Dvě zprávy k výboru OSN pro hospodářská, sociální a kulturní práva

Podali jsme alternativní zprávu k Výboru OSN pro hospodářská, sociální a kulturní práva. Tento Výbor bude na přelomu dubna a května projednávat druhou pravidelnou zprávu České republiky o naplňování Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Výstupem pak budou doporučení Výboru České republice.

My jsme se v alternativní zprávě soustředili především na práva dětí mladších 15 let v trestním řízení a zdravotnictví (očkování, domácí porody a přetíženost lékařů ve veřejných nemocnicích).

Výbor vyzýváme, aby konstatoval, že součástí práva dětí na zvláštní ochranu je i právo podezřelých dětí na trestní řízení (přizpůsobené věku dítěte). Tedy především takové řízení, v němž každé podezření nutně nemusí být řešeno před soudem (což se u nás v současnosti děje u dětí mladších 15 let). A řízení, v němž jsou dětem poskytnuty dostatečné záruky před špatným zacházením (například ze strany orgánů činných v trestním řízení), zejména pak povinně zajišťovaná právní pomoc.

Společně s organizacemi ERRC a MDAC jsme stejnému výboru zaslali ještě další zprávu, v níž jsme mimo jiné kritizovali neschopnost státu zajistit rovný přístup ke vzdělání pro všechny děti.

Povinné očkování dětí jako volba? Rozhodnou argumenty v debatě

Mělo by být zrušeno povinné očkování pro děti? Na toto téma se v úterý 20. srpna utkají dva protikladné tábory. V mladoboleslavském Domě kultury se od 18. hodin střetnou odpůrci i zastánci dětské vakcinace. Nikoliv doslova, ale v moderované debatě. Na stranu svobodné volby rodičů se postaví právní ředitelka Ligy lidských práv Zuzana Candigliota a odbornice na zdravotní prevenci Margit Slimáková. Pro zachování této povinnosti bude argumentovat ředitel Ústavu molekulární genetiky AV ČR Václav Hořejší a farmaceutický konzultant Marek Petráš. Jedná se o další ze série letních diskuzí po českých městech, které pořádá Liga lidských práv společně s Masarykovými debatami.

„Jedná se o tzv. oxfordský debatní formát, kdy řečníci obhajují či vyvrací předem zadanou tezi. Do celé věci je navíc vtaženo publikum, které může debatérům klást dotazy, a diváci hlasují, která ze stran se jim zdála argumentačně přesvědčivější,“ přiblížil koncept večera Martin Černý, vedoucí projektu Masarykovy debaty. Celá diskuze má pak striktní pravidla tak, aby řečníci mohli na své argumenty navzájem reagovat a vše se nezvrhlo do dlouhých monologů. Vstup je volný.

Debatní série, která v červnu odstartovala v Jihlavě, je součástí projektu Ligy lidských práv „Hrdinou může být každý“. Ten se snaží prostřednictvím osobních příběhů každodenních „hrdinů“ aktivizovat veřejnost, znát občany svá práva a umět je efektivně prosazovat.

Proti státem nařízenému očkování svých dětí se vyhraňuje stále více rodičů. Existují pochybnosti, zda je nutné vakcínu podávat již v novorozeneckém věku či zda je počet nutných dávek skutečně rozumný. V neposlední řadě také vzrůstají obavy z možných negativních účinků aditiv přidávaných do vakcín. Ministerstvo zdravotnictví naopak argumentuje dosažením vysoké proočkovanosti v populaci, díky které se daří zabránit šíření infekčních chorob.

Zatímco západní Evropa přešla většinou již na cestu dobrovolnosti, v Česku nadále povinnost zůstává. Tu sice může rodič odmítnout, vystavuje se ale sankcím ze strany soudu nebo jiným nepříjemnostem, např. nepřijetí neočkovaného dítěte do mateřské školy.

 

Bližší informace poskytnou:

Martin Dutkiewič, PR manažer projektu Hrdinou může být každý, tel. 734 158 280

Zuzana Candigliota, právní ředitelka LLP a odbornice na problematiku očkování, tel. 607 005 043

Martin Černý, vedoucí projektu Masarykovy debaty, tel. 774 142 468

Mluvte se mnou, DOKTORE!

