JDI: Česká republika používá evropské peníze na porušování lidských práv
Platforma Jednota pro deinstitucionalizaci (JDI), členem které je i Liga lidských práv zaslala kritický dopis adresovaný Evropské komisi, která rozděluje finance z Evropského sociálního fondu. Neziskové organizace volají po větší mezinárodní kontrole procesu transformace sociálních služeb financované z evropských peněz. V současné době jde většina alokovaných zdrojů na udržování velkokapacitních ústavů, namísto služeb, které jsou poskytované v komunitě. Tisíce lidí jsou nuceni pobývat v ústavech, kde jsou porušována jejich základní lidská práva, protože alternativy neexistují.
Podpořili jsme otevřený dopis proti odvolání ředitele Agentury pro sociální začleňování Martina Šimáčka
Liga se rozhodla podpořit otevřený dopis proti netransparentnímu procesu odvolání ředitele Agentury pro sociální začleňování ministrem pro lidská práva a rovné příležitosti Jiřím Dienstbierem. Podle nás může vést toto neuvážené rozhodnutí k destabilizaci Agentury a narušit pokračování práce ve vyloučených lokalitách i mimo ně.
Liga především sledovala aktivity Agentury pod vedením Martina Šimáčka v oblasti podpory inkluzivního vzdělávání, tedy v oblasti, kterou se naše organizace zabývá už více než 10 let v projektu Férová škola. Agentura vytvořila mnoho praktických nástrojů, které pomáhají školám a regionům při vytváření inkluzivního prostředí. Například online Příručka pro obce je skvělým materiálem představujícím konkrétní kroky pro práci v obci s vysokou mírou sociálně znevýhodněných občanů.
Další vynikající inspirací byly pilotní projekt slučování škol a změny spádových oblastí v Sokolově s cílem vytvořit školní prostředí, které by odráželo reálné zastoupení všech sociálních skupin ve společnosti, či podpora síťování vzdělávacích a sociálních služeb v ZŠ Poběžovice, která je mimochodem také zapojena do projektu Férová škola. Nelze ani opomenout systémová doporučení, která agentura ve velmi realistických návrzích předkládala v návrzích strategického rozvoje vzdělávací soustavy.
Doufáme, že další rozhodnutí pana ministra a vlády nebudou činěny na úkor kvality aktivit agentury a že se podaří zajistit dostatečnou kontinuitu jejich úspěšných projektů.
Ministerstvo stáhlo kontroverzní novelu zákona o ochraně veřejného zdraví
Náš otevřený dopis k zastavení pokusu o zavedení násilné zdravotnické péče, který jsme společně s Rozalio koncem března poslali ministrům a poslancům, slaví úspěch. Ministerstvo zdravotnictví na jeho základě stáhlo novelu zákona o ochraně veřejného zdraví z projednávání ve sněmovně!
Dopis upozorňoval na to, že do návrhu zákona se mimo veřejnou diskuzi zapracovala kontroverzní změna, která by v případě schválení novely umožnovala například očkování dětí bez či dokonce proti souhlasu rodičů.
Podařilo se nám dokonce zjistit, kdo za tímto pozměňovacím návrhem stojí – je jím samotné ministerstvo zdravotnictví a hlavní hygienik Valenta.
Budeme i nadále dělat vše proto, abychom zabránili těnto represivním tendencím ve zdravotnictví a prosadili skutečnou svobodnou volbu rodičů v otázce očkování dětí.
Lidskoprávní soutěže ovládli studenti z Brna
Liga lidských práv vyhlásila vítěze studentských soutěží Lidskoprávní diplomka a Lidskoprávní Moot Court. Nejlepší prací ročníku 2014/2015 je bakalářská práce Kristýny Maradové o paliativní a hospicové péči. V celostátním finále simulovaného soudního sporu o odškodnění za zdravotní následky po očkování uspěl tým studentů brněnské právnické fakulty ve složení Iva Hauptfleischová, Jana Nováková, Daniel Sapák a Lenka Vavrušová. Ceny všem vítězům předala ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková.
Moot Court – simulovaný soudní proces
Rekordní počet 55 týmů ze tří právnických fakult (Brno, Olomouc, Praha) od loňského listopadu měřil síly v obhajobě i obžalobě případu půlročního chlapce, u něhož se krátce po povinném očkování objevila epilepsie a rodina požadovala po státu odškodnění za vedlejší účinky. Do závěrečného kola měla každá z fakult možnost nominovat dvojici svých nejlepších týmů.
