Úterý, 29. listopadu 2011Zprávy z médií
Praha – Za chyby při vedení porodu, po němž novorozenec přišel o zdraví a nakonec i život, dostala prezidentka Unie porodních asistentek Ivana Königsmarková dvouletý trest vězení podmíněně odložený na zkušební dobu pěti let.
„
Rozhodl o tom v úterý Městský soud v Praze, když zamítl její odvolání a potvrdil zářijový verdikt Obvodního soudu pro Prahu 3. Žena se podle soudů dopustila ublížení na zdraví s následkem smrti z nedbalosti. Königsmarková pochybení odmítá.
Dostala i zákaz výkonu povolání porodní asistentky na pět let. Zdravotní pojišťovně musí uhradit výdaje na léčbu dítěte ve výši zhruba 2,7 milionu korun. Úterní rozhodnutí je pravomocné. Königsmarková novinářům řekla, že počítá s dovoláním k Nejvyššímu soudu.
Po vyhlášení rozhodnutí zopakovala, že svou vinu odmítá. „My jsme zapomněli v porodnictví počítat s přírodou. Příroda není dokonalá. Někdy se může stát něco, co prostě absolutně není možné předvídat. Prostě někoho skolí infarkt teď hned. A zrovna tak se může stát, že třeba při porodu zemře dítě bez jakékoliv příčiny, bez jakéhokoli zavinění. To se stává i v nemocnici,“ uvedla. Z verdiktu je prý v šoku, ironicky hovořila o „právním státu“. „Každý krade, korupce na každém kroku, ale porodní asistentky, ty pronásledují,“ dodala Königsmarková.
Její obhájkyně v úterý při zhruba dvouhodinovém přednesu odvolání uvedla, že prvoinstanční rozsudek byl nesprávný a soud dospěl k špatným zjištěním. Porušil prý právo Königsmarkové na spravedlivý proces a právo na obhajobu, když zamítl velkou část jejích návrhů na doplnění důkazů. Ty, které provedl, navíc podle advokátky nesprávně hodnotil, nesvědčí prý o ženině vině. Obhájci tak odvolacímu soudu navrhli, aby porodní asistentku obžaloby zprostil.
Státní zástupce odvolání navrhl zamítnout jako nedůvodné. Odvolací senát mu vyhověl. Rozsudek, uložené tresty i povinnost nahradit škodu označil za správné. Klíčovým důkazem byl podle předsedkyně odvolacího senátu znalecký posudek, podle něhož Königsmarková při porodu nepoznala, že ho již dál nemůže vést porodní asistentka, ale je nutný zásah lékaře.
Königsmarková podle soudů v červenci 2009 v Praze 3 neoprávněně vedla komplikovaný domácí porod. Dostatečně se neinformovala o předchozích porodech rodičky, při kterých se objevily komplikace. Sama pak přehlížela problémy, které žena před porodem i při něm měla, a neposlala ji do nemocnice. Zároveň podle verdiktu neměla dostatečné zázemí na to, aby sama komplikovaný porod provedla. Dítě se při něm začalo dusit a vdechlo zkalenou plodovou vodu. Žena poté podle soudů neprovedla řádnou resuscitaci. Novorozenec skončil s těžce poškozeným mozkem. Dítě přežívalo na přístrojích 20 měsíců, letos v březnu zemřelo.
Měla pouze vyšší tlak, tvrdí asistentka
Königsmarková je přesvědčena o tom, že při porodu nechybovala. Do chvíle, kdy se dítě narodilo, prý nic nenasvědčovalo tomu, že nastanou komplikace. U ženy při prohlídkách zaznamenala pouze vyšší tlak. Advokát Königsmrakové dříve uvedl, že jeho klientka bere vždy jen nerizikové rodičky. Matka chlapce jí prý ale o svých předchozích problémech neřekla.
Částečnou vinu rodičky připustila v září i soudkyně obvodního soudu. Žena podle ní věděla, že její první porod museli lékaři urychlovat, při druhém se dítě na chvíli dusilo. Navíc navštěvovala školu pro porodní asistentky, a věděla tedy o porodech víc než ostatní. Nejela však do nemocnice, i když porod trval téměř 43 hodin. Záchranáře spolu s manželem a Königsmarkovou zavolali až poté, co se chlapec narodil a nedýchal.
