Pozvánka na Světový týden respektu k porodu

V týdnu 18. – 24. května pořádá Hnutí za aktivní mateřství již počtvrté informativní festival o těhotenství, porodu a rodičovství a umění porodit ke Světovému týdnu respektu k porodu. Na zájemce každý den čeká bohatý program: zajímavá výstava, nejrůznější přednášky, semináře a projekce pro studenty, zdravotníky a samozřejmě i pro těhotné ženy a jejich rodiny, diskuze, těhotenské cvičení, informace o zdravém těhotenství, porodu a rodičovství a obchůdek s ekologickými výrobky a mnoho dalšího. Program je připraven i pro děti. Více informací najdete zde.

V rámci akcí v kině Perštýn v Praze se dostane i na práva rodiček a zdravotnické právo. Následujících akce proběhnou za účasti právniček a právníka Ligy lidských práv:

Úterý 19. 5. 2009 od 18 do 20 hodin: Práva žen během péče v těhotenství, při porodu a v šestinedělí – kulatý stůl v rámci projektu České ženské lobby a týdeníku Respekt
Diskuze na téma práva rodiček a dětí, informovanost a legislativa. I když prostředí porodnic a jejich technické vybavení je dnes srovnatelné se západní Evropou, proč stále pokulhává lidský přístup a úcta k rodičkám v porodnicích? Proč je u nás problém porodit v souladu s nejnovějšími odbornými poznatky a doporučeními Světové zdravotnické organizace? V diskuzi budou zastoupeny všechny dotčené skupiny (lékaři/lékařky, porodní asistentky, duly, ženy, resp. rodiče, zástupci MZ a zdravotních pojišťoven, právníci).

Sobota 23. 5. 2009 od 12 do 13.30 hodin: Jak rodí právníci
Diskuze s právníky Ligy lidských práv, kteří se zabývají právy pacientů, o otázkách, které s porodem souvisejí. Právníci zprostředkují nejen zkušenosti svých klientů s porodním plánem, volbou místa porodu, očkováním a dalšími otázkami, ale i zkušenostmi vlastními. Přijďte se zeptat, jaká máte práva, nebo přispět svým zážitkem.

Pražský magistrát vybírá za informace neoprávněné poplatky

Lize lidských práv bylo dnes doručeno rozhodnutí ministerstva vnitra, které konstatuje pochybení Magistrátu hlavního města Prahy při vyřizování žádosti o informace týkající se počtu samostatně působících porodních asistentek. Liga nesouhlasila s tím, že by za vyhledání informací úředníkem měla zaplatit 200 Kč podle sazebníku (1×100 Kč za prvních započatých 15 minut, 2x 50 Kč za každých dalších i započatých 15 min) a poštovné spočívající v dopisu s dodejkou za 36 Kč. Jedná se o informace, které Liga shromažďovala od všech krajů a žádný jiný kraj úhradu nákladů spojených s vyhledáváním nepožadoval. Proto se Liga domnívala, že pokud takto jsou uplatňovány náklady, nejedná se o řádný výkon veřejné správy.
Ministerstvo v prvé řadě dalo Lize za pravdu, že povinný subjekt může vyžadovat úhradu nákladů spojených s odesláním informace, ale nikoli úhradu za odeslání dalších písemností vztahujících se k řízení, jak se stalo v tomto případě. Pokud pak jde o úhradu za práci úředníka, který informace vyhledává, pak již samotný zákon zmiňuje, že úřad může vyžadovat poplatek pouze za „mimořádně rozsáhlé vyhledání informací“.
„Typicky bude dána v případech, kdy poskytnutí informací znamená vyhledání a zpracování velkého množství informací, které je potřeba vyhledat, nebo v případech, v nichž je předmět žádosti vymezen natolik obecně, že pod něj bude možno podřadit velké množství vzájemně souvisejících informací. Mimořádně rozsáhlé vyhledání informací bude dle názoru Ministerstva vnitra konečně dáno i tehdy, jestliže předmět žádosti je dostatečně konkrétní, avšak vzhledem k jiným objektivním okolnostem bude poskytnutí informace vyžadovat rozsáhlou činnost povinného subjektu (např. jde-li o velmi starou informaci).“, upřesňuje v rozhodnutí pojem mimořádně rozsáhlého vyhledání informací ministerstvo.

