Čtvrtek, 24. června 2010Aktuality
K tomuto závěru dospěla Kancelář veřejného ochránce práv při prošetřování stížnosti ženy, která v říjnu 2008 plánovaně rodila doma s porodní asistentkou.
Otec novorozence narození oznámil matričnímu úřadu a předložil i tiskopis „hlášení o narození“, vyplněný a podepsaný porodní asistentkou. Matrikářkám to ale nestačilo a vydání rodného listu podmiňovaly potvrzením gynekologa o porodu a potvrzením pediatra o prohlídce novorozence, přestože ani jeden u porodu přítomen nebyl a nemohl tedy potvrdit ani místo, ani přesné datum narození dítěte.
Pražské matriky po dohodě s magistrátem dlouhodobě odmítaly uznávat tiskopisy vyplněné porodními asistentkami s odůvodněním, že na základě své registrace nebyly oprávněné poskytovat zdravotní péči během porodu. Na druhou stranu hlášení ze strany lékaře, byť by matce poskytl péči až po porodu, přijímaly jako spolehlivé a nesporné.
Podle zástupkyně ombudsmana je porodní asistentka poskytovatelkou zdravotní péče a je stejně jako lékař či porodnice oprávněna a zároveň i povinna vyplnit tiskopis o narození dítěte pro účely zápisu do matričních knih.
Další informace včetně zprávy ombudsmana najdete zde.
Pátek, 18. června 2010Tiskové zprávy
Praha – 18. června 2010 – Liga lidských práv dnes ocenila další školy za spravedlivý přístup ke všem dětem bez ohledu na jejich handicapy. Slavnostní předávání Certifikátu Férová škola a prezentace jednotlivých škol proběhly v rámci konference Inkluzivní vzdělávání není sci-fi, kterou Liga uspořádala ve spolupráci s ministerstvem školství, aby odborné veřejnosti znovu připomněla, že společné vzdělávání všech dětí v běžných třídách je nejen možné ale především nutné realizovat i v českém školství.
Jak nedávno na svém blogu upozornil komisař Rady Evropy pro lidská práva Thomas Hammarberg, segregace romských dětí pokračuje i přesto, že za ni byla Česká republika před třemi lety odsouzena Evropským soudem pro lidská práva. V současnosti navštěvuje 30% romských dětí stále tzv. praktické školy (bývalé zvláštní), zatímco u neromských dětí jsou to pouze 2%. V důsledku tohoto systému nemají znevýhodněné děti šanci se v budoucnu ze špatné sociální situace, do níž se narodily, vymanit. Hammarberg v článku označuje tento stav jako nepřijatelný a ilegální a znovu apeluje na to, aby česká vláda provedla potřebné systémové změny.
Podle Ligy lidských práv se ale segregace nedotýká pouze dětí romských, ale také zdravotně handicapovaných či dětí cizinců. Aby podpořila zavedení potřebných změn do systému českého základního školství, vytvořila Liga už v roce 2008 Certifikát Férová škola udělovaný školám, které respektují individuální potřeby každého žáka, nekladou důraz pouze na jeho výkon, ale rozvíjí i jeho hodnoty. Dnešním dnem se může značkou „férová“ pyšnit celkem deset škol, z nichž čtyři získaly Certifikát už loni. Letos k nim přibyla Základní škola Mšeno, okres Mělník, Základní škola T.G.Masaryka z Náchoda, Základní a mateřská škola Šaratice a tři břeclavské školy – Slovácká, Komenského a Kpt. Nálepky.
Komisařka Férové školy Olga Kusá k hodnocení certifikovaných škol uvádí: „Každá z nich je něčím výjimečná. Na šaratické škole nás nadchla její úžasná atmosféra a partnerský přístup pedagogů ke všem dětem. V Náchodě zase vyučují češtinu pro cizince a provozují Klub předškoláčků. V Mšeně pracuje s dětmi vynikající pedagogický kolektiv propojený s rodinami a veřejností. Základní škola Komenského z Břeclavi má školní parlament, který umožňuje žákům aktivně se podílet na dění ve škole, a tak dále.“
Všechny tyto školy ocenila tříčlenná komise za práci s dětmi se speciálními vzdělávacími potřebami, způsob prezentace průřezových témat ve výuce a otevřenost principům inkluzivního vzdělávání.
Bližší informace poskytne:
Iva Pikalová, koordinátorka projektu Férová škola, +420 777 621 227
Více informací o projektu Férová škola, komisi a certifikátu naleznete na www.ferovaskola.cz.
————————————————————————————————————————
Inkluzivní vzdělávání
Inkluze ve vzdělávání je princip, jehož cílem je vytvoření takového systému vzdělávání, ve kterém jsou vzděláváni všichni žáci dohromady, a to při zachování stejné úrovně kvality a ve vhodných věkových skupinách.