Soudkyně obvodního soudu také připustila, že gynekologická a porodnická společnost, ministerstvo zdravotnictví a nemocnice nemají příliš vůle s porodními asistentkami spolupracovat a práci jim neulehčují. Nejsou schopni s nimi najít ohledně domácích porodů kompromisní řešení.
Königsmarkové se v této souvislosti zastala například Liga lidských práv, která spojila její stíhání s „nepřátelským postojem ministerstva zdravotnictví k porodním alternativám“. „Ministerstvo dlouhodobě ignoruje jak práva žen při porodu, která jsou běžná v západních zemích, tak i výzvy mezinárodních orgánů. Místo toho se snaží kriminalizovat neštěstí, které se může stát jak u porodu doma, tak i v porodnici,“ uvedla nevládní organizace ve svém prohlášení.“
Článek byl publikován dne 29.11.2011 na www.denik.cz.
Úterý, 15. listopadu 2011Aktuality
Přečtěte si dopis právničky Ligy Zuzany Candiglioty, která je právní zastupkyní rodičky, adresovaný šéfredaktrovi MF DNES! Liga se v něm ohrazuje proti tendenčnímu a neobjektivnímu přístupu Mladé fronty DNES v případu sporu domácí rodičky a brněnské záchranky ze srpna letošního roku. Jedná se o články redaktorky Ivany Karáskové „Dítě zachráníme i proti vaší vůli, vzkazují lékaři rodičům“ a „Pomohl dítěti. Pak přišla stížnost, stres a náhlá smrt“ ze dne 3. listopadu 2011.
Hlavní kritika směřuje k absenci jakékoli objektivity zmíněných článků, v nichž novinářka zcela proti pravidlům férové žurnalistiky poskytla prostor pouze jedné straně. Texty obsahují také řadu manipulujících a nepravdivých tvrzení, které jsou v rozporu s fakty a rozsudkem soudu. Oba články také přebírají absurdní obvinění, že podání stížnosti na záchranáře mělo napomoci jeho smrti.
I přesto, že v článcích nebyl dán prostor rodičce, její právničce ani soudci, se šéfredaktor listu redaktorky zastal. Spokojil se s jejím argumentem, že shromáždila stanoviska „opravdu kompetentních lidí“.
Rozsudek soudu je k dipozici zde, a naše tisková zpráva k případu zde.
Neděle, 6. listopadu 2011Zprávy z médií
Praha /ROZHOVOR/ – Porodníků je v Česku málo, přesto jsou u většiny porodů. Podle ředitelky Unie porodních asistentek Kateřiny Hájkové Klíčové by bylo řešení, kdyby ministerstvo zdravotnictví umožnilo existenci porodních domů.
„
V poslední době se objevují zprávy o domácích porodech, které dopadly tragicky. Jak se k přivádění dětí na svět doma stavíte?
Bývá nám podsouváno, že porody doma propagujeme. My ale jen chceme, aby ženy, které se k tomu kroku rozhodnou, měly k dispozici zdravotníka – tedy kvalifikovanou porodní asistentku. Často se stane, že ženě, která zvažuje možnost porodit dítě doma, porodní asistentka na základě zjištěných kontraindikací (např. vcestná placenta, poloha koncem pánevním apod.) porod doma nedoporučí. Usilujeme zejména o to, aby české ženy měly podobně jako ty v zahraničí, možnost volby a také, aby měly dostupnou odbornou péči.
Měla by se tedy přesně určit pravidla?
Domácí porody jsou výborně ošetřeny v Anglii, Dánsku nebo v Holandsku. Standardy, které tam platí desítky let, by se daly použít i u nás. Je tam ošetřena například spolupráce asistentky, která porod doprovází, a dalších zdravotníků, jako třeba záchranky. V Británii to funguje tak, že asistentka, která je u domácího porodu a nastanou komplikace, zavolá do nemocnice a domluví přejezd. V postotalitních zemích je zatím taková spolupráce bohužel zatím nemyslitelná. U nás se někdy stane, že sanitka přijede i v doprovodu policie, která pak porodní asistentku vyšetřuje.
Vyskytl se také případ, kdy záchranáři odvezli ženu s dítětem do nemocnice proti její vůli.
