Pondělí, 9. května 2011Aktuality
Předseda Ligy se v půlce dubna zúčastnil dvoudenního setkání nevládních organizací při Agentuře pro lidská práva ve Vídni. Liga se členem této platformy stala v loňském roce a připojila se tak k více než 200 organizacím z celé Evropy. “I když fungování EU je mnohdy přebyrokratizované, nemůžeme její existenci ignorovat. Proto jsme se rozhodli stát se součástí platformy, která nám umožní ovlivňovat podobu politiky EU v oblasti lidských práv,” uvedl David Zahumenský, předseda Ligy.
Samotné setkání se zaměřilo na dvě základní témata. Prvním z nich je přístup ke spravedlnosti pro oběti porušení lidských práv, protože státy v zájmu úspor omezují bezplatnou právní pomoc a zvyšují soudní poplatky. To se bohužel děje i v České republice. Návrh novely, která má zvýšit soudní poplatky právě projednávají poslanci. Naštěstí už se Lize podařilo prostřednictvím připomínek dopad návrhu zmírnit.
Druhým tématem setkání byla práva lidí se zdravotním postižením. “Koncem minulého roku EU jako celek přistoupila k Úmluvě o ochraně práv lidí se zdravotním postižením. Je nyní především na nás, zástupcích občanské společnosti, abychom upozorňovali, že peníze ze strukturálních fondů ve střední a východní Evropě mnohdy nejsou využívány k začleňování osob s postižením ale spíše k výstavbě nových ústavů,” říká David Zahumenský.
Pátek, 3. září 2010Aktuality
Cílem společné kampaně Ekologického právního servisu, Amnesty International a Společnosti pro Fair Trade je přesvědčit českou vládu a Evropskou unii, aby přijaly zákony, díky kterým by byly firmy odpovědné za porušování lidských práv. Jednoduše řečeno – chceš-li být na trhu Evropské unie, nesmíš vydělávat na porušování lidských práv, ať již k němu došlo v Barmě, Kolumbii nebo na Ostravsku. A naopak – byla-li tvá práva porušena firmou působící v EU, budeš mít přístup k soudům v Evropě.
Proč nyní? Na přelomu roku 2010 a 2011 budou totiž naši politici v Bruselu rozhodovat o tom, zda tyto návrhy přijmou. Velký pokrok představuje už to, že se podařilo dostat otázku odpovědnosti korporací na jednací stůl. To by před 5 lety bylo nemyslitelné. Už v roce 2007 ale byla přijata rezoluce Evropského parlamentu, který vyzýval Evropskou unii k řešení této otázky. Pak následovala jednání s evropskými komisaři Güntherem Verheugenem a Vladimírem Špidlou, kteří v roce 2009 oznámili, že Evropská unie se bude otázkou korporátní odpovědnosti oficiálně zabývat.
Celý tento vývoj ale může spadnout pod stůl, pokud se za něj nepostaví politici z jednotlivých členských států EU. A ti se za něj postaví tehdy, když od svých voličů uslyší jasnou výzvu. Pomožte zaslat českému premiérovi 10.000 vzkazů, aby Česká republika podpořila celoevropské řešení.
Čtvrtek, 14. května 2009Zprávy z médií
Josef MARŠÁL, moderátor
——————–
Byť momentálně nejdiskutovanější Lisabonská smlouva není jediná, které k ratifikaci chybí prezidentův podpis, čeká na něj například i Římský statut Mezinárodního trestního soudu, který schválil parlament už vloni. Od roku 2004 pak i dodatkový protokol k Evropské sociální chartě.
Tereza CHLUPOVÁ, redaktorka
Tereza KRUČINSKÁ, redaktorka
——————–
Prezident jako notář nebo jako hlavní aktér ratifikace s právem veta? Nejen v boji o Lisabonskou smlouvu se ukazuje, že to záleží na úhlu pohledu. Přes 2,5 tisíce světových i českých neziskovek trvá na tom, že když parlament Římský statut Mezinárodního trestního soudu schválil, má ho prezident ratifikovat. A vyzvala ho k tomu otevřeným dopisem.
David ZÁHUMENSKÝ, právník, Liga lidských práv
——————–
Česká republika je jedinou zemí Evropské unie, která dosud tento statut nepodepsala. Myslíme si, že i s ohledem na předsednictví České republiky v Evropské unii je to určitá ostuda.
