Pátek, 15. června 2012Zprávy z médií
Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost ženy z Ústeckého kraje, jež za nezákonnou sterilizaci po císařském řezu vysoudila omluvu a 200.000 korun. Výši odškodného ve stížnosti označila za neadekvátní. Původně žádala milion korun. Podle ÚS ale justice při rozhodování o výši náhrady neporušila základní práva ženy. ČTK to zjistila z databáze soudu.
Sterilizaci provedli lékaři v jedné z nemocnic v Ústeckém kraji, aniž romskou ženu předem řádně informovali o důsledcích a dali jí čas na rozmyšlenou. Jde o jeden z mnoha podobných případů, jež se většinou týkaly Romek. Vláda zvažuje hromadné odškodnění žen za nechtěné sterilizace.
„Napadená rozhodnutí obecných soudů ohledně výše přiměřeného zadostiučinění nelze považovat za svévolná či jinak ústavně nekonformní. Obecné soudy vzaly v úvahu jak závažnost vzniklé újmy, tak i okolnosti případu,“ stojí v rozhodnutí senátu se zpravodajem Jiřím Nykodýmem.
Krajský soud v Ústí nad Labem v roce 2008 rozhodl, že lékaři zasáhli do práva ženy na zdraví a soukromí. Přiznal ženě omluvu a odškodnění 50.000 korun. Zohlednil to, že již měla čtyři děti a rozpadlo se jí manželství, což podle krajského soudu snížilo negativní dopad sterilizace do jejího osobního života.
Vrchní soud v Praze zvýšil odškodnění o 150.000 korun a upozornil například na to, že příslušná komise formálně rozhodla o zákroku až po jeho provedení.
Podle právničky Ligy lidských práv Kateřiny Červené je přiznaná výše náhrady nedostatečná, proto žena podala ústavní stížnost. „Odškodnění 50.000 korun za to, že žena nemůže mít děti, je směšné. Ani 200.000 korun není adekvátní částka,“ řekla ČTK Červená.
Nechtěnými sterilizacemi žen se v minulosti zabýval ombudsman, soudy všech stupňů i Evropský soud pro lidská práva. Nad sterilizacemi oficiálně vyjádřila politování vláda Jana Fischera. V Česku šlo většinou o Romky, byly jich desítky, podle některých odhadů stovky až tisíce.
„Nešlo ale výhradně o Romky,“ upozornila Červená, podle níž se Lize lidských práv další ženy přihlásily po zveřejnění zprávy o možném hromadném odškodnění.
Evropský soud pro lidská práva se v poslední době zabýval sterilizacemi Romek na Slovensku. Loni přiznal 31.000 eur (792.000 korun) ženě, která v roce 2000 se zákrokem sice souhlasila, ale podle soudců si nebyla schopná uvědomit důsledky. Letos v červnu štrasburský soud rozhodl podobným způsobem ve prospěch další Slovenky.
Zprávu zveřejnil server Tribune.cz dne 14. června 2012. Autorem zprávy je Jan Tomandl z ČTK.
Pátek, 11. května 2012Aktuality
Dobrá zpráva: pokud jste trestně stíháni, přestože jste žádný trestný čin nespáchali, máte nárok na odškodnění. Zdá se vám to zřejmé? V našem případu paní Jasenčukové, která byla trestně stíhána za to, že své děti neočkovala všemi povinnými vakcínami, jsme si museli počkat až na odvolací soud, který jí tento týden přiřknul alespoň symbolické odškodnění ve výši 10 tisíc korun.
Na prvním stupni soudce dospěl k závěru, že se přece nic tak strašné nestalo, klientka „jen“ musela na výslechy na policii a k soudu a že se bála, že jí kvůli tomu vezmou děti, to přece nijak neprokázala…
Více informací najdete v předchozí tiskové zprávě k případu.
Analýza Ligy, která přehledným způsobem ukazuje, jak se k očkování dětí staví země západní Evropy zde.
Čtvrtek, 10. května 2012Zprávy z médií
Soudy nemohou pomoci budoucím matkám, které se u nich domáhají přidělení porodních asistentek ke svým plánovaným domácím porodům. Ženy sice mají právo na domácí porody s asistencí zdravotníka, v Česku k tomu ale chybí opora v zákoně. Oznámil to brněnský soudce Michal Ryška, který jednu z těchto žádostí v uplynulých dnech zamítl.
Podle něj je nyní na státu, aby vytvořil jasná zákonná pravidla pro domácí porody a respektoval práva žen. Ryška zdůraznil, že podle Evropského soudu pro lidská práva stanoví Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, že žena má právo na asistovaný domácí porod. Zdravotníci za asistenci u něj nemají být nijak postihováni. Na druhé straně k tomu ale nejsou v tuzemsku podmínky. ČR je povinna se úmluvou řídit.