Je třeba rozlišovat plánované a neplánované domácí porody. Při neplánovaných, takzvaných překotných porodech, chce žena často rodit v nemocnici, ale vše jde tak rychle, že musí porodit doma. Pokud je pak ona a miminko zdravé, není povinnost, aby odjížděli do porodnice. Praxe je ale mnohdy taková, že je matka proti vůli od dítěte oddělena a jsou převezeni do porodnice. Tam se s ženou často zachází nevybíravě, jako by se k porodu doma sama rozhodla. V těchto případech většinou asistentka ani nefiguruje.
V případě, že se něco při porodu stane, kdo by měl nést odpovědnost?
Za zdraví své a svého dítěte nese člověk odpovědnost sám. Ženy, které se rozhodnou pro domácí porod, bývají poučené, takže je jejich rozhodnutí zodpovědné. Poslouchají gynekologa i asistentku, a když je náznak rizika, od domácího porodu ustupují. Asistentka, stejně jako kterýkoliv jiný zdravotník, nese zodpovědnost za to, že poskytuje péči podle zákona o zdravotních službách. Rodička má zodpovědnost za své rozhodnutí, zatímco porodní asistentka může být souzena v případě, že konkrétně pochybila, ale ne za to, že poskytla péči doma.
To se ale po novém roce změní…
Asistentce bude hrozit až milionová pokuta. Zákon ale nezabrání porodům doma. Na nás se každý den obrací několik žen s prosbou o doporučení konkrétní porodní asistentky, která by jim poskytla péči u domácího porodu. Pro porodní asistentky bude ale nová situace ohrožující. Ženy to tedy buď risknou samy, nebo o asistenci poprosí např. dulu, která ale neposkytuje zdravotní péči. Proto radím ženám, aby svůj zájem o péči samostatných porodních asistentek adresovaly přímo na Ministerstvo zdravotnictví nebo na zdravotní pojišťovny. Např. prostřednictvím formuláře Ligy lidských práv: Chci svůj porod. Proti novému zákonu se vzedmula velká vlna nevole a proběhla například demonstrace s názvem „Chceme péči porodní asistentky“ a tisíce lidí už podepsaly „Výzvu za bezpečný porod“.
Bude nějaké výjimka, když si ženy za služby zaplatí?
Ženy si domácí porod už dnes platí samy, protože úhradová vyhláška nezná nic takového, jako je porod vedený porodní asistentkou. Ať už si ale péči zaplatí žena nebo pojišťovna, asistentka musí jednat v souladu se zákonem. Pokuta by jí tedy hrozila vždy.
A jak to chodí v zahraničí?
Na západ od nás mohou nízkorizikové ženy rodit doma nebo v porodních domech a centrech, kde je lékař pouze na telefonu a v případě komplikací přijede. Jen ženy s komplikacemi jsou v porodnicích. V Holandsku je matka v péči porodní asistentky během celého těhotenství. S ní přijíždí do nemocnice a tam mají k dispozici porodní sál. Po porodu spolu opět odjíždějí do domácího prostředí. Snižuje se tak riziko porodních komplikací, protože asistentka ženu dobře zná a rizika odhalí lépe. U nás se jako za totality vše řeší v nemocnicích a míra rizika nehraje roli. Když je ale žena v porodnici, může se porod stát rizikovým jen proto, že se kvůli stresu nebo převozu zastaví či zpomalí. Doma by mohl proběhnout bez komplikací. V Anglii má většina porodnic rizikové oddělení, kde jsou lékaři i asistentky, a centrum asistentek, které vedou nekomplikované porody. Pouze při komplikacích, což je asi jedno procento případů, je žena převezena na rizikové pracoviště. Taková péče je levnější a efektivnější.
Mají tedy české ženy k porodnicím nějakou alternativu?
U nás se ale tlačí na to, aby se všechny porody odehrávaly v porodnicích. Je připraveno pár projektů na spuštění porodního domu – jeden v Brně a jeden v Praze. Legislativa je ale zatím neumožňuje otevřít, protože pro ně platí stejná pravidla, jako pro soukromou porodnici. To znamená nákladné vybavení, přítomnost porodníka a pediatra, což je finančně neúnosné. Je paradoxní, že u nás zdravé ženy, které jsou schopny porodit dítě samy, musí ležet v nemocnici pod dohledem lékařů a zůstávat tam další čtyři dny. To je vysoká zátěž pro státní pokladnu.
