Podali jsme ústavní stížnost proti špatně nastavenému systému zacházení s podezřelými dětmi mladšími 15 let

Počátkem března 2015 jsme ve spolupráci s AK Matiaško podali ústavní stížnost ve věci třináctiletého chlapce, který byl policií vyslýchán kvůli podezření z protiprávní činnosti. V ústavní stížnosti se snažíme poukázat na komplexní problém současného nastavení systému zacházení s dětmi pod dolní věkovou hranicí trestní odpovědnosti.

Ačkoli tyto děti s ohledem na svůj věk nemohou být trestně odpovědné, neznamená to, že nejsou odpovědné vůbec. Právní řád i v jejich případě konstruuje určitý druh odpovědnosti, kterou je možné s nepříliš velkým zjednodušením označit za „kvazitrestní“. Na rozdíl od mladistvých, tj. dětí starších 15 let, jim však v průběhu policejního prověřování nejsou poskytnuty žádné procesní záruky, především právo na obligatorní právní pomoc, ani není možné vyřešit jejich případ jinak, než řízením před soudem pro mládež, a to bez ohledu na závažnost činu a především osobnost a postoj podezřelého dítěte. Děti jsou tak vystaveny poměrně náročnému řízení před soudem i kvůli zcela zanedbatelným věcem.

Ústavní stížnost tedy na podkladě jednoho případu poukazuje na systémové problémy, které se týkají všech dětí mladších 15 let, vůči nimž vznikne podezření ze spáchání protiprávního činu. Z tohoto důvodu je ústavní stížnost spojena s návrhem na zrušení příslušné části zákona. V souladu s tímto návrhem by Ústavní soud měl vyzvat příslušné orgány k přípravě a přijetí reformy řešení protiprávní činnosti dětí pod dolní věkovou hranicí trestní odpovědnosti.

Konkrétní problémy současného systému soudnictví ve věcech dětí mladších 15 let i návrhy jejich řešení jsou podrobně zpracované v Systémovém doporučení Ligy lidských práv č. 10, které vypracovali právníci Ligy a AK Matiaško.

Uspořádali jsme kulatý stůl na téma soudnictví ve věcech mládeže

Liga uspořádala na konci ledna kulatý stůl věnovaný procesnímu postavení dětí mladších patnácti let podezřelých z protiprávního jednání (tzv. Juvenile Justice). Našim cílem bylo poukázat na problematické aspekty současného systému z pohledu lidskoprávních standardů. Mezi hosty byl autor zákona o soudnictví ve věcech mládeže Pavel Šámal či advokátka Radka Dohnalová. Pozvali jsme též zástupce soudců, policistů, vlády a ministerstev či orgány sociálně-právní ochrany dětí.

 

 

 

„Nevinen“, rozhodl soud o mentálně postiženém chlapci

Okresní soud zamítl návrh státního zástupce na uložení ochranné výchovy mentálně těžce postiženému chlapci mladšímu patnácti let, který v průběhu hry vážně ublížil svému kamarádovi. Soud byl totiž povinen po výroku Krajského soudu v Praze řešit i hochův duševní stav v době, kdy se incident odehrál. Tento aspekt pak zásadně ovlivnil konečné rozhodnutí soudu.
V původním řízení okresní soud vůbec nezohlednil mentální postižení údajného „pachatele“, ani další do očí bijící pochybení policejního orgánu. Až výrok odvolacího soudu zdůraznil povinnost zabývat se psychickým rozpoložením dítěte mladšího patnácti let v době, kdy se událost odehrála a věc se tak vrátila zpátky před Okresní soud. A výsledek? Po dalším dokazování okresní soud uznal, že závažné mentální postižení chlapce mělo za důsledek, že nebyl schopen porozumět následkům svého jednání, natož závažnosti celé situace. Na základě těchto zjištění soud nakonec uvedl, že na hocha nelze nahlížet jako na „odpovědného“ a návrh státního zástupce zamítl.

Během celého řízení došlo k mnoha pochybením. Právníci Ligy a MDAC zastupující matku údajného „pachatele“ upozorňovali zejména na absolutně nepřijatelné postupy při výslechu chlapce, nedostatečnou právní úpravu a chybějící právní pomoc v předsoudní fázi řízení. Nicméně okresní soud se vyhnul posouzení těchto nedostatků a zaměřil se ve stručném odůvodnění na otázku „odpovědnosti“ chlapce.

Úspěšný případ zároveň odhaluje slabiny právní ochrany dětí mladších patnácti let v řízení podle zákona o soudnictví ve věcech mládeže. Nedostatky nebyly bohužel odstraněny ani přijetím nového trestního zákoníku a je tak zakonzervován stav, kdy děti do patnácti let mají fakticky v řízení před policejním orgánem a posléze soudem pro mládež slabší postavení než mladiství pachatelé, kteří jsou rozumově a mravně mnohem vyspělejší. Liga a MDAC se nadále budou snažit o prosazení rovných procesních práv všech dětí ve všech řízeních před státními orgány.