Podle Ligy lidských práv odporuje instalace kamer a odposlechů v zařízeních ústavní výchovy zejména právu na ochranu soukromí, které je zakotveno především v Listině základních práv a svobod a čl. 8 Evropské úmluvy o ochraně základních práv a svobod (blíže viz právní analýzu na www.llp.cz). Ochrany zdraví a majetku dětí, zaměstnanců i dalších osob lze dosáhnout bez sledování audiovizuální technikou, o čemž svědčí i zkušenosti z jiných zemích Evropy.

Liga lidských práv považuje za nešťastné stanovisko ministryně školství JUDr. Buzkové, která se odvolává na ostudnou analýzu Ústavu státu a práva Akademie věd ČR. Tato analýza (viz www.llp.cz) výslovně popírá jakýkoliv rozdíl mezi dětským domovem na jedné straně a věznicí, nádražím či kasinem na straně druhé, čímž dává najevo pojetí náhradní péče o děti v ČR; v tomto pojetí jsou místa, ve kterých probíhá náhradní péče o děti, přirovnávána spíš k vězení a schodům v metru a nejsou vnímána jako prostory, ve kterých by se děti měly plnohodnotně rozvíjet. Především ale ředitel této instituce JUDr. Zachariáš tvrdí, že vzhledem k tomu, že žádný zákon nezakazuje nahrávání dětí v ústavu či kdekoliv jinde, je takové nahrávání a odposlech dovolen všude včetně ložnic, WC či koupelen. Takovým stanoviskem Ústav státu a práva nerespektuje základní zásadu právního státu – že veřejná moc může do práv a svobod občanů tedy i dětí zasahovat pouze na základě zákona a v jeho mezích. Je s podivem, že instituce, která by měla být vrcholným stupněm vědeckého bádání v oblasti práva, popírá základní zásadu, bez jejíž znalosti neprojdou studenti právnických fakult ani první semestr.

kontakt:
Mgr. Radka Jelínková,
tel. 604 310 187

děti, odposlech, soukromí, ústav, ústavní výchova