Pátek, 27. července 2007Tiskové zprávy
Liga poukazuje na skutečnost, že přes řadu doporučení mezinárodních i vnitrostátních organizací a institucí, které se pravidelně opakují, nedochází k dostatečným systémovým zlepšením v ochraně lidských práv. Převládá špatná komunikace ze strany státních úředníků navenek i mezi sebou, zejména pak o společensky citlivých tématech jako je porušování lidských práv Romů a přehnaný resortismus, kdy spolu nekomunikují za účelem přijetí efektivních změn dobře nejen jednotlivá ministerstva, ale i odbory uvnitř nich. Za takové situace není podle Ligy možné plnit závazky vyplývající z mezinárodních smluv, zejména zlepšovat postavení zranitelnějších skupin občanů a zabraňovat zbytečnému napětí ve společnosti, jak ostatně dokazují například emocionální debaty o postavení Romů.
Liga vítá vystoupení jednotlivců i organizací k jednotlivým kauzám z poslední doby, které poukázaly na neřešenou problematiku práv dítěte (kuřimská kauza týraného Ondřeje, Terezka umístěná na pražské psychiatrii) či Romů (v souvislosti s jejich bezprecedentním nočním vystěhováním ze Vsetína, přibývajícími rasově motivovanými výroky veřejných činitelů) a další. Zároveň ovšem tyto kauzy svědčí o systémových problémech v oblasti dodržování lidských práv, kterým mohlo být alespoň částečně preventivně zabráněno dlouhodobou koncepční prací ze strany státu. Často se také stává, že potom, co tyto případy zmizí ze zájmu médií a veřejnosti, nedojde již k nikdy dotažení opatření, která by podobným porušováním lidských práv v budoucnosti zabránila. Řešení problémů nepomáhá ani fakt, že do vládních zpráv o stavu lidských práv nejsou zařazována palčivá témata jako například segregace romských dětí v oddělených školách a třídách. Liga lidských práv a MDAC považují právě konstruktivní doporučení mezinárodních institucí za vhodný nástroj pro započetí kroků ke zlepšení ochrany lidských práv. Proto v návaznosti na vlastní činnost a vybraná aktuální doporučení Výboru pro lidská práva uvádějí následující:
1. K doporučení zřídit na ministerstvu vnitra zcela nezávislý orgán pro šetření policistů:
Toto doporučení zaznívá ze zahraničí i na vnitrostátní úrovni na základě konkrétních kauz a pochybení nejméně 10 let. Ačkoli nový ministr vnitra hodlal pracovat na nezávislém vyšetřování policie, což Liga vítá, reforma vyšetřování policistů zatím navrhovaná ve vnitřních materiálech ministerstva vnitra nejde již v současnosti dostatečně daleko. V přípravných materiálech není počítáno s tím, že by porušení zákona ze strany policie – tedy jak stížnosti, tak trestní oznámení – vyšetřoval jeden nezávislý orgán. Liga v tomto ohledu považuje za důležité neoddělovat problematiku stížností a trestních oznámení. Oboje by měl od počátku šetřit jeden nezávislý orgán.
Další diskusi a konkrétní návrhy k tomuto problému naleznete v systémovém doporučení Ligy lidských práv č. 1.
2. K doporučení o umisťování romských dětí do oddělených tříd a škol:
Je potřeba zajistit, aby romským dětem bylo umožněno vzdělání bez diskriminace, které jim umožní lépe se zapojit na trhu práce. Liga v tomto ohledu zpracovala na základě poznatků z praxe i ze zahraničí řadu materiálů, které navrhují systémové změny spojené s financováním základních škol, označováním romských dětí za mentálně retardované, problematickým přístupem pedagogicko-psychologických poraden v rámci diagnostiky, upřednostňováním tzv. kolektivní integrace (tedy pokračující segregace) oproti integraci individuální, sběrem adresných dat a další. Základem je připustit si v rámci veřejné i odborné diskuse fakt, že segregace v této oblasti existuje, a že je potřeba výrazné zapojení státu i subjektů na místní úrovni, aby se skutečnost zlepšila. Rovněž je tuto otázku třeba pravdivě zařazovat po vzoru mezinárodních institucí do vládních dokumentů včetně zprávy o stavu lidských práv. Konkrétní návrhy naleznete v materiálech Ligy.
a) Systémové doporučení Ligy č. 2 – Základní vzdělávání romských dětí.