Tento systém usiluje v co největší míře o dosažení dostupnosti nejvyšší formy vzdělání pro všechny bez rozdílu a v rámci hlavního vzdělávacího proudu. Speciální vzdělávací potřeby jsou pojímány jako součást přirozené společenské různorodosti. Na rozdíl od integračního typu vzdělávání je přenesena zodpovědnost za vytváření vhodných podmínek od specializovaných profesí především na učitele.
Inkluze se chápe jako integrace všech žáků do běžné školy a v důsledcích je spojena se zřeknutím se jakékoli formy etiketování žáků a s rozpuštěním speciálních zařízení a speciální pedagogiky (Vítková, 2008). To je pozice úplné inkluze, která však dosud není běžná; Aby byl inkluzivní vzdělávací systém úspěšný, musí být splněno několik podmínek. Často totiž docházelo či dochází k tomu, že se pouze forma speciálního vzdělávání přesunula do školy hlavního vzdělávacího proudu, aniž by však byla upravena organizace vyučování, osnovy či metody vyučování. Tento nedostatek v organizačním zajištění se ukázal jako hlavní překážka v realizaci inkluzivní vzdělávací politiky (Ainscow, César, 2006).
Tato tisková zpráva byla vydána v rámci projektu Férové školy v praxi. Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.
Pátek, 18. června 2010Zprávy z médií
Článek byl publikován dne 18. 6. 2010 na zpravy.idnes.cz a naleznete jej zde.
Mimořádně nadaný autista, zakřiknutá dívka s lehkým mentálním postižením, děti ze sociálně slabších rodin. Základní škola v Šaraticích na Vyškovsku zvládá učit různě znevýhodněné žáky pohromadě s těmi, které žádné handicapy nemají. Za to dnes získala ocenění Férová škola.
Certifikát Férová škola jim udělila nezisková organizace Liga lidských práv. Stejně jako pěti dalším. Všechny mají společně jedno: nabízejí individuální a spravedlivý přístup ke všem dětem bez ohledu na jejich handicapy.
A s čím přesně si v Šaraticích museli poradit? Chodí k nim například autistický chlapec, který je mimořádně nadaný. Přeskočil první třídu a šel rovnou do druhé. „Má obrovské znalosti skoro na úrovni páté třídy a je mimořádně hudebně nadaný,“ popisuje ředitelka Eliška Novoměstská.
Problém nastal, když měli jet jeho spolužáci na školu v přírodě. „Má problém se sociálním přizpůsobením a my jsme předpokládali, že týden na škole v přírodě nezvládne,“ vypráví ředitelka.
Přesto se to škola společně s jeho rodinou rozhodla alespoň zkusit. Rodiče ho s pomocí pedagogické asistentky připravovali na to, že bude v jiném prostředí, bez rodičů, že na čas přijde o své zažité rituály. První dva dny na škole v přírodě byly krušné, chlapec nemohl spát, byl dezorientovaný. „Třetí den už to bylo mnohem lepší. Vrátil se domů šťastný a spokojený,“ uvedla Novoměstská.
Další příklad. Lehce mentálně postižená dívka, která do Šaratic přišla ve třetí třídě. „Byla zakřiknutá, nekomunikovala, byla vystresovaná,“ vypráví ředitelka.
Ve škole dostala asistenta, začala se učit podle individuálního vzdělávacího plánu, snížily se na ní nároky, měla méně hodin než její spolužáci.
Tato dívka vlastně odstartovala to, za co dnes škola získala certifikát. „Je to čtyři roky nazpátek. Poradna nás požádala, jestli bychom ji nevzali k nám na školu, že by měla změnit kolektiv. Do té doby jsme tady postižené děti neměli,“ vzpomíná ředitelka na dobu, kdy se začali zajímat o inkluzivní vzdělávání.
„Bylo to v době, která přála integraci a inkluzi. Měli jsme možnost získat z úřadu práce pedagogickou asistentku. Přijali jsme ji a zjistili, že to jde. Dívka zvládla první stupeň a teď krásně zvládá druhý,“ doplnila Novoměstská.
Učitelé se musí na hodiny víc připravovat
Učit sociálně znevýhodněné, nadané, lehce mentálně postižené pohromadě s „průměrnými“ školáky je náročné, a to především pro učitele, zdůrazňuje ředitelka.
„Ve třetí třídě máme jednoho mimořádně nadaného žáka a dva s lehkým mentálním postižením. A bez asistenta by to nešlo. Ten se v hodinách věnuje dětem s lehkým mentálním postižením,“ popisuje.
Pro nadaného žáka zase musí učitel vymýšlet práci navíc. „Když má dodělané všechny úkoly, pracuje na počítači, který má ve třídě a kde má různé výukové programy,“ uzavírá Novoměstská.
Loni v říjnu získaly certifikát první čtyři školy. Proces certifikace je u každé školy jinak dlouhý. Liga lidských práv se snaží přihlížet ke specifikům regionu, například k etnickému rozložení v daném městě. Do škol jezdí opakovaně, sleduje výuku a studuje školské dokumenty.