Ve finále, které se konalo v pátek 13. března na Ústavním soudě v Brně se utkaly čtveřice studentů z Prahy (Adéla Jarošová, Lia Junová, Jana Staňková a Klára Strejcová) a Brna (Iva Hauptfleischová, Jana Nováková, Daniel Sapák a Lenka Vavrušová). Porotu složenou ze soudců Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka (oba z Ústavního soudu) a Pavla Simona (Nejvyšší soud), které doplnila advokátka Zuzana Candigliota, která spolupracuje s Ligou lidských práv, nakonec zaujaly argumenty a vedení případu v podání brněnského týmu. Stříbrný tým z Prahy si navíc odnesl ocenění za nejlepší písemné podání a titul nejlepší mluvčí si rozdělily brněnské studentky Iva Hauptfleischová a Jana Nováková.
Lidskoprávní diplomka
Stejně jako v minulých letech převzala záštitu nad soutěží o nejlepší závěrečnou studentskou práci věnovanou problematice lidských práv emeritní místopředsedkyně Ústavního soudu a senátorka Eliška Wagnerová, která se ale ze zdravotních důvodů slavnostního vyhlášení osobně nezúčastnila.
Ze třinácti přihlášených prací vybrali hodnotitelé trojici autorů, klíčovým kritériem hodnocení byly především inovativní přístup a praktický přesah práce. Cenu za první místo převzala Kristýna Maradová za práci „Umírání živýma očima“. Jako druhá se umístila Tereza Raková s prací „Advocating Human Rights: The Case of Freedom of Expression in Morocco“. A oceněna byla také práce Martiny Grochová s názvem „Význam biologických a faktických vazeb při rozhodování o svěření dítěte do péče: pohled ESLP“.
Bližší informace poskytnou:
Kateřina Mášová, koordinátorka soutěže Lidskoprávní diplomka, e-mail: kmasova@llp.cz, tel.: 545 210 446
Kamila Holoubková, koordinátorka soutěže Lidskoprávní Moot Cour, e-mail: kholoubkova@llp.cz, tel.: 545 210 446
Předběžné opatření u dětí nelze využívat k jiným než zákonem stanoveným účelům a řízení
Ústavní soud dnes rozhodl o ústavní stížnosti Ligy lidských práv ve věci čtrnáctiletého chlapce, který byl z důvodu podezření ze spáchání násilného protiprávního činu umístěn na dětskou psychiatrickou kliniku. Podle Ústavního soudu tímto došlo především k neoprávněnému zbavení osobní svobody nezletilého, a to z toho důvodu, že o tomto umístění bylo rozhodnuto tzv. rychlým předběžným opatřením, které soud vydává na základě návrhu orgánu sociálně-právní ochrany dětí ve lhůtě 24 hodin.
Předběžné opatření má sloužit pouze k rychlému odebrání dítěte z rodiny v případě jeho bezprostředního ohrožení, např. týrání. V tomto případě přitom bylo využito k hospitalizaci nezletilého, s níž jeho rodiče nesouhlasili, a k vyšetření jeho duševního stavu pro účely policejního prověřování. K dosažení obou sledovaných cílů však existují jiné zákonné nástroje, které by nezletilému poskytovaly daleko více procesních záruk, a pro soud by tak bylo těžší pokračující hospitalizaci nezletilého odůvodnit.
„Předběžná opatření a zejména ta, o nichž je rozhodováno v tzv. zrychleném režimu 24 hodin, jsou v České republice využívána velmi široce, aniž by se soudy zabývaly splněním zákonných důvodů a přiměřeností odebrání dítěte z rodiny. Velmi často nejsou ani odůvodňována. Ústavní soud dnes ale konstatoval, že předběžná opatření nelze zneužívat k jiným účelům, než ke kterým slouží, tedy např. jako náhradu nedobrovolné hospitalizace nebo dokonce vazby,“ uvedla právnička Ligy lidských práv Anna Hofschneiderová, která se na zastupování nezletilého před Ústavním soudem podílela.
Dnešní nález je přitom průlomový ještě z jiného důvodu. Ústavní soud v něm jasně konstatoval, že řízení ve věcech dětí mladších 15 let má fakticky kvazitrestní povahu, navzdory tomu, že podle zákona se jedná o řízení občanskoprávní, a opatření ukládaná podezřelým dětem plní i sankční funkci, ačkoli jsou v zákoně označena jako výchovná. Tento závěr, který může hrát velmi důležitou roli v dalších snahách o reformu současného systému zacházení s dětmi pod dolní hranicí trestní odpovědnosti.
Tiskovou zprávu Ústavního soudu naleznete zde.
Více informací poskytnou:
Anna Hofschneiderová, právnička Ligy lidských práv: e-mail: ahofschneiderova@llp.cz
Maroš Matiaško, advokát spolupracující s Ligou lidských práv: kancelar@akmatiasko.eu