b) Systémové doporučení Ligy č. 4 – Sběr dat určujících etnickou příslušnost jako nástroj pro zjištění rozměru diskriminace romských dětí,
c) publikace: „Stigmata – segregovaná výuka Romů ve školách střední a východní Evropy“, zde:
3. K odškodnění diskriminovaných osob za neoprávněné zásahy do jejich fyzické integrity a do jejich vlastnictví:
Česká republika by měla přistoupit k odškodnění všech osob, které byly sterilizovány v rozporu s právem, i osob, jimž byl protiprávně odejmut majetek. Výbor pro lidská práva je po Výboru pro odstranění všech forem diskriminace žen (v srpnu 2006) i Výboru pro odstranění rasové diskriminace (v březnu 2007) již třetím orgánem působícím při OSN, který jednoznačně vyzval k odškodnění všech žen sterilizovaných v rozporu s právem. Liga v tomto ohledu opakovaně apeluje na vládu, aby se k tomuto problému postavila čelem a vypracovala zákon, který odškodní sterilizované ženy. V případech neoprávněného odejmutí majetku by mělo vzhledem k závazkům z Paktu nastoupit odškodnění přinejmenším v těch případech, kde tak výslovně doporučil Výbor pro lidská práva.
K mechanismům odškodňování sterilizovaných žen viz Systémové doporučení Ligy č. 5 zde:
K celkové problematice provádění protiprávních sterilizací viz publikace „Právní protiopatření proti protiprávní sterilizaci“.
4. K odstranění klecových a síťových lůžek:
Obě organizace navrhují, aby byl přijat zákon, který upraví používání fyzických omezujících prostředků ve zdravotnictví. Zákon by měl definitivně ukončit používání tzv. klecových a síťových lůžek v ČR. Zároveň by měla být vytvořena komplexní reforma, která nahradí velké psychiatrické ústavy kvalitními službami, které budou blíže uživateli. Na tento problém upozornil ve své letošní zprávě i Evropský výbor pro zabránění mučení (CPT): „někteří nedobrovolní pacienti zůstávají v léčebně, i přesto, že jejich duševní stav to již nevyžaduje, kvůli nedostatku adekvátní péče a možnosti ubytování po propuštění“ (bod 102 zprávy). Domníváme se, že dostatek specializovaných služeb v komunitě by mohl předejít tomu, že někteří lidé budou proti své vůli hospitalizováni a vystaveni zásahům do svých práv.
5. Ke zbytečnému držení osob v léčebnách a opatrovnictví:
Systémově řešit problematiku zbavování a omezování způsobilosti k právním úkonům tak, aby byla maximálně respektována autonomie lidí s duševní poruchou. Začít je nutno sběrem relevantních dat o situaci v ČR, přičemž právní úprava by měla být v souladu se zásadami obsaženými v nově přijaté Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením. Dále je třeba vytvořit podpůrné mechanismy, které poskytnou asistenci dotčeným osobám, přičemž bude zachována jejich právní způsobilost.
Viz také analytická publikace MDAC „Opatrovnictví a lidská práva v České republice“.
Podle Výboru má vláda široce zveřejňovat svoje doporučení a také je distribuovat veřejnosti. Liga lidských práv v rámci pomoci s rozšiřováním informací přeložila závěrečná doporučení Výboru pro lidská práva do češtiny. Seznamuje tak veřejnost i s řadou dalších oblastí ochrany lidských práv, které Výbor kritizoval a kterými se zabývají jiné instituce a organizace než Liga lidských práv nebo MDAC.
Bližší informace:
Jiří Kopal, právník a předseda Ligy lidských práv, mobil 776 234 446
David Zahumenský, právník MDAC/Ligy, mobil 777 306 906
Pátek, 1. června 2007Tiskové zprávy
K současnému stavu faktického vyloučení romských dětí z přístupu ke kvalitnímu vzdělání přispělo několik faktorů. Jsou jimi obecná nechuť integrovat žáky, kteří se odlišují, mylná představa, že odlišný žák trpí v kolektivu ostatních žáků, používání nevhodných psychologických testů vedoucích k nepřímé diskriminaci při rozřazování dětí do příslušných tříd a škol či obecná neoblíbenost romské menšiny. Samotní romští rodiče pak mnohdy nemají vzhledem ke špatným zážitkům svých dětí s diskriminací i díky osobní zkušenosti zájem dávat své děti do běžných škol a tříd.
