Do manévrů zbývá 10 dní, extremisty zastaví blokáda

Na Prvního máje je v Brně dusno každý rok. Neonacisté městem buď pochodují, nebo řeční na náměstích. Letos se jim postaví do cesty blokáda, která se pokusí znemožnit průchod neonacistů přes Cejl a další ulice brněnského „Bronxu“.

Co se přesně za deset dní, v neděli Prvního máje, v Brně stane a proč? Jak může reagovat policie a kde bude hrozit největší nebezpečí? 1. Kdo bude pochodovat Prvomájový pochod Brnem organizuje Dělnická strana sociální spravedlnosti (DSSS), přesněji její mládežnická organizace. Stranu založil Tomáš Vandas, který šéfoval i zákonem zakázané Dělnické straně. Oficiálně organizují pochod nazvaný Proti invazi cizích pracovníků a exodu našich lidí. Jinými slovy proti lidem z ciziny, kteří v Česku pracují, a proti tomu, aby Češi odcházeli do zahraničí. Je to vlastně jen rozvinuté jejich heslo „Čechy Čechům.“

Původně měl průvod projít z Lužánek na Mendlovo náměstí, teď se ale trasa pochodu změnila a povede přes brněnský „Bronx“. Organizátoři úplně přesnou mapu nezveřejnili a pro MF DNES ji odmítli popsat.

2. A kdo jim bude bránit Proti DSSS se chystají vystoupit dvě iniciativy: jedna se jmenuje V Brně neonacisty nechceme a vystupuje proti pochodu happeningem v Bratislavské ulici. Druhá je razantnější: Brno Blokuje chystá nenásilnou blokádu trasy pochodu neonacistů. Lidé, kteří se k blokádě připojí, si sednou z jedné strany ulice na druhou a nenechají průvod „Bronxem“ projít. Vycházejí z přesvědčení, že když pochod neonacistů nedokážou zakázat úřady ani soudy, musí se ozvat slušní lidé. Vystihuje to jejich heslo „Aby zvítězilo zlo, stačí, aby dobří lidé mlčeli“.

Zatímco happening bude symbolickou podporou menšinám, Brno Blokuje jde dál. „Na 1. máje v Brně před dvěma lety byl v ochrance předsedy Dělnické strany Tomáše Vandase i jeden z vítkovských žhářů. Bylo to jen dva týdny poté, co se pokusil upálit spící rodinu,“ vysvětluje mluvčí iniciativy Jiří Koželouh, proč jen symbolická vystoupení proti neonacistům nestačí.

3. Co na to zákony? Podle zákona nejsou něčí politické názory, byť krajně pravicové, důvodem k tomu, aby nemohl organizovat pochod. Dokud přímo na místě nebude šířit rasovou nenávist nebo k ní podněcovat, nemůže policie nic dělat. Podobné pochody nemůže nikdo zakázat, protože jejich organizátoři nežádají o povolení, ale jen pochod oznamují.

Městská část může zasáhnout v případě, že by pochod zásadně omezil dopravu nebo už předem porušoval zákon. Pokud by neonacisté oznámili, že budou pochodovat za potlačení práv menšin, radnice by pochod zakázala. Pokud ale napíší, že jde o akci Proti invazi cizích pracovníků, nic nezákonného na tom není.

Blokáda naopak nezákonná je, protože brání nahlášenému pochodu a omezuje svobodu shromažďování. „Paradoxně tak zákon chrání neonacisty a vystavuje stíhání lidi, kteří cítí morální povinnost jim v pochodu zabránit,“ říká Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv .
4. Co se na 1. máje stane Policie bude muset počkat na to, zda někdo z příznivců pochodu nezačne provolávat hesla, která jsou v rozporu ze zákonem, nebude propagovat zakázaná hnutí třeba nášivkami na bundách nebo se v projevu neobjeví rasistická prohlášení. Policie může nejdříve zasáhnout proti jednotlivci a teprve když bude takových více, lze průvod rozpustit.

Pokud se tak nestane, bude mu muset „čistit“ cestu. V ní budou sedět zaháknutí do sebe nebo stát příznivci iniciativy Brno Blokuje. „Policiemůže vytlačit blokádu štíty nebo lidi, kteří budou klást pasivní odpor, odnese z trasy pochodu,“ vysvětluje Candigliota. Blokátorům hrozí pokuta a přestupkové řízení.

