GIBS potřebuje reformu, výměna ředitele nestačí

Výměna Ivana Bílka by měla být doprovázena celkovou obnovou instituce, aby GIBS fungoval transparantně a bez skrytých vazeb. V tom musí pomoci především samotní politici.

Zprávu vydal Deník Referendum.

Generální inspekce ozbrojených sborů (GIBS) měla být nezávislou institucí, která bude spravedlivě měřit těm policistům, u nichž je podezření, že porušili zákon. Měla nahradit inspekci ministra vnitra, která vyšetřovala policisty v rámci resortu a jejíž výsledky byly tristní. Nepovedlo se. Neprošla totiž žádnou reformou, která by stála za zmínku.

GIBS se stala formálně nezávislou, nicméně celý dosavadní „systém“, založený na klientelistických a politických vazbách, zůstal nenarušen. Místo ředitele je pochopitelně součástí tohoto systému, Bílek sám je ostatně vnímán jako „muž Ivana Langera“. Také personální obsazení, zvyklosti a způsob práce zůstaly stejné.

U některých případů se zdálo neuvěřitelné, co všechno policistům prošlo, GIBS vyvolávala pochybnosti o rovnosti občanů před zákonem, stejně jako před ní inspekce ministra vnitra. A politické strany si v GIBS udržují vliv. To kvůli možnosti ovlivňovat kauzy, které se jich týkají, jak se jeví i z olomouckého případu.

Klientelistický systém

Zde čelí obvinění olomoucký hejtman Jiří Rozbořil (ČSSD), šéf odboru olomoucké hospodářské kriminality Radek Petrůj, náměstek olomouckého policejního ředitele Karel Kadlec a podnikatel Ivan Kyselý, který je blízkým přítelem exministra vnitra Ivana Langra (ODS). I u něj policie dělala prohlídku a zabavila některé věci, v kauze ale zatím vystupuje jako svědek.

Tento případ vyšetřovala GIBS už před třemi lety na základě anonymu, ale odložila jej. Proto nyní na této záležitosti pracuje Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ).

Například Liga lidských práv (LLP) podala v březnu 2014 trestní oznámení na GIBS kvůli podezření, že úmyslně nevyšetřuje některé případy policejního násilí či že je zneužívána proti nepohodlným policistům.

Jako příklad uvedla příběh muže z Aše, kterého policisté zbili v cele a kterému dal za pravdu až Evropský soud pro lidská práva. Nebo to, že náměstek inspekce Dušan Brunclík se měl podílet na kriminalizaci a likvidaci policisty Rudolfa Setváka.

„Naše analýza také poukazuje na selhání kontrolních mechanismů: některých státních zástupců, kteří kryjí nezákonnou činnost GIBS, i Stálé komise pro kontrolu činnosti GIBS, kterou nyní vede poslanec Václav Klučka, známý ředitele Bílka,“ uvedla loni právnička ligy Zuzana Candigliota.

Liga má prý i poznatky o zneužívání statisícových odměn uvnitř inspekce a dalším nekalém nakládání s majetkem a finančními zdroji inspekce. Liga již dříve tvrdila, že Bílek i lidé jím dosazení naprosto selhali a měli by být co nejrychleji vyměněni.

Odcházející ředitel inspekce Ivan Bílek skutečně GIBS neproměnil v moderní instituci. Otázkou ovšem je, zda se mu to ve stávajícím „systému“ povést mohlo, či dokonce, jestli se to může povést jakémukoli novému řediteli.

Když se premiér Bohuslav Sobotka v úterý vyjadřoval k hledání nového šéfa inspekce, zdůraznil, že by ji měla vést silná osobnost, která bude schopna odolávat politickým a ekonomickým tlakům (zájmům byznysu). Copak o to, úmysl je to úctyhodný, pouhá výměna ředitele je však jen dalším provizorním řešením.

Je třeba nahradit stávající vyšetřovatele novými, protože (minimálně někteří z nich) mají úzké vazby na policii, politiku i byznys nebo se nechají lehce zastrašit. Je třeba změnit způsob práce a především způsob uvažování inspektorů.

Podezřelý pro ně musí být podezřelým a nikoli předem nevinným občanem jenom proto, že je policistou, jako tomu nejspíš bylo v nejednom případě. Nebo proto, že jde o známého některého z politiků, či z toho důvodu, že za ním stojí některá z místních karikatur podnikatele, která měla již dávno zdobit některou z cel nápravného zařízení.