Kvalitní vzdělání je však jedinou zárukou toho, aby v České republice nevyrostla další generace Romů s omezeným přístupem na trh práce, následnou chudobou a závislostí na sociálních dávkách, problémy s bydlením, sociálním vyloučením a diskriminací. Liga je konsternována z dlouhodobé pasivity státu směrem k romským dětem, a to i ve srovnání s dalšími zeměmi střední a východní Evropy. Vedle závazků v oblasti lidských práv je bohužel nutno nadále opakovaně vysvětlovat, že vzdělaná Romka či Rom platící daně má přínos v každém racionálně nastaveném ekonomickém systému. Výzkumy maďarských ekonomů ukázaly, že přidaná hodnota pro státní rozpočet z jedné osoby, která zpravidla končí vzdělávání základní školou, by v případě dokončeného středního vzdělání byla až 70 000 Euro.
Liga proto navrhuje:
- změnit současný koncept speciálního vzdělávání na systém dodatečné podpory, který dovoluje individuální přístup ke každému žákovi a který v současnosti funguje například ve Skotsku,
- změnit financování škol tak, aby nedostávaly příplatky pouze na zdravotně postižené žáky, ale také na žáky sociálně znevýhodněné, tak jak je tomu např. na Slovensku, kde školy dostávají pro případy všech jakkoli znevýhodněných bez rozdílu 2,5 x více prostředků na jednoho žáka,
- pro posílení úspěchu integrace snížit maximální možný počet žáků ve třídě ze 30 na 15,
- motivovat romské rodiče k tomu, aby své děti dávali do mateřských školek, případně zavést poslední ročník mateřské školy jako povinný při zachování jeho bezplatnosti,
- bezpečným způsobem sbírat etnická data, aby bylo možné přesně měřit úspěchy při integraci romských dětí, včetně potřebné pravidelné kontroly a zavedení sankcí pro školy, které by romské děti nadále diskriminačně umísťovaly do segregovaných tříd,
- zavést používání takové diagnostiky žáků, která zohlední skutečné vzdělávací potřeby dětí.
Liga k problému zpracovala detailní systémová doporučení, která zaslala po uplynutí sto dní od nástupu vlády příslušným ministerstvům – toto systémové doporučení naleznete zde.
Ve spolupráci s Evropským centrem pro práva Romů pak aktuálně vydává publikaci Stigmata – segregovaná výuka Romů ve školách střední a východní Evropy, včetně aktuálních analýz české školské legislativy – ke stažení zde.
Kompletní informace k této tiskové zprávě ve formátu .pdf zde.
Čtvrtek, 12. dubna 2007Tiskové zprávy
To jsou hlavní závěry vyplývající z dokumentu s názvem „Péče o děti odebírané z biologické rodiny v ČR“, který ve formě systémového doporučení v těchto dnech zveřejnila Liga lidských práv (Liga). Dokument provádí srovnání ekonomických a statistických dat systému ústavní výchovy a systému pěstounské péče.
„Zatímco dítě v dětském domově představuje náklady v průměru 280 tisíc ročně, dítě svěřené do péče pěstounů vyžaduje od státu ve formě dávek průměrně pouze 67 tisíc za rok,“ říká Petr Bittner z Ligy a dodává: „k ekonomickému srovnání je potřeba doplnit také výsledky, které ve výchově dětí tyto dva rozdílné systémy dosahují a závěr je jednoznačný: pěstounská péče je efektivnější a méně nákladná než pobyt dítěte v ústavu za každou cenu.“
Průměrné náklady na dítě spojené se systémem ústavní výchovy pak podstatně zvyšuje pobyt dětí v kojeneckém nebo ve výchovném ústavu, který je ještě mnohem nákladnější než pobyt dítěte v dětském domově. Kvalifikovaný odhad průměrných nákladů na jedno dítě ve všech typech ústavů dosahuje dokonce 550 000 Kč ročně. Podle zjištěných informací Liga odhaduje, že stát ročně za ústavní péči o děti zaplatí více než 10 miliard korun.
Dokument Ligy obsahuje kromě analýzy současného stavu také doporučení, jak nastavit systém tak, aby byla náhradní rodinná péče upřednostňována před péčí ústavní. K tomuto trendu se mimo jiné přihlásila i současná vláda ve svém programovém prohlášení a dlouhodobě tuto koncepci prosazuje také ombudsman. Ten naposledy zdůraznil přínos rodinné péče oproti ústavní po svých návštěvách dětských domovů v březnu tohoto roku[1].
