Policistu čeká za útok potrestání
Článek byl publikován dne 13. 10. 2009 v Lidových novinách, také na www.lidovky.cz a naleznete jej zde.
Může za to nadměrný stres? Vyšetřování by mělo zjistit, proč policista najel do fotoreportéra LN.
Policistovi, který v sobotu při zásahu proti fotbalovým chuligánům zranil fotografa LN Viktora Chlada, hrozí zatím důtka nebo propuštění.
Kontrolní oddělení pražské státní policie začalo rozhodovat o potrestání uniformovaného muže, který zranil fotografa LN Viktora Chlada. Najel mu dodávkou na nohu a zlomil mu kůstku v nártu. Ke zranění došlo během sobotních policejních zásahů před fotbalovým utkáním české reprezentace s Poláky.
Zástupce LN podal včera oficiální stížnost na policistu, kontroloři pražské policie už mezitím zahájili šetření na základě telefonického oznámení.
Jenže žádné informace o policistovi ani vyšetřování nechce policie sdělit. „Policista má v tomto případě stejná práva jako každý jiný občan, proto si myslím, že je potřeba na celý případ nahlížet s ohledem na presumpci neviny. Z tohoto důvodu se do skončení vyšetřování kontrolních orgánů nebudeme k celému incidentu vyjadřovat,“ vysvětlila mluvčí pražské policie Andrea Zoulová.
Jaký trest může vnitřní kontrolní oddělení policie za zranění fotografa Chlada uložit, mluvčí Zoulová neprozradila. Podle právníka a předsedy Ligy lidských práv Jiřího Kopala je paleta možných trestů omezená. „Může uložit písemnou důtku, snížení platu o deset procent, nebo až propuštění z policie, což se dělá málokdy. Tresty bývají mírné,“ říká Kopal. „I tento orgán ale může rozhodnout, že je podezření na trestný čin, a předat případ inspekci policie,“ dodal.
Chlad tvrdí, že na něj policista za volantem dodávky najel úmyslně. Pak by zřejmě šlo o trestný čin. Svědčí o tom také fotografie, na které se policista dívá přímo do objektivu. Jistě tedy fotografa viděl.
„Šel jsem fotit do klidné části ulice mezi tři zaparkované dodávky s těžkooděnci. Pořizoval jsem snímky řidiče prostředního vozu a ten na mě znenadání najel,“ popisuje situaci Chlad.
Pokud by se prokázalo, že policista zranil fotografa úmyslně, začala by jeho čin vyšetřovat inspekce policie a hrozilo by mu trestní stíhání. „Bývá problém dokázat úmysl,“ podotkl ovšem Kopal.
Na podobné spekulace je podle mluvčího Policejního prezidia Jaroslava Ibeheje zatím příliš brzy.
„Do doby, než budou známé výsledky šetření, je předčasné mluvit o úmyslu policisty způsobit zranění,“ soudí.
Stejně tak zůstává záhadou, co mohlo policistu k násilnému činu vést. Předběžné výsledky vyšetřování policie nezveřejní. Nechce ani naznačit, jestli se jednalo o zkušeného policistu či jestli na něj nebyly oprávněné stížnosti už dřív.
Jisté je, že sobotní „fotbalová“ akce byla pro policisty náročná. „Jednalo se o speciální policejní opatření, které si vyžádalo několikatýdenní přípravu,“ uvádí Zoulová. „Samozřejmě ale podobné chování není ospravedlnitelné.“
Policie se snaží násilným excesům policistů bránit mimo jiné tím, že je školí v praktické psychologii. Jak připomíná Ibehej, nově přijímaní policisté prochází kurzem, kde se učí konstruktivně řešit konflikty.
Kromě toho se policie snaží incidentům předcházet tím, že „civilisty“ varuje před nebezpečím u velkých policejních akcí. „Pokud je konkrétní opatření vyhodnoceno jako rizikové (a v případě polských fanoušků bylo vysoce rizikové), informujeme o něm širokou veřejnost. Je věcí každého občana, jak přistoupí k ochraně vlastního života a zdraví,“ říká Zoulová.
Byl to úmysl?
Zraněný fotograf Fotograf LN Viktor Chlad je přesvědčen, že do něj policista za volantem dodávky najel úmyslně. „Šel jsem fotografovat do klidné části ulice mezi tři zaparkované dodávky s těžkooděnci. Pořizoval jsem snímky řidiče prostředního vozu a ten na mě znenadání najel,“ popisuje situaci. Pokud by se prokázalo, že ho policista zranil úmyslně, začala by čin vyšetřovat inspekce policie.
Ombudsman a Výbor proti mučení Rady vlády podpořili Občanské právní hlídky
při jeho snaze zajistit nestrannou kontrolu zacházení se zadržovanými osobami na policejních služebnách v průběhu pražského listopadového summitu NATO.