článek vyšel 10. 10. 2012 v časopisu Žena a život, autorkou textu je Ludmila Hamplová.

 

ČÍM VÍC VÍTE O SVÉM ZDRAVÍ, TÍM LÉPE PRO VÁS. PŘESTO JE NĚKDY OBTÍŽNÉ ZÍSKAT INFORMACE A PROSADIT SVOJE PRÁVA. ALE POKUD SE TO MÁ POVÉST, MUSÍTE VĚDĚT, JAKÁ TO JSOU.

Pokaždé, když se ocitnete v lékařské ordinaci nebo jste hospitalizovaná v nemocnici, máte svá práva. Jste to vy, kdo spolurozhoduje o tom, jak, kde a jestli vůbec se necháte léčit. Poradíme vám, na co všechno máte nárok a jak sebou nenechat manipulovat.

Hlavně se ptejte

Základem je právo na informace o vašem zdravotním stavu. Každý lékař vás musí informovat také o vyšetřeních, která vám doporučuje, a o všech možnostech léčby. Nestačí jen to, že vám lékař řekne, že tyhle léky jsou podle něj nejlepší. Stejně tak máte právo vědět, co by pro vaše zdraví znamenalo, když vyšetření nebo léčbu odmítnete. „Je to právě pacient, kdo musí učinit svobodné a informované rozhodnutí a dát s péčí informovaný souhlas. A to bez informací nejde,“ vysvětluje Zuzana Candigliota, právnička z Ligy lidských práv, která se zabývá právem ve zdravotnictví. Když máte dostatek informací, můžete sama zvážit, co je pro vás nejlepším řešením s ohledem na váš životní styl a hodnoty.

Proč a jak

Mezi důležité otázky, které byste svému lékaři měla položit ještě před tím, než se začnete léčit, patří: Proč mi předepisujete právě tento lék? Jaké jsou možné vedlejší účinky? Jaké mám další možnosti léčby? Jak poznám, že léčba zabírá?

Možná vás to překvapí, ale podle serveru Healthcarecommunication.com jsou právě tyto otázky mezi těmi, na které pacienti nejčastěji v ordinaci zapomínají. Stejně tak je důležité zajímat se o to, co sama pro sebe můžete udělat, aby se vám vedlo lépe. Na druhé straně, pokud si vyloženě nepřejete, aby vás lékař informoval o vašem zdravotním stavu, máte na to plné právo. Počítejte ale s tím, že lékař po vás bude požadovat písemné potvrzení, že jste se takto rozhodla.

Víc hlav víc ví

S letošní změnou zákona máte právo na konzultaci svých obtíží kromě vašeho ošetřujícího lékaře s dalším odborníkem. Toto právo můžete využít pokažbude dé, když máte pochybnosti o léčbě, která je vám nabízena, nebo „jen“ chcete vědět, jestli se vaše obtíže nedají řešit i jinak. Jenže podle zákona není úplně jasné, jestli za další konzultaci budete platit nebo ne.

Čistě teoreticky se můžete k jinému odborníkovi objednat a nic neplatit, stejně tak se můžete setkat s tím, že lékař chtít konzultaci zaplatit. Jiného lékaře můžete vyhledat i tehdy, když vám váš stávající z jakéhokoli důvodu nevyhovuje a vy ho chcete změnit. Svého praktického lékaře, gynekologa a zubaře můžete vyměnit jednou za tři měsíce, ostatní lékaře lze změnit kdykoli. Stejně snadno lze přejít i do jiné nemocnice.

Něco jiného ale je, když jste hospitalizovaná a nevyhovuje vám jeden konkrétní lékař. V takovém případě můžete zkusit požádat, aby se o vás staral někdo jiný, nebo si na lékaře stěžovat jeho nadřízenému. „Pacient má možnost do souhlasu s hospitalizací výslovně uvést, že si nepřeje, aby mu určitý lékař poskytoval péči. Nemocnici pak nezbývá než zařídit, aby byla péče zajištěna jiným lékařem, který má službu, pokud je to samozřejmě možné,“ radí Zuzana Candigliota.