Krajské úřady sice evidují porodní asistentky, ty však nemají oprávnění vést domácí porody. Pokud by některá při domácím porodu pomohla, hrozí jí s účinností od letošního dubna na základě zákona o zdravotních službách pokuta až do milionu korun. Proto porodní asistentky nemohou ženám vyhovět.
Na problém poukazovala v minulosti i Liga lidských práv. Na serveru www.ferovanemocnice.cz dokonce její právnička Zuzana Candigliota zveřejnila seznam právních rad pro ženy, které chtějí usilovat o to, přivést své dítě na svět doma.
V nich mimo jiné uvádí, že se ženy mohou pokusit podat soudům návrh na předběžné opatření s tím, aby soud nařídil nemocnicím poskytnout k domácímu porodu registrovanou porodní asistentku.
Soudce Ryška, který řešil už několik závažných a mediálně známých kauz spojených s ochranou osobnosti, řekl, že předběžnými opatřeními ženy svého nedosáhnou. „Soudy jim nemohou vyhovět, protože uložení takové povinnosti nemocnici by bylo v rozporu se zákazem nucených prací a služeb,“ zdůraznil soudce. Dodal, že ve vztahu k porodním asistentkám nemůže případné předběžné opatření soudu nahradit řádné oprávnění vést porod. Vydávají je jen kraje.
Obdobný problém jako Česko řešilo donedávna i Maďarsko, kde zdravotníkovi při asistenci u domácího porodu hrozila pokuta až do 100 tisíc forintů (8 700 korun). I tam vznikaly kvůli tomu spory, z nichž jeden (Ternovszky vs. Maďarsko) skončil u Evropského soudu pro lidská práva. Stát tam svoji při prohrál.
Ryška doplnil, že jeho rozhodnutí v žádném případě neznamená, že chce domácím porodům bránit. Naopak upozornil na vědecká doporučení ze zahraničí, která jasně doporučují podporovat domácí porody. „V našich podmínkách posttotalitární střední Evropy to ale může být pro mnohé zdravotníky zásadně odmítající domácí porody těžké přijmout,“ doplnil soudce.
Autorem zprávy ze dne 10. května je ČTK, otiskl ji například Týden.
Čtvrtek, 10. května 2012Zprávy z médií
Praha – Liga lidských práv na svém webu kritizuje to, že rodiče v Česku dostávají peníze, když dají na svých dětech testovat nové vakcíny. Jako příklad uvádí liga společnost Novartis, která nabídla rodičům za testy vakcíny proti meningokoku B jako náhradu nákladů 4500 korun. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), který na podnět ligy provedl čtyři inspekce, žádné porušení zákona neshledal, uvedl dnes on-line deník Týden.cz.
Problém nevidí podle deníku ani předseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula, který na zkoušení této vakcíny dohlížel.
„Podle našeho názoru se nejedná o náhradu nákladů, ale o nezákonné poskytnutí odměny, která má rodiče k zapojení dítěte do testování motivovat,“ uvedla na webu Ligy její právnička Zuzana Candigliota.
Testování zákon povoluje za přísně stanovených podmínek i na dětech a kojencích. Podle ligy se v Česku podmínky porušují. Liga argumentuje případem, kdy matka zapojila dítě do studie hlavně kvůli penězům. „Byla doma s dítětem, takže neměla ušlý výdělek, do ordinace chodila pěšky, takže náklady na cestovné jí nevznikly. Testovaná vakcína byla podána s pravidelným očkováním, takže nenastala ani výraznější časová ztráta,“ stojí v analýze.
„Celkem bylo skutečně vypláceno 4500 korun, nicméně šlo o 900 korun za návštěvu. Je to kompenzace pro rodiče a myslím si, že nejde o nic přemrštěného,“ řekl deníku Prymula.
Vysvětlil, že rodiče musejí s dítětem na testy dojet, vyplňovat dotazník, sledovat ho. Kdyby jim náklady nebyly kompenzovány, o účast ve studii by byl prý daleko menší zájem. Prymula si ale nemyslí, že by tato částka rodiče motivovala k něčemu, čím by riskovali zdraví dítěte, pokud by nevěřili, že jde o dobrou věc.
SÚKL podle mluvčí Veroniky Petlákové ve čtyřech inspekcích žádné pochybení neshledal. Výše odměny je v kompetenci etických komisí, souhlas jednotlivých etických komisí byl v provedených inspekcích doložen.
Zprávu vydala agentura ČTK 10. května 2012.
