Zneužil ji gynekolog, odškodnění za psychickou újmu ale nedostane

25. června 2010 – Liga lidských práv obdržela tento týden rozsudek týkající se diskutovaného případu dvaadvacetileté dívky z Mostu, kterou během vyšetření sexuálně zneužil její gynekolog. Přestože kromě dívčiny výpovědi nebyly k dispozici další přímé důkazy, soud dospěl k závěru, že je lékař vinen. Jak vyplývá z rozsudku, soudce o tom přesvědčila celá řada nepřímých důkazů. Rozsudek zatím není pravomocný, všechny strany se proti němu odvolaly. Nejen samotné znásilnění, ale celý proces trestního řízení je pro ženu obrovským psychickým traumatem, podle současných zákonů však oběť nemá na odškodnění psychické újmy během trestního řízení nárok. Musela by pachatele sama zažalovat a absolvovat traumatizující soudní proces znovu.

Dívka nejprve čin nechtěla vůbec nahlásit. Měla obavy, že jí policie nebude věřit, protože je Romka. Domnívala se, že by se jednalo o tvrzení proti tvrzení a že by se nakonec všechno obrátilo proti ní samotné. Na naléhání rodiny věc ale nakonec ještě týž den oznámila a udělila plnou moc k zastupování právničce Ligy. Přesto cítila nejistotu, zda se čin podaří prokázat. Postup policie, státního zastupitelství i soudu ji však příjemně překvapil. Odpovědné orgány vůči ní během řízení vystupovaly citlivě a lidsky a důkladně věc vyšetřily.

Jak je uvedeno v rozsudku, soud dívce uvěřil nejen na základě hodnocení soudního znalce z oboru psychologie, který její výpověď hodnotil jako velmi věrohodnou a neshledal důvody pro křivé obvinění. Soud přesvědčilo také její skromné a spontánní vystupování i patrné známky studu a traumatu. Naopak obžalovaný podle soudu působil přesně opačně, jeho projevy byly nevhodné a snažil se oběť před soudem pošpinit. Například hanlivým způsobem poukazoval na to, že dívka měla trpět pohlavními přenosnými nemocemi, což bylo následně spolehlivě vyloučeno. Soud všechna tvrzení lékaře dokazováním vyvrátil a zhodnotil je jako účelová, podávaná ve snaze vyhnout se trestu.

Přestože byl lékař shledán vinným, soud nepřiznal dívce žádné odškodnění, dokonce se touto otázkou ani nezabýval. Jak uvádí právnička Ligy, která dívku zastupovala: „Jedná se o problém všech případů trestných činů, při kterých vznikne oběti psychická újma. Soudy totiž odškodňují pouze hmotnou újmu, v praxi tak znásilněné ženě vznikne například nárok pouze na náhradu za potrhané oblečení. Obětem v takových případech nezbývá nic jiného, než si najmout advokáta, zaplatit soudní poplatek a podat vlastní žalobu v rámci civilního řízení. Tím se zvyšuje i traumatizace oběti, která musí podstupovat nové řízení, místo toho, aby na špatný zážitek mohla zapomenout.“

Na tento nedostatek v zákoně upozorňuje Liga dlouhodobě. Novelu trestního řádu inicioval na začátku roku poslanec Jiří Pospíšil. Změna by umožnila odškodnit oběť za psychickou újmu už během trestního řízení vedeného s pachatelem. Návrh se ale do konce volebního období bohužel nepodařilo schválit. Je tedy potřeba, aby se zlepšením postavení obětí trestných činů zabývala nově zvolená poslanecká sněmovna.
Bližší informace poskytne:

Zuzana Candigliota, právnička Liga lidských práv, tel. 777 893 871, email: zcandigliota@llp.cz

Odsuzující rozsudek je k dispozici zde.

Analýza Ligy ohledně práv obětí trestných činů je ke stažení zde.

Pražské matriky postupovaly nepřiměřeně vůči matkám po porodu doma

K tomuto závěru dospěla Kancelář veřejného ochránce práv při prošetřování stížnosti ženy, která v říjnu 2008 plánovaně rodila doma s porodní asistentkou.

