Středa, 29. července 2009Zprávy z médií
Kdo a jak stanovuje výši náhrady škody?
Odškodňovací vyhláška č. 440/2001 Sb. upravuje částky, které mohou být pacientovi přiznány za jednotlivá poranění. Na jejím základě navrhuje výši odškodnění lékař nebo případně před soudem znalec. Nízká výše přiznávaných odškodnění bývá často kritizována. Ústavní soud již řekl, že vyhláška není pro soudy závazná a i ona samotná jim dává prostor pro zvýšení odškodnění. Soudy se však vyhláškou v naprosté většině případů řídí.
Jak se cení život vašich blízkých?
Samostatně je v zákoně upraveno odškodnění za smrt blízké osoby. „Tady manželka, druh, rodič nebo dítě zemřelého pacienta dostanou v případě prokázání odpovědnosti zdravotníků jednorázovou částku 240 000 korun, sourozenec 175 000 korun.“ uvádí David Zahumenský.
Žiju, ale zmrzačili mě.
Vedle těchto částek je možné požadovat také náhradu za zásah do práva na ochranu osobnosti. Zde není stanovena žádná tabulka, přiznávané odškodnění však nebývá velké. Navíc existují velké rozdíly mezi jednotlivými soudy. Za protiprávní sterilizaci přiznal ženě v Ostravě soud 500 000 korun. Odvolací soud ale odškodnění prohlásil za promlčené a žena tak dostala jen omluvu. V Ústí nad Labem soud za sterilizaci přiznal jiné ženě desetkrát méně.
Rozhovor s Davidem Zahumenským, právníkem Ligy lidských práv, www.ferovanemocnice.cz
V jakých případech je už lepší obrátit se na pomoc k právníkovi?
„S právníkem se poraďte v případě, že se jedná o závažnější újmu na zdraví s dlouhodobými nebo trvalými následky. Medicínské spory jsou nesmírně složité a je důležité zvolit odborný postup. Zdravotnický právník často musí i studovat lékařskou literaturu a konzultovat své otázky s odborníky.“
Jaké jsou přibližné náklady na soudní řízení?
„Poškozený pacient musí počítat nejen s advokátním palmáre, ale také se zálohou na znalecký posudek a u ochrany osobnosti se soudním poplatkem. Soudních jednání může být několik, což znamená neplacené cené volno v práci a někdy i náklady na cestování. Odměna advokátovi může být velmi rozdílná.“
Jakou sumu zaplatím ještě před soudem?
„ Znalecký posudek může stát okolo pěti tisíc a více, u ochrany osobnosti se platí i poplatek za podání žaloby a jeho výše je 4 % z požadované částky. Pokud tedy žaluji o půl milionu, musím předem soudu zaplatit 20 000 korun.“
Vrátí se pacientovi vložené peníze zpět?
„Bude-li u soudu úspěšný, může tuto částku žádat zpět po protistraně. Celkové náklady mohou být v řádu desítek tisíc, ale při skutečně velkých táhnoucích se sporech až stovek tisíc korun. Pokud pacient uspěje, může náklady zastoupení uhradit žalovaná nemocnice, ale není to tak vždy. Někteří advokáti nabízejí možnost, že pacient neplatí předem nic, a odměnu určují jako část z vysouzené částky.“
S jakými problémy se na vás pacienti nejčastěji obracejí?
„ Nejčastěji mají pacienti pocit, že lékaři něco zanedbali, pokazili operaci a podobně. Stává se, že lidé jsou bez sebe vzteky a chtějí lékaře žalovat. Protože když se na něj obrátili s tím, že péče nebyla v pořádku, odmítl se s nimi bavit a byl arogantní. V komunikaci mají čeští zdravotníci opravdu největší rezervy. Pokud by pochybení přiznali a pacientovi se omluvili, popřípadě nabídli určité odškodnění, nemusel by vše řešit soud.“
Článek byl zveřejněn dne 29. 7. 2009 v časopise Blesk zdraví, str. 12.
Středa, 29. července 2009Zprávy z médií
Co můžete dělat: když vám poškodí zdraví, chtějí po vás úplatky, pokud dostáváte nekvalitní péči?
Na rozdíl od Američanů, u nichž jsou žaloby na lékaře na denním pořádku, Češi se na právníky obracejí jen v krajní nouzi. Velkou roli hrají rozhodně finance a to, že pacienti neznají svá práva a bojí se ozvat nahlas. Blesk zdraví se zeptal odborníků, jak se můžete bránit.
O závažných soudních sporech se občas dozvídáme z titulních stránek novin. Jsou to ale kauzy, nad kterými se v duchu pozastaví snad každý z nás s otázkou, jak se to vůbec mohlo stát. Případ heparinového vraha, který si odpykává doživotní trest vězení za vraždu sedmi pacientů a deseti pokusů o vraždu, pobouřil celý český národ.
