Přelomový rozsudek: Blokáda kácení na Šumavě byla legální

Občanská blokáda, která v létě 2011 bránila kácení horského lesa na Ptačím potoce na Šumavě, byla oprávněná, rozhodl Krajský soud v Plzni. Policejní zásah proti ní byl naopak protiprávní, stejně jako samotné kácení. Soud tak dal za pravdu žalobci Mojmíru Vlašínovi ze sdružení Veronica, kterému bylo dnes oficiálně doručeno soudní rozhodnutí. Tím nabylo právní moci a již se proti němu nelze odvolat. (Pokračování textu…)

Zdravotnická zařízení vyžadují poplatek za nahlédnutí do dokumentace

19.1.2014 | 18:55 | Pořad: Zprávy FTV Prima

Terezie KAŠPAROVSKÁ, moderátorka
——————–
Dobrý večer. Na Primě pro vás vysíláme nedělní zprávy. Děkujeme vám, že se díváte. Tomáš Hauptvogel a Terezie Kašparovská vás budou provázet.

Tomáš HAUPTVOGEL, moderátor
——————–
Dobrý večer. Jsme rádi, že chcete vědět, co se děje. Pacienti a jejich příbuzní musí v některých nemocnicích platit, když chtějí nahlédnout do zdravotní dokumentace. Nejedná se přitom o malé částky. Zdravotnická zařízení si účtují i stovky korun. Proti tomu se ale pacienti a příbuzní bouří. Poplatky za dodatečné vyhledání dokumentace už dokonce řeší i soud.

Anna HÁJKOVÁ, redaktorka
——————–
Při pobytu v nemocnici je dokumentace pro pacienta a jeho blízké k dispozici zdarma snad všude. To, že vám ale tentýž dokument někdo později vyhledá a přinese, se už může prodražit.

osoba
——————–
Já myslím, že to by měla být jako samozřejmost pro každého.

osoba
——————–
Každý má nárok, ne, vědět o svým blízkým.

osoba
——————–
Já to beru, že prostě by se nemělo vůbec jako využívat ty nemocné lidi.

Anna HÁJKOVÁ, redaktorka
——————–
Za nahlédnutí do zdravotní dokumentace zaplatíte v každé nemocnici výrazně jiné peníze. A liší se také částky, které nemocnice požadují za výpisy. Například v Berouně hodina vyhledávání v dokumentaci vyjde na 2 stovky. Vyhledávání v Trutnově už ale stojí 240 korun. Nemocnice v ostravských Vítkovicích pacienty také nešetří. Za nahlédnutí do neaktuální dokumentace chce 150 korun.

Petra BAKOVÁ, mluvčí Vítkovické nemocnice
——————–
Tento poplatek se váže, se váže na náklady pracovníka, který musí dokumentaci vyhledat v archivu, musí dokumentaci chronologicky seřadit a očíslovat a dále tento pracovník je přítomen samotnému nahlížení.

Anna HÁJKOVÁ, redaktorka
——————–
David Zahumenský zastupuje klientku, která se chce bránit proti osmdesátikorunovému poplatku. Věří, že u soudu uspějí a nemocnice budou muset tyto poplatky zrušit.

David ZAHUMENSKÝ, advokát
——————–
Zdravotnické zařízení může požadovat pouze poplatek za pořízení kopie nebo výpisu ze zdravotnické dokumentace. Zákon s poplatkem za nahlížení do dokumentace nepočítá, takový poplatek je protizákonný.

Anna HÁJKOVÁ, redaktorka
——————–
Některé nemocnice zavedly výjimky pro pacienty, kteří jsou prokazatelně v hmotné nouzi. Spousta zdravotnických zařízení ale samotné nahlédnutí ani v ceníku nevede.

Jitka ZINKE, mluvčí Ústřední vojenské nemocnice, Praha
——————–
Za to samotné nahlédnutí není žádný poplatek, nicméně samozřejmě potom za výpis, to už je spojené s nějakými finančními náklady a ty vyplývají z vlastně administrativních činností.

Anna HÁJKOVÁ, redaktorka
——————–
Jestli si nemocnice poskytnutí dokumentu smí účtovat jako náklad, nebo ne, rozhodne soud během příštích měsíců. Krajské štáby a Anna Hájková, Prima FTV.

Stížností na policisty přibývá. Uspěje ale jen každý desátý stěžovatel

Stále více lidí si stěžuje na policisty. Důvody jsou různé, od nevhodného chování při běžné dopravní kontrole až po podezření ze spáchání trestného činu. Policie loni prověřovala více než 2500 stížností, uspěla ale jen každá desátá.

Reportáž Českého rozhlasu připravili Květa Moravcová, Ondřej Houska, Ondřej Himmer a Jiří Hošek.

Pochybení ze strany policisty se neprokázalo – to je věta, kterou si v dopise od policie přečte většina stěžovatelů.