Otec novorozence narození oznámil matričnímu úřadu a předložil i tiskopis „hlášení o narození“, vyplněný a podepsaný porodní asistentkou. Matrikářkám to ale nestačilo a vydání rodného listu podmiňovaly potvrzením gynekologa o porodu a potvrzením pediatra o prohlídce novorozence, přestože ani jeden u porodu přítomen nebyl a nemohl tedy potvrdit ani místo, ani přesné datum narození dítěte.

Pražské matriky po dohodě s magistrátem dlouhodobě odmítaly uznávat tiskopisy vyplněné porodními asistentkami s odůvodněním, že na základě své registrace nebyly oprávněné poskytovat zdravotní péči během porodu. Na druhou stranu hlášení ze strany lékaře, byť by matce poskytl péči až po porodu, přijímaly jako spolehlivé a nesporné.

Podle zástupkyně ombudsmana je porodní asistentka poskytovatelkou zdravotní péče a je stejně jako lékař či porodnice oprávněna a zároveň i povinna vyplnit tiskopis o narození dítěte pro účely zápisu do matričních knih.

Další informace včetně zprávy ombudsmana najdete zde.

Soud zrušil pokutu za očkování

Článek byl publikován dne 12. 6. 2010 v Brněnském deníku.

Brno – Za to, že odmítli své dítě naočkovat, dostali rodiče dvouletého chlapce z Brna desetitisícovou pokutu. Platit ji ale nebudou. Za rodinu se postavilo ministerstvo zdravotnictví. Postoj jihomoravské hygienické stanice zhodnotilo jako příliš přísný. A zrušilo jej. „Rodina pokutu platit skutečně nemusí,“ potvrdil mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň.

Podle rozhodnutí, které hlavní hygienik Michael Vít podepsal minulý týden, totiž rodiče chlapce takzvanou hexavakcínu neodmítli proto, že se zákonné povinnosti chtěli vyhnout. Ale jen z obav o zdraví dítěte. Podle Víta ve prospěch rodičů mimo jiné mluví i to, že chlapcovu starší dceru očkovat nechali.

A první dvě ze čtyř očkovacích dávek dostal i chlapec. „Na podzim roku 2008 měl dostat třetí dávku. Pak se ale objevily zdravotní potíže, které trvaly až do začátku dalšího roku. Syn přestal lézt, jeho motorický vývoj se zastavil. Požádali jsme proto lékařku, aby v očkování nepokračovala. Nechtěla nám ale vyhovět,“ popsala chlapcova matka Anna Francová.

Lékařka na případ upozornila krajskou hygienickou stanici, která odmítnutí posoudila jako přestupek. Rodině nařídila zaplatit pokutu, ti se ale proti rozhodnutí prostřednictvím Ligy lidských práv odvolali.

Rozhodli se neočkovat, pokutu platit nemusí

Rodiče, kteří odmítli pokračovat v očkování dvouletého syna, nemusí platit pokutu 10 000 korun. Rozhodlo o tom ministerstvo zdravotnictví. Hygienická stanice v Brně pokutovala rodiče přesto, že se u dítěte po aplikaci druhé dávky hexavakcíny projevily značné nežádoucí účinky. Podle ministerstva zdravotnictví však v tomto případě bylo jednání rodičů odůvodněné, nedosáhlo potřebného stupně společenské nebezpečnosti, a proto se vůbec nejedná o přestupek.
Rodiče dítěte dříve očkování neodmítali a svou starší dceru nechali kompletně naočkovat. U syna také začali s očkováním v souladu s očkovacím kalendářem. Když se však po druhé dávce hexavakcíny u jejich do té doby naprosto zdravého dítěte objevil atopický ekzém, ztráta chuti k jídlu, pozastavení motorického vývoje, negativní projevy na psychice a navíc souvislé půlroční onemocnění, rozhodli se z obav o jeho zdraví dítě dále neočkovat. Lékařka rodičům přesto doporučila v očkování pokračovat. Když nesouhlasili, kontaktovala hygienickou stanici. Hygiena pak uložila rodičům poměrně vysokou pokutu, aniž by k motivaci rodičů přihlédla. Ti se proti rozhodnutí prostřednictvím Ligy lidských práv odvolali.
Ministerstvo zdravotnictví, které se případem dále zabývalo, však dalo rodičům zapravdu. Přestože formálně povinnost stanovenou právními předpisy nesplnili, nejednalo se o přestupek, protože jejich jednání nebylo společensky nebezpečné. Podle ministerstva je nutné zohlednit, že rodiče se zákonné povinnosti evidentně vyhýbat nechtěli, své starší dítě očkovali a i mladší dítě začali očkovat. Zároveň ministerstvo připustilo argument rodičů, že i po dvou ze čtyř očkovacích dávek mohlo dítě získat proti nákazám imunitu, takže by zájem na ochraně veřejného zdraví nemusel být ohrožen vůbec.
„Zatímco ministerstvo považuje takový případ za ojedinělý, podle zkušeností Ligy jsou naopak negativní reakce na vakcínu poměrně častou příčinou toho, že rodiče své děti dále očkovat odmítnou“, uvádí právnička Ligy Zuzana Candigliota. Nyní by snad i úředníci hygienických stanic měli začít respektovat doporučení ombudsmana z roku 2003, který říká, že „pouze zjevně neodůvodněné nerespektování povinnosti ze strany rodičů by v případě selhání možnosti dohodnout se s nimi mělo být sankcionováno přiměřenou pokutou jakožto jedinou možnou sankcí.“