Další novinkou v zákoně je, že si svého lékaře v nemocnici můžete legálně zaplatit například při porodu nebo u plánované operace. Podle ceníku nemocnice si tak můžete vybrat třeba primáře oddělení. Ne všechny nemocnice ale tuto službu nabízí, stejně tak se mohou lišit ceny. Příplatek může být tisícikoruna, ale třeba i patnáct tisíc.

Nejste spokojená? Stěžujte si

„Pacient může podat stížnost k vedení zdravotnického zařízení, které ji musí vyřídit a o výsledku pacienta vyrozumět do 30 dnů, v odůvodněných případech lze lhůtu prodloužit o dalších 30 dnů,“ vysvětluje právnička. Pokud nebudete spokojená s výsledkem šetření, můžete se obrátit na odbor zdravotnictví krajského úřadu. Na postup konkrétního lékaře můžete podat stížnost k České lékařské komoře, a to až do uplynutí jednoho roku od údajného pochybení lékaře. V případě, že vám lékař či nemocnice odmítne poskytnout péči, která je hrazená, obraťte se na svou zdravotní pojišťovnu. *

KDY (NE)VĚŘIT SVÉMU LÉKAŘI

BOLESTIVÁ MENSTRUACE

Váš gynekolog tvrdí, že je to normální? Může ale jít o příznak endometriózy, vážného onemocnění, které může ohrozit vaši plodnost. A při běžném gynekologickém vyšetření ho nelze objevit. Info najdete i na www.bolestivamenstruace.cz.

POROD

Pokud to nechcete nechat na lékaři, vyberte si sama. Ujasněte si, co od porodu očekáváte, vytvořte si svůj porodní plán a navštivte předem vybranou porodnici. Varovat by vás mělo, když personál odmítá odpovídat na vaše otázky nebo je nepříjemný. Chcete-li, můžete sido porodnice vzít dulu nebo svou vlastní porodní asistentku. Informace o tom, na co máte během porodu právo, najdete na www.aperio.cz.

OČKOVÁNÍ DĚTÍ

Zodpovědnost za to, zda své děti necháte očkovat a proti jakým nemocem, máte vy. Lékař vám nic nemůže nařídit, jen doporučit. Pokud odmítnete očkování, pravděpodobně podá podnět sociálnímu odboru a ten s vámi zahájí šetření. Vždy je ale lepší se s lékařem dohodnout, třeba tím, že podepíšete negativní revers nebo navštívíte dalšího specialistu na očkování. Podrobné informace najdete na www.vakciny.net.

CHRONICKÁ BOLEST

Pokud bolest zasahuje do běžného života, potřebujete léčbu specialisty a ne jen větší dávky analgetik. Opravdu neplatí, že bolest „musíte“ vydržet, i když vám to říká lékař. Pomoc najdete v některém z center pro léčbu bolesti. Více na www.lecba-bolesti.cz.

Také při jednání s lékařem platí – důvěřuj, ale prověřuj. A když se vám jeho názor nezdá, jděte za dalším.

Právnička: Pokuty za odmítnutí očkování? Půjdeme k soudu

Za odmítnutí očkování u vlastních dětí má přijít pokuta. Tak rozhodl Nejvyšší správní soud, podle něhož nejde o porušení zákonných rodičovských práv. Mají rodiče, kteří očkování odmítají, ještě nějakou možnost? Proč se v mnoha případech nedokážou shodnout ani lékaři, zda ponechat očkování jako zákonnou povinnost? Na tyto i další otázky odpověděla v rozhovoru pro on-line deník TÝDEN.CZ právnička Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv.

Jaký je váš názor na verdikt Nejvyššího správního soudu? Překvapil vás?