Politici musejí pomoci

V moci ředitele ovšem není vytvořit prakticky novou GIBS od základů, v tom mu musejí pomoci politici. Buď zrušením stávající instituce a postavením nové od základů (schválením příslušných zákonů) nebo nezasahováním do ředitelovi snahy o nový začátek – třeba i masivními personálními změnami.

Tomu samozřejmě musí předcházet výběr takového ředitele, který si bude nutnosti těchto změn vědom a bude mít dost odvahy je provést. Tento výběr je také v rukou politiků, především premiéra.

Předseda vlády je sice přímým nadřízeným ředitele GIBS, ale evidentně nemá k ruce odborníky, kteří by se chodem této instituce soustavně zabývali, včetně kontroly, a naplňovali tak jeho povinnosti a kompetence vůči této instituci. I to je třeba změnit s tím, že také tito lidé musejí být osobnostmi, které nepodlehnou politickým a ekonomickým tlakům.

Je možná i ta varianta, že za Bílkovým odchodem jsou na prvním místě politické tlaky, veřejné i ty z pozadí. Jako příčina jeho odchodu se udává olomoucká kauza a vzájemné zatýkání s ÚOOZ, ale za něco takového či obdobného mohl být Bílek odvolán či vyzván k rezignaci prakticky kdykoli. Proč tedy k tomu došlo právě teď?

Jak připomněl poslanec Ivan Gabal (za KDU-ČSL) ze sněmovní komise: Chovanec do médií sdělil, že Bílek měl odejít už dávno, přitom mu jako ministrovu vnitra do fungování GIBS už drahnou dobu nic není. Od Chovance jde bezesporu o otevřený politický tlak. Stejně tak od Andreje Babiše, který kritizoval GIBS jako celek. Jaký asi zájem tito dva politici v GIBS mají?

Zajímavý je i postřeh, že Bílkovou kritikou zároveň „nenápadně“ kritizovali i jeho nadřízeného, tedy Bohuslava Sobotku, který GIBS zatím nevěnoval mnoho pozornosti.

Zdá se, že instituce, která má vyšetřovat trestnou činnost policistů, se z mátožného stavu nevymotá ani s novým ředitelem. Jaký je stav společnosti a stav politiky, takový je i stav institucí. Tedy mizerný.

GIBS by měla kontrolovat komise odborníků, zaznělo v Senátu

Současná kontrola Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) nefunguje a měla by ji zajišťovat nezávislá komise odborníků nadaná pravomocemi, shodla se většina účastníků dnešního semináře v Senátu na téma „Funguje kontrola Generální inspekce bezpečnostních sborů“?

Seminář zorganizoval senátor Václav Láska (SZ) ve spolupráci s Ligou lidských práv. Jako řečníci dále vystoupili poslankyně Helena Válková a Jana Lorencová (ANO), ředitel GIBS Ivan Bílek, ústavní právník a pracovník Úřadu Vlády Jan Kudrna a Zuzana Candigliota, advokátka spolupracující s Ligou.

„Diskuze ukázala, že systém vnější kontroly GIBS postavený na sněmovní kontrolní komisi, je nefunkční. Poslancům v této komisi k důsledné kontrole chybí zákonná oprávnění a nezřídka i odborné znalosti. Řešením by mohla být speciální kontrolní skupina, volená zákonodárným sborem, na jejíž členy budou kladeny nároky na odbornost. Budou vázáni zákonnou mlčenlivostí, ale také vybaveni oprávněními, která jim důslednou kontrolu umožní,“ uvedl senátor Václav Láska.

Současná poslanecká komise pro kontrolu GIBS prakticky žádné pravomoci ke kontrole nemá, jak potvrdila její členka a místopředsedkyně Jana Lorencová. Komise nemůže nahlížet do spisů inspekce a musí se spolehnout na to, co jim GIBS sama předloží. Upozornila rovněž na praktiky uvnitř komise, například že se projednávané věci projednávají v utajovaném režimu a poslankyně tak nemůže veřejnost informovat o její činnosti. Dále i přes její žádost nebyly pořizovány zvukové záznamy z jednání komise a neexistují tak důkazy o výpovědích poškozených policistů před komisí.

