali.
Podle Ligy lidských práv se už po deseti letech nejspíš nepodaří objasnit přesné okolnosti případu. Policejní verzi ale ochránci lidských práv pokládají za nedůvěryhodnou. Muž byl údajně na stanici šest hodin a vyšetřování neobjasnilo, co se s ním celou dobu dělo a s kým přišel do kontaktu.
První kroky při vyšetřování úmrtí navíc prováděli policisté ze stejné stanice, kde muž zemřel – tedy kolegové policistů z eskorty. Rozpory se prý objevily i ve znaleckém posudku.
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) kriticky upozornil na to, že eskorta dostatečně nedbala o Romovu bezpečnost. Mladík neměl na rukou želízka a policisté jej vedli kolem nezamřížovaného okna. Další chyby se objevily při vyšetřování, které podle ESLP až nekriticky vycházelo z vyjádření a svědectví policistů. Vyšetřování prý nelze považovat za zcela nezávislé.
Článek byl publikován dne 16. 2. 2012 na zpravy.idnes.cz a najdete jej zde.
Čtvrtek, 16. února 2012Zprávy z médií
Česko chybovalo při vyšetřování úmrtí Roma, který v roce 2002 údajně vyskočil z okna policejní stanice v Brně. Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku přiznal pozůstalým jako náhradu nemajetkové újmy dohromady 20 tisíc eur (asi 506 tisíc korun). Další 4000 eur (asi 101 tisíc korun) mají dostat jako náhradu nákladů.
Eskorta Roma podle verdiktu soudu špatně hlídala. Nevyjasněné úmrtí nebylo podle evropského soudu nikdy důkladně prošetřeno.
Odškodnění si podle evropského soudu mají rozdělit rovným dílem matka a družka zemřelého muže. Další podrobnosti k případu zveřejní Liga lidských práv.
Neštěstí se stalo v červnu 2002. Tehdy třiadvacetiletý Rom byl na policejní stanici kvůli podezření z krádeže videorekordéru. Po několika hodinách strávených na stanici jej eskorta vedla po schodišti a muž údajně vyskočil nezamřížovaným oknem. Po pádu z osmi metrů utrpěl smrtelná zranění, jimž po převozu do nemocnice podlehl.
Policie při vyšetřování dospěla k závěru, že mladík spáchal sebevraždu, případně se pokusil o útěk. Družka zemřelého tomu ale nevěřila. Podle ní byl muž v dobrém zdravotním stavu, čekali spolu dítě, a tak neměl k sebevraždě důvod. Obávala se toho, že se muž stal obětí násilí, a proto podala trestní oznámení a vyhledala pomoc právníků Ligy lidských práv, kteří ji v dalším řízení zastupovali.
Podle Ligy lidských práv se už po deseti letech nejspíš nepodaří objasnit přesné okolnosti případu. Policejní verzi ale ochránci lidských práv pokládají za nedůvěryhodnou. Muž byl údajně na stanici šest hodin a vyšetřování neobjasnilo, co se s ním celou dobu dělo a s kým přišel do kontaktu. První kroky při vyšetřování úmrtí navíc prováděli policisté ze stejné stanice, kde muž zemřel – tedy kolegové policistů z eskorty. Rozpory se prý objevily i ve znaleckém posudku.
Evropský soud pro lidská práva kriticky upozornil na to, že eskorta dostatečně nedbala o Romovu bezpečnost. Mladík neměl na rukou želízka a policisté jej vedli kolem nezamřížovaného okna. Další chyby se objevily při vyšetřování, které podle ESLP až nekriticky vycházelo z vyjádření a svědectví policistů. Vyšetřování prý nelze považovat za zcela nezávislé.
Článek byl publikován dne 16. 2. 2012 na www.tyden.cz a najdete jej zde. Obdobně také na aktualne.centrum.cz, zde, na www.ceskatelevize.cz, zde a na www.ceskenoviny.cz, zde a www.lidovky.cz, zde.
