Pátek, 21. června 2013Zprávy z médií
I v medicíně platí, že internet je dobrý sluha, ale špatný pán
Píchá vás v boku? Vidíte rozmazaně? Brní vás konečky prstů? Je pravděpodobné, že brzy umřete. Takový výhled vám zcela jistě nabídne minimálně jeden odkaz z deseti, pokud se po příčinách svých obtíží rozhodnete pátrat na internetu. Nepsaný virtuální zákon totiž zní – ať už jsou příznaky jakékoli, vždycky se najde katastrofický scénář. Pro lidi, kteří jim vyděšeně podléhají, existuje dokonce již nová diagnóza -kyberchondrie.
Možností, jak na internetu zabloudit, je opravdu dost, nedá se ale říci, že by jeho přínos pro naše zdraví byl negativní. Naopak. Stále více Čechů se díky dostupným informacím učí větší zodpovědnosti a partnerskému postoji vůči lékařům.
Pod vlastní kontrolou
Jednadvacetiletá studentka Dominika Moravčíková z Bratislavy lékařům příliš nedůvěřuje. Když ji před časem začaly trápit záchvaty bolestí hlavy a břicha, neměla chuť absolvovat řadu nejrůznějších vyšetření, rozhodla se proto vyzkoušet samoléčbu. Do internetového vyhledávače zadala své příznaky a po nějaké době se webovými stránkami a diskusními fóry proklikala ke své pravděpodobné diagnóze – hyperglykemii. „Myslím, že jsem to vyhodnotila správně,“ říká mladá žena dnes. „Rady, jak hyperglykemii předcházet, byly ale všude různé, takže jsem si na to musela přijít sama.“
Hyperglykemie je poměrně vážný zdravotní stav způsobený vysokou hladinou cukru v krvi. Často může jít o projev cukrovky, s níž lékaři neradí si zahrávat. Dominika však nepropadla obavám a z houštiny protichůdných doporučení si pro sebe nakonec vybrala řešení – úpravu stravy. Vynechala sladké, přidala zeleninu, ovoce a pohyb a její problémy časem zmizely. „S větším problémem bych samozřejmě šla k lékaři,“ shrnuje Dominika, „a prozatím mi internet nejen dostatečně poradil, ale také mi dal příjemný pocit, že stejná věc trápí víc lidí a nejsem v tom sama.“
Diabetologové by možná s takovým postupem nesouhlasili, jisté však je, že k webové samoléčbě se obrací čím dál více lidí. Podle amerických průzkumů využívá 84 procent uživatelů internet k vyhledávání informací o svém zdravotním stavu, a 65 procent dokonce hledá svou diagnózu výhradně on-line a vyhýbá se návštěvě lékaře.
Situace ve Spojených státech je samozřejmě specifická, řada nemocných volí samoléčbu, protože nemají dostatečné zdravotní pojištění. České statistiky neexistují a velkorysý systém státní péče i tradičně vysoká důvěra k lékařům samozřejmě snižují pravděpodobnost obcházení doktorů z ekonomických důvodů. Podle zkušeností zdravotníků se však internetové léčení rozmáhá i v Česku. „Pacienti jsou dnes samostatnější ve všech oblastech života. Už jenom slepě neposlouchají, ale přebírají větší odpovědnost za své zdraví a nespoléhají se pouze na jeden zdroj,“ vysvětluje Kateřina Červená z Ligy lidských práv, která provozuje třeba projekt Férová nemocnice zabývající se právy pacientů. Změnu podle ní způsobuje větší vzdělanost a přístup k informacím.
Podobný názor má i psycholožka Eliška Kodyšová, jež se věnuje výzkumu komunikace mezi lékaři a matkami v porodnicích, podle níž medicína na tyto společenské změny nereaguje dostatečně rychle: „Lidem v klasickém zdravotnictví chybí větší míra kontroly nad procesem léčby, kterou v alternativní medicíně, nebo dokonce v internetových návodech nacházejí.“
Zaplacená rada
Motivace k e-léčení je tedy logická, ovšem úspěch takového postupu pokaždé nejistý. Záleží na vážnosti obtíží a zdravém rozumu pacienta – na tom, jakým informacím uvěří a zda své pátrání chápe jen jako rozšíření možností, nebo jako náhradu klasické medicíny, což v komplikovanějších případech nelze doporučit.
