Středa, 9. května 2012Zprávy z médií
Liga lidských práv kritizuje tuzemský systém očkování. Její právníci tvrdí, že o něm rozhodují lidé s vazbami na farmaceutické společnosti, kteří jednostranně podporují očkování. Týká se to prý hlavně Národní imunizační komise, která řeší zmíněnou oblast na ministerstvu zdravotnictví.
Konkrétně Liga lidských práv v této souvislosti zmínila vakcinologa a ředitele Fakultní nemocnice v Hradci Králové Romana Prymulu a Romana Chlípka z České vakcinologické společnosti.
Existují prý důkazy pro podezření ze střetu zájmů. „Oba dle zahraničních časopisů přiznávají, že pobírají od farmaceutických firem odměny a jsou jejich konzultanti. To je určitě důvodem střetu zájmů,“ řekla ve večerních Ozvěnách dne právnička Ligy lidských práv Zuzana Candigliota.
Dodala, že místopředsedkyní Národní imunizační komise je Hana Cabrnochová, předsedkyně odborné společnosti praktických dětských lékařů. Webové stránky této odborné společnosti jsou prý plné reklam na vakcíny a generálním partnerem společnosti je firma GlaxoSmithKline, hlavní dodavatel očkování státu.
Střet zájmů tak podle právničky může být důvodem, pro Národní imunizační komise rozhoduje určitým způsobem, a ne jinak.
„To, že v České republice je jako v západních zemích zakázáno, aby farmaceutické firmy pořádaly kogresy pro lékaře, které jsou jako by dovolenou v zajímavých lokalitách, je právě z toho důvodu, aby lékaři nepředepisovali léky ve prospěch těchto firem, protože je prokázáno, že oni pak tak činí. Je tak otázkou, jestli se úplně stejný princip neobjevuje v rozhodování komise,“ uvedla Candigliota.
Roman Prymula ale oponuje, že ve střetu zájmu není, protože už není členem zmíněné komise. Podle něj je navíc střet zájmů v Národní imunizační komisi ošetřen. „Existuje formulář konfliktu zájmů, který se vyplňuje před každým zasedáním, a tam každý musel napsat, jestli v konfliktu je, nebo není. To znamená tam, kde k eventuálnímu konfliktu mohlo dojít, byl jedinec vyloučen z jakéhokoliv hlasování. Ty formuláře jsou uloženy na ministerstvu,“ vysvětlil ve večerních Ozvěnách dne.
Sám prý nehlasoval, protože prováděl a stále provádí řadu klinických studií. Jak dodal, nemá smysl sedět v komisi, když nemůžete hlasovat, a proto ji koncem minulého roku opustil. Navíc Národní imunizační komise nerozhoduje, jaká vakcína bude nebo nebude zavedena, ale jen dává doporučení, a o plošných očkováních vždy rozhoduje parlament.
Zuzaně Candigliota ale takové vysvětlení nestačí. Tvrdí, že informace o konkrétních členech komise, kteří se vyloučili či nevyloučili z hlasování, jsou nedostupné a tudíž to nelze ověřit, a vyhlášku o povinných očkováních vydává ministerstvo. Stěžuje si i na netransparentnost obsazení komise.
„Zcela v ní chybí hlasy odborníků, kteří by mohli případně poukázat na nežádoucí účinky vakcín. Chybí tam společnosti neurologů i odborná společnost alergologů a imunologů. Tam není ani jeden odborník, který je oficiálně nominován za tyto společnosti,“ zdůraznila právnička.
S tím ale Prymula nesouhlasí. O informace z hlasování Národní imunizační komise lze podle něj požádat ministerstvo. V imunizační komisi pak mají být podle něj především odborníci na očkování. „To, že je někdo neurolog, neznamená, že je odborníkem na vakcinace. Pokud neurologická společnost nanominuje nějakého svého experta, tak není vůbec žádný důvod, aby v komisi nebyl,“ argumentuje.
Na zprávě Ligy lidských práv mu chybí vědeckost a vadí lživé a neověřené údaje. Podle svých slov tak zvažuje i trestně právní obranu své osoby.
Zprávu vydal
Český rozhlas dne 9. května, autorem je Veronika Sdláčková a Simona Bartošová.