„Hlavní problém je to, že policie stížnosti nedostatečně prošetřuje. My jsme se setkávali a setkáváme se s případy, kdy na řádně odůvodněnou stížnost občana, který popíše dopodrobna, co se mu stalo, přijde jenom odpověď, že se to neprokázalo a že stížnost je nedůvodná,“ potvrzuje právnička Zuzana Candigliota z Ligy lidských práv.

Podle ní je kromě policie na vině i Generální inspekce bezpečnostních sborů, která má prohřešky policistů vyšetřovat.

„Generální inspekce bezpečnostních sborů vznikla na základě požadavků soudu ve Štrasburku, ale z našich poznatků vyplývá, že se nic nezměnilo a že stále k efektivnímu vyšetřování nedochází,“ dodává právnička.

Radka Sandorová z Generální inspekce bezpečnostních sborů ale oponuje. Zákon prý úřadu umožňuje vyšetřovat jen trestnou činnost policistů, nikoli kázeňské prohřešky.

„Pokud pošlete k nám na generální inspekci nějakou stížnost, my ji samozřejmě vyhodnotíme. A pakliže není zřejmé, že by to, na co si stěžujete, spadalo do roviny trestného činu, tak my ten podnět postupujeme do bezpečnostního sboru, kterého se to týká,“ vysvětluje.

Více stížností, méně těch odůvodněných

Na policisty si za loňských 11 měsíců stěžovalo víc lidí než za roky 2011 a 2012, policie řešila skoro 2570 případů.

„Proč lidé posílají více stížností, těžko říct. Pro nás je podstatné, že je nižší počet stížností, které jsou odůvodněné. Pokles si vysvětlujeme mimo jiné tím, že policisty permanentně školíme,“ říká Jana Macalíková z Policejního prezidia.

Pokud se ukáže, že stížnost byla opodstatněná, existuje několik možností. „V kázeňském řízení může být policista potrestán buď písemným napomenutím, nebo snížením základního tarifu, odnětím služební medaile, odnětím služební hodnosti, pokutou a podobnými tresty,“ dodává Macalíková.

Proti rozhodnutí o nedůvodné stížnosti je možné se odvolat k Policejnímu prezidiu, obrátit se na ombudsmana nebo na ministerstvo vnitra s požadavkem vyplacení odškodného.

Belgická policie se prý často uchyluje k násilí

Belgičané podali na své policisty rekordní počet stížností kvůli údajně nepřiměřenému násilí. Uvedl to zvláštní výbor, který řeší stížnosti na chování policie. Ta prý podle údajů z poslední dostupné statistiky použila neadekvátní násilí ve skoro 600 případů.

Údajné násilí je vůbec nejčastější stížností na činnost belgické policie. Celkem podali Belgičané skoro 2700 stížností. Policie na základě toho vyšetřovala 168 svých členů, necelá třetina z nich skutečně porušila předpisy.

Někteří lidé ale nejsou s prošetřováním údajných policejních přečinů spokojení. Založili proto zvláštní internetovou stránku, kam můžou občané anonymně nahlásit údajné policejní násilí. Každý týden se na stránku přihlásí v průměru čtyři lidé, kteří si na policisty stěžují.

Na Slovensku vzrostl počet obviněných policistů

Ze statistik Sekce kontroly a inspekce slovenského ministerstva vnitra vyplývá, že počet stížností na polici klesl meziročně o čtvrtinu. Slovenská inspekce řešila předloni přes 2900 stížností, opodstatněná byla ani ne každá desátá.

Policistům byla vytýkána hlavně neznalost nebo nesprávný výklad norem, případně nedisciplinovanost a nedbalost. Tresty byly většinou jen ve formě důtky. Propuštěn nebyl nikdo, 16 policistů se ale muselo smířit se snížením platu.

Inspekce řešila také přes 2400 trestních oznámení mířících na policisty, 135 mužů zákona nakonec obvinila. To je oproti předchozímu roku mírný nárůst.

Organizace, které Slovákům pomáhají v boji proti policistům překračujícím zákon, radí konflikt s policií co nejlépe zaznamenat. Třeba na mobilní telefon. Policista vystupuje jako veřejný činitel, a nemá tak právo na ochranu soukromí.

Sporný postup britské policie prošetřuje nezávislý orgán

Až 4500 podnětů od občanů dostává ročně britská Nezávislá komise pro stížnosti na policii. Ta prošetřuje nejzávažnější případy, kdy strážci zákona údajně pochybili nebo se dokonce dopustili trestného činu. Obracejí se na ni také lidé, kterým se nelíbí, jak s jejich stížností naložila místní policie.

Nezávislá komise má teď na starosti největší vyšetřování ve své desetileté historii. Týká se podezření na zneužití pravomocí policie, včetně falšování výpovědí, po největší fotbalové tragédii v britských dějinách. Kvůli neštěstí na stadionu Hillsborough musela zřídit úplně novou pobočku a ustavit speciální tým.

