Sociální bydlení jako pomoc ohroženým dětem i lidem s postižením

Chybějící sociální bydlení trápí z našich klientů jak sociálně slabé rodiny, kterým jsou nepřípustně odebírány děti ze sociálních důvodů, tak i lidi s postižením. Tito lidé nemohou ve své situaci dosáhnout na odpovídající bydlení na otevřeném trhu. Často žijí v nedůstojných podmínkách na předražených ubytovnách, děti a postižení v ústavech mimo běžnou komunitu lidí. Rodiny s odebranými dětmi se navíc dostávají do neřešitelného kruhu. Naše klientka spolu s dítětem umístěným do ústavu přišla i o sociální dávky na bydlení, čímž se snížila její možnost si vhodné bydlení zajistit a usilovat o navrácení dítěte.

Přijetím zákona o sociálním bydlení by se vytvořil odpovídající systém sociálního bydlení. Zákon by upravoval odpovědnost konkrétních subjektů veřejného sektoru za jeho zajištění, vymezení okruhu oprávněných osob a úpravy technických parametrů důstojného bydlení.

Systémová podpora inkluzivního vzdělávání

V současné době je mnoha dětem odepírána možnost chodit do běžné základní školy v místě jejich bydliště. Kvůli své „jinakosti“ (například postižení), tak tyto děti musí často daleko dojíždět do školy specializované (ZŠ praktická nebo speciální). Těmto dětem je upírána nejen možnost dosažení kvalitního vzdělání, ale také možnost najít si kamarády žijící v jejich blízkém okolí.

Aby k těmto problémům nedocházelo, měl by zákon jasně zakotvovat, že všechny děti mají právo se vzdělávat v běžných základních školách. Ministerstvo školství by mělo rovněž jasně říci, že tento inkluzivní způsob výuky není pouhou alternativou ale prioritou českého školství. Fungování v praxi by mělo pomoci zavedení povinného předmětu na pedagogických fakultách, který by budoucí učitele naučil, jak v jedné třídě učit všechny děti.

Ministerstvo školství by mělo zavést systém hodnocení učitelů (a přijmout tzv. kariérní řád), který by učitele motivoval k individuálnímu přístupu ve vzdělávání dětí. Krokem kupředu, který by měla příští vláda zajistit, je pilotní projekt transformace školy. Ten by zajistil a ukázal, jak speciální školu by se proměnit ve školu běžnou a co všechno to sebou přináší.

Profesionální opatrovníci pro lidi s postižením

Pokud člověk se zdravotním postižením nemá podporující rodinu, často potřebuje jiného funkčního opatrovníka, který by mu pomáhal obstarávat jeho věci a chránit jeho práva. V případě našich klientů tuto úlohu často plní úředníci, kteří nejednají v jejich zájmu. Problém jsou také chybějící standardy, podpora a služby pro opatrovníky, podobně jako v případě pěstounů. Opatrovníci tak neví, čím se řídit a jak postupovat a jejich praxe je nejednotná a roztříštěná.

Před novou vládou stojí úkol úspěšně dokončit reformu zastaralého systému opatrovnictví. V návaznosti na nový občanský zákoník je potřebné urychleně přijmout nový opatrovnický zákon, který by měl přinést jednotná pravidla pro všechny opatrovníky s cílem zajistit profesionální a kvalitní výkon opatrovnictví a podpory pro osoby se zdravotním postižením.

Práva dětských delikventů

Naši dětští klienti, kteří jsou vyšetřováni pro jednání odpovídající trestnému činu, mají okleštěná práva na rozdíl od dospělých a mladistvých nad 15 let. Není jim zajištěn advokát, ale často je také rodičům bráněno, aby byli přítomni výslechu. To nahrává zastrašování a nucení dítěte k přiznání. Rodině není umožňován jinak standardní přístup do spisu. Případ řeší pro dítě stresující soud, i když by šla věc řešit mediací a usmířením s poškozenými apod. Systém čelí kritice mezinárodních lidskoprávních orgánů.

Je potřeba připravit novelizaci zákona o soudnictví ve věcech mládeže s cílem posílit procesní práva dětí mladších patnácti let. Do zákona by také měly být zavedeny funkční prvky, které umožní smírné řešení věci a nápravu činu.

Zveřejňování rozsudků všech soudů

Pouze nejvyšší soudní instance zveřejňují na internetu své rozsudky. Přístup veřejnosti k rozhodnutím všech soudů ovšem nabývá na důležitosti s účinností nového občanského zákoníku, zejména v oblasti náhrady škody na zdraví, ať již v důsledku úrazů, nehod nebo pochybení lékařů. Stará vyhláška s bodovým ohodnocením těchto škod byla bez náhrady zrušena a poškozeným hrozí, že je pojišťovny budou odškodňovat nedostatečně.

Dostupnost rozvíjející se judikatury by zajistilo dokončení k tomu určené aplikace na stránkách Ministerstva spravedlnosti. Už i Slovensko začalo zveřejňovat všechna soudní rozhodnutí po vzoru např. Norska či Kanady. Ztransparentnění justice by jistě přineslo nejen větší předvídatelnost rozhodování, ale i zvýšení její důvěryhodnosti.

Průhlednější zdravotnictví a platby za pacientem

Z nemocnic a pojišťoven nelze dostat informace o tom, kolik stojí léčba jednoho pacienta. Nemocnice dostávají balík peněz a platby se nedůvodně různí, na druhou stranu skutečná kvalita péče se nesleduje. Tento netransparentní stav nahrává korupci i nekvalitní péči. Vede i k odpírání péče například u pacientů s roztroušenou sklerózou kvůli nejasným limitům. Stejně netransparentní je řešení stížností pacientů, což vede k zametání případů pochybení pod koberec a k nepřijetí opatření k předcházení podobným pochybením.