Středa, 9. května 2012Zprávy z médií
Starší žena z Prahy, kterou za pomluvu na internetovém blogu poslal soud na léčení do Bohnic, se zřejmě dostane na svobodu. O tom, že by po více než půl roce mohla Květoslava Šamajová odejít z psychiatrie, dnes rozhodl pražský obvodní soud.
Podle Obvodního soudu pro Prahu 8 nemusí Květoslava Šamajová nadále zůstat pod dohledem psychiatrů ani brát žádné léky.
„Ochranné opatření bylo zrušeno, jenom paní Šamajová nemůže opustit psychiatrickou léčebnu, protože rozsudek nenabyl právní moci. Musí se k tomu vyjádřit státní zástupce,“ uvedla právnička Zuzana Candigliota.
Nyní podle ní záleží na tom, jestli státní zástupce bude s verdiktem souhlasit, nebo nikoli. „Pokud ano, pak by to bylo třeba v řádu dnů nebo nejpozději příští týden. Ale pokud nebude souhlasit, tak tam ještě může zůstat i několik měsíců, protože pak by případ řešil pražský městský soud,“ přiblížila.
Květoslava Šamajová bojovala za propuštění řadu měsíců. Tvrdí, že jí podávané léky zničily zdraví.
„Já pořád přešlapuji, je to samovolné. Mám zatuhlou páteř, která mě bolí. Nemůžu se vlastně svobodně pohybovat, jsem omezená. Z důchodu mám na nájemném platit už 90 procent, potřebuji nastoupit někam do práce, protože už 8 měsíců jsem v ochranném léčení,“ popisuje svůj nedobrovolný pobyt v Bohnicích osmašedesátiletá žena.
Květoslava Šamajová se do léčebny dostala poté, co na svůj internetový blog napsala o muži, kterého považovala za bývalého spolupracovníka StB. Obvodní soud pro Prahu 2 proto její počínání vloni označil za trestný čin pomluvy. Její chování bylo podle soudkyně společensky nebezpečné. Od potrestání ale nakonec soudkyně upustila a poslala ženu na psychiatrii.
Extrémní případ
Výjimečný případ řeší ombudsman i Liga lidských práv. Právnička Ligy Zuzana Durajová považuje případ Květoslavy Šamajové za extrémní.
„Myslím, že u takového činu, i kdyby se trestný čin stal, jak to vlastně soudkyně řekla, byl by malého rozsahu, byl by banální. A pravděpodobně by paní Šamajová, pokud by byla v běžném trestním řízení odsouzena, nedostala ani trest odnětí svobody,“ uvedla.
V civilním řízení by se pak zřejmě musela Šamajová omluvit muži za pomluvu a zaplatit odškodné. Jenže psychiatr ve znaleckém posudku tehdy prohlásil blogerku za duševně nemocnou s halucinacemi a bludy.
Přitom ženu už dříve vyšetřovali jiní znalci, a to když jí svěřovali do péče nezletilé dítě. Její synovec Jaroslav Šamaj s ní žil od svých jedenácti let.
„Za prvé bych rozhodně řekl, že je to absolutně banální proces. Začal vlastně tím, že jakoby projevovala svobodu slova. Má svůj blog, kam píše. A tím to všechno nějak začalo. Seznámil jsem se s diagnózou doktorů, podle které žádné bludy ani halucinace nemá, nikdy nic takového vlastně neměla,“ přiblížil.
Kdy se Květoslava Šamajová dostane nakonec domů, není ještě jisté. Může to být v řádu dnů i týdnů.
Článek byl publikován 9. května 2012 na webu Českého rozhlasu. Reportáž zpracovala Petra Benešová.
Úterý, 8. května 2012Zprávy z médií
Právníci z Ligy lidských práv se tvrdě pustili do českého systému očkování. Rozhodují o něm prý lidé, kteří mají vazby na farmaceutické společnosti. Opřeli se i do reklam, které podle nich neobsahují objektivní informace a hrají hlavně na city. Evropská legislativa navíc až na výjimky reklamu na léky zakazuje.
O očkování se v Česku podle Ligy lidských práv (LLP) rozhoduje netransparentně a klíčové funkce navíc zastávají lidé s vazbami na výrobce vakcín. Právníci poukázali hlavně na obsazení Národní imunizační komise, která na ministerstvu zdravotnictví řeší otázky očkování. Ta má třináct členů a minimálně tři mají podle LLP vazbu na farmaceutické firmy.