Řada lékařů se se samostudiem pacientů nevyrovnává snadno. „Internet pro lékaře na jedné straně věci zjednodušuje, na druhé komplikuje,“ popisuje své zkušenosti známý onkolog Pavel Klener. „Je to ohromná věc pro získávání nejnovějších informací. Musíme však zápasit s údaji, které jsou na webu nesprávné. Často pacientům slibují okamžitý úspěch a my máme potom problém jim vysvětlit, že takhle jednoduché to není.“ Důvěryhodnost je základním dilematem internetu a netýká se zdaleka jen starého sporu o alternativní medicínu. V českém prostředí existují stránky jako Vitalia.cz, na něž se s trochou zdravého rozumu dá obrátit, ale také řada problematičtějších zdrojů. Spousta zdravotních informací například pochází od farmaceutických společností, jimž jde o prodej vlastních preparátů. Při hledání informací o antikoncepci tak například ženy narazí na portál s jednoduchým názvem Antikoncepce. cz, který je provozován společností Bayer (jeho slovenská obdoba Antikoncepcia. sk patří firmě Merck). Obě se zabývají výrobou hormonální antikoncepce a efekt je stejný jako číst si recept na správné pěstování zeleniny od výrobce hnojiv.
Obchodní zájmy zkrátka vládnou i v éře svobodných informací. Minulý měsíc se například na slovenských zpravodajských portálech objevil článek, který tvrdil, že chemoterapie podporuje rakovinu a skutečná léčba se ukrývá v přírodních produktech. Původně jej vydala soukromá tisková agentura SITA jako zaplacenou PR zprávu společnosti, která výživové doplňky prodává. Vzhledem k tomu, že se text odvolával na jednu studii, přebralo jej bezmyšlenkovitě několik slovenských médií jako objektivní.
Mluvit spolu
Kouzlo internetové ordinace láká pacienty všude na světě, v českém prostředí má ale fenomén ještě jednu příčinu: špatnou komunikaci ve zdravotnictví. I Pavel Klener přiznává, že svým způsobem posílají lékaři pacienty před obrazovky sami. „Řada kolegů si nenajde čas s pacienty promluvit, takže není divu, že hledají chybějící informace jinde,“ vysvětluje onkolog.
Biolog a teolog Marek Vácha, který vyučuje mladé mediky lékařské etice, dodává, že arogance a neochota jsou častější příčinou stížností na lékaře než odborná pochybení. „Znalosti a dovednosti máme stejné jako na Západě, možná i o něco málo lepší, v komunikaci ale těžce propadáme,“ přiznává Vácha. Situace se však podle něj pomalu mění k lepšímu také díky novým metodám výuky dnešních lékařů, k nimž patří analýza videozáznamů nebo nácvik různých situací s hercem.
Je to důležitý posun, protože právě partnerství a spolupráce mohou posílit výhody a snížit rizika internetové domácí léčby. Americká profesorka Lisa Neal Gualtieriová, autorka studie The Doctor as the Second Opinion and the Internet as the First upozorňuje, že medicínská gramotnost pacientů a diagnostické schopnosti domácího počítače mají svá omezení. Pokud má internet prospívat zdraví, musí se lékaři zapojit do tvorby důvěryhodných zdravotních stránek a zároveň se naučit přijímat výsledky pátrání pacientů na síti bez despektu a pracovat s nimi. Dnes se lidé před lékařem často o svých zjištěních stydí mluvit z obavy, že budou považováni za kyberchondriky. Pokud však chtějí z internetu vytěžit co nejvíce, měli by se podle Gualtieriové chovat úplně opačně a s lékařem diskutovat o informacích, jež si z webu přinesli. „Je to proces, který je nevratný,“ shrnuje Kateřina Červená z Ligy lidských práv. „Pacient už nebude chtít slyšet jenom – berte tyhle prášky. Bude chtít slyšet proč, nebo si to zjistí sám.“
(Zprávu vyšla 17. 6. 2013 v týdeníku RESPEKT, autorkou textu je Eva Mošpanová)
Pondělí, 14. května 2012Zprávy z médií
Právníky raději nepomlouvejte. Květa Šamajová kvůli tomu strávila osm měsíců na psychiatrii.
Léčbu paní Šamajové nařídil soud poté, co o právníkovi napsala, že byl spolupracovníkem Stb. Obvinila ho ale neprávem a soud ji označil za nebezpečnou sobě i svému okolí.
„Ona mě obvinila, že jsem byl konfidentem Stb, to se ale vyvrátilo, já jsem byl naopak Stb pronásledován. To byl můj první případ, když jsem řekl a dost! Tak jsem na ni podal trestní oznámení,“ řekl právník. „Protože jsem ji viděl u soudu, četl jsem ty její blogy, tak sám jsem dospěl k závěru, že ona je nenormální.“
Blízcí paní Šamajové ale tvrdí, že je pschicky v pořádku. To potvrzují i dřívější posudky – paní Květa totiž prošla mnoha vyšetřeními, aby se mohla stát pěstounkou, v péči má už několik let svého prasynovce.