Prvním krokem k řešení situace je zveřejňování relevantních údajů o platbách pojišťoven. Dalším krokem u plateb z veřejného zdravotního pojištění by mělo být zákonné zakotvení principu, že peníze jdou za pacientem, u něhož nastala pojistná událost (nemoc). U stížností by pomohlo, kdyby příslušné orgány za každý rok zveřejňovaly reporty o vyřízení stížností včetně svých právních názorů, aby mohly fungovat i do budoucna.

Důvěryhodná inspekce pro trestnou činnost policistů

Současná Generální inspekce bezpečnostních sborů se netěší důvěře veřejnosti, ani samotných policistů. Je tomu tak zejména kvůli personálnímu obsazení. Do vedení byl na základě politické dohody dosazen bývalý příslušník komunistické policie a Langerův člověk. Nová inspekce převzala lidi z předchozí nedůvěryhodné inspekce, proto praktiky zůstaly stejné. V případech policejního násilí a špatného zacházení je inspekce nečinná, na druhou stranu svévolně stíhá nepohodlné policisty. Problémem je i netransparentnost a neposkytování dostatečných informací o činnosti inspekce. Výroční zpráva za rok 2012 nám byla poskytnuta až v říjnu 2013.

Předpokladem změny je obsadit vedoucí funkce inspekce důvěryhodnými lidmi motivovanými k efektivnímu vyšetřování policejní trestné činnosti.

Bezplatná právní pomoc

Ze zkušeností Ligy vyplývá, že realizace ústavně zaručeného práva na bezplatnou právní pomoc je v některých případech problematická. Prvním problémem je, že zástupce je ustanoven až pro řízení před soudem nebo jiným orgánem, přitom by ale v mnoha případech by bylo efektivnější, kdyby se tak stalo dříve (pro sepis smlouvy, mimosoudní vyjednávání apod.), protože k soudnímu řízení by tak možná vůbec nedošlo.

Další problémem jsou nejednotně stanovená kritéria nemajetnosti. Stejná klientka Ligy byla v jednom případě osvobozena od soudních poplatků (což je dnes předpoklad pro bezplatné ustanovení zástupce) a jiným soudem osvobozena nebyla. Předpokladem pro osvobození od soudních poplatků je navíc vyplnění poměrně složitého formuláře, který řada nemajetných není schopna samostatně vyplnit. Jakékoli opomenutí či nesprávné vyplnění přitom může být důvodem pro zamítnutí.

Nová vláda by měla přijmout zákon o bezplatné právní pomoci, který by v určitých rolích počítal i s neziskovými organizacemi. Bylo by to levnější, než kdyby všechny služby poskytovali jen advokáti, neziskové organizace mají na rozdíl od nich v řadě případů také specifické „know how“ (např. práva lidí s mentálním postižením, domácí násilí, cizinecké právo apod.).

Anticiganismus

V posledních letech v ČR můžeme sledovat nárůst protiromských postojů a nálad, které jsou spojeny s aktivizací skupin a jednotlivců nabízejících jednoduchá řešení „romské otázky“. V roce 2010 byla Nejvyšším správním soudem zakázána Dělnická strana, která ale své aktivity transformovala do nástupnické organizace DSSS.

Liga lidských práv společně s think tankem Evropské hodnoty realizovala výzkum, z něhož vyplývá, že politické strany hlavního proudu jsou, na rozdíl od extremistických stran, mnohem méně ochotné, anebo schopné zdůvodnit a vysvětlit voličům své politické postoje ohledně imigrantů a menšin. Předpokládáme, že tento nedostatek v komunikaci je hlavním důvodem dominance populistů a extremistů ve veřejné debatě na tato témata.

Mezi naše hlavní doporučení stranám patří politizace témat, tedy to, že je potřeba vést veřejnou diskusi o těchto tématech a umět své postoje konzistentně vysvětlit. Vedle toho je zapotřebí sbírat etnická data, abychom byli schopni zmapovat rozsah problém a vyhodnocovat pokrok při jejich řešení. Jak Liga uvedla již ve svém systémovém doporučení č. 4 z roku 2007: „Vytvářet politiku rovných příležitostí bez monitoringu etnicity se podobá záměru nastavit podmínky pro úspěšný finanční management bez vedení účetnictví“. Seznam kompletních doporučení, které jsou výstupem analýzy, tvoří přílohu tohoto dokumentu.

Průtahy v soudních řízeních a efektivní justice

Jde o jeden z největších problémů české justice – soudci nestíhají řešit případy, které mají přidělené, což snižuje vykonatelnost práva a důvěru v justici. Podle zprávy ministerstva spravedlnosti z roku 2011 je problémovým místem hlavně Brno a okolí. Například Městský soud v Brně je nejhorší v civilních sporech: 452 případů se tu táhne přes sedm let.

Nová vláda by se vedle zjednodušování a zkvalitňování přijímané legislativy měla zaměřit také na podporu efektivní organizace práce na soudech. Na místo dnešních soudních oddělení organizovaných podle jednotlivých agend by vláda měla plošněji zavést efektivnější model tzv. soudních „minitýmů“, kdy každý soudce je obklopen vlastním administrativním aparátem tvořeným např. vyšším soudním úředníkem a zapisovatelkou. Tyto minitýmy již na některých soudech fungují a je možné se tak opřít o zkušenosti, které již máme např. od Okresního soudu v Novém Jičíně.