„Komise je obsazena jednostranným způsobem, a to příznivci očkování (někdy až nekritickými),“ píše se v analýze, kterou právníci LPP připravili. „Odpovídajícím způsobem též není řešen konflikt zájmů a část členů intenzivně spolupracuje s výrobci vakcín,“ zní další část.
Autoři analýzy zmínili například Romana Prymulu, který údajně od výrobců vakcín pobírá odměny, provádí pro ně výzkum a působí jako jejich poradce. Epidemiolog se ale proti těmto informacím tvrdě ohradil.
„Členem Národní imunizační komise nejsem a v době, kdy byla analýza publikována, jsem jím nebyl už několik měsíců. Když jsem byl členem, o konfliktních otázkách jsem nehlasoval. Zápisy o tom jsou na ministerstvu zdravotnictví. Podobná pravidla platila u všech, je tedy s podivem, v čem je netransparentnost,“ sdělil iDNES.cz Prymula.
„Informace o nevyváženosti komise je také lichá, pokud Liga prokáže, že v Česku jsou další odborníci z jiných oborů, kteří o očkování mají adekvátní hlubokou znalost, ministerstvo jistě rozšíření komise zváží. Odmítání očkování pro mne bohužel kvalifikací není,“ dodal. Na právníky LLP prý chce podat žalobu na ochranu práv.
Reklama straší a hraje na city
Lidé z Ligy lidských práv se pustili i do reklamy, kterou zdravotnické firmy propagují své výrobky. „Jejich reklama je specifická už tím, že oslovuje ‚pacienty‘ a nabízí léky nebo výživové doplňky, jejichž účinnost nedokáže pacient posoudit. Laik, který nemá medicínské či farmaceutické vzdělání, je reklamou snáze ovlivnitelný. Druhá věc je, že reklama v mnoha případech hraje na emoce či zastrašuje různými životními příběhy ostatních lidí,“ řekla iDNES.cz právnička a ekonomka Eva Kučerová.
Zdraví je přitom pro řadu lidí velmi citlivé téma, hlavně pokud se týká i dětí. Právě na očkování dětí se přitom LLP ve své analýze zaměřila. Povinně nyní české děti dostávají vakcíny proti devíti nemocem – záškrtu, tetanu, dávivému kašli, hemofilovým invazivním infekcím, přenosné dětské obrně, spalničkám, příušnicím, zarděnkám a žloutence typu B.
Kromě toho existuje řada nepovinných vakcín, například proti klíšťové encefalitydě, rotavirům nebo rakovině děložního čípku. Reklamy na ně vídáme v televizi a na plakátech, přestože to podle právníků není legální.
„Evropská legislativa zakazuje veřejnou reklamu na léčiva na předpis včetně vakcín s výjimkou takzvaných vakcinačních akcí,“ uvedl předseda LLP David Zahumenský. Nemá podle něj jít o reklamu na konkrétní vakcíny, ale o kampaň s objektivními informacemi.
„V České republice bohužel ministerstvo zdravotnictví na svou roli zcela rezignovalo a bez jakéhokoliv posouzení povoluje libovolnou reklamu na vakcíny, čímž dochází k neobjektivnímu ovlivňování spotřebitelů,“ tvrdí Zahumenský.
Ministerstvo se brání, že neschvaluje samotný obsah kampaně na očkování, ale vyjadřuje se jen k k tomu, kdy může kampaň proběhnout. „Schválení ministerstvem nenahrazuje souhlasy kontrolní činnost jiných správních úřadů,“ sdělil iDNES.cz mluvčí úřadu Vlastimil Sršeň.
Ten zároveň odmítl, že by se v Česku porušovala evropská legislativa zakazující reklamu na vakcíny. „Zákaz se podle směrnice nevztahuje na vakcinační akce, které jsou schválené příslušnými orgány členských států,“ tvrdí Sršeň.
