Stovky žen, jež byly v minulosti v Česku protiprávně sterilizovány, mají šanci na odškodnění. Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier připravuje pro vládu příslušný zákon. „Půjde o 300 tisíc korun na osobu,“ řekla jeho spolupracovnice Martina Štěpánková, která vede na Úřadu vlády sekci pro lidská práva.
Zatímco resort zdravotnictví tvrdí, že žádné nové sankce za neočkování dětí lékařům nehrozí, Zuzana Candigliota z LLP upozorňuje, že se výrazně rozšiří zákaz přijímání neočkovaných nebo částečně očkovaných dětí do kolektivních zařízení. Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že žádné nové sankce za neočkování dětí lékařům nehrozí. To samé pro Deník Referendum uvedl předseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Rostislav Vyzula (hnutí ANO). Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv oponuje, podle ní zavádějící tvrdit, že navrhovaná novela nepřinese v povinném očkování žádné výrazné změny proti stávajícímu zákonu.
Opakované umístění dětí do Klokánků nebo změna přezkumu svéprávnosti u duševně nemocných lidí. To jsou jen některé z 12 úprav nového občanského zákoníku. Obsáhlý kodex, který ovlivňuje každodenní život lidí, funguje rok. Ministerstvo spravedlnosti připravilo jeho první novelizaci. Změny teď míří do vlády a parlamentu, platit by mohly letos na podzim.
Ministerstvo zdravotnictví zřejmě chybovalo, když nevydalo žadatelce o informace právní analýzu trestní zodpovědnosti rodičů za újmu způsobenou dítěti při plánovaném domácím porodu. Nejvyšší správní soud (NSS) vyhověl kasační stížnosti a nařídil Městskému soudu v Praze, aby žalobu neúspěšné žadatelky proti ministerstvu znovu projednal. NSS však zatím nezveřejnil plné odůvodnění, není tedy zřejmé, v čem konkrétně spatřuje chybu.
Akci nazvanou Plavba za normálním porodnictvím dnes spustily tři desítky mladých žen s dětmi. Chtěly upozornit na to, že v Česku ženy nemají na rozdíl od vyspělých západních zemí právo zvolit si místo porodu a mít u toho zkušenou porodní asistentku.
Reportáž České televize – pořad Události v regionech ze dne 12. prosince 2014.
——————–
Za stejný přístup ke všem žákům, ať už jiné národnosti, nebo těm z azylových domů uděluje Liga lidských práv certifikát Férová škola. V České republice jich funguje už 29 a jejich počet stoupá. Třetina z nich je na jižní Moravě.
——————–
Od loňského září přibyl do 5. třídy brněnské Základní školy Tuháčkova nový žák, Kiril. Přistěhoval se s rodiči do Brna z Makedonie. Když nastupoval do školy neuměl ani slovo česky.
——————–
Všichni si mysleli, že jsem z Anglie a že, že se v Makedonii mluví anglicky. Tak já jsem jim ukazoval, oni mně taky ukazovali a já jsem se naučil česky až za 3 měsíce.
——————–
Kiril měl štěstí. I přes určitý handicap ho přijali do běžné základní školy a do kolektivu třídy brzo zapadl.
——————–
My jsme se teda snažili dětem vysvětlit, aby se vžily do jeho role. Určitě velkou roli sehrála třídní učitelka.
——————–
Začleňování dětí se znevýhodněním na běžné základní školy. To je takzvané inkluzivní vzdělávání. Právě tento systém podporuje projekt Férová škola. Před 7 lety ho spustila Liga lidských práv. Za rovný přístup ke všem žákům, školám uděluje certifikát.
——————–
Cílem našeho projektu je prosadit tady tenhle ten model fungování jako systémovou změnu, která by mohl pomoct a posunout českou společnost.
——————–
U mnoha rodičů ale pořád převládá názor, že znevýhodněné děti do běžné výuky nepatří. Podle nich brzdí ostatní ve studiu. Férová Základní škola 28. října v Brně je toho smutným důkazem. Jakmile počet romských dětí na této škole přesáhl hranici 30 procent, ostatní rodiče přestali zapisovat žáky do prvních tříd.
——————–
Ta práce na této škole je velmi náročná, díky státnímu rozpočtu bychom s penězi opravdu nevyšli, proto se přihlašujeme do rozvojových programů.
——————–
Jenom tímto způsobem mohou totiž zabezpečit nadstandardní chod školy a často nezáleží jen na penězích, ale právě na samotném přístupu ředitelů škol. Barbora Staňková, Česká televize.