Soud zrušil pokutu za očkování

Článek byl publikován dne 12. 6. 2010 v Brněnském deníku.

Brno – Za to, že odmítli své dítě naočkovat, dostali rodiče dvouletého chlapce z Brna desetitisícovou pokutu. Platit ji ale nebudou. Za rodinu se postavilo ministerstvo zdravotnictví. Postoj jihomoravské hygienické stanice zhodnotilo jako příliš přísný. A zrušilo jej. „Rodina pokutu platit skutečně nemusí,“ potvrdil mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň.

Podle rozhodnutí, které hlavní hygienik Michael Vít podepsal minulý týden, totiž rodiče chlapce takzvanou hexavakcínu neodmítli proto, že se zákonné povinnosti chtěli vyhnout. Ale jen z obav o zdraví dítěte. Podle Víta ve prospěch rodičů mimo jiné mluví i to, že chlapcovu starší dceru očkovat nechali.

A první dvě ze čtyř očkovacích dávek dostal i chlapec. „Na podzim roku 2008 měl dostat třetí dávku. Pak se ale objevily zdravotní potíže, které trvaly až do začátku dalšího roku. Syn přestal lézt, jeho motorický vývoj se zastavil. Požádali jsme proto lékařku, aby v očkování nepokračovala. Nechtěla nám ale vyhovět,“ popsala chlapcova matka Anna Francová.

Lékařka na případ upozornila krajskou hygienickou stanici, která odmítnutí posoudila jako přestupek. Rodině nařídila zaplatit pokutu, ti se ale proti rozhodnutí prostřednictvím Ligy lidských práv odvolali.

Rozhodli se neočkovat, pokutu platit nemusí

Rodiče, kteří odmítli pokračovat v očkování dvouletého syna, nemusí platit pokutu 10 000 korun. Rozhodlo o tom ministerstvo zdravotnictví. Hygienická stanice v Brně pokutovala rodiče přesto, že se u dítěte po aplikaci druhé dávky hexavakcíny projevily značné nežádoucí účinky. Podle ministerstva zdravotnictví však v tomto případě bylo jednání rodičů odůvodněné, nedosáhlo potřebného stupně společenské nebezpečnosti, a proto se vůbec nejedná o přestupek.
Rodiče dítěte dříve očkování neodmítali a svou starší dceru nechali kompletně naočkovat. U syna také začali s očkováním v souladu s očkovacím kalendářem. Když se však po druhé dávce hexavakcíny u jejich do té doby naprosto zdravého dítěte objevil atopický ekzém, ztráta chuti k jídlu, pozastavení motorického vývoje, negativní projevy na psychice a navíc souvislé půlroční onemocnění, rozhodli se z obav o jeho zdraví dítě dále neočkovat. Lékařka rodičům přesto doporučila v očkování pokračovat. Když nesouhlasili, kontaktovala hygienickou stanici. Hygiena pak uložila rodičům poměrně vysokou pokutu, aniž by k motivaci rodičů přihlédla. Ti se proti rozhodnutí prostřednictvím Ligy lidských práv odvolali.
Ministerstvo zdravotnictví, které se případem dále zabývalo, však dalo rodičům zapravdu. Přestože formálně povinnost stanovenou právními předpisy nesplnili, nejednalo se o přestupek, protože jejich jednání nebylo společensky nebezpečné. Podle ministerstva je nutné zohlednit, že rodiče se zákonné povinnosti evidentně vyhýbat nechtěli, své starší dítě očkovali a i mladší dítě začali očkovat. Zároveň ministerstvo připustilo argument rodičů, že i po dvou ze čtyř očkovacích dávek mohlo dítě získat proti nákazám imunitu, takže by zájem na ochraně veřejného zdraví nemusel být ohrožen vůbec.
„Zatímco ministerstvo považuje takový případ za ojedinělý, podle zkušeností Ligy jsou naopak negativní reakce na vakcínu poměrně častou příčinou toho, že rodiče své děti dále očkovat odmítnou“, uvádí právnička Ligy Zuzana Candigliota. Nyní by snad i úředníci hygienických stanic měli začít respektovat doporučení ombudsmana z roku 2003, který říká, že „pouze zjevně neodůvodněné nerespektování povinnosti ze strany rodičů by v případě selhání možnosti dohodnout se s nimi mělo být sankcionováno přiměřenou pokutou jakožto jedinou možnou sankcí.“

Bližší informace poskytne: Zuzana Candigliota, právnička Ligy lidských práv, tel. 777 893 871

Rozhodnutí ministerstva je k dispozici zde.

Příliš mnoho dětí do ústavní péče

Reportáž byla zveřejněna 3. 6. 2010 na ČT 1 v pořadu Události.
Marcela AUGUSTOVÁ, moderátorka
——————–
Až půlka dětí končí v ústavech kvůli sociálním potížím svých rodičů. Na čísle se shodují statistiky úřadů i ochránci lidských práv. Zmocněnec Michael Kocáb vidí východisko v konkrétně cílené pomoci a taky v její pestřejší nabídce. Oboje vnášejí do současného systému péče změny, které vypracovalo ministerstvo práce a sociálních věcí.
Celou reportáž naleznete zde.

Co trápí české rodičky?