Lobbing omezí novela zákona o regulaci reklamy
Farmaceutické společnosti jsou v Česku dlouhodobě jedním z deseti nejvýznamnějších zadavatelů reklam. Ve většině západních zemí je přitom reklama na léky zakázána a výrobci léčiv hledají jiné způsoby, jak dostat své produkty na trh. Přesvědčují například lékaře, aby předepisovali jejich léky, nabízejí jim balení zdarma, nebo je zvou na kongresy.
Tzv. kongresovou turistiku má znemožnit novela zákona o regulaci reklamy, která by měla začít platit od ledna příštího roku. Ministerstvo chce normou navíc zakázat soutěže, kterými je možné ovlivnit předepisování léků, zástupci farmaceutických firem nebudou moci navštěvovat lékaře v ordinační době, a lékaři ani lékárníci nebudou smět zaměnit nebo doporučit pacientovi lék, pokud by tak činili v důsledku reklamního lobbingu (více o novele čtěte zde).
Zprávu vydal iDNES dne 8. května 2012, přečíst si ji můžete zde. Autorkou je Anna Brandejská.
Úterý, 8. května 2012Zprávy z médií
Právníci Ligy lidských práv jsou pobouřeni, jak v České republice funguje systém očkování. Ten je podle nich ovládán farmaceutickými koncerny, které neváhají manipulovat lidi masivními reklamními kampaněmi, které jsou jinak v Evropské unii zakázané.
Rozhodování o očkování je podle Ligy lidských práv zcela netransparentní. Klíčové funkce navíc zastávají lidé přímo napojení na firmy vyrábějící vakcíny. Právníci poukázali hlavně na obsazení „Národní imunizační komise“, ta na ministerstvu zdravotnictví řeší otázky očkování. Má třináct členů a minimálně tři prý mají vazbu na farmaceutické firmy.
„Komise je obsazena jednostranným způsobem, a to příznivci očkování (někdy až nekritickými),“ píše se podle serveru iDNES.cz ve zprávě Ligy. „Odpovídajícím způsobem též není řešen konflikt zájmů a část členů intenzivně spolupracuje s výrobci vakcín.“
Výslovně zpráva zmiňuje epidemiologa Romana Prymulu, který údajně zároveň působí jako poradce farmaceutických koncernů a provádí pro ně výzkum. „Členem Národní imunizační komise nejsem a v době, kdy byla analýza publikována, jsem jím nebyl už několik měsíců. Když jsem byl členem, o konfliktních otázkách jsem nehlasoval,“ ohrazuje se Prymula.
Zároveň zpochybňuje kompetentnost autorů zprávy v oblasti medicíny. „Pokud Liga prokáže, že v Česku jsou další odborníci z jiných oborů, kteří o očkování mají adekvátní hlubokou znalost, ministerstvo jistě rozšíření komise zváží. Odmítání očkování pro mne bohužel kvalifikací není,“ rozčiluje se Prymula, který chce právníky z Ligy dokonce žalovat.
Dojemné reklamy s dětmi? EU je zakazuje
Kritizován je i fakt, že farmaceutické produkty jsou předmětem reklamy. „Evropská legislativa zakazuje veřejnou reklamu na léčiva na předpis včetně vakcín s výjimkou takzvaných vakcinačních akcí,“ sdělil serveru předseda Ligy David Zahumenský.
„Laik, který nemá medicínské či farmaceutické vzdělání, je reklamou snáze ovlivnitelný. Druhá věc je, že reklama v mnoha případech hraje na emoce či zastrašuje různými životními příběhy ostatních lidí,“ upozorňuje také právnička Eva Kučerová.
Zejména pokud se jedná o očkování dětí, které je dnes zobrazováno v reklamě velmi často. Celkově farmaceutické firmy v ČR patří mezi desítku největších zadavatelů reklamy.
Zpráva vyšla ve Zdravotnických novinách 9. května 2012.
Pondělí, 7. května 2012Zprávy z médií
Stačila jedna pomluva na blogu a důchodkyně Květoslava Šamajová se ocitla v Bohnicích. Na internet napsala o jednom člověku, že spolupracoval s tehdejší Státní bezpečností a za to ji soud poslal do psychiatrické léčebny. Osmašedesátiletá žena se teď snaží dovolat práva a chce odškodnění za to, že jí jeden psychiatrický znalecký posudek zničil život. Případ řeší Liga lidských práv i ombudsman.