Šamajová se odvolávala na svobodu projevu. „Blog má taky žák základní školy, takže když mám právo na svobodu slova, tak ani já za to nemůžu být souzená,“ tvrdila.
„Dostávala jsem prášky, které mají dlouhodobé účinky. V lednu mi dali tři injekce a v březnu jednu. Zhoršil se mi zrak. Ze dvou mám čtyři dioprie,“ říká důchodkyně.
Ženy se zastala i Liga na ochranu lidských práv, podle které byla porušena její práva. A tento týden nastal v případu zvrat. Jiný soud nařídil, aby ji byla ústavní léčba přerušena. „Léčba byla kompletně zrušena, takže ani ústavní ani ambulantní forma léčby už nebude aplikována,“ dodal člen Ligy lidských práv.
Paní Šamajová se tak znovu vrací do normálního života. „Těch 8 měsíců mi nikdo nevrátí, nevím, jestli ty účinky nebudou trvalé,“ stěžuje si žena.
Zprávu vydal server tn.cz dne 13 května.
Středa, 9. května 2012Zprávy z médií
Starší žena z Prahy, kterou za pomluvu na internetovém blogu poslal soud na léčení do Bohnic, se zřejmě dostane na svobodu. O tom, že by po více než půl roce mohla Květoslava Šamajová odejít z psychiatrie, dnes rozhodl pražský obvodní soud.
Podle Obvodního soudu pro Prahu 8 nemusí Květoslava Šamajová nadále zůstat pod dohledem psychiatrů ani brát žádné léky.
„Ochranné opatření bylo zrušeno, jenom paní Šamajová nemůže opustit psychiatrickou léčebnu, protože rozsudek nenabyl právní moci. Musí se k tomu vyjádřit státní zástupce,“ uvedla právnička Zuzana Candigliota.
Nyní podle ní záleží na tom, jestli státní zástupce bude s verdiktem souhlasit, nebo nikoli. „Pokud ano, pak by to bylo třeba v řádu dnů nebo nejpozději příští týden. Ale pokud nebude souhlasit, tak tam ještě může zůstat i několik měsíců, protože pak by případ řešil pražský městský soud,“ přiblížila.
Květoslava Šamajová bojovala za propuštění řadu měsíců. Tvrdí, že jí podávané léky zničily zdraví.
„Já pořád přešlapuji, je to samovolné. Mám zatuhlou páteř, která mě bolí. Nemůžu se vlastně svobodně pohybovat, jsem omezená. Z důchodu mám na nájemném platit už 90 procent, potřebuji nastoupit někam do práce, protože už 8 měsíců jsem v ochranném léčení,“ popisuje svůj nedobrovolný pobyt v Bohnicích osmašedesátiletá žena.
Květoslava Šamajová se do léčebny dostala poté, co na svůj internetový blog napsala o muži, kterého považovala za bývalého spolupracovníka StB. Obvodní soud pro Prahu 2 proto její počínání vloni označil za trestný čin pomluvy. Její chování bylo podle soudkyně společensky nebezpečné. Od potrestání ale nakonec soudkyně upustila a poslala ženu na psychiatrii.
Extrémní případ
Výjimečný případ řeší ombudsman i Liga lidských práv. Právnička Ligy Zuzana Durajová považuje případ Květoslavy Šamajové za extrémní.
„Myslím, že u takového činu, i kdyby se trestný čin stal, jak to vlastně soudkyně řekla, byl by malého rozsahu, byl by banální. A pravděpodobně by paní Šamajová, pokud by byla v běžném trestním řízení odsouzena, nedostala ani trest odnětí svobody,“ uvedla.
V civilním řízení by se pak zřejmě musela Šamajová omluvit muži za pomluvu a zaplatit odškodné. Jenže psychiatr ve znaleckém posudku tehdy prohlásil blogerku za duševně nemocnou s halucinacemi a bludy.
Přitom ženu už dříve vyšetřovali jiní znalci, a to když jí svěřovali do péče nezletilé dítě. Její synovec Jaroslav Šamaj s ní žil od svých jedenácti let.
„Za prvé bych rozhodně řekl, že je to absolutně banální proces. Začal vlastně tím, že jakoby projevovala svobodu slova. Má svůj blog, kam píše. A tím to všechno nějak začalo. Seznámil jsem se s diagnózou doktorů, podle které žádné bludy ani halucinace nemá, nikdy nic takového vlastně neměla,“ přiblížil.
Kdy se Květoslava Šamajová dostane nakonec domů, není ještě jisté. Může to být v řádu dnů i týdnů.
Článek byl publikován 9. května 2012 na webu Českého rozhlasu. Reportáž zpracovala Petra Benešová.
