Nový zákon o policii je terčem kritiky ochránců lidských práv

Návrh zákona o policii zbytečně zasahuje do práv občanů a v některých ustanoveních je v rozporu s Listinou základních práv a svobod. Tvrdí to zástupci organizací zabývajících se lidskými právy.
“Zákon má problém ve třech základních oblastech. Především nezavádí nezávislou kontrolu policie. Dále příliš zasahuje do soukromí občanů a policii dává nepřiměřené pravomoci pro omezování osobní svobody občanů,” řekl Právu předseda Ligy lidských práv Jiří Kopal.
Navíc zákon podle něj vznikl narychlo a bez předložení věcného záměru. “Každému zákonu by mělo předcházet předložení věcného záměru, aby bylo jasné, jestli je vůbec potřeba. Tady bylo připraveno rovnou paragrafové znění, které je nekvalitní a nedotažené,” uvedl.
Zákon nezavádí vytvoření nezávislé inspekce, tedy orgánu, který vyšetřuje trestnou činnost policistů, i když to je součástí programového prohlášení vlády.
Stanovuje sice, že ředitele již nejmenuje ministr vnitra (MV), ale vláda na návrh ministra. Jinak se ale postavení inspekce příliš nemění, zůstává i nadále součástí MV.
Nevládní organizace tvrdí, že by orgán, který vyšetřuje trestnou činnost policistů, měl být na vnitru zcela nezávislý a měl by být podřízen například Úřadu vlády.
Navíc inspekci tvoří výhradně policisté. “Měla by do sebe, tak jako v zahraničí, absorbovat i civilní prvek, například bývalé investigativní žurnalisty, absolventy právnických fakult a podobně,” řekl Kopal.
Myslí si také, že by měla řešit nejen trestní oznámení na policisty, ale i stížnosti občanů.
“Teď si je netransparentně přehazuje inspekce s odborem vnitřní kontroly policie a věci se pak se velmi často zametou pod koberec,” konstatoval.
Dalším sporným momentem zákona je podle organizací shromažďování a nakládání s údaji o občanech.

Předvedení kdykoliv

Podle Filipa Pospíšila z organizace Iuridicium Remedium však v návrhu zákona chybí důkladnější kontrola, jak policie se získanými údaji bude nakládat.
“Navíc by zákon umožnil, aby policie odposlouchávala pro tajnou službu a opačně. To povede k dalšímu oslabení kontroly odposlechů,” řekl Právu Pospíšil.
Návrh zákona také podstatně rozšiřuje možnosti policie k omezení osobní svobody občana.
Ale Evropská úmluva o lidských právech v článku 5 přesně říká, za jakých podmínek tak lze učinit a kdy nikoli.
“Podle návrhu zákona by policie mohla člověka předvést na policii prakticky kdykoliv by se jí zachtělo. Mnoho ustanovení návrhu je tak v rozporu s úmluvou,” vysvětlil Kopal.

****

Řekli k návrhu zákona:

FRANTIŠEK BUBLAN (ČSSD): Nový zákon o policii je potřeba. Ale tento je připravován překotně a změny budou velkým zásahem do chodu policie. Mám k němu dvě velké výhrady. Jednak nevzniká Generální inspekce pro všechny ozbrojené sbory, která by byla naprosto nezávislá na vnitru. A také se krajská ředitelství stávají samostatnými ekonomickými jednotkami, což bude znamenat, že policejní prezidium na ně nebude mít ekonomické páky. V některých oblastech také příliš zasahuje do práv občanů.

PAVEL SEVERA (KDUČSL): Nad zákonem bylo v koalici mnoho diskusí a jsem rád, že se nakonec narodil, protože policie bude moci fungovat podle moderního zákona. Určitě ale není stoprocentní a doufám, že se podaří doladit právě na půdě parlamentu. Je i na diskusi, jak moc zákon zasahuje do práv občanů, když máme na druhé straně požadavek na boj proti terorismu. Najít vhodný průnik mezi těmito dvěma stranami je složité.

ZDENĚK MARŠÍČEK (KSČM): I když zákonu předcházela téměř roční diskuse, ministr Langer nebral připomínky poslanců téměř na vědomí. Nevím, kde se vezmou policisté na obsazení funkcí při rozšíření krajských ředitelství z 8 na 14. Také není jasné, jak budou fungovat útvary s celostátní působností. Postavení inspekce se příliš nezměnilo. Uvažujeme o tom, že zákon nepodpoříme.

Článek vyšel dne 13.3.2008 v deníku Právo. (Článek byl uveřejněn také na www.novinky.cz a na www.ceska-media.cz, naleznete jej zde a zde.)

Nový zákon o policii

Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
——————–
To nejdůležitější ze soboty 5. ledna v pětadvaceti minutách.