„Dostávala jsem Flouxanon Depot, což je medikace, která je s dlouhodobým účinkem. V lednu mi dali tři injekce a v březnu jednu. Zhoršil se mi zrak. Ze dvou mám čtyři,“ říká důchodkyně.
Květoslava Šamajová sedí v malém pokoji na bílé posteli. Během rozhovoru strnule hledí před sebe, občas vstane a přešlapuje na místě. Neustále si mne ruce. V ochranném léčení v Bohnicích je už půl roku. Za tu dobu výrazně zhubnula, má jen 47 kilo.
„Co ale nebylo typické, že mi na holé tělo přikurtovali pásy. Ve spisu bylo napsáno, že jsem neklidná a dali mě na neklidné oddělení 27. Tam mi dali hodně neuroleptik, které mě dost poškodily. Vyslovilo kóma na 17 hodin,“ vzpomíná Šamajová na svůj příjezd do pražské léčebny.
Pod dohled psychiatrů ji poslal soud za to, že před třemi lety napsala na svůj internetový blog pomluvu. Byla o muži, kterého považovala za konfidenta a spolupracovníka Stb.
Stejné informace zaslala také na policii. Soudkyně Obvodního soudu Prahy 2 Mária Petrovková proto do spisu při řízení v roce 2011 napsala: „Jednání obžalované soud považuje za značně společensky nebezpečné, neboť je třeba zohlednit skutečnost, že se jej dopouštěla po delší dobu a dokonce v něm pokračovala i po zahájení trestního stíhání.“
Spolupráce muže s tehdejší Státní bezpečností se nikdy neprokázala a soud tak obvinil Květoslavu Šamajovou z trestného činu pomluvy. Od potrestání ale nakonec soudkyně upustila a poslala ženu do Bohnic.
Právnička Ligy lidských práv Zuzana Durajová to považuje za extrémní případ: „Myslím si, že u takového trestného činu, i kdyby se stal, by nedostala ani odnětí svobody“
V civilním řízení by se pak zřejmě musela Šamajová omluvit muži za pomluvu a zaplatit odškodné. Jenže psychiatr ve znaleckém posudku prohlásil blogerku za duševně nemocnou s halucinacemi a bludy.
Přitom ženu už dříve vyšetřovali jiní znalci a to když jí svěřovali do péče nezletilé dítě: „Schizofrenii nemám. Jsem pěstounka, prokázala jsem, že jsem 12 let pěstounkou.“
Psychologické posudky na pěstounství od lékařů z Olomouce má paní Šamajová pořád u sebe. Ukazovala je i právníkům od ombudsmana, který se teď jejím případem zabývá. Veřejný ochránce zkoumá, jestli se s paní Šamajovou v léčebně nezachází špatně.
Z bohnického pavilonu, kde pohublá žena sedí na chodbách s dalšími pacientkami, které trpí stařeckou demencí nebo jinými duševními poruchami, se chce za každou cenu dostat. Její nadějí je teď další květnové soudní řízení:
„Já nepoškozuju sebe, ani neohrožuju okolí, nejsem nikomu nebezpečná. Potom je takzvané ochranné léčení je dáno na občany, kteří jsou neškodní.“
Jestli ale nakonec opustí léčebnu, není jisté. Má však určitou naději. Primář bohnické léčebny Richard Krombholz v písemném vyjádření Radiožurnálu sdělil, že už není nutné paní Šamajovou nadále držet v ochranné léčbě.
„Aniž bych mohl konkretizovat podrobnosti o zdravotním stavu této konkrétní pacientky, inicioval jsem návrh na přeměnu jejího ochranného léčení a propuštění z ústavního ošetřování, neboť jsem přesvědčen, že to její zdravotní stav umožňuje. Toto stanovisko bude také u soudu předneseno.“
Paní Šamajová doufá, že se jí zastane také ombudsman a Ústavní soud, kterým poslala stížnost. Chce za nařízenou ochrannou léčbu nějaké odškodnění. Zatím si ale dlouhý čas v bohnickém pavilonu krátí absolventka pražské FAMU čtením, televizí a občas zajde na keramiku. Na vycházky se dostane jen o víkendu.
Článek byl publikován 7. května 2012 na webu Českého rozhlasu. Reportáž zpracovala Petra Benešová.