Čtvrtek, 10. května 2012Zprávy z médií
Nechala na svém dítěti otestovat novou vakcínu, dostala čtyři a půl tisíce korun. Podle farmaceutické firmy je to běžná kompenzace cestovních nákladů, podle Ligy lidských práv finanční odměna, kterou u dětských pacientů zakazuje zákon. K zapojení ratolestí do výzkumu totiž nesmějí rodiče motivovat peníze.
Právníci z Ligy lidských práv se ostře pustili do očkovací praxe v Česku. Terčem jejich kritiky se staly mimo jiné klinické studie, které předcházejí uvedení vakcín na trh. Testování se za přísně stanovených podmínek může provádět i na dětech a kojencích. Ty se ale podle Ligy v Česku porušují.
„Například společnost Novartis nabízela rodičům za testování vakcíny proti meningokoku B paušální částku 4500 korun bez toho, aby rodičům musely jakékoli náklady vzniknout. Podle našeho názoru se tak nejedná o náhradu nákladů, ale o nezákonné poskytnutí odměny, která má rodiče k zapojení dítěte do testování motivovat,“ tvrdí právnička Zuzana Candigliota.
V analýze, kterou Liga lidských práv k očkování zpracovala, se odvolává na případ matky, jež své dítě zapojila do studie hlavně kvůli nabízené finanční částce. „Byla doma s dítětem, takže neměla ani ušlý výdělek, a do ordinace chodila pěšky, takže ani náklady na cestovné jí nevznikly. Přitom testovaná vakcína byla aplikovaná současně s pravidelným očkováním, takže nedošlo ani k výraznější časové ztrátě navíc,“ stojí v analýze.
Bez peněz nebude o testování zájem
Předseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula, který na zkoušení zmíněného očkování proti meningokoku dohlížel, výtky Ligy lidských práv odmítá. „Celkem bylo skutečně vypláceno 4500 korun, nicméně šlo o 900 korun za návštěvu. Je to kompenzace pro rodiče a myslím si, že nejde o nic přemrštěného,“ řekl on-line deníku TÝDEN.CZ Prymula.
Rodiče podle něj musejí s dítětem na testy dojet, vyplňovat dotazníky, sledovat ho. „Kdyby jim nebyly kompenzovány výdaje spojené s návštěvou, určitě by byl o studie daleko menší zájem,“ míní Prymula. Tvrzení, že takto získané peníze rodiče k testování potomků motivují, je podle něj ale přitažené za vlasy. „Ta částka je v dnešní době tak směšná, že si nemyslím, že by kvůli ní někdo riskoval zdraví dítěte, pokud by nevěřil, že jde o dobrou věc,“ uvedl.
Lichá je podle Prymuly i námitka, že někomu nemusí vzniknout s testováním náklady téměř žádné. „Když se studie účastní 2000 dětí, exaktně zkalkulovat, že jeden rodič jel jen 15 a druhý 17 kilometrů, by byla obrovská práce. Nejde o snahu někoho zvýhodnit, ale udělat to tak, aby to bylo reálné,“ tvrdí.
Kompenzace jsou běžná praxe
Porušení zákona neshledal v případě testování vakcíny proti meningokoku ani Státní ústav pro kontrolu léčiv, jenž na podnět Ligy lidských práv provedl čtyři inspekce. „Jejich výsledky nepotvrdily porušení zákona. U klinických hodnocení je posouzení výše poskytovaných finančních odměn v kompetenci etických komisí a v rámci provedených inspekcí byl souhlas jednotlivých etických komisí doložen,“ komentovala šetření mluvčí ústavu Veronika Petláková.
Právě fungování zmíněných etických komisí je ovšem rovněž v analýze Ligy lidských práv terčem kritiky. „Rozsah zveřejněných informací o jejich činnosti je zcela nedostatečný,“ stojí v komentáři Ligy. Otázkou podle Candiglioty je, jestli testování probíhá v souladu s principem minimalizace rizik a zda o něm rodiče dostávají objektivní informace.
„Odškodnění“ za testování dětí je běžnou praxí. „Ve studiích, které probíhají u dětí, je zakázáno poskytovat odměny či jiné pobídky. Obdobně jako u jiných studií ale poskytujeme kompenzaci za výdaje spojené s účastí ve studii, tj. obvykle náklady spojené s návštěvou lékaře v rámci studie (cestovné, náhrada ztraceného času), nepohodlí (např. v souvislosti s odběry biologických vzorků u dětí),“ napsala on-line deníku TÝDEN.CZ Eva Šebestová ze společnosti GlaxoSmithKline, jež má v současnosti registrováno více než třicet vakcín. Z těch pro děti vyrábí například očkování proti rotavirovým průjmům či pneumokokovým onemocněním.
Zprávu zveřejnil Týden.cz 10. května 2012, autorkou článku je Lucie Nekvasilová.