Liga se Soudcovskou unií na Ukrajině

V rámci projektu „Výměna zkušeností mezi ČR a Ukrajinou ohledně reformy soudního systému a jeho přiblížení evropským standardům“ proběhlo o velikonočních svátcích setkání reprezentantů české Soudcovské unie a Ligy lidských práv s ukrajinskými právníky, zástupci nevládních organizací a soudci.
Viceprezidentka Soudcovské unie Šárka Hájková a místopředseda okresního soudu v Pardubicích Jan Šlosar se spolu s Kateřinou Červenou z Ligy lidských práv nejprve zúčastnili setkání s mladými právníky a zástupci nevládních organizací z Ukrajiny, Běloruska a Litvy. Ti se zajímali zejména o informace týkající se systému české justice, zvláště pak o zajištění její nezávislosti.
Česká delegace navštívila také ukrajinský Nejvyšší soud v Kyjevě, kde se setkala nejen s jeho vedením, ale také s místopředsedou Rady soudců Ukrajiny, která je samosprávným orgánem ukrajinských soudců. Češi seznámili své ukrajinské kolegy se systémem českého soudnictví a naopak získali informace o struktuře ukrajinských soudů, jejich financování, samosprávě i aktuálních problémech ukrajinské justice.
Dalším bodem programu pak byla diskuse s ukrajinskými advokáty, prokurátory, zástupci akademické obce i ukrajinské justice na téma Jak odstranit zahlcení soudů? a Jak posílit důvěru veřejnosti v justici? Spolu s nedostatečným finančním zajištěním fungování soudnictví jsou to nejpalčivější otázky, které dnes ukrajinská justice řeší.
Na začátek května pak připravuje Liga v rámci tohoto projektu návštěvu dvaceti ukrajinských soudců v České republice.

Parlamentní shromáždění Rady Evropy považuje problémy opatrovnictví za prioritní oblast v boji s diskriminací lidí s postižením

Parlamentní shromáždění Rady Evropy přijalo dne 26. ledna 2009 Usnesení 1642 (2008) o přístupu k právům pro lidi s postižením a jejich plném a aktivním zapojení do společnosti. Parlamentní shromáždění vyzvalo členské státy k zohlednění problémů osob s postižením při tvorbě politik ve všech oblastech a k zajištění, aby programy týkající se osob s postižením byly dostatečně financovány a aby osoby s tělesným nebo duševním postižením mohly využívat svá občanská práva na rovnoprávném základě s ostatními.

Za prioritní oblast v boji s diskriminací lidí s postižením Parlamentní shromáždění označilo zajištění práva na zachování a uplatňování způsobilosti k právním úkonům na rovnoprávném základě s ostatními. Za další klíčové úkoly států považuje Parlamentní shromáždění například prosazování práva osob s postižením na život v komunitě, na přístup k udržitelnému zaměstnání, na rovnoprávný přístup ke vzdělávání, a to zejména u dětí žijících ve specializovaných ústavech, a na rovnoprávný přístup při poskytování zdravotní péče, včetně práva na poskytování informací o zdravotní péči ve srozumitelné formě.

Kromě toho vyzvalo Parlamentní shromáždění členské státy, aby prokázaly svou politickou vůli urychlit přístup osob s postižením k jejich právům tím, že ratifikují a implementují nedávno přijatou Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením a její Opční protokol, který umožňuje jednotlivcům podávat stížnosti týkající se porušení jejich práv. Vláda České republiky před několika týdny vyslovila souhlas s ratifikací Úmluvy, její Opční protokol se však rozhodla neratifikovat. Liga lidských práv dlouhodobě prosazuje ratifikaci Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením i jejího Opčního protokolu a k implementaci Úmluvy přispěla mj. připomínkováním právní úpravy opatrovnictví v návrhu nového občanského zákoníku a nových zdravotnických zákonů.

Dosáhnout odškodnění je pro pacienty v Rakousku snažší

Minulý týden se na ministerstvu zdravotnictví uskutečnil kulatý stůl na téma mimosoudního odškodňování pacientů. Tuto akci pořádala Liga lidských práv s cílem otevřít odbornou diskusi, která by vedla k lepší vymahatelnosti práv pacientů a zajištění spravedlivého odškodnění za zásahy do jejich důstojnosti, těla a zdraví. U kulatého stolu se sešlo téměř čtyřicet odborníků z řad advokátů, zástupců akademické obce, státní správy a nemocnic.
O mimosoudním odškodňování pacientů v Rakousku hovořila Belinda Jahn a Gerald Bachinger z rakouské organizace Patientenawaltschaft. Ta poskytuje pomoc poškozeným pacientům během mimosoudního vyjednávání o náhradě škody s lékaři a pojišťovnami, jedná-li se o újmu, která vznikla v důsledku pochybení na straně lékaře. Druhou oblastí, na niž se Patientenawaltschaft specializuje, je vedení fondu sloužícího ke kompenzování újmy, kterou nezpůsobil lékař. Taková újma může vzniknout např. v důsledku výskytu nepříznivých následků léčby, se kterými však byl pacient dopředu seznámen a s nimiž souhlasil. Příkladem posledně jmenovaného je situace, kdy tělo odmítne transplantovaný orgán.
Rakouští právníci upozornili na to, že počet pacientů, kteří se obracejí na Patientenawaltschaft rok od roku roste. Důvod však nevidí v tom, že by se zhoršovala lékařská péče, ale ve větší odvaze a sebedůvěře pacientů. Účastníci diskuse zhodnotili jako zajímavý zejména přístup a praxi rakouských nemocnic a lékařů, kteří sami odkazují pacienty na organizaci Patientenawaltschaft, pokud jim během léčby vznikla újma ať už kvůli pochybení lékaře nebo z jiných důvodů.