Během letošního Světového týdnu respektu k porodu, který právě skončil, stihli právničky a předseda Ligy lidských práv seznámit rodiče s jejich právy hned ve třech městech: v Brně, Praze a Českých Budějovicích. Na příběhu fiktivní rodičky paní Růženy ukázali, s jakými problémy se může těhotná žena, respektive rodičovský pár při poskytování péče setkat. Do průběhu besedy se pokaždé velmi aktivně zapojovali samotní rodiče. Předmětem diskuze byly zejména na tyto praktické problémy:
Povinná vyšetření v těhotenství a v porodnici

Rodičkám je ze strany zdravotníků někdy sdělováno, že některá vyšetření či zákroky podstoupit „musí“. Ze zákona ale naopak vyplývá, že žena má možnost svobodné a informované volby u veškerých navrhovaných postupů, na tom nic nemůže změnit ani vnitřní předpis porodnice.

Předání těhotné do péče porodnice

Gynekologové někdy trvají na tom, že poslední měsíc těhotenství musí žena přejít do péče porodnice a odmítají jí nadále poskytovat péči. Takový postup není oprávněný, rodička má na výběr, zda chce až do konce těhotenství docházet ke svému gynekologovi, nebo přejít do péče porodnice.

Odmítnutí přijmout rodičku do porodnice

Praxe je stále taková, že porodnice někdy odmítají rodičky z kapacitních důvodů nebo z důvodu, že není registrována. Zákon ale výslovně stanoví, že rodící ženu musí porodnice přijmout vždy, i kdyby měla rodit v nepohodlných podmínkách. Rodičce může porodnice nabídnout převoz jinam, ale nemůže jí to nařídit.

Opuštění porodnice ihned po porodu

I dnes stále ještě dochází k tomu, že rodiče jsou ze strany personálu porodnice nesprávně informováni o možnosti odejít dříve se zdravým novorozencem a je jim v tom bráněno. Přitom rodiče mají právo i se svým zdravým dítětem kdykoliv odejít a nemusí splňovat podmínky typu potvrzení od pediatra, že dítě přebírá do péče.

Péče o dítě v porodnici

Rodiče se setkávají s tím, že jim je dítě odebíráno a je jim bráněno v nepřetržitému kontaktu s ním, což bývá odůvodněno praxí v dané porodnici, přeplněným oddělením šestinedělí, tím, že je maminka po císařském řezu, nebo i zdravotním stavem novorozence, který potřebuje speciální péči. Z právního hlediska není možné oddělovat děti od rodičů proti jejich vůli, kromě zvlášť závažných důvodů (např. operace dítěte).

Odpovědnost lékaře či porodní asistentky za výsledek porodu

Rodiče mohou nabýt dojmu, že když dojde během porodu ke komplikaci a k poškození zdraví rodičky nebo dítěte, že za to automaticky nese odpovědnost porodnice. Tak tomu ale není, mohou nastat situace, kdy nikdo nepochybí, ale přesto dojde k újmě na zdraví. Porodnice totiž odpovídá za to, že se rodičce a dítěti dostane svědomité a odborné péče, nikoliv za to, že rodička i s dítětem odejdou z porodnice zdraví.

Dodržování lidských práv v Česku je třeba stále zlepšovat

Článek byl publikován dne 20. 5. 2010 na www.rozhlas.cz a naleznete jej zde.
Až třetina dětí je zbytečně v ústavní péči, tvrdí zpráva Českého helsinského výboru. Evropský soud pro lidská práva v minulosti vynesl proti České republice rozsudek, že pouhé problémy s bydlením nejsou důvodem odejmutí dítěte rodičům.
Podle Martiny Štěpánkové z Poradny pro občanství a lidská práva se taková praxe ale v Česku stále děje. Stát by přitom vydal méně peněz na pomoc přímo rodině než na ústavní péči. Řešením by prý mohl být také zákon o sociálním bydlení, který by určil jasná pravidla.

Ze zprávy také vyplývá, že za porušování lidských práv můžou z části i politici. Podle předsedkyně Českého helsinského výboru Anny Šabatové politická reprezentace trochu zapomněla, že listopadová sametová revoluce znamenala i závazek k lepšímu dodržování lidských práv:

„Politici, až na výjimky, se tváří jakoby s tím závazkem českého státu neměli nic společného a vytvářejí svými štvavými řečmi klima, které potom situaci zhoršuje. Vždyť ti mladíci z Vítkova, kdyby to neslyšeli od učitelky, doma to neslyšeli, kdyby neslyšeli od politiků takové různé poštvávání, tak by pravděpodobně nikdy neudělali to, co se stalo.

„Největším problémem obecně, který Česko v otázce dodržování lidských práv trápí, je podle Šabatové diskriminace. „Ta dopadá na nejrůznější skupiny. Na ženy, na starší lidi, na handicapované, na Romy. Nyní je to ještě do určité míry umocněno krizí,“ podotkla.

Podle Šabatové je dobrým signálem například rozpuštění Dělnické strany nebo soud se žháři z Vítkova. Stát má ale stále před sebou nedostatky v dodržování práv dítěte, nebo vůči menšinám.

Zpráva také upozorňuje na to, že všechny české děti nemají rovný přístup ke vzdělání. Podle ředitele Ligy lidských práv Davida Zahumenského sice zanikly zvláštní školy, v mnoha případech ale došlo jen k přejmenování budov a přístup zůstal stejný.