Takže se u nás porody na asistentkách nenechávají?
I podle zákona je porodní asistentka odborníkem na porod a může ho vést bez lékaře. Vnitřní pravidla většiny porodnic jsou ale taková, že je lékař přivolán vždy bez ohledu na stav ženy. Často má navíc pocit, že musí nějak zasáhnout, například porod urychlit. Když má porodnice čtyři až pět porodních boxů, musí být ve službě tři až čtyři lékaři. V Británii jsou přítomni lékaři jen na telefonu. U nás jsou u porodů preventivně.
Navzdory tomu, že Česko nedávno zažilo babyboom, počet porodnic klesá a i do budoucna mají zanikat další malá zařízení. Má opatření logiku?
Snižování počtu porodnic nám připadá jako neuvěřitelný krok i v souvislosti s tím, že se stát snaží omezit možnost práce soukromým porodním asistentkám tím, že jim neuděluje registrace. Zároveň zavírá malé porodnice, které podporují přirozený průběh porodu. Pokud ministerstvo volí jako jediné kritérium počet porodů a ne množství císařských řezů a komplikací, je něco špatně. Je to tlak na to, přivést všechny ženy do velkých specializovaných porodnic. Neumím si ale představit, jak velká města, jako je Brno či Praha, budou zvládat nápor rodiček, když už dnes se v Praze ženy musí registrovat. Stát draze vyškolil porodní asistentky, ale v případě zavírání malých porodnic si najdou jinou profesi. Ve chvíli, kdy se zjistí, že velká města nápor rodiček nezvládají, bude se provoz v porodnicích horko těžko obnovovat.
Stát tedy porodním asistentkám příliš nepřeje. Přitom si ale porodnictví zvolí jen málo lékařů, protože je tu velké riziko zažalování ze strany pacientů.
To je další paradox. Porodní asistentky usilují o tuto práci, jsou k tomu ze zákona pověřené, nesou podobnou zodpovědnost jako lékaři a celoživotně se vzdělávají. Stát jim ale provádět jejich povolání znemožňuje, i když se lékaři se do porodů nehrnou.“
Článek byl publikován dne 6. 11. 2011 na www.denik.cz.
Autorkou článku je Michaela Kloubová, www.denik.cz.
Středa, 5. října 2011Tiskové zprávy
Krajský soud v Brně v srpnu přiznal 100 tisíc korun a omluvu ženě, která byla v roce 2010 po domácím porodu zdravého dítěte nedobrovolně převezena záchrankou do nemocnice. Případ vyvolal velký rozruch v médiích a odpor mnohých lékařů. Liga lidských práv nyní zveřejňuje písemné vyhotovení rozsudku, který srozumitelně vysvětluje hranice oprávnění lékařů vynucovat u dítěte zdravotní péči. Rozsudek má velký význam pro praxi zdravotníků, kteří mají často nesprávné představy o právech pacientů.
V rozsudku nastínil soudce Michal Ryška, který se případu věnoval, celou řadu zásad pro postup lékařů v situaci, kdy rodiče nesouhlasí s nabízenou hospitalizací dítěte. Z jeho rozhodnutí vzešlo například to, že je nemyslitelné, aby docházelo k nedobrovolným transportům zdravých lidí, kteří nejeví známky poruchy zdraví. Pokud se tak stane, musí existovat možnost domoci se satisfakce za vzniklé bezpráví.
Zdraví a život dítěte je prioritou, nelze ovšem připustit, aby výjimečný zákonný prostředek, jako je právo poskytnout péči i bez souhlasu rodičů v případě bezprostředního ohrožení života a zdraví dítěte, byl nadužíván či dokonce zneužíván mimo rámec striktních zákonných podmínek a aby se stal záminkou pro alibistické a hyperprotektivní postupy zdravotníků. Někteří lékaři si podle soudce totiž často myslí, že neexistuje zcela zdravý, jen nedostatečně vyšetřený pacient.
Zásah zdravotníků musí být výjimečný a odůvodněný
Z rozsudku dále vyplývá, že prvotní a nejsilnější odpovědnost za dítě a jeho vývoj nesou rodiče. Výjimečný zásah zdravotníků do odpovědnosti rodičů musí být v zájmu dítěte legitimně podmíněn skutečně pádnými a přesvědčivými argumenty, zachycenými ve zdravotnické dokumentaci.