Certifikát je pro školy určitou známkou prestiže a vodítkem pro rodiče při výběru nejlepší školy pro dítě.
Pátek, 18. června 2010Zprávy z médií
Článek byl publikován dne 18. 6. 2010 na www.rozhlas.cz a naleznete jej zde.
Děti handicapované, ze sociálně slabých rodin a jinak znevýhodněné mohou být společně v jedné třídě s žáky bez podobných problémů. Třeba v Šaraticích na Vyškovsku, kde v místní základní škole nabízejí spravedlivý a individuální přístup všem žákům.
Proto jim, stejně jako pěti dalším, udělila organizace Liga lidských práv certifikát „Férová škola“. K udělení certifikátu musí škola splňovat řadu kritérií.
„Musí být otevřena všem dětem bez rozdílu. Domníváme se, že lze vzdělávat všechny děti v jedné třídě. Škola také musí uplatňovat individuální přístup ke každému žákovi a nejen k handicapovaným,“ vysvětlila koordinátora projektu férová škola Iva Pikalová.
Podle ní Liga lidských práv zkoumá také plány těchto škol a hledá tam zejména odkazy na lidská práva, multikulturalitu, nediskriminaci a boji proti šikaně. Škola také musí prokázat, že během pobytu žáka v ní došlo k nějakému posunu, nějaké přidané hodnotě.
Zatím podobné jednání škol prý rozhodně není v České republice standardem. „Bohužel je to tak Ale náš certifikát je poměrně známý, tak doufáme, že bude inspirací těm, kteří se stále brání otevřít dveře všem dětem bez rozdílu,“ věří koordinátora.
Certifikát má již deset škol
A hned uvádí příklad, jak je možné sloučit výuku znevýhodněných žáků s ostatními: „U jedné školy jsme měli žáka s autismem. Proces byl dlouhodobý, stál úsilí všech, žáka se ale podařilo zapojit do běžné třídy, kde je spokojený a zvládá výuku s ostatními.“
Certifikát „Férová škola“ má nyní deset škol. Právě dnes bylo slavnostně certifikováno šest nových.
„Celkově máme v projektu už osmnáct škol. Školy se nám hlásí samy. Projekt má právě tu razanci, že vychází z vůle škol podílet se na něčem lepším. Poté jezdíme na návštěvy, provádíme konzultace, workshopy. Máme již 900 proškolených žáků workshopem o nediskriminaci, předsudcích a lidských právech,“ uvedla Pikalová.
Liga lidských práv se k projektu inspirovala v zahraničí. „Aplikujeme myšlenku inkluze, což je speciální přístup kdy se škola věnuje každému dítěti jednotlivě a žádné není vyřazeno z kolektivu. Nepopírá rozdílnost jedince, naopak jí vnímá a pracuje s ní tak, aby dítě dosáhlo maximálního rozvoje. Metoda se používá běžně v západní Evropě. Česká republika bohužel za ní trochu zaostává,“ postěžovala si koordinátora.
Podle ní není třeba pedagogy ve pro Férovovou školu nijak speciálně vzdělávat. Každý by prý měl být schopen vyučovat ve třídě s dětmi se speciálními vyučovacími potřebami. Rozhodující je jeho vůle dělat všechno pro děti a individuálně se věnovat každému z nich.
Úterý, 15. června 2010Aktuality
Komisař Rady Evropy pro lidská práva tři roky po rozhodnutí štrasburského soudu ve věci D.H. v. Česká republika upozorňuje na přetrvávající segregační přístup k romským dětem v českém školství. Soud se v tomto rozsudku vyjádřil k porušování rovného přístupu k právu na vzdělání, když zjistil, že romské dítě mělo 27krát větší pravděpodobnost, že bude vzděláváno ve zvláštní škole než dítě neromské.
Tato situace, i přes legislativní změny, které Česká republika od tohoto rozhodnutí přijala, stále zůstává neuspokojivá. V současnosti 30% romských dětí stále navštěvuje tzv. praktické školy (bývalé zvláštní školy), zatímco u neromských dětí jsou to pouze 2%.
Komisař Thomas Hammarberg označuje tento stav nejen za nepřijatelný, ale také za ilegální. Romským dětem musí být nabízeno kvalitativně stejné vzdělání jako ostatním. Česká republika a další evropské státy (Řecko a Chorvatsko), které byly odsouzeny za diskriminaci romských dětí by měly dle Rady Evropy vyčlenit dostatečné zdroje na financování systémových změn. Mezi něž patří dostatek asistentů pedagoga a zajištění jazykové výuky dětí, které doma nemluví česky. Zároveň by měly být aktivně podporovány etnicky různorodé třídy. Doporučení obsahuje také výzvu ke sběru statistických dat, které by umožnily sledovat proces naplňování rozhodnutí štrasburského soudu.
Zdroj:
The Council of Europe Commissioner´s
Podrobnější informace k tématu lze nalézt zde.
.gif){kind=small}