5. Kam jít a kam ne Lidé, kteří nepatří ani k pochodu ani mu nechtějí bránit, by měli vzít v potaz rizika, která na Cejlu a v jeho okolí během průvodu i po něm hrozí. Antikonfliktní tým policie zdůrazňoval už při pochodu neonacistů v Krupce, že by zejména Romové měli zůstat doma a „neprovokovat“ v ulicích. Podle aktivistů je to ponižující.

***

Kde budou 1.máje brněnští politici? Roman Onderka, primátor „Svátek práce budu trávit tradičně na Brněnské přehradě. V přístavišti bude slavit brněnská ČSSD. Jako vrchní velitel strážníků a primátor Brna však budu v kontaktu se všemi bezpečnostními složkami a vývoj situace budu sledovat.“ Irena Matonohová „Tradice polibku pod rozkvetlým stromem je vhodnější než jakákoli demonstrace. Iniciativě Brno blokuje ale vyjadřuji v jejich protestní nenásilné akci podporu a oceňuji jejich odvahu.“ Martin Ander „Zúčastním se nenásilného pokusu zabránit neonacistům projít Cejlem. Kdyby chtěli pochodovat kolem památníku v Lidicích, taky by nikdo nepochyboval o tom, že je třeba jim v tom bránit.“

Článek byl publikován 21. 4. 2011 v Mladé frontě DNES.

Autorkou článku je Klára Kubíčková, Mladá fronta DNES.

Zadržené radikály se policii nedaří dostat k soudu

Reportáž byla zveřejněna dne 23. 7. 2009 na ČT1 v pořadu Události.
Roman PISTORIUS, moderátor
——————–
Možné tresty pro desítku pravicových radikálů obviněných z propagace nacismu na začátku června jsou pořád v nedohlednu. Pět z nich dál zůstává ve vazbě, protože státní zástupce zamítl jejich stížnost. K vývoji případu se teď ale nechce vyjadřovat. Na podporu zadržených se zhruba před hodinou sešlo v pražské Bartolomějské ulici asi 30 mladých neonacistů.

Richard SAMKO, redaktor
——————–
V červnu policie zatýká 10 příznivců neonacistického Národního odporu. V akci je i zásahová jednotka, zadržené sváží na jedno místo z celé republiky. Následují několikahodinové výslechy a pak cesta do vazební cely. Výsledek? Všech 10 je obviněných z propagace nacismu, kdy dojde k procesu se stále neví.

Klára SLÁMOVÁ, zástupkyně některých obviněných
——————–
Ve věci neprobíhají žádné výslechy, spis je nějakým způsobem utajován, takže my vlastně nevíme vůbec do dneška, co tam je za důkazy.

Richard SAMKO, redaktor
——————–
K případu teď nemáme co říct, tvrdí ÚOOZ i státní zastupitelství v Brně. Podle mluvčí kriminální policie Pavly Kopecké jde o standardní vyšetřování.

Pavla KOPECKÁ, mluvčí Kriminální policie a vyšetřování, Policejní prezidium
——————–
My se opravdu snažíme ten skutek dobře zadokumentovat tak, aby ten pachatel mohl být obviněn a následně postaven před soud a odsouzen.

Richard SAMKO, redaktor
——————–
Zadržení bývalého vůdce Ku-Klux-Klanu Davida Duka, další akce bez jasného konce. Místo utajených přednášek strávil 7 hodin na služebně, nakonec musel z Česka odjet kvůli popírání holocaustu. Možný trest pro něj, zatím vzdálená budoucnost. A do třetice. V květnu masivní zásah policie proti Dělnické straně. Akci ukončil úředník kvůli podněcování k rasové nesnášenlivosti. Obvinění a trest? I tady v nedohlednu.

Jiří KOPAL, právní, Liga lidských práv
——————–
Ukážou veřejnosti, že jsou schopni zasáhnout jednorázově, ale vlastně to nejsou schopni dotáhnout.

Miroslav NĚMEC, vrchní policejní rada, Policejní akademie ČR
——————–
Když se něco takového chystá, tak to policie radši předimenzuje, aby zabránila těm důsledkům a pak se někdy může stát, že některé ty důkazy nejsou tak pádné.

Richard SAMKO, redaktor
——————–
Menší úspěchy policie přesto má. Ojediněle se jí daří prokázat vinu jednotlivcům, například v květnu teplický soud poslal do vězení na rok a půl Petra Nikoluka a Jana Dufka za to, že se nechali v baru natočit na video, jak hajlují. Edita Horáková a Richard Samko, Česká televize.