Pondělí, 7. května 2012Zprávy z médií
Stačila jedna pomluva na blogu a důchodkyně Květoslava Šamajová se ocitla v Bohnicích. Na internet napsala o jednom člověku, že spolupracoval s tehdejší Státní bezpečností a za to ji soud poslal do psychiatrické léčebny. Osmašedesátiletá žena se teď snaží dovolat práva a chce odškodnění za to, že jí jeden psychiatrický znalecký posudek zničil život. Případ řeší Liga lidských práv i ombudsman.
„Dostávala jsem Flouxanon Depot, což je medikace, která je s dlouhodobým účinkem. V lednu mi dali tři injekce a v březnu jednu. Zhoršil se mi zrak. Ze dvou mám čtyři,“ říká důchodkyně.
Květoslava Šamajová sedí v malém pokoji na bílé posteli. Během rozhovoru strnule hledí před sebe, občas vstane a přešlapuje na místě. Neustále si mne ruce. V ochranném léčení v Bohnicích je už půl roku. Za tu dobu výrazně zhubnula, má jen 47 kilo.
„Co ale nebylo typické, že mi na holé tělo přikurtovali pásy. Ve spisu bylo napsáno, že jsem neklidná a dali mě na neklidné oddělení 27. Tam mi dali hodně neuroleptik, které mě dost poškodily. Vyslovilo kóma na 17 hodin,“ vzpomíná Šamajová na svůj příjezd do pražské léčebny.
Pod dohled psychiatrů ji poslal soud za to, že před třemi lety napsala na svůj internetový blog pomluvu. Byla o muži, kterého považovala za konfidenta a spolupracovníka Stb.
Stejné informace zaslala také na policii. Soudkyně Obvodního soudu Prahy 2 Mária Petrovková proto do spisu při řízení v roce 2011 napsala: „Jednání obžalované soud považuje za značně společensky nebezpečné, neboť je třeba zohlednit skutečnost, že se jej dopouštěla po delší dobu a dokonce v něm pokračovala i po zahájení trestního stíhání.“
Spolupráce muže s tehdejší Státní bezpečností se nikdy neprokázala a soud tak obvinil Květoslavu Šamajovou z trestného činu pomluvy. Od potrestání ale nakonec soudkyně upustila a poslala ženu do Bohnic.
Právnička Ligy lidských práv Zuzana Durajová to považuje za extrémní případ: „Myslím si, že u takového trestného činu, i kdyby se stal, by nedostala ani odnětí svobody“
V civilním řízení by se pak zřejmě musela Šamajová omluvit muži za pomluvu a zaplatit odškodné. Jenže psychiatr ve znaleckém posudku prohlásil blogerku za duševně nemocnou s halucinacemi a bludy.
Přitom ženu už dříve vyšetřovali jiní znalci a to když jí svěřovali do péče nezletilé dítě: „Schizofrenii nemám. Jsem pěstounka, prokázala jsem, že jsem 12 let pěstounkou.“
Psychologické posudky na pěstounství od lékařů z Olomouce má paní Šamajová pořád u sebe. Ukazovala je i právníkům od ombudsmana, který se teď jejím případem zabývá. Veřejný ochránce zkoumá, jestli se s paní Šamajovou v léčebně nezachází špatně.
Z bohnického pavilonu, kde pohublá žena sedí na chodbách s dalšími pacientkami, které trpí stařeckou demencí nebo jinými duševními poruchami, se chce za každou cenu dostat. Její nadějí je teď další květnové soudní řízení:
„Já nepoškozuju sebe, ani neohrožuju okolí, nejsem nikomu nebezpečná. Potom je takzvané ochranné léčení je dáno na občany, kteří jsou neškodní.“
Jestli ale nakonec opustí léčebnu, není jisté. Má však určitou naději. Primář bohnické léčebny Richard Krombholz v písemném vyjádření Radiožurnálu sdělil, že už není nutné paní Šamajovou nadále držet v ochranné léčbě.
„Aniž bych mohl konkretizovat podrobnosti o zdravotním stavu této konkrétní pacientky, inicioval jsem návrh na přeměnu jejího ochranného léčení a propuštění z ústavního ošetřování, neboť jsem přesvědčen, že to její zdravotní stav umožňuje. Toto stanovisko bude také u soudu předneseno.“
Paní Šamajová doufá, že se jí zastane také ombudsman a Ústavní soud, kterým poslala stížnost. Chce za nařízenou ochrannou léčbu nějaké odškodnění. Zatím si ale dlouhý čas v bohnickém pavilonu krátí absolventka pražské FAMU čtením, televizí a občas zajde na keramiku. Na vycházky se dostane jen o víkendu.
Článek byl publikován 7. května 2012 na webu Českého rozhlasu. Reportáž zpracovala Petra Benešová.