Kauza vyměněných novorozenců z třebíčské porodnice rychlostí blesku obletěla snad celý svět. V těchto sporech podání žaloby na nemocnici nikoho nepřekvapí. Ale často se stává, že lékař nepostupuje podle zavedených metod svého oboru. Může tak vědomě či nevědomě poškodit zdraví pacienta. Na internetových diskuzních fórech se to jen hemží stížnostmi na lékaře a na některá zdravotnická zařízení. Někteří z pacientů dokonce tvrdí, že po nich lékaři požadují různé úplatky. Bohužel, stížností na webu to pro mnohé z nich končí.
Lékař může vědomě či nevědomě poškodit zdraví pacienta.
Víte, jak správně napsat stížnost?
Nečekejte, že instituce věnují pozornost anonymům. Stížnost by měla obsahovat dostatek informací k tomu, aby se reklamace mohla začít vyřizovat. Ve složitějších situacích týkajících se zdravotního stavu je nutné vyžádat si kopii zdravotnické dokumentace. Vzory stížností jsou uvedeny na webových stránkách www.ferovanemocnice.cz.
Jste nespokojeni s morálním zacházením ze strany svého lékaře?
I ve zdravotnictví platí, že lidé by měli být v prvé řadě schopni zkusit se spolu domluvit. Pacient by proto měl navštívit nebo jinak kontaktovat lékaře, který podle jeho názoru v něčem pochybil, a takzvaně si to s ním vyříkat. „Pokud to nepůjde, měl by se obrátit na jeho nadřízeného, případně přímo na vedení nemocnice.“ tvrdí David Zahumenský z Ligy lidských práv. »Nemocnice stížnost prověří a do 60 dnů zašle své vy vyjádření.« Pokud s vyjádřením nejste spokojeni, obraťte se na zřizovatele, který ho registroval. „Zákony upravují hned několik možností, jak si pacient může na pochybení zdravotníka nebo nemocnice stěžovat,“ říká David Zahumenský. Všichni lékaři jsou členem lékařské nebo stomatologické komory. Obrátit se tedy můžete přímo na ně. Reklamaci můžete také podat reviznímu lékaři své zdravotní pojišťovny. Pod svá křídla vás ochotně vezme také Svaz pacientů České republiky nebo pacientský ombudsman.
Článek byl zveřejněn dne 29. 7. 2009 v časopise Blesk zdraví, str. 8.
Pátek, 17. července 2009Zprávy z médií
Ženě odebrali lékaři v Liberci zdravé vaječníky
Trest je to směšný a odškodnění jen symbolické, přitom lékař liberecké nemocnice trvale poškodil pacientku a porušil její lidská práva. Takové rozhořčení vyjadřuje Liga lidských práv v kauze ženy, která se soudí s libereckou nemocnicí, protože jí lékař při operaci dělohy před třemi lety odstranil zdravé vaječníky.
Pacientka za zásah do práva na ochranu osobnosti požadovala půlmilionovou satisfakci. Krajský soud poškozené namísto toho přiznal jen odškodné 80 tisíc korun a omluvu.
„Přiznaná finanční satisfakce je nepřiměřeně nízká, nemocnice v řadě případů hospodaří s miliardovými rozpočty a částka osmdesát tisíc tak může působit až směšně,“ zhodnotil rozsudek právník Ligy David Zahumenský. Podle něj české soudy stále nemají odvahu přiznat pacientům náhradu ve výši, která by skutečně zmírnila následky zásahu do jejích základních práv. „Částka by měla působit preventivně a vést zdravotnická zařízení k tomu, aby změnila svůj přístup a brala pacienty jako rovnocenné partnery, se kterými je potřeba komunikovat,“ dodal právník.
To, že zákrok ženu trvale poškodil, potvrdil i znalecký posudek. U pacientky podle něj došlo kvůli odstraněným vaječníkům k předčasnému nástupu menopauzy. S tím je spojena řada fyzických a psychických obtíží. Z provedených předoperačních vyšetření navíc vyplynulo, že vaječníky byly zdravé. Sám lékař v operačním protokolu žádný důvod pro jejich odstranění neuvedl.
Soudkyně Jitka Kalfeřtová přitom v rozsudku jednoznačně potvrdila, že zákrok provedený bez informovaného souhlasu pacienta je nezákonný. „Není pochyb o tom, že odnětí tělesného orgánu, tím spíše orgánu dosud funkčního, představuje závažný zásah do tělesné integrity fyzické osoby. Proto by k takovému zásahu mělo dojít jen s jejím souhlasem, který bude vysloven po náležitém poučení o jeho možných následcích,“ vysvětluje soudkyně v rozsudku.
