Ženám, které Liga zastupuje v případech protiprávních sterilizací, svitla nová naděje. Nejvyšší soud prohlásil v případě paní Ivety z Ostravy, že nedobrovolná sterilizace nemůže být promlčena. Díky tomu mají šanci získat odškodnění. Rozhodnutí soudu je důkazem, že pouhá omluva vlády nestačí.
Zástupci Ligy lidských práv úspěšně zahájili spolupráci s krajem Vysočina. Společný projekt zaměřený na zaměstnávání lidí s postižením odstartovaly právničky Zuzana Durajová a Denisa Slašťanová školením z legislativy. Vybraní úředníci budou v následujících měsících sledovat příklady dobré praxe v zahraničí, aby mohli zavést i v České republice nový přístup k zaměstnávání lidí, kteří přecházejí z ústavů do komunity v rámci transformace sociálních služeb.
Zaujal vás projekt? Podívejte se na aktualitu věnovanou návštěvě chráněné dílny v městečku Stod.
Vláda schválila návrh zákona o generální inspekci policejních sborů, což je záležitost, kterou Liga lidských práv prosazuje již od svého vzniku. Dosavadní situace, kdy prohřešky policistů vyšetřovali jejich bývalí kolegové, vedla k dlouhodobě neuspokojivým výsledkům v oblasti šetření policejního násilí či korupce mezi příslušníky policie. Nový zákon má potenciál pomoci řádnému prošetření těchto činů, jeho praktické fungování ovšem ovlivní i to, kdo stane v čele nové Generální inspekce.
„Ačkoliv je to bezpochyby krok kupředu, čerstvě schválený zákon se bohužel nevztahuje na vyšetřování strážníků městské policie,” komentoval vládní rozhodnutí předseda Ligy David Zahumenský. „Liga bude nadále prosazovat, aby do pravomoci nového orgánu spadalo i prošetřování strážníků, což vláda zatím odmítá.“ Situaci policistů se věnuje Liga dlouhodobě, současné změny navrhuje už Systémové doporučení z roku 2006 věnované práci policie.
Stáhněte si volně Systémové doporučení č. 1.
Na návrh Nejvyššího správního soudu rozhodl Ústavní soud o tom, že osoby s omezenou způsobilostí k právním úkonům nemají být zbytečně omezovány ve správním řízení.Dosavadní právní úprava, která se vztahuje na správní soudnictví, znemožňovala osobám s omezenou způsobilostí samostatně jednat před soudem.
Jednalo se o úpravu striktnější než je úprava obsažená v občanském soudním řádu. Ústavní soud rozhodl o tom, že omezující úprava je v rozporu s ústavním pořádkem ČR, a že jako taková musí být zrušena. Namísto ní bude aplikován vhodnější režim zmiňovaného občanského soudního řádu. Znamená to, že osoby budou moci samostatně jednat před soudem v takovém rozsahu, v jakém mají způsobilost k právním úkonům.
Bohužel, prozatím žádný z významných soudů nevydal rozhodnutí o tom, že by i v občanském soudním řízení měla fungovat úprava podobná trestnímu pávu. Zde mají osoby s omezenou způsobilostí k právním úkonům, nebo i osoby zbavené způsobilosti sice povinné právní zastoupení, neznamená to ovšem faktické omezení jejich práv.
Český rozhlas 6 přinesl rozhovor s právničkou Ligy lidských práv Kateřinou Červenou. Dozvědět se můžete o postavení oběti trestného činu v české minulosti i současnosti, nechybí ani srovnání se situací v zahraničí. Kateřina Červená zároveň kritizuje stav, kdy právo pachatele na spravedlivý proces stojí mnohdy nad právy oběti. V závěru nabízí možnosti, kde mohou oběti trestné činnosti získat právní pomoc.
Poslechnětě si celý pořad „Česká justice”.
Výbor ministrů Rady Evropy zasedal 7. a 8. června a výsledkem jeho jednání jsou doporučení pro Českou republiku a zejména pro české Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Výbor představuje orgán dohlížející na výkon rozsudku D.H., jímž štrasburský soud odsoudil Českou republiku za diskriminaci Romů ve vzdělání.
Výbor ministrů Rady Evropy požaduje, aby Česko přistoupilo k zásadním krokům v naplňování rozsudku. Zejména žádá přesné informace o plnění Národního akčního plánu inkluzivního vzdělávání (NAPIV). Již v červnu tohoto roku měly být hotovy dílčí výstupy – například kompletní plán legislativních kroků zavádějících inkluzivní změny. Dalším úkolem je vytvořit na příští školní rok přesný plán kroků v oblasti rovného přístupu ke vzdělání.
Výbor ministrů musel bohužel konstatovat, že Česko nenaplňuje rozsudek efektivně. Jeden z mnoha důkazů představuje i fakt, že NAPIV se stal nefunkční platformou, protože jej koncem května opustila přibližně padesátka expertů zabývajících se inkluzivním vzděláváním.