Nesouhlasím s ním hned z několika důvodů. Ústavní soud dříve v jiném rozhodnutí řekl, že pokud mát být určitá povinnost či právo upraveno podle ústavy zákonem, tak musí být skutečně dostatečně upraveno v tom samotném zákoně. Nelze ho přenášet a konkretizovat až ve vyhláškách a předpisech. V případě očkování se přesně toto děje. Zákon nedává jednoznačnou odpověď, jaký je rozsah této povinnosti.

Co nyní zbývá rodičům, kteří nechtějí nechat své ratolesti očkovat?

Rozhodně se tím bude zabývat Ústavní soud. Ty případy, které zastupujeme, jsou před Ústavním soudem. A další tam budou určitě směřovat. Takto to nebude ponecháno. Pokud tedy nechceme zůstat postsocialistickým právním státem, kdy se penalizují rodiče za to, že rozhodují o zdraví svých dětí.

Proč podle vás nastavený systém očkování nefunguje tak, jak by měl?

Systém očkování není v pořádku, je zde velká lobby farmaceutických firem, ministerstvo zdravotnictví rozhoduje netransparentně. Je to situace, která je neudržitelná, a rodičům, kteří se zajímají, to přijde nepřijatelné. Mělo by to fungovat jako na západ od nás, kde je rozhodovací právo v rukou rodičů. Rodič je chápán jako kompetentní člověk pro rozhodování, je dostatečně schopen zjistit si informace. Pokud je to u nás jinak, je to důsledek totalitní praxe, která zde přetrvává.

Není problém hlavně v tom, že lékaři neumějí s rodiči komunikovat a dostatečně jim problém vysvětlit?

Jedna věc je také to, že část rodičů nemá důvěru lékařů, kteří se s nimi odmítají bavit a neumějí jim odpovědět na jejich otázky. Současná úprava nestanovuje výjimku týkající se informovanosti o očkování. Souhlas je dán i v případě očkování a musí být informovaný. Rodič by měl být skutečně poučen. Současná situace je taková, že informace poskytovány nejsou nebo jsou jednostranné. Rodiče se dozvědí, jak je nemoc nebezpečná, očkování bezpečné – ale o závažném poškození se nemluví.

Jak by to podle vás mělo fungovat? Je možné najít kompromis?

Rozhodně jsem pro úplné zrušení povinnosti. Jedině to nastolí rovnováhu a důvěru mezi rodiči a lékaři. Pokud zde bude forma povinnosti spojená s udáváním rodičů, tak lékaři na ně budou tlačit a nenechají je svobodně rozhodnout. To je jednoznačný trend v západních zemích. Například v Holandsku by bylo úplně nepřijatelné, aby úředník rozhodoval o zdraví dítěte. Rodiče budou těmi, kdo se bude o dítě starat v případě, kdy se nakazí nemocí, proti které nebylo očkované, nebo bude mít problémy způsobené očkováním.

Neobáváme se návratu epidemií, které se v české společnosti už téměř nevyskytují?

Ve vyspělých zemí nejsou epidemie, naopak je tam situace podobná jako u nás. Rozhodně nelze říct, že by v Česku byly zdravější děti než v jiných státech.

 

Článek vyšel na serveru Týden.cz dne 4. června 2012.

Žena neoprávněně stíhaná za odmítnutí očkování dosáhla na odškodnění

Dobrá zpráva: pokud jste trestně stíháni, přestože jste žádný trestný čin nespáchali, máte nárok na odškodnění. Zdá se vám to zřejmé? V našem případu paní Jasenčukové, která byla trestně stíhána za to, že své děti neočkovala všemi povinnými vakcínami, jsme si museli počkat až na odvolací soud, který jí tento týden přiřknul alespoň symbolické odškodnění ve výši 10 tisíc korun.

Na prvním stupni soudce dospěl k závěru, že se přece nic tak strašné nestalo, klientka „jen“ musela na výslechy na policii a k soudu a že se bála, že jí kvůli tomu vezmou děti, to přece nijak neprokázala…

 

Více informací najdete v předchozí tiskové zprávě k případu.

Analýza Ligy, která přehledným způsobem ukazuje, jak se k očkování dětí staví země západní Evropy zde.