Policie selektovala lidi na Albertově neoprávněně, míní právníci

Policie 17. listopadu nepovolila skupině studentů položit květiny k pamětní desce na pražském Albertově a na tamní demonstraci pouštěla pouze lidi, které považovala za příznivce prezidenta Miloše Zemana a odpůrce uprchlíků. Na dotaz deníku ECHO24.cz nedokázala policie způsob své „selekce“ vysvětlit a v případě pomníku argumentovala pyrotechnickou prohlídkou a „přísnějšími“ bezpečnostními opatřeními.

(Pokračování textu…)

Případ „squatterů“ zproštěním obžaloby nekončí – ještě je třeba vyřešit policejní šikanu

Odvolací soud dne 19. 4. 2011 definitivně zprostil obžaloby skupinu mladých lidí, kteří v roce 2009 demonstrativně obsadili zchátralý památkově chráněný dům v Praze na Albertově. Podle soudu nespáchali společensky nebezpečný trestný čin, ale maximálně přestupek.

Tímto však případ „Albertov“ nekončí a Liga lidských práv nadále zastupuje některé ze zadržených v řízení proti státu za nepřiměřený zásah policie.

I když soudce v první instanci mladé lidi původně odsoudil k podmíněným trestům a veřejně prospěšným pracím za trestný čin neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu a nebytovému prostoru, přesto kritizoval zásah policie vůči příznivcům „squatterů“, kteří se spontánně na jejich podporu shromáždili před domem. Soudce doslova v rozsudku uvedl: „Takový policejní zásah historie od roku 1989 nezná. Zákrok na ulici nebyl vyvážený. Byl celoplošný, což je neobvyklé, a mnoho lidí bylo zadrženo jen kvůli bránění provozu.“

Nejde jen o samotný bezdůvodný zákrok policie proti shromážděnému davu, policisté také následně řadu příznivců squattingu pochytali v ulicích, zavřeli „za trest“ přes noc do přeplněných cel bez jídla, bez přikrývek a bez respektování jejich práv a důstojnosti. Samotné „squattery“ policisté nezákonně dva dny věznili, přestože nebyl dán zákonný důvod pro vazbu. Liga lidských práv se snaží docílit po státu omluvy a přiměřeného zadostiučinění pro oběti této policejní šikany. Nebude to ovšem jednoduché kvůli zákonu, který pro odpovědnost státu počítá s extrémně krátkou promlčecí lhůtou, kterou je v praxi mnohdy obtížné respektovat.

Pražská ODS brání svobodě projevu

Pražští občanští demokraté se všemožně pokoušejí zabránit protestům veřejnosti proti jejich koalici s ČSSD. Podle informací zpravodajského portálu iDNES z minulého týdne si ODS do konce roku takzvaně „zamluvila“ okolí magistrátu. Nahlásila totiž, že se v těchto místech budou každý den až do konce roku konat celodenní mítinky, což mělo ostatní shromáždění kolem magistrátu úspěšně zablokovat. Podle zpráv z médií by se mohlo zdát, že se to pražské ODSce opravdu povedlo. Jak v tomto článku vysvětluje Petr Hanslian, bránit svobodě projevu a shromažďování však není tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát.

Úřady nesmí demonstraci zakázat

Shromažďovací zákon umožňuje příslušnému úřadu zakázat, aby se konalo další shromáždění ve stejný čas a na stejném místě. Politici z pražské ODS tedy předběhli své případné odpůrce a taková shromáždění nahlásili na každý den po celý zbytek prosince. Případní demonstranti by se tedy s ODS museli nejprve dohodnout. Taková dohoda je však podle všeho nereálná. Může se tedy zdát, že případní odpůrci pražské koalice mají smůlu, podle judikatury Evropského soudu pro lidská práva ale úřady nesmí později nahlášené shromáždění zakázat. Musí být pouze zaručeno, že mezi oběma tábory nedojde k projevům násilí. Pokud by tedy úřad jiná shromáždění před pražským magistrátem zakázal, pravděpodobně by takové rozhodnutí nebyl schopen obhájit před soudem.

Blokovat shromáždění může být protizákonné

Jednání pražské ODS má však ještě další a závažnější rovinu. Tím, že se pokouší zablokovat projevy nesouhlasu vůči své politice, a znemožňuje tak svým odpůrcům svolávat shromáždění po celý zbytek roku, se může dopouštět přestupku proti právu shromažďovacímu. Zákon v tomto případě hovoří o bránění ve výkonu práva shromažďovacího v podstatném rozsahu. Že se o „podstatný rozsah“ skutečně jedná a toto protizákonné bránění je přesně cílem ODS, vzhledem k okolnostem zřejmě není pochyb. Dokonce ani sami politici se svým záměrem netají. „My před magistrátem žádné shromáždění nechystáme,“ přiznává v článku na iDNES poslanec Šťastný.

ODS tedy blokováním okolí magistrátu svobodnému projevu svých odpůrců jen tak nezabrání, navíc hrozí, že se tímto jednáním dopouští přestupku.
Článek byl zveřejněn dne 17. 12. 2010 na blog.aktualne.cz

Autorem článku je Petr Hanslian, student Právnické fakulty v Brně a spolupracovník Ligy lidských práv.