„Součástí naší práce je ujistit veřejnost, že policie své silné pravomoci používá přiměřeně a jen tehdy, kdy je to zapotřebí. Existence naší instituce je zásadní součástí důvěry lidí v práci policie. Čím víc veřejnost věří nám, tím víc věří samotné policii,“ uvádí šéfka Nezávislé komise Anne Owersová.

Dohled nad vyšetřováním má vždy jeden z celkem 12 komisionářů, kteří nikdy nepracovali pro policii. Stížnosti se týkají jen práce policistů v Anglii a Walesu. Komise může přijímat také stížnosti na daňové úřady nebo celníky.

Soudy musí vyřešit více než 35 tisíc případů lidí, kteří v minulosti přišli o svéprávnost

V posledních letech v Česku výrazně vzrostl počet lidí, o které se starali opatrovníci. Soudy omezily nebo úplně zbavily svéprávnosti více než 35 tisíc osob. Od ledna ale platí nový občanský zákoník, který posiluje práva duševně nemocných lidí. Už není možné je úplně zbavit svéprávnosti. Soudci proto musí během tří let znovu přezkoumat všechny případy postižených pacientů.

Reportáž Českého rozhlasu připravily Petra Benešová, Anna Maňourová a Michaela Vydrová.

Osoby, které byly zbavené svéprávnosti, vstoupili od 1. ledna podle právničky Ligy lidských práv Barbory Rittichové do statutu osob pouze omezených. I nadále ale budou mít v ruce starý rozsudek o zbavení práv. „Reálně to bude vypadat tak, že nebudou moci dělat žádné právní jednání, vyjma běžných každodenních záležitostí – nákupu potravin, jízdenek, drobných věcí pro domácnost a podobně,“ vysvětluje Rittichová.

  • Podrobnosti o soudních přezkoumáních zjišťovala Petra Benešovástáhnout audio

Nové podmínky omezení jsou podle ní daleko striktnější

„Omezit člověka nebude možné jen proto, že má duševní poruchu. Je tam vždycky třeba zvážit, jestli je tam opravdu natolik závažná újma, aby se toto opatření použilo. A zároveň nejde využít žádného jiného restriktivnějšího a mírného opatření,“ dodává právnička.

Případy lidí s omezenou svéprávností musí co nejdříve projednat soudy. Mají na to tři roky, popisuje prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník. „Od 1. ledna budou muset soudy znovu přezkoumat všechna rozhodnutí, takže během tří let musí být u každého takto omezeného či zbaveného člověka znovu rozhodnuto a musí být přesně stanoveno, v jakém rozsahu je omezen ve své svéprávnosti,“ vysvětluje.

Posoudit desítky tisíc případů prý nebude snadné

„Vždy budeme potřebovat znalecký posudek a nebude jednoduché ani přesně formulovat výroky, jak je kdo omezen ve své svéprávnosti,“ dodává Lichovník.

Jak velký objem práce to pro soudce bude, ilustruje Tomáš Lichovník na okresním soudu ve Žďáru nad Sázavou. „Je tam asi čtyři sta osob, které jsou omezeny nebo částečně zbaveny způsobilosti k právním úkonům, nově tedy svéprávnosti. A má-li se rozhodnout o všech těchto osobách, tak je to trochu víc než práce pro jednoho soudce na jeden rok bez toho, že by dělal cokoliv jiného,“ popisuje.

  • Rozhovor s panem Jaroslavem Červenkou, jednou z obětí, která byla soudem zbavena svéprávnosti, natočila Petra Benešová stáhnout audio

Posuzování jednoho případu o svéprávnosti podle dosavadní praxe a statistik Ligy Lidských práv trval zhruba jeden a půl roku. Doba se ale v extrémních případech vyšplhala i na čtyři roky. Bude tedy záležet na tom, jak se soudy ke svéprávnosti postaví.

Na novou situaci se už připravují také ústavy a léčebny. Mezi nimi je i Psychiatrická nemocnice Bohnice, říká její právník Tomáš Němeček. „Od 1. ledna zřizujeme v nemocnici soudní místnost, do které budou klienti postupně převáděni, aby je soudce viděl a mohl efektivně posoudit. Počítá se, že jich bude nejspíš docela hodně,“ uvádí.

Můžou postižení volit?

Posilováním práv duševně nemocných lidí se intenzivně zabývají i další evropské státy. Mezi právníky je často diskutovaným tématem, zda by postižení měli mít také volební právo. „Skutečně na to, ani na evropské úrovni, nejsou úplně jasné názory. Protože na jednu stranu to zní samozřejmě správně, že by soudy měly minimalizovat zásahy do občanských a politických práv,“ říká Němeček. „Druhá část namítá, že pokud soud po zralé úvaze dospěl k názoru, že člověk není schopen si obstarávat svoje záležitosti s částkami vyššími než například 1500 korun měsíčně, tak potom je otázka, jestli má zároveň volit poslance,“ dodává.

I český Ústavní soud v minulosti tlačil na to, aby soudy zvlášť rozhodovaly například o politických právech duševně nemocných a odlišily je od práv majetkových.