Poslankyně Helena Válková informovala o tom, že v rámci hnutí ANO byla zpracována kritická analýza ke GIBS a její kontrole se závěrem, že ve skutečnosti žádná kontrola neexistuje.

S tímto závěrem se ztotožňuje i advokátka Zuzana Candigliota: „Z naší činnosti vyplývá, že ať už si osoba stěžuje na protiprávní činnost GIBS ke státnímu zástupci, k poslanecké kontrolní komisi nebo k předsedovi vlády, který je nadřízeným ředitele GIBS, žádná z cest nevede k jejímu důkladnému a odbornému prošetření.“

Bližší informace poskytnou:

Václav Láska, senátor, e-mail: vaclav.laska@vaclavlaska.cz, tel. 602 379 574

Zuzana Candigliota, advokátka spolupracující s Ligou lidských práv, e-mail: zcandigliota@llp.cz, tel. 607 005 043

Liga lidských práv se věnuje zastupování případů policejního násilí a monitoringu Generální inspekce bezpečnostních sborů díky podpoře z Fondu Otakara Motejla spravovaného Nadací Open Society Fund Praha.

Na problematické postupy GIBS Liga upozorňuje například v posledním čísle svých Extra ligových novin.

Liga lidských práv: Zdravotnictví potřebuje nezávislý monitoring

České zdravotnictví podle Ligy lidských práv potřebuje nezávislý monitoring zaměřený na práva pacientů, důstojné zacházení a respektování jejich svobodné volby. Dalo by se tak prý předejít některým případům s vážnými následky, případně se soudní dohrou. Jednou z možností je podle ligy větší zapojení a posílení pravomocí neziskových a nevládních organizací, například ve spolupráci s ombudsmanem.

(Pokračování textu…)

“Policie získá příliš moci”

Připravovaná novela zákona o policii vadí ochráncům lidských práv

PRAHA Novela zákona o policii se dostala pod palbu kritiky ochránců lidských práv. Podle nich totiž nová norma, která už prošla prvním čtením ve sněmovně, zasahuje do práv občanů. Policii prý dává širší pravomoci, než umožňuje Evropská úmluva o lidských právech.
Podle předsedy Ligy lidských práv Jiřího Kopala lze chystané novele vytknout tři základní body: “Především nezavádí nezávislou kontrolu policie, příliš zasahuje do soukromí občanů a policii dává nepřiměřené pravomoci pro omezování osobní svobody občanů,” vyjmenoval Kopal.
Kromě toho vytýkají ochránci lidských práv ministru vnitra Ivanu Langrovi, že zákon nedává inspekci, která vyšetřuje zločiny policistů, dostatečnou nezávislost. Postavení inspekce se podle aktivistů mělo změnit tak, aby nespadala pod pravomoc vnitra.
Mluvčí ministerstva Jana Malíková ale upozornila, že úředníci připravují takzvanou generální inspekci. Ta by měla být v budoucnu podřízena přímo vládě a měla by kontrolovat i ostatní bezpečnostní složky.
Nevládní organizace také chtějí, aby v inspekci nepracovali jen policisté. “Měla by tak jako v zahraničí absorbovat i civilní prvek: právníky nebo investigativní žurnalisty,” řekl Kopal.
Aktivisté Českého helsinského výboru však nekritizují jen kontrolní systém policie. Poukazují také na nebezpečnost elektrických paralyzérů, které už v zahraničí způsobili smrt lidí. Hrozí prý, že tzv. taser budou policisté používat nadmíru.
“Posvítí” si na konta V bezpečnostní legislativě se chystá ještě jedna velká změna: připravovaný nový zákon o tajných službách počítá s tím, že by zpravodajci mohli získávat informace o soukromých kontech z bank a dalších finančních institucí. Dosud mohou zpravodajské služby získávat údaje jen od orgánů veřejné správy.
Odborníci návrh odůvodňují především nutností sledovat peníze určené na podporu terorismu. Přesuny peněz jsou přitom často klíčem k odhalení nejen terorismu, ale i organizovaného zločinu a dalších kriminálních aktivit. Návrh věcného záměru zákona zatím schválila Bezpečnostní rada státu a nyní čeká na projednání vládou.

Článek vyšel dne 16.4.2008 v Lidových novinách.