Nemocnice se zatím nechce k případu operatéra vyjadřovat, dokud nenabude právní moci. „Až dostaneme rozsudek, budeme to řešit. Zatím ale nemůžeme zaujímat žádné stanovisko,“ komentoval lékařský náměstek Martin Zítek. „V chirurgických oborech jde vždy o kolektivní rozhodnutí. Vím, že se toho účastnil třeba i kolega, který už u nás nepracuje. Když jsem nahlížel do dokumentace, věděl o tom i bývalý přednosta,“ dodal náměstek. Česká lékařská komora, podle svého mluvčího Michala Sojky, případ neřeší. „Podle jména operatéra jsem v evidenci nenašel žádný záznam. Patrně nikdo nepodal stížnost a Česká lékařská komora se tím nemůže zabývat,“ řekl mluvčí komory.
Poškozená pacientka chce, podle svých slov, především varovat před opakováním podobných případů. „Nejde mi v prvé řadě o peníze, ale chtěla bych, aby to lékařům neprošlo jen tak a něco podobného se nemuselo opakovat,“ uvedla k případu žena. Věc bude nyní posuzovat Vrchní soud v Praze.
Co se stalo
Pacientka se v roce 2006 podrobila operaci dělohy v Krajské nemocnici v Liberci, lékaři jí ale vyjmuli zdravé vaječníky. Neměli k tomu žádný důvod. Skutečnost, že zákrok ženu trvale poškodil, potvrdil i znalecký posudek. Žádala pět set tisíc korun, krajský soud jí ale přiznal jen osmdesát tisíc. Případ bude řešit Vrchní soud v Praze.
Článek byl zveřejněn dne 17. 7. 2009 v deníku MF Dnes, naleznete jej také na www.blisty.cz.
Středa, 15. července 2009Tiskové zprávy
Lékař liberecké krajské nemocnice porušil zákon, když pacientce v roce 2006 při operaci dělohy odstranil zdravé vaječníky. Rozhodl tak Krajský soud v Liberci a za zásah do práva na ochranu osobnosti přiznal poškozené jen omluvu a osmdesát tisíc.
Znalecký posudek potvrdil, že v důsledku odstranění vaječníků došlo u pacientky k předčasnému nástupu menopauzy, s čímž je spojena řada fyzických a psychických obtíží. Z provedených předoperačních i následných vyšetření navíc vyplynulo, že vaječníky byly zdravé. Sám lékař v operačním protokolu žádný důvod pro jejich odstranění neuvedl. Paní K. požadovala za způsobenou újmu půl milionu korun.
Přiznaná finanční satisfakce je nepřiměřeně nízká, soudy bohužel stále nemají odvahu přiznat pacientce náhradu ve výši, která by skutečně zmírnila následky zásahu do jejích základních práv. „Částka by měla působit preventivně a vést zdravotnická zařízení k tomu, aby změnila svůj přístup a brala pacienty jako rovnocenné partnery, se kterými je potřeba komunikovat. Nemocnice v řadě případů hospodaří s miliardovými rozpočty a částka osmdesát tisíc tak může působit až směšně,“ zhodnotil rozsudek právník Ligy David Zahumenský.
Rozhodnutí je přesto pro pacienty zásadní. Soudkyně Jitka Kalfeřtová v něm jednoznačně potvrdila, že je zákrok provedený bez informovaného souhlasu pacienta nezákonný. „Není pochyb o tom, že odnětí tělesného orgánu, tím spíše orgánu dosud funkčního, představuje závažný zásah do tělesné integrity fyzické osoby. Proto by k takovému zásahu mělo dojít jen s jejím souhlasem, který bude vysloven po náležitém poučení o jeho možných následcích,“ vysvětluje soudkyně v rozsudku.
Lékař, který zákrok provedl, bude potrestán Českou lékařskou komorou. Ta dospěla k závěru, že svévolným odstraněním orgánu porušil etické normy lékařské profese. „Nejde mi v prvé řadě o peníze, ale chtěla bych, aby to lékařům neprošlo jen tak a něco podobného se nemuselo opakovat,“ uvedla k případu paní K., která se s pomocí právníků Ligy odvolala. Věc bude nyní posuzovat Vrchní soud v Praze.
Bližší informace:
David Zahumenský, Liga lidských práv, mobil: +420 608 719 535
Rozsudek je dostupný online zde: http://www.llp.czhttps://llp.cz/_files/file/pripady/Rozsudek_A_K_Krajsky_soud.pdf
Férová nemocnice je projekt Ligy lidských práv, který by měl zlepšit informovanost o právech i povinnostech pacientů a lékařů u nás, a poskytovat řadu informací o zdravotnickém právu. Na www.ferovanemocnice.cz mohou lidé bezplatně využít poradnu pro pacienty. Usilujeme také o rozvoj mimosoudního řešení sporů ve zdravotnictví.
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.
