Česko ve stávající humanitární uprchlické krizi zcela selhává v dodržování práv dětí

Ačkoli je Česká republika zatím pro většinu migrantů a migrantek jen tranzitní zemí, již nyní se ukazuje, že není schopna zajistit jejich odpovídající ochranu, a to ani v případě, že se jedná o rodiny s dětmi. Alarmující situace může v některých případech vyústit až v mučení a nelidské či ponižující zacházení. Nevyhovující podmínky panují zejména v českých zajišťovacích zařízeních. České neziskové organizace proto sestavily desatero nejzávažnějších problémů s důrazem na práva dětí a apelují na vládu, aby zajistila jejich nápravu.

„K největším prohřeškům patří zbavování osobní svobody migrantů a migrantek, omezování v pohybu a také v nakládání s vlastními finančními prostředky či nucený pobyt v nehumánních a ponižujících podmínkách,“ uvedl Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům.

“Jakékoli umisťování dětí-migrantů a rodin s dětmi do detenčních zařízení přitom hrubě odporuje nejlepšímu zájmu dítěte a jeho právu na příznivý vývoj a v konečném důsledku může vyústit až v nelidské či ponižující zacházení. Česká republika je za tuto praxi dlouhodobě kritizovaná, a to i Výborem OSN pro práva dítěte, přesto v ní stále pokračuje,” uvedla Anna Hofschneiderová, právnička Ligy lidských práv.

„Na hlavním nádraží v Praze opakovaně potkáváme psychicky vyčerpané migranty propuštěné nejčastěji ze zařízení ve Vyšních Lhotách, kteří mají na sobě jen letní oblečení a v kapse kromě příkazu k opuštění republiky do určitého dne už vůbec nic. Nabízíme jim nocleh ve svých bytech a suplujeme tak roli státu a města. To je neudržitelná situace, protože počet potřebných neklesá. Spíš naopak,“ popsala zkušenosti z praxe Monika Horáková, iniciátorka dobrovolnické pomoci na hlavním nádraží v Praze.   

Vyzýváme čtyři odpovědná ministerstva (MV, MPSV, MS a MŠMT), aby spolu s odborníky a odbornicemi z nevládního sektoru vydala společnou instrukci k nastavení bezpečných a humánních podmínek ve všech fázích kontaktu s migranty, kteří se ocitají na území ČR.

Více informací poskytnou:

Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům: 731 170 885

Anna Hofschneiderová, právnička Ligy lidských práv a členka Výboru pro práva dítěte Rady vlády pro lidská práva: 605 111 510

Monika Horáková, iniciátorka dobrovolnické pomoci na hlavním nádraží v Praze: 737 810 593

 

Desatero problémů s důrazem na práva dětí:

1. Děti a rodiny nesmějí být zajišťovány v zařízeních pro zajištění cizinců.

Přesto se tak děje.

2. Dětem a jejich rodinám musí být nezbytně zajištěna okamžitá krizová intervence a odborné služby psychoterapeutů a sociálních pracovníků.

Děti přicházejí z oblastí, kde jim hrozí vážná újma v důsledku ozbrojených konfliktů, nesou si z těchto oblastí četné traumatizující zkušenosti a soustavně se ocitají ve zcela nových stresujících situacích.

3. Nezletilí bez doprovodu musí být sloučení s příbuznými v EU v co nejkratším možném čase.

Apelujeme na efektivní spolupráci s dožádaným státem v souladu s nejlepším zájmem dítěte tak, aby řízení trvalo co nejkratší možnou dobu. Zároveň urgentně apelujeme na to, aby nezletilí byli o tomto řízení včas, srozumitelně a aktuálně informováni za účelem prevence útěků nezletilých.

4. Péče o nezletilé bez doprovodu musí být zajišťována vhodným způsobem.

Po svém příchodu do České republiky jsou nezletilí bez doprovodu primárně umísťováni do specializovaného Zařízení pro děti–cizince MŠMT, pokud však jsou jeho kapacity naplněny, jsou umísťováni náhodně do sítě diagnostických ústavů, dětských domovů a výchovných ústavů v rámci celé ČR, podle volných kapacit. Umísťování dětí, které zpravidla prošly hlubokými traumaty a potřebují zvlášť citlivý přístup do výchovných ústavů, je zcela nevhodné.

5. Dětem musí být o jejich situaci poskytovány dostačující informace ve srozumitelné formě plně v souladu s jejich participačními právy.

6. Dětem a jejich rodinám musí být zajištěn účinný přístup k právní pomoci.

V současné situaci tuto povinnost nezajišťuje stát, právní poradenství je poskytováno neziskovými organizacemi na dobrovolné bázi. Tyto organizace disponují zcela nedostatečným množstvím pracovníků i finančních prostředků. Způsob, jakým se zájemci o právní pomoc v zařízeních pro zajištění cizinců informují a zapisují, je faktickou překážkou jejího efektivního poskytování.

7. Dětem a jejich rodinám musí být zajištěny dostupné, přístupné a vhodné tlumočnické služby.

8. Dětem musí být zajištěno právo na vzdělání, ale také účast ve hře a oddechové činnosti.

V zařízeních, do kterých jsou v současnosti děti umisťovány, děti často nemají přístup k nejjednodušším činnostem odpovídajícím jejich věku, je jim znemožňována hra. Pokud zařízení samo není schopno zajistit oddechovou činnost pro děti, apelujeme alespoň na umožnění přístupu dobrovolníkům a službám neziskových organizací, které tuto činnost zařízení mohou po určitou dobu nahradit.