Doporučení jsou vztažena zejména k práci orgánů sociálně-právní ochrany dětí. Liga navrhuje, aby se zvýšil počet sociálních pracovníků a aby se soustředili především na terénní sociální práci. Další doporučení směřují k odborné a společenské podpoře pěstounských rodin a ke změnám v procesu posuzování žadatelů. Liga dále doporučuje, aby byla přehodnocena nutnost umístění jednotlivých dětí v ústavech, navrhuje také, aby se veřejně hodnotila jednotlivá zařízení ústavní výchovy podle úspěšnosti dětí po jejich opuštění.
Jedno ze zásadních doporučení pak představuje návrh, aby obce s rozšířenou působností, které podávají návrh na umístění dítěte do ústavní výchovy, byly zároveň finančně zainteresovány podílem na nákladech spojených s pobytem dítěte v takovém zařízení. Tato změna by například při 50 % podílu obce představovala dodatečné roční náklady 5 miliard korun přenesené do rozpočtu obcí, což by ve výsledku motivovalo obce, aby řešily problém selhávající nebo nevyhovující péče v rodině alternativním způsobem, například sanací biologické rodiny nebo aktivním vyhledáváním rodiny náhradní.
Další informace a materiály poskytne:
Petr Bittner, Liga lidských práv, Záhřebská 50, Praha 2, tel.: 224 816 765, mobil: 777 621 217, mail: pbittner@llp.cz
Celý text systémového doporučení Ligy s názvem „Péče o děti odebírané z biologické rodiny v ČR“ je možné najít v příloze k této tiskové zprávě nebo na webových stránkách zde.
Tento dokument byl vytvořen za finanční pomoci Evropské unie. Za obsah tohoto dokumentu je výhradně zodpovědná Liga lidských práv a nelze jej v žádném případě považovat za názor Evropské unie.
[1] Zpráva veřejného ochránce práv z návštěvy zařízení, kde se vykonává ústavní a ochranná výchova ze 7. března 2007 dostupná zde.
Středa, 14. března 2007Tiskové zprávy
Největší znepokojení vyjádřil Výbor především nad situací Romů v oblasti vzdělávání, neboť příliš mnoho romských žáků navštěvuje speciální školy či třídy určené pro mentálně postižené děti (dříve zvláštní školy). Výbor vládě doporučil přijetí efektivního programu na ukončení segregace Romů ve vzdělávání a přehodnocení metodologických postupů, na základě kterých nepřiměřený počet romských dětí navštěvuje třídy pro mentálně postižené děti. „Otázka plnohodnotného vzdělávání romských dětí je tou nejpodstatnější věcí a měla být urychleně vyřešena. V opačném případě nám vyroste další generace osob s omezeným přístupem na trh práce, následnou chudobou, problémy s bydlením, sociální exkluzí, diskriminací a tento bludný kruh nebude nikdy přetržen,“ poznamenává Jan Kratochvíl, který na zasedaní expertům Výboru prezentoval stínovou zprávu Ligy lidských práv ve spolupráci s FIDH (Mezinárodní federace lidských práv se sídlem v Paříži).
Výbor byl také zvláště znepokojen případy nedobrovolné sterilizace romských žen, ke kterým docházelo nejen v době komunismu, ale i v devadesátých letech. Česká republika byla Výborem vyzvána, aby přijala odpovědnost za tato závažná porušení lidských práv a zasadila se o usnadnění přístupu obětí ke spravedlnosti, včetně založení zvláštního fondu pro právní pomoc. Dle názoru Výboru je také žádoucí provést osvětovou kampaň mezi lékaři a veřejností, aby k neoprávněným sterilizacím již v budoucnu nedocházelo.
V dalších částech Výbor vyjadřuje svou lítost nad skutečností, že přes opakovaná doporučení řady mezinárodních orgánů Česká republika stále nemá nezávislý systém vyšetřování stížností na policii. To je podle Výboru zvláště nešťastné vzhledem k tomu, že Romové a cizinci bývají předmětem nezákonného jednání ze strany policie. Politování vyjádřil Výbor také nad tím, že se nedaří nabírat policisty z řad romského etnika.