Pro účastníky kulatého stolu byly přínosné také výstupy českých přednášejících advokáta a mediátora Roberta Cholenského a zkušené advokátky Marie Cilínkové, kteří se podělili o zkušenosti s mimosoudním odškodňováním v českém prostředí. Diskutující se shodli na tom, že tento způsob řešení sporu mezi pacientem a zdravotnickým zařízením u nás bohužel není příliš rozšířen. Odborníci vidí problém zejména na straně pojišťoven, které svým přístupen znemožňují mimosoudní řešení. Pojišťovny odmítají proplácet náhrady za újmu, které vyjednají pacienti s nemocnicemi sami. Pacienti jsou tak nuceni obrátit se na soud, který může trvat i několik let.

Umí české školy vyučovat multikulturní výchovu?

Podle rámcového vzdělávacího programu, který školy musely zakomponovat do svého vzdělávacího systému již před rokem a půl, by měla být posílena výchovná úloha školy. Učitelé mají vybavit děti například sociálními kompetencemi či kompetencemi k řešení problémů. V rámci nového školského systému byla zavedena takzvaná průřezová témata, která se tematicky dotýkají několika vyučovaných předmětů zároveň, a měla by se tak prolínat celým vzděláváním. Školy mají jejich prostřednictvím děti formovat v rozhodné, tolerantní a zodpovědné osobnosti.
K průřezovým tématům, která by měla být využívána ve všech předmětech, patří osobnostní a sociální výchova, multikulturní výchova, výchova demokratického občana, mediální výchova, výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech a environmentální výchova. Ze všech výše uvedených témat se české školy nejčastěji zaměřují na environmentální problematiku, tedy ochranu životního prostředí, zatímco multikulturní výchova, jejímž smyslem je především tolerance vůči jinakosti, zatím zůstává v pozadí. Liga lidských práv v současné době provádí výzkum, jehož výsledky by měly ukázat, jakým způsobem školy vyučují multikulturní výchovu, jaký smysl v ní spatřují a které metody přitom považují za nejefektivnější.
První výsledky výzkumu ukazují, že pro školy je změna, jakou byl přechod z klasických učebních osnov na školní vzdělávací program, velmi obtížná. Snadná a přínosná byla doposud jen pro školy, které již před vznikem Rámcového vzdělávacího programu učily „moderně“ a používaly alternativní učební metody. Řada škol se s jeho vytvořením potýkala velmi dlouho a kantoři se cítí za práci, kterou na něm odvedli, neodměněni. Požadavek celé koncepční změny vzdělávacího systému totiž, jak se ukázalo, vyžaduje aktivitu nejen od pedagogů, ale i odbornou a materiální podporu ministerstva školství.
Výzkum dále ukázal, že školy mají problém s tím, jak téma multikultury ve výuce prezentovat, a často jim uniká také samotný její smysl. Velká část českých škol vnímá multikulturu převážně jako vyučovací předmět, jehož prostřednictvím se děti mají seznámit s cizími kulturami. Je škoda, že takto zajímavé a přínosné téma podává většina pedagogů klasickou frontální metodou, která se ve vyspělých zemích s kvalitním vzdělávacím systémem již dávno nepoužívá. Mezi českými základními školami existují však i výjimky, které se snaží obohatit výuku o modernější metody – například projektové dny, skupinovou výuku nebo využití zážitkové pedagogiky.
Školám, které mají s realizací výuky tohoto průřezového tématu problémy nebo by rády získaly další informace ohledně multikulturní výchovy, inkluzivního vzdělávání či školské legislativy, nabízí Liga lidských práv odborné konzultace.
Bližší informace a inspiraci pro učitele lze najít také na www.ferovaskola.cz.