Roman PISTORIUS, moderátor
——————–
V Událostech. Za oba dobrý večer. Už na konci ledna dostane vláda k projednání nový zákon o policii. Má ji reformovat a původně se počítalo i s tím, že zajistí nezávislou inspekci, která by policisty kontrolovala. Předloha, tak jak je zatím napsaná, ale s jejím vyčleněním z ministerstva vnitra nepočítá. Opozice i část koalice v tom vidí problém.

redaktorka
——————–
Překvapení i zklamaní jsou ze současné verze policejního zákona někteří koaliční poslanci. Na rozdíl od všech předchozích verzí v nich chybí možnost vyčlenění policejní inspekce mimo ministerstvo vnitra.

Kateřina JACQUES, předsedkyně poslaneckého klubu /SZ/
——————–
Jelikož ten materiál toto neobsahuje, vidím v tom ten nejzávažnější problém, o kterém budeme muset s panem ministrem jednat.

Tomáš KLADÍVKO, poslanec, místopředseda výboru pro bezpečnost /ODS/
——————–
Když trestnou činnost policistů vyšetřují policisti, dává to možnost určité neobjektivity, určitého takového držení ruku v ruce.

redaktorka
——————–
Že v Česku není kontrola policie dostatečně nezávislá, kritizují už dlouho neziskové organizace. I podle nich by měl existovat samostatný orgán.

Jiří KOPAL, Liga lidských práv
——————–
Může být nezávislým na ministerstvu vnitra, například pod vládou, a může se zabývat jak stížnostmi, tak trestními oznámeními na policisty, případně i městské policisty.

redaktorka
——————–
Také bývalý ministr vnitra a předseda výboru pro bezpečnost František Bublan říká – policejní reforma by měla být odvážnější a inspekce zcela nezávislá.

František BUBLAN, poslanec, předseda výboru pro bezpečnost /ČSSD/
——————–
Bylo by to prospěšné nejenom pro tu instituci, že by teda ztratila tady tu závislost přímo na některém z ministrů, ale také i pro výsledky této práce.

redaktorka
——————–
Ministerstvo se ale brání – vytvoření úplně nového orgánu je náročné a takovou změnu teď nestihneme připravit.

Vladimír ŘEPKA, mluvčí, Ministerstvo vnitra ČR
——————–
Jen když to vezmeme logisticky, inspekce používá auta policie, musí být ti policisté inspekce zaměstnanci někoho. V tuhle tu chvíli jsou to tedy zaměstnanci ministerstva vnitra.

redaktorka
——————–
Nezávislost inspekce na ministerstvu vnitra je i součástí programového prohlášení vlády, prosadila ho tam Strana zelených a na osamostatnění kontroly policistů trvá.

Kateřina JACQUES, předsedkyně poslaneckého klubu /SZ/
——————–
V rámci legislativního procesu, tak jak bude postupovat, využiji všechny možné cesty, aby se toto ještě změnilo.

redaktorka
——————–
Policejní zákon půjde do vlády na konci ledna. Ministerstvo vnitra nevylučuje ani tu možnost, že by se část týkající se inspekce z nového policejního zákona úplně vyjmula a zpracovala zvlášť jako samostatný zákon.

redaktorka
– Zina PLCHOVÁ, redaktorka
– Tereza KRUČINSKÁ, redaktorka
Zdroj: Textový záznam televizní relace k diskuzi o novém zákoně o policii v pořadu Události na ČT 1, odvysílaného dne 5. 1. 2008 v 19:00

V ČR chybí nezávislá a nestranná kontrola policie

Bohumil KLEPETKO, moderátor
——————–
Některé organizace, například Liga lidských práv nebo helsinský výbor, upozorňují na to, že v Česku chybí nezávislá a nestranná kontrola policie a nedostatečný v tomto směru že je i nový zákon o policii. Podle organizací, které sledují dodržování lidských práv je třeba vnitřní policejní kontrolu víc osamostatnit.
redaktorka
——————–
Dva hlavní nedostatky má podle Českého helsinského výboru a Ligy lidských práv kontrola práce českých policistů.
Miroslav KRUTINA, Český helsinský výbor
——————–
Nedostatečná nezávislost kontrolních orgánů. To je takový první. Malá efektivita při prověřování stížností, to je další.
redaktorka
——————–
Pro občana, který si chce na postup policie stěžovat, je navíc těžké se zorientovat. Stížnosti na přestupky policistů se řeší jinde než jejich trestné činy.
Jana KOLÁČKOVÁ, Liga lidských práv
——————–
Ten systém je velmi komplikovaný a ten občan vlastně neví pořádně, kam se má obrátit.
redaktorka
——————–
Řešení by prý mohlo být snadné. Vznik jediného nezávislého kontrolního orgánu, který by řešil obojí.
Miroslav KRUTINA, Český helsinský výbor
——————–
Uvažujeme o tom, že bychom podpořili vznik nezávislé instituce, která bude nabírat stížnosti na všechny vlastně složky Policie České republiky.
redaktorka
——————–
Další variantou je osamostatnění Inspekce ministra vnitra. Takové řešení navíc kromě neziskovek podporuje i opozice.
Jeroným TEJC, poslanec /ČSSD/
——————–
Je potřeba změnit působení inspekce, zejména tedy v té nezávislosti, aby nebyla závislá na jednom ministrovi.
redaktorka
——————–
Jenže nový zákon o policii s vydělením inspekce mimo ministerstvo vnitra nepočítá.
Vladimír ŘEPKA, mluvčí, ministerstvo vnitra
——————–
Domníváme se, že Inspekce ministra vnitra by měl být orgán, který policii rozumí.
redaktorka
——————–
Český helsinský výbor a Liga lidských práv chtějí do února příštího roku vypracovat analýzu nového návrhu zákona a její výsledky předložit ministerstvu vnitra. To slibuje, že se návrhy ze strany neziskovek bude zabývat.
Vladimír ŘEPKA, mluvčí, ministerstvo vnitra
——————–
My to samozřejmě budeme analyzovat a ty připomínky zohledníme, protože zákon je teď v meziresortním připomínkovém řízení.
redaktorka
——————–
Vláda by měla nový zákon o policii a s ním i případné změny v řešení policejních prohřešků posuzovat začátkem příštího roku.
– Jana ČERMÁKOVÁ, redaktorka
– Tereza KRUČINSKÁ, redaktorka
Zdroj: Textový záznam televizní relace k diskuzi o nezávislé a nestranné kontrole policie v pořadu Události na ČT 1, odvysílaného dne 2.12.2007 v 19:00