Jak Veřejný ochránce práv, tak Výbor proti mučení v dopisech adresovaných ministru vnitra Stanislavu Grossovi a policejnímu prezidentovi Jiřímu Kolářovi podpořili snahu o přítomnost nezávislých pozorovatelů na policejních služebnách. Oba upozornili též na dobré zkušenosti policie s činností OPH. Veřejný ochránce práv se podle slov obsažených v jeho dopise navíc domnívá, že „plánovaná účast kontrolních orgánů policie nebo dokonce Inspekce ministra vnitra není vhodným řešením. Tyto orgány nejsou vybaveny zákonnou pravomocí a jejich přítomnost by mohla vést k tomu, že by mohly být vyloučeny z vykonávání úkonů případného trestního řízení.“
Zástupci Výboru proti mučení tvořeného ze zástupců státních institucí i nevládních organizací dokonce sami nabídli svojí účast na policejních služebnách! Tuto možnost navrhovaly státním orgánům a ministerstvu vnitra i Občanské právní hlídky, které si v žádném případě nenárokují provádění nezávislé kontroly pouze ze strany svých zástupců. Inspekce je pevně vázána zákonem, který jí neumožňuje dohlížet na dodržování lidských práv zajištěných osob na policejních služebnách. Oproti tomu nevládním organizacím občanů zákon tuto možnost nebere a je tudíž možná.
Podle názoru Jiřího Kopala z OPH, nechtějí reprezentanti osvícenějších státních orgánů již opakovat trpkou zkušenost s excesy policie z polistopadového období, jejichž důsledkem bylo týrání desítek osob na policejních stanicích, které nebylo v žádném z případů vyšetřeno a následná mezinárodní ostuda pro českou republiku. Kopal naráží kupříkladu na události po Velké Pardubické 1993, zásah v klubu Propast v roce 1996, Global Street Party 1998, 1. Máj 1999 a zasedání MMF a SB 2000 (1). Občanské právní hlídky apelují na ministra vnitra a vedení policie, aby využili nabídek dalších státních institucí a umožnili veřejnou kontrolu na policejních služebnách po vzoru některých civilizovaných evropských zemí (2). Systém preventivní kontroly vnitřními policejními orgány a inspekcí, by byl nejen nepřípustným překročením pravomoci, ale i výsměchem desítkám bezdůvodně týraných osob (včetně některých novinářů) z minulých let, stejně jako doporučením mezinárodních institucí, které dohlížejí na plnění smluv, které se čR zavázala dodržovat. Právě systém vyšetřování ze strany inspekce a orgánů vnitřní kontroly zajišťuje absolutní beztrestnost policistů za zásahy do tělesné integrity zadržovaných osob. Kdyby česká republika respektovala doporučení nezávislých mezinárodních institucí, jako třeba země EU, musela by systém tvořený inspekcí a orgány kontroly zrušit a nahradit nezávislým orgánem. Jen za poslední rok tento požadavek čR adresoval jak Výbor pro lidská práva, tak Výbor proti mučení (oba působí při OSN).
Podle dlouholetých zkušeností od nás i ze světa dochází k nejrozsáhlejšímu porušování lidských práv, bití a bezdůvodnému týrání nikoli přímo v ulicích při veřejných shromážděních, ale zejména později na policejních služebnách. Tuto skutečnost byly nakonec nuceny potvrdit nakonec po právním postupu OPH a státních zástupců i některé závěry inspekce ministra vnitra po zasedání MMF. Inspekce však po zjištěných skutečnostech nechtěla nebo nedokázala odhalit viníky. Systém nezávislé veřejné kontroly je pak jedním ze základních prvků prevence proti nebezpečí násilí ze strany jednotlivých policistů. Nebezpečí, kterému je nutno čelit nejen po demonstracích, ale i v každodenní policejní činnosti. O tom svědčí například alarmující případ úmrtí romského občana pana Vladimíra Pechy na brněnské policejní stanici v červnu tohoto roku.
Poznámky:
1. Podle šetření nejrespektovanější světové organizace na ochranu lidských práv, Amnesty International, dokonce zákroky policie po zasedání MMF vyústily v některých případech až do „mučení“ předvedených. OPH považují dodnes za politováníhodné, že na zprávu Amnesty z března 2001 zareagovali ministr vnitra S. Gross, stejně jako ředitel inspekce, policejní plukovník M. Tomin naprosto stejně jako někdejší státní představitelé [komunistického režimu] na zprávy o porušování lidských práv v době předlistopadové totality.
2. Nezávislá kontrola policejních služeben probíhá například v Rakousku, Nizozemí či Velké Británii, projekty nezávislé kontroly probíhaly také v Maďarsku od roku 1996. V Rakousku státní a nestátní činitelé (zástupci ministerstev, univerzit i nevládních organizací) společně navštěvují nejen policejní stanice, ale sledují počínání policie i při demonstracích, po nichž sepisují objektivní zprávy o její činnosti. Veřejná kontrola přispěla podle expertních výzkumů ve všech zemích k větší transparentnosti práce policie, k širší důvěře veřejnosti a posílení kreditu policejní činnosti.
Kontakt:
Jiří Kopal, právní koordinátor Občanských právních hlídek Liga lidských práv,
Bratislavská 31
602 00 Brno
Mobil: 608 719 535