Pokud dítě v daný moment objektivně nejeví žádné znaky poruchy zdraví, pouhá hypotetická možnost zhoršení stavu nebo pouhá vhodnost lékařem navrhované péče k preventivní ochraně života či zdraví dítěte nepostačuje k omezení práva rodičů rozhodovat. Nástrojem, který se k přiměřenému řešení celé situace dosud nabízel, byl negativní revers učiněný za dítě zákonným zástupcem.
Lékaři nejčastěji nerespektují práva rodiček
Liga řeší porušování práv pacientů v rámci právnické poradny pro pacienty, kterou organizace vede na webových stránkách www.ferovanemocnice.cz. Z praxe vyplývá, že lékaři mají problém respektovat především práva rodičů a jejich dětí.
„Týká se to zejména takzvaných ambulantních porodů v nemocnici, kdy žena krátce po porodu žádá propuštění zdravého dítěte do domácí péče,“ uvedla právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota.
„V jednom z nedávných dotazů v naší poradně si jedna maminka stěžovala, že když se byla předem informovat v porodnici na ambulantní porod, lékaři jí řekli, že jí dítě na negativní revers prostě nedají,“ popsala Candigliota. Nyní mají tyto ženy jistotu, že buď jim bude vyhověno, nebo mohou požadovat nemalé odškodnění za omezování osobní svobody.
Bližší informace poskytne:
Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, email: zcandigliota@llp.cz, tel.: 777 893 871
Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 19. 8. 2011, sp. zn. 24 C 3/2011 najdete zde.
Úterý, 6. září 2011Tiskové zprávy
Na tréninkovém trávníku fotbalového klubu 1. FC Zbrojovka Brno v Brněnských Ivanovicích se v sobotu 3. září uskutečnil benefiční turnaj v malé kopané, při němž se utkaly týmy zaměstnanců brněnských firem. Díky jejich podpoře bude možné dalších šest měsíců udržet fungování bezplatné právní poradny pro pacienty.
Díky účasti firem (BVV, GE Money Bank, FNZ, Fortuna, tiskárna Didot a Záhrada Café Therapy) na Liga Cupu 2011 se Lize lidských práv podařilo získat na provoz poradny pro pacienty celkem 127 tisíc korun. „Férová nemocnice bohužel nebyla pro příští rok podpořena z nadací. Proto máme obrovskou radost, že se všechno vydařilo, firmy se zapojily a ze získaných financí budeme schopni zajistit chod bezplatné online poradny na dalšího půl roku,“ komentuje výsledek akce předseda Ligy David Zahumenský.
Na dvou hřištích se utkalo ve vzájemných soubojích celkem sedm týmů. Vítězem turnaje se stali fotbalisté Fortuny, druhé a třetí místo obsadila Záhrada a tým BVV. O účast v turnaji se nenechali připravit ani zaměstnanci a dobrovolníci z Ligy lidských práv, skončili ale předposlední. „Vítězství jsme ani nečekali, šlo nám především o to si zahrát a byli jsme nadšení z přátelské atmosféry celého turnaje, který se obešel bez jakékoli řevnivosti i vážnějších zranění. Doufáme, že příští rok se nám podaří akci v podobném duchu zopakovat a rozšířit také počet týmů,“ dodává k turnaji hlavní organizátor Petr Jeřábek.
Bližší informace poskytne:
Petr Jeřábek, koordinátor dárcovství Ligy lidských práv
tel.: 776 234 446, e-mail: pjerabek@llp.cz
Férová nemocnice radí a pomáhá pacientům i lékařům
V rámci tohoto unikátního projektu zodpověděli odborníci již přes 1 500 dotazů k problematice práv pacientů, proškolili lékaře a další zdravotnický personál, vydali užitečné manuály a nabídli zdarma právní pomoc i zastoupení. Protože pouze pacient dostatečně informovaný o svém zdravotním stavu a právech může být lékařům partnerem.
Právníci Férové nemocnice se denně věnují případům, kdy se na ně obrátí pacienti i lékaři s prosbou o pomoc. Každý den se zabývají případy těch, kteří se ve své situaci cítí bezmocní. Poradnu pro pacienty a informace o projektu Férová nemocnice najdete na www.ferovanemocnice.cz