9. V jakémkoli zařízení pro nezletilé a jejich rodiny je nutné minimalizovat zásahy do osobní sféry.

V současné době děti i rodiny migrantů často končí v zařízeních, kde jim jsou odebírány mobilní telefony, přestože je to pro většinu z nich jediné spojení s okolním světem, často s členy vlastní rodiny či přáteli, kteří se sami ocitají v nelehkých podmínkách.

10. V zařízeních pro zajištění cizinců je nutné apelovat na lidský, nikoli represivní přístup personálu.

Detenční centra se zakládají především na represivním přístupu ke klientům. Děti jsou zde vystaveny strachu a nejistotě, mnohdy i hrubému zacházení z řad personálu. V situaci, v níž se nacházejí, by děti měly mít možnost ke hře, která jim pomáhá se se svou situací vyrovnat.

Odvolací soud prohlásil nedobrovolnou hospitalizaci za nezákonnou

MDAC a Liga společně zastupují paní P. v řízení, ve kterém klientka napadla zákonnost nedobrovolného pobytu v psychiatrické léčebně ve středních Čechách. Přestože netrpěla žádnou závažnou duševní nemocí, byla paní P. na začátku roku 2006 z popudu vlastníka jejího bytu držena po dobu několika týdnů v léčebně. Vlastník bytu podal návrh na soudní vystěhování nemovitosti, avšak poté, co byl návrh zamítnut, do bytu vniknul a její osobní věci odstranil. Další soud se zabýval zákonností detence paní P., ale klientka zde byla „zastoupena“ soudním úředníkem, který se s ní nikdy nesetkal. Přestože soud neshromáždil dostatek důkazů, které by prokázaly, že paní P. byla nebezpečná sobě nebo svému okolí, rozhodl, že hospitalizace byla zákonná.

V odvolacím řízení již byla paní P. zastoupena právníky MDAC a Ligy. V listopadu 2006 odvolací soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně a prohlásil, že paní P. byla v léčebně držena protiprávně. Toto rozhodnutí bylo dnes doručeno MDAC a Lize. Odvolací soud došel k závěru, že když vlastník do bytu obývaného paní P. bez jejího souhlasu vstoupil, klientka byla pravděpodobně rozčilená, ale nebyla nikomu nebezpečná a zákonné podmínky pro nedobrovolnou hospitalizaci tak nebyly splněny.

Právní ředitelka MDAC a advokátka Barbora Bukovská k věci uvedla:
„Vyzýváme nově ustanovenou českou vládu, aby vytvořila a implementovala lepší záruky proti držení a nucené léčbě v psychiatrických institucích. To vyžaduje legislativní změny a mezirezortní postup, který zajistí, že lékaři, soudci i advokáti budou zákony skutečně naplňovat a respektovat osoby s psychiatrickou diagnózou jako držitele lidských práv. Vláda by měla zajistit řádné a nezávislé inspekční návštěvy v uzavřených institucích, aby se předcházelo porušování lidských práv a případná porušení byla řádně prošetřena.“

David Zahumenský, právník MDAC a Ligy, který případ vedl, vybízí české soudy, aby prováděly rozsáhlejší a efektivní přezkum zbavení osobní svobody:
„Soudní přezkum je vysoce formalistický a soudci se příliš spoléhají pouze na názor ošetřujícího lékaře. Doufáme, že případ paní P. povzbudí soudy k tomu, aby se celkově více zabývaly případy, které se před nimi objeví.“

MDAC a Liga budou dále zastupovat paní P. v řízení, kde bude žádat finanční odškodnění za protiprávní držení v léčebně. Proto neuvádíme jméno klientky, soudu ani léčebny.

— Poznámky pro editory —

Tento případ je veden v rámci spolupráce Centra advokacie duševně postižených a Ligy lidských práv. Činnost je kofinancována z prostředků Evropské komise, Open Society Fund Praha a Open Society Institute Budapešť. Plná zodpovědnost za tuto tiskovou zprávu leží na MDAC a Lize; jejich donoři nenesou odpovědnost za jakékoli užití informací v ní obsažených.

Centrum advokacie duševně postižených (Mental Disability Advocacy Center, MDAC) podporuje lidská práva dospělých a dětí s aktuálním či vnímaným mentálním či psychosociálním postižením. Zaměřuje se na oblast Evropy a střední Asie a používá právní nástroje k podpoře rovnosti a sociálního začleňování. MDAC má status přidružené organizace Rady Evropy a je spolupracujícím členem Mezinárodní helsinské federace lidských práv se sídlem ve Vídni. Vizí MDAC je svět, v němž si lidé váží emocionálních, duševních nebo v učení spočívajících odlišností ostatních a respektují autonomii a důstojnost každého jednotlivce.

Liga lidských práv je česká nevládní organizace, která chrání práva dětí, pacientů, obětí rasové diskriminace, policejního a domácího násilí i dalších osob právní cestou. Její vizí je taková společnost, v níž všichni vědí o svých právech a možnosti se jich domoci a takový stát, jehož orgány při své činnosti respektují Listinu základních práv a svobod i závazné mezinárodní úmluvy o lidských právech. Liga je členem Mezinárodní federace lidských práv (FIDH) založené v roce 1922 v Paříži.

Bližší informace:

David Zahumenský, právník MDAC/Ligy (Česká republika): +420 777 306 906

Barbora Bukovská, právní ředitelka MDAC (Maďarsko): +36 1 413 2730

Mental Disability Advocacy Center

1088 Budapest, Rákóczi út 27/b, Maďarsko

tel: +36 1 413 27 30, fax: +36 1 413 27 39

e-mail: info@mdac.info, web: www.mdac.info

Liga lidských práv

Bratislavská 31, 602 00 Brno, Czech Republic

tel: +420 545 210 446, fax: +420 545 240 012

e-mail: brno@llp.cz, web www.llp.cz