Čtvrtek, 28. května 2009Zprávy z médií
Ve snaze zabránit radikalizaci společnosti může sehrát významnou roli policie. Jakožto její letitý kritik se zájmem sleduji,
jak se snaží zavádět prvky, které by jí pomohly po sedmdesáti letech konečně se přiblížit občanům.
Věřím, že poté, co policie pochopí, že její větší část musí vyjít z kanceláří do ulic a více komunikovat s občany, rovněž s větší jistotou pozná, koho a proč má ochraňovat proti radikalismu, porušování zákona a násilí.
Přes všechnu kritiku, která na policejní přehmaty nebo nečinnost vždy z různých důvodů musí dopadat, přiznávám, že můj respekt si vysloužil současný policejní prezident. Oproti svým předchůdcům nesluje skandály, zavádí do policie moderní manažerské metody a přes utrpení, s nímž policie v každém státě přijímá jakékoli změny, jsou u ní vidět (se vší její omezenou hybností a personálními problémy na všech stupních) posuny.
Změnit policii potrvá delší dobu, k čemuž by měly dát prostor zejména obě velké politické strany, které se střídají ve vedení vnitra. V tomto ohledu mě dost mrzí přístup sociální demokracie. Ta si zřejmě neuvědomuje, že u nestandardních policejních týmů začal sestup jejího dlouholetého korunního prince a že pendreky na těle účastníků CzechTeku 2005 se symbolicky proměnily ve vajíčka končící na obleku jejího předsedy.
Templáři přicházejí
Proč tvrdím, že ČSSD nadále směřování policie podceňuje a nedomýšlí? Protože to nejnověji potvrdil jí nominovaný ministr Pecina ve vládě „odborníků“, jejíž prioritou má být i boj proti „extremismu“. Pecina poctivě přiznal, že policii vlastně vůbec nerozumí.
Proto si na ni najal Jiřího Komorouse, který společně s předním českým odborníkem na nacistickou symboliku a pravicový radikalismus Danielem Landou založil laický řád Ordo Lumen Templi. Podle ministra byl tento počin legrací, kterou má tak rád! Smysl pro humor je zřejmě této vládě vlastní, o čemž svědčí i další z „templářů“ na silovém ministerstvu, lékař Barták šéfující armádě.
Je jisté, že mediálně průrazný a pro část policistů charizmatický Komorous nebude mít problém policejního prezidenta zastínit přinejmenším v médiích.
A třeba ještě stihne kandidovat ve volbách proti Řápkové místo předsedy ČSSD, aby vytrhl věčně nedospělým klučinům z ODS nahnědlý trumf v Severních Čechách. Kamarád Dan by mu k tomu mohl zazpívat duet, třeba s Kateřinou Brožovou.
O dvou prezidentech
Nešťastný je zejména návrat dvoukolejného řízení policie, v němž Česko léta nešťastně setrvává, a způsobuje si tak racionálně neodůvodnitelnou dvojitou byrokracii (rozuměj konkrétní odbory vnitra v. policejní prezidium). Policisté budou vědět, že dohodnuté principy – jako vždy v minulosti – neplatí a jejich šéf nesedí na policejním prezidiu, ale musí se především bránit vlivu jiného papaláše nasazeného toliko na něj vnitrem. Už nyní policisté vtipkují, že mají vlastně dva policejní prezidenty, a to ještě nedošlo k formálnímu jmenování Komorouse náměstkem…
Odpůrci zavádění reforem a současného policejního prezidenta tak mohou vždy remcat a hledat ochranu u politicky vlivnějšího vůdce na vnitru, který lépe svým „kádrovým profilem“ kopíruje minulost a současnost spletitosti české politiky i policie.
Nechám se též překvapit, jak bude represivně naladěný Komorous trpělivě podporovat reformu policie a její větší otevřenost vůči občanům, včetně Romů.
Tvrdím, že úslužný státní úředník Pecina v hujerském očekávání příští odměny od ČSSD svojí personální politikou od počátku katastroficky nabourává integritu. Tedy věc, kterou si každý šéf ozbrojeného sboru, jenž se chce stát vzorem, za nímž policie půjde, musí budovat delší dobu.
Bylo by hezké, kdyby si někdo strategičtěji uvažující ve vládě či ČSSD uvědomil, že akceptováním kroků ministra Peciny nebude dokonána sladká pomsta na jeho předchůdci, ale na českých občanech a jejich pomalinku se přece jen měnící policii.
Už nyní policisté vtipkují, že mají dva prezidenty. A to ještě nedošlo k formálnímu jmenování Komorouse náměstkem…
Jiří Kopal. Autor je předsedou Ligy lidských práv.
Článek byl zveřejněn dne 28. 5. 2009 na http://hn.ihned.cz (obdobně také v deníku Hospodářské noviny), naleznete jej zde.