Bližší informace poskytne: Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, tel. 777 893 871

Rozhodnutí ministerstva je k dispozici zde.

Co trápí české rodičky?

Během letošního Světového týdnu respektu k porodu, který právě skončil, stihli právničky a předseda Ligy lidských práv seznámit rodiče s jejich právy hned ve třech městech: v Brně, Praze a Českých Budějovicích. Na příběhu fiktivní rodičky paní Růženy ukázali, s jakými problémy se může těhotná žena, respektive rodičovský pár při poskytování péče setkat. Do průběhu besedy se pokaždé velmi aktivně zapojovali samotní rodiče. Předmětem diskuze byly zejména na tyto praktické problémy:
Povinná vyšetření v těhotenství a v porodnici

Rodičkám je ze strany zdravotníků někdy sdělováno, že některá vyšetření či zákroky podstoupit „musí“. Ze zákona ale naopak vyplývá, že žena má možnost svobodné a informované volby u veškerých navrhovaných postupů, na tom nic nemůže změnit ani vnitřní předpis porodnice.

Předání těhotné do péče porodnice

Gynekologové někdy trvají na tom, že poslední měsíc těhotenství musí žena přejít do péče porodnice a odmítají jí nadále poskytovat péči. Takový postup není oprávněný, rodička má na výběr, zda chce až do konce těhotenství docházet ke svému gynekologovi, nebo přejít do péče porodnice.

Odmítnutí přijmout rodičku do porodnice

Praxe je stále taková, že porodnice někdy odmítají rodičky z kapacitních důvodů nebo z důvodu, že není registrována. Zákon ale výslovně stanoví, že rodící ženu musí porodnice přijmout vždy, i kdyby měla rodit v nepohodlných podmínkách. Rodičce může porodnice nabídnout převoz jinam, ale nemůže jí to nařídit.

Opuštění porodnice ihned po porodu

I dnes stále ještě dochází k tomu, že rodiče jsou ze strany personálu porodnice nesprávně informováni o možnosti odejít dříve se zdravým novorozencem a je jim v tom bráněno. Přitom rodiče mají právo i se svým zdravým dítětem kdykoliv odejít a nemusí splňovat podmínky typu potvrzení od pediatra, že dítě přebírá do péče.

Péče o dítě v porodnici

Rodiče se setkávají s tím, že jim je dítě odebíráno a je jim bráněno v nepřetržitému kontaktu s ním, což bývá odůvodněno praxí v dané porodnici, přeplněným oddělením šestinedělí, tím, že je maminka po císařském řezu, nebo i zdravotním stavem novorozence, který potřebuje speciální péči. Z právního hlediska není možné oddělovat děti od rodičů proti jejich vůli, kromě zvlášť závažných důvodů (např. operace dítěte).

Odpovědnost lékaře či porodní asistentky za výsledek porodu

Rodiče mohou nabýt dojmu, že když dojde během porodu ke komplikaci a k poškození zdraví rodičky nebo dítěte, že za to automaticky nese odpovědnost porodnice. Tak tomu ale není, mohou nastat situace, kdy nikdo nepochybí, ale přesto dojde k újmě na zdraví. Porodnice totiž odpovídá za to, že se rodičce a dítěti dostane svědomité a odborné péče, nikoliv za to, že rodička i s dítětem odejdou z porodnice zdraví.