Stěžovatelé vyzývají Ústavní soud ke zrušení systému vyšetřování policie

Ke stížnostem na nelidské nebo ponižující zacházení, které porušilo jejich základní práva chráněná ústavními závazky (popisy jednotlivých případů v příloze), poškození připojují návrh zrušení současného systému vyšetřování policistů, neboť odporuje závazkům České republiky vyplývajícím z Úmluvy o ochraně základních práv a svobod.

Šetření činnosti policistů v České republice provádí orgány spojené s ministerstvem vnitra, konkrétně Inspekce ministra vnitra a vnitřní kontrolní orgány Policie ČR. Alespoň jeden z těchto policejních orgánů tvoří vždy obligatorní součást šetření ve všech případech porušení zákona ze strany policistů.

Evropský soud pro lidská práva však na základě čl. 3 Úmluvy o ochraně základních práv a svobod požaduje, aby vyšetřování případů nelidského nebo ponižujícího zacházení prováděl od samého počátku nestranný a nezávislý orgán. Podle judikatury soudu pro zajištění nezávislosti a nestrannosti šetření nestačí například pouhý dohled státního zástupce.

Podle Evropského soudu pro lidská práva by dále oběti nelidského nebo ponižujícího zacházení měly mít na základě tzv. „kritéria veřejnosti“ transparentní přístup ke stížnostní proceduře, aby mohly účinně bránit svoje zájmy. Ani tato možnost však není obětem policejního násilí v České republice umožněna.

Stěžovatelé proto navrhují, aby Ústavní soud v ČR využil možnosti dané zákonem o Ústavním soudu a zrušil všechna taková ustanovení zákonů o vyšetřování policistů, která jsou se zněním Úmluvy v rozporu.

V případě odmítnutí svých stížností budou stěžovatelé nuceni obrátit se na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.

Nevládní organizace vyzývají k okamžité změně způsobu vyšetřování trestné činnosti policie

Incident, který se odehrál v odpoledních hodinách v centru Prahy, způsobil okamžitý rozruch nejen v médiích, ale i na nejvyšších vládních místech. Premiér ČR Jiří Paroubek čin odsoudil, ministr vnitra František Bublan se za jednání zasahujícího policisty osobně omluvil a řediteli Inspekce MVČR nařídil případ „co nejrychleji“ vyšetřit.

Celý incident vzbuzuje řadu otázek: Není bezprecedentní rychlost jednání premiéra a ministra vnitra způsobena jen tím, že paní Kateřina Jacques je ředitelkou sekce lidských práv a rovných příležitostí Úřadu vlády ČR a osobou politicky činnou? A funguje vůbec systém vyšetřování trestné činnosti policie?

Autoři tohoto prohlášení jsou toho názoru, že jednání obou představitelů vlády je prvoplánové a současný systém prověřování policejních deliktů nefunkční. Veškerá podezření z trestné činnosti policie totiž vyšetřuje opět policejní orgán, konkrétně Inspekce MVČR.

Případy, které v současné době Liga lidských práv a ostatní organizace registrují, jasně napovídají, že tento systém je absolutně neprůchodný. Nejmarkantněji o této praxi vypovídají dosavadní výsledky vyšetřování zásahu Policie ČR na akci CzechTek 2005 u Mlýnce na Tachovsku, kde přes rozsáhlé selhání zasahujících složek zmíněná Inspekce MVČR dosud nebyla schopna předložit státní zástupkyni JUDr. Antonii Zelené jediný případ k zahájení trestního stíhání policisty.

Liga lidských práv a ostatní subjekty proto požadují:

  1. okamžité legislativní zakotvení nezávislého přezkumu deliktního jednání policistů,
  2. přehledné vyhodnocování trestných činů policistů v každoroční zprávě o činnosti Nejvyššího státního zastupitelství.

Liga lidských práv

Otevřená společnost o.p.s

Poradna pro občanství, občanská a lidská práva

Romea

Open Society Fund Praha