Tereza CHLUPOVÁ, redaktorka
Tereza KRUČINSKÁ, redaktorka
——————–
Římský statut je hlavním celosvětovým nástrojem k potírání genocidy, zločinů proti lidskosti nebo válečných zločinů, a má sjednotit jednotlivě zřizované trestní tribunály. Podle prezidentova tajemníka Ladislava Jakla je ale tato smlouva v rozporu s českou ústavou a Hrad s ratifikací počká až vláda navrhne přijatelné řešení.
Ladislav JAKL, tajemník prezidenta
——————–
Míč je teď nepochybně na straně vlády, je možné, že nová vláda se k tomu problému postaví jinak.
Tereza CHLUPOVÁ, redaktorka
Tereza KRUČINSKÁ, redaktorka
——————–
Podle ústavního právníka Jana Kysely ústava příliš nepočítá s tím, že by prezident odmítal ratifikaci parlamentem schválených smluv. Podle něj je hlava státu v tomto případě spíš v postavení notáře.
Jan KYSELA, ústavní právník, Právnická fakulta UK
——————–
On není nositelem politického programu, nositelem politického programu je vláda, a proto by to neměl být on, kdo řekne, jakou zahraniční politiku Česká republika má nebo nemá mít.
Tereza CHLUPOVÁ, redaktorka
Tereza KRUČINSKÁ, redaktorka
——————–
Z Hradu zní názor opačný. Je jen na vlastním uvážení prezidenta, zda smlouvu ratifikuje nebo ne.
Václav KLAUS, prezident České republiky
——————–
Ústava neříká, že prezident vykoná ratifikaci po souhlasu parlamentu. Ratifikaci podle české ústavy provádí prezident, nikoliv parlament.
Tereza CHLUPOVÁ, redaktorka
Tereza KRUČINSKÁ, redaktorka
——————–
O Lisabonské smlouvě chce prezident rozhodnout na základě výsledků ústavní stížnosti. Osud zbývajících dvou dosud neratifikovaných mezinárodních smluv je zatím nejistý. Tereza Chlupová a Tereza Kručinská, Česká televize.
Textový záznam televizní debaty v pořadu Události na ČT 1 ze dne 14. 5. 2009.
Čtvrtek, 14. května 2009Zprávy z médií
Praha – Lisabonská smlouva zdaleka není jediný dokument, kterému k plné ratifikaci chybí už jen podpis prezidenta republiky. Ratifikační listinu Římského statutu Mezinárodního trestního soudu schválil parlament v loňském roce.
Dodatkový protokol k Evropské sociální chartě už u Václava Klause leží od roku 2004. Podle ústavního právníka Jana Kysely ústava příliš nepočítá s tím, že by se prezident vzpouzel ratifikaci parlamentem schválených smluv. Z Hradu ale zní opačný názor. Je jen na vlastním uvážení prezidenta, zda smlouvu ratifikuje, nebo ne.
Podle Kysely vystupuje prezident při schvalování mezinárodních smluv spíš v postavení notáře. „On není nositelem politického programu, nositelem politického programu je vláda, a proto by to neměl být on, kdo řekne, jakou zahraniční politiku Česká republika má, nebo nemá mít.“
ČR je jedinou zemí EU, která Římský statut nepodepsala
K podpisu Římského statutu Mezinárodního trestního soudu už Klause v otevřeném dopise vyzvalo přes 2 a půl tisíce světových i českých neziskových organizací. Když statut schválil parlament, má ho podle nich podepsat i prezident. Římský statut je hlavním celosvětovým nástrojem k potírání genocidy, zločinů proti lidskosti nebo válečných zločinů a má sjednotit jednotlivě zřizované trestní tribunály.
Václav Klaus:
„Ústava neříká, že prezident vykoná ratifikaci po souhlasu parlamentu. Ratifikaci podle české ústavy provádí prezident, nikoliv parlament.“
„Česká republika je jedinou zemí Evropské unie, která tento statut nepodepsala. Myslíme si, že i s ohledem na předsednictví ČR v Evropské unii je to určitá ostuda,“ dodal právník z Ligy lidských práv David Záhumenský. Podle prezidentova tajemníka Ladislava Jakla je ale smlouva v rozporu s českou ústavou. Hrad proto čeká, až vláda navrhne přijatelné řešení. O Lisabonské smlouvě chce prezident rozhodnout podle výsledku ústavní stížnosti.
Článek byl zveřejněn dne 14. 5. 2009 na stránkách ČT24, naleznete jej zde.