Výbor byl dále znepokojen mimo jiné nepřijetím antidiskriminačního zákona, nadměrnou přítomností romských dětí v ústavní péči, neaktivním přístupem policie k potírání pořádání neonacistických koncertů, diskriminací Romů v zaměstnávání, praktikami některých obcí s ohledem na práva všech, včetně Romů, na odpovídající bydlení a diskriminací cizinců ve školství a dalších oblastech.[1]
Výbor byl tedy nucen kritizovat situaci romských obyvatel v podstatě ve všech oblastech života. Doporučil vládě, aby se snažila o vymýcení přetrvávajících negativních stereotypů mezi českým obyvatelstvem o Romech, v situaci kdy v průzkumu veřejného mínění v lednu 2007 76% respondentů označilo Romy za „velmi nesympatické“.[2] „Závěrečná doporučení Výboru představují opakované varování České republice, že nedodržuje svoje mezinárodní závazky. Kritika se dotýká řady problémů, o nichž předchozí vlády věděly, ale zanedbávaly je. Situace se tudíž nelepší, ale spíše zhoršuje. Proto by odpovědné orgány měly tato doporučeni co nejdříve realizovat v praxi,“ shrnuje Kratochvíl.
Více informací:
Jan Kratochvíl, právník Ligy lidských práv, Praha tel. 608 021 038
[1] Plné znění Závěrečného doporučení: http://www.ohchr.org/english/bodies/cerd/docs/CERD.C.CZE.CO.7.pdf
[2] http://www.romea.cz/index.php?id=servis/z2006_0866
Středa, 14. února 2007Zprávy z médií
Ombudsman Otakar Motejl vyzval ministerstvo spravedlnosti, aby konečně začalo řešit jeden z největších problémů české justice – nekvalitní práci soudních znalců. „Případy, kdy soudní znalci pochybili, mívají často za následek zpackaný lidský život, jejich odpovědnost je ale téměř nulová,“ říká ombudsman. „Nekonečné průtahy při vypracovávání posudků, jejich velmi sporná kvalita, ale také jejich nadužívání, téměř žádné postihy za nepravdivé, špatné nebo pozdě dodané posudky, to všechno je třeba akutně řešit.“
Ministerstvo kritiku uznává. „Na změně se intenzivně pracuje,“ říká mluvčí ministerstva Zuzana Kuncová. Podle ní by měla například vzniknout komora soudních znalců, která by garantovala kvalitu posudků.
Pacienti za mřížemi psychiatrických léčeben, na něž sepisují posudky znalci, kteří je nikdy neviděli, podhodnocené nemovitosti v dražbách, nadhodnocené nemovitosti, jimiž věřitelé ručí za úvěr, děti svěřené do péče rodiče, který si objednal negativní posudek na svého expartnera. Tahanice o děti a nekonečné čekání na posudek, které končí u evropského soudu pro lidská práva, zatímco děti dospějí.
Nesoudí soudce, ale znalec
Podobných případů podle ministerstva i podle ombudsmana neúnosně přibývá. „Trend je takový, že soudci bez znaleckého posudku téměř nerozhodnou,“ říká Otakar Motejl. „A výsledkem je až taková absurdita, že v podstatě nesoudí soudce, ale znalec.“
Soudního znalce smí jmenovat ministr spravedlnosti nebo předseda krajského soudu. K získání kulatého razítka však stačí opravdu málo. Čtyřicet let starý zákon udává pouze vágní podmínku: znalec „má potřebné znalosti a zkušenosti z oboru“.
S kulatým razítkem má znalec za současných podmínek vyhráno takřka nadosmrti – to je častá kritika i Ligy lidských práv (LLP). „Nemusí prokazovat specializaci v konkrétních případech, nemusí dokládat, že metody, kterých užil, jsou známé a uznávané, že testy, které provedl, jsou spolehlivé,“ říká právnička Jana Koláčková z LLP. Chybujícího znalce však soud potrestá jen výjimečně a případně vyškrtne ze seznamu znalců. Ze statistik ministerstva, které vede teprve od roku 2005, plyne, že z více než 11 tisíc soudních znalců jich předloni bylo pro opakovaná pochybení vyškrtnuto ze seznamu 39.
Touto problematikou se v září zabývali na společné schůzce předsedové krajských soudů, zástupci soudcovské unie spolu s ombudsmanem, který následně navrhl vládě novelizovat příslušný zákon. „Byl jsem ujištěn, že náš návrh je v legislativním záměru vlády,“ řekl Otakar Motejl po včerejší schůzce s náměstkem legislativní rady vlády Jiřím Stodůlkou. „To znamená, že na novele se pracuje a do sněmovny by se měla dostat někdy v příštím roce.“
PRAHA, 14.11.2007